„Opatření k nápravě, která MŠMT přijalo k výsledkům předchozí kontroly, nebyla důsledně provedena. Například dokumentace potřebná k řádnému zabezpečení financování jednotlivých projektů nebyla dopracována, naopak programy schválené v roce 2001 byly z informačního systému vedeného pro financování programů vyřazeny. Ministerstvo přislíbilo prošetřit příčiny nesprávného postupu při zadávání veřejných zakázek. Při kontrole však nedokázalo doložit, jaké šetření vlastně provedlo, ani zda byly vyvozeny důsledky vůči odpovědným zaměstnancům. Smluvní vztahy s generálním dodavatelem byly změněny pomocí sedmi dodatků, dosaženo bylo však pouze částečné nápravy. Pokud jde o generálního auditora, minulá kontrola ukázala, že MŠMT uzavřelo smlouvu odlišnou od nabídky a dokonce hradilo práce, které generální auditor vůbec neprováděl. Ačkoli byla slíbena náprava, MŠMT nyní nepředložilo žádné dodatky ani změny smlouvy, ani nedoložilo, zda a jakým způsobem byla řešena úhrada neprovedených služeb,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal.
V pátek zveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu potvrzuje, že MŠMT pod vedením Petry Buzkové a odbor 55 - SIPVZ pod vedením Antonína Muchy v letech 2004-2006 selhaly v nápravě nedostatků z prvních let realizace SIPVZ 2001-2002. Na situaci v SIPVZ jsme v té době na stránkách České školy opakovaně upozorňovali, počínaje nástupem Antonína Muchy v článku Vedení SIPVZ se opět mění. Proč?, pomalým postupem nápravy v článku Mírný pokrok v mezích Indoše nebo netransparentnost kroků odboru 55 - SIPVZ v interview s Antonínem Muchou Letošní SIPVZ: několik otázek a odpovědí. Postup odboru SIPVZ začal být koncem roku 2004 již zcela mimo veřejnou kontrolu a musíme přiznat i vysloveně válečný stav mezi Českou školou a vedením odboru SIPVZ, tedy pány Muchou a Macou. Nebyla to ale válka jediná, do sporu s odborem se dostala i Unie CZESHA, zatímco Jednota školských informatiků, která spolu s Unii CZESHA patřila k čelním kritikům projektu Internet do škol a realizace SIPVZ v letech 2001-2002, s odborem spolupracovala velmi úzce.
Ale vraťme se k výsledku nové kontroly NKÚ:
Předcházející kontrolní akcí NKÚ bylo zjištěno, že MŠMT nepostupovalo v některých případech v souladu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zakázku na dodání softwarových produktů do škol zadalo pouze výzvou jednomu zájemci, navíc v této výzvě nekvantifikovalo počet škol pro dodávku softwarových produktů. Obdobně zadalo stejnému dodavateli přípravu ICT koordinátorů. S generálním auditorem uzavřelo MŠMT smlouvu na vyšší ceny, než byly uvedeny v jeho nabídce. K tomu MŠMT uvedlo, že podle externího posudku došlo k trestné činnosti, avšak prokázat úmysl jednotlivých členů výběrové komise bude obtížné. Členové výběrové komise měli MŠMT alespoň zdůvodnit, proč v některých případech trvali na formálních náležitostech nabídky a v případě vybraného uchazeče nabídku akceptovali. MŠMT také uvedlo, že budou identifikováni odpovědní zaměstnanci, kteří porušili své povinnosti.
MŠMT nedoložilo, jakým způsobem a zda vyžadovalo zdůvodnění postupu jednotlivých členů výběrových komisí. Nedoložilo, zda byly vyvozeny důsledky vůči odpovědným zaměstnancům.
MŠMT podalo v této věci dne 26. srpna 2003 oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, obdobně i NKÚ. Šetření Policie České republiky bylo ke dni 11. července 2006 odloženo.
Zde je jasné, že politická věrchuška ČSSD vyhlásila na přelomu let 2003/2004 generální pardon a osoby, které jim s velkou pravděpodobností pomohly financovat volební kampaň v roce 2002 z prostředků SIPVZ, přestože byly všeobecně známé, zůstaly nepotrestány. Jistě si pamatujete jména jako Jakub Rainish, Dalibor Fránek, Petr Kordule, Petr Cibulka nebo Jiří Chvojka.
Antonín Mucha, který nahradil nekompromisního kritika projektu Internet do škol Zdenka Svobodu, měl SIPVZ opět normalizovat. Již koncem roku 2004 se ale spolu s Radkem Macou a s ním spřízněnou společností LANGMASTER, smutně proslavenou Korduleho softwarovým balíčkem (k tomu NKÚ: V rámci I. etapy realizace SIPVZ obdrželo 32 kontrolovaných škol tzv. softwarový balíček. Jedenáct z nich balíček nevyužilo vůbec. Ostatní školy balíček využívaly pouze z malé části a v průměru použily pouze 31 % obsaženého výukového softwaru.), a s Českým Telecomem pokusili o vlastní tunel, který jsme popsali v článku Komora producentů výukových programů: kdo a pro koho?
MŠMT neupravilo dostatečně smluvní vztahy s generálním dodavatelem a generálním auditorem
Přestože řada odborníků doporučovalo vypovězení smluv o projektu Internet do škol s dodavatelem AutoCont On Line - Českým Telecomem, NKÚ konstatuje:MŠMT v rámci přijatých opatření uvedlo, že veškeré smluvní vztahy s GD budou podrobeny revizi. Bude posouzen předmět plnění a jeho shoda se zadávací dokumentací a plánem I. etapy. GD bude vyzván k uzavření dodatků odstraňujících nesoulad s nabídkou a k nápravě nevýhodných ustanovení s použitím všech právních prostředků.
MŠMT neprokázalo žádnými doklady provedení analýzy smluv. Předložilo sedm dodatků uzavřených s GD (tři v roce 2003 a čtyři v roce 2004). Uvedené dodatky řeší nápravu pouze částečně, nedošlo k nápravě rozporu mezi nabídkou a uzavřenými smluvními podmínkami.
S generálním auditorem (dále jen „GA“) MŠMT uzavřelo smlouvu, která se rovněž odchýlila od přijaté nabídky. Kontrolou bylo zjištěno, že v rámci paušálních plateb byly uhrazeny i služby, které GA neprovedl.
K tomu MŠMT uvedlo, že také vztahy s GA budou podrobeny revizi, bude posouzena platnost stávajících smluvních vztahů a jejich soulad se zadávací dokumentací a plánem I. etapy. GA bude vyzván k uzavření dodatků odstraňujících nesoulad s nabídkou a pro MŠMT nevýhodných ustanovení.
MŠMT nedoložilo provedení revize smluvního vztahu s GA. Nebyl uzavřen žádný dodatek a MŠMT ani nedoložilo, zda a jakým způsobem byla řešena úhrada neprovedených služeb.
Projekt Internet do škol sice skončil před více než dvěma lety v létě roku 2005, vedení odboru 55 - SIPVZ ale až do konce roku 2006 ignorovalo předražené služby Českého Telecomu/Telefonica O2 za připojení a strpělo i 64kbps připojení některých škol za ceny odhadem až pětinásobné, než byly v té době ceny tržní (komentovali jsme postup odboru SIPVZ v článku Odbor SIPVZ náhončím soukromého Českého Telecomu). Absurdní stav s dodávkami konektivity společností Telefonica O2 trvá dosud: přes tři tisíce škol je připojeno a MŠMT za připojení od počátku roku neplatí! Požádali jsme v této věci o vyjádření příslušného náměstka MŠMT Jaromíra Soukupa, dosud nám ale neodpověděl.
NKÚ konstatoval i nekoncepčnost práce odboru SIPVZ:
Hlavním cílem realizace SIPVZ bylo dosažení informační gramotnosti absolventů. Plnění ostatních stanovených cílů a parametrů mělo být pouze podmínkou pro dosažení uvedeného hlavního cíle. V plánu I. etapy realizace SIPVZ se MŠMT zavázalo vyhodnocovat úroveň informační gramotnosti absolventů. Kontrolou bylo zjištěno, že MŠMT vyhodnocování neprovádí a že část stanovených cílů a parametrů byla sledována pouze dočasně a část nebyla sledována vůbec.
Až v průběhu realizace SIPVZ stanovilo MŠMT „Standard ICT služeb ve škole“, kterým určilo základní úroveň tak, aby byly zabezpečeny minimální podmínky pro využití ICT ve výuce. Při poskytování dotací MŠMT ke stupni dosažení standardu nepřihlíželo a v době ukončení SIPVZ některé školy standardu nedosáhly.
V letech 2003 – 2006 došlo především ke změně způsobu financování a k většímu zapojení škol do realizace SIPVZ. Přetrvával stav, kdy MŠMT nepostupovalo při financování SIPVZ způsobem stanoveným pro financování programu. Podmínky pro poskytování finančních prostředků školám se často měnily, v některých případech byly pouze formální a MŠMT k nim v některých případech ani nepřihlíželo. MŠMT při financování realizace SIPVZ aktivně nenapomáhalo školám zapojovat další zdroje, především pokud jde o fondy EU.
Projekty SIPVZ nesplnily očekávání
Po změně vedení odboru SIPVZ v létě roku 2002 byly použity projekty SIPVZ v letech 2003-2005 jako určitá kompenzace červeným školám, v projektu Internet do škol nevybavených. Tento přístup je pochopitelný, ale odbor SIPVZ výstupy projektů v podstatě nekontroloval a řada projektů byla opět tunýlky: připomeňme například Zkola.cz: další Potěmkinův portál? nebo Školské portály Olomouckého kraje: další černá díra SIPVZ. NKÚ uvádí:U 25 kontrolovaných škol bylo v letech 2003 až 2006 schváleno 108 projektů zavádění ICT do výuky, na které MŠMT poskytlo celkem 20 186 tis. Kč. Jednou ze základních podmínek přidělení dotace na realizaci projektu byla přenositelnost výsledného produktu k využití na jiných školách. Z kontrolovaného vzorku 42 škol jich pouze 16 použilo výsledek projektu jiné školy. Podle vyjádření škol byla hlavním důvodem nedostatečná informovanost o výstupech projektů realizovaných jinými školami.
Situaci v oblasti projektů jsme komentovali například v článku Projekty SIPVZ: odbor 55 nachytaný na švestkách?
Závěry NKÚ
Zopakujme si nejdůležitější:V roce 2004 schválila vláda Koncepci financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005. Tato koncepce vycházela z nových přístupů, předpokládala např. výraznější účast škol na realizaci SIPVZ, vícezdrojové financování a zapojení MI do plnění úkolů v této oblasti.
V letech 2004 až 2006 došlo ke změnám, které lze hodnotit jako pozitivní. Školy byly aktivně zapojeny do realizace SIPVZ. Avšak malá pomoc MŠMT při hledání dalších zdrojů a náhlé ukončení celého programu bude znamenat pro většinu škol finanční zátěž, se kterou nepočítaly a ani počítat nemohly. Vláda v roce 2004 uložila vyčlenit rozpočtové prostředky pro tuto oblast až do roku 2010.
MI zadalo externě vypracování Technického projektu na provozování školské sítě. V rámci kontroly nedoložilo, jak byla cena stanovena a jak byl vybrán dodavatel. Technický projekt nesplnil zadání, přesto jej MI převzalo bez výhrad a uhradilo z rozpočtových prostředků částku 1 053 150 Kč. Technický projekt nebyl využit.
Realizací školského vzdělávacího a informačního portálu pověřilo MŠMT svoji příspěvkovou organizaci – Ústav pro informace ve vzdělávání. ÚIV na tuto činnost vyčerpal v letech 2003 – 2006 přes 26 mil. Kč; vzdělávací část portálu však do doby ukončení kontroly spuštěna nebyla.
Kontrolou na školách bylo zjištěno, že v některých případech školy nepoužily dotaci v souladu s podmínkami stanovenými MŠMT. Tyto podmínky se však často měnily, zčásti byly pouze formální a nebylo k nim zpravidla ani přihlíženo. Přesto bylo šetřením na školách potvrzeno, že jim více vyhovoval dotační způsob financování.
Zároveň většina kontrolovaných škol vyjádřila obavu, že bez státní podpory nebude schopna finančně zajistit stávající stav ICT a jeho další rozvoj.
Jako jednu z hlavních příčin nenaplnění původního záměru lze označit nedostatečné rozpracování jednotlivých projektů SIPVZ již na samém počátku její realizace a nedostatečný kontrolní mechanismus zúčastněných ministerstev.
Zítra si podrobně rozebereme doslova otřesné kontrolní závěry, týkající se školského vzdělávacího a informačního portálu.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat