Jaroslav Faltýn: Nové středoškolské kurikulum ve Velké Británii

Kvalifikační a kurikulární úřad Velké Británie právě dokončil nové středoškolské (14 – 19) kurikulum. Dokument byl uveřejněn 12. června 2007. Od září 2007 bude nové kurikulum zaváděno do praxe škol. Jeho obecným cílem je zvýšit standardy vzdělávání a pomoci tak všem žákům reagovat na životní výzvy rychle se měnícího světa. V září 2007 dostanou britské školy výtisky nových národních kurikulárních dokumentů, které pokryjí stupně (key stages) 3 a 4, tedy věkovou skupinu od 14 do 19 let. Poté bude následovat tříleté období od roku 2008 do roku 2010, ve kterém budou školy postupně implementovat nové vzdělávací programy. Ne náhodou vykazují britské reformní snahy mnoho podobností s českými.

Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Inovace ve vzdělávání věkové skupiny 14 – 19

Nové kurikulární dokumenty byly navrženy tak, aby poskytovaly učitelům méně předepisující a zároveň více flexibilní rámec pro vyučování. Rozšiřují se tak možnosti přizpůsobit kurikulum potřebám každého jednotlivého žáka. Změna zaměření v rámci kurikula poskytne základ pro vzdělávání žáků ve věku 14 – 19 let. Jedná se o specifický materiál pro zajištění hladkého přechodu mezi vzdělávacími stupni (key stages) 3 a 4 a dále.

QCA, DELLS (Kvalifikační, kurikulární a evaluační úřad pro Wales) a CCEA (Veřejná rada pro kuriklulum, zkoušky a hodnocení pracující mimo ministerstvo školství) radí jednotlivě vládám v Anglii, Walesu a Severním Irsku v otázkách kurikulárních dokumentů a kvalifikací, aby bylo zajištěno, že každá akreditovaná kvalifikace bude obsahovat ty dovednosti, které absolventi vzdělávání potřebují k tomu, aby byli úspěšní v práci a v životě.

Současná práce na revizi středoškolského kurikula v Anglii, paralelní zkoumání a úpravy kurikula ve Walesu a Severním Irsku a vývoj nových výstupních kvalifikací, včetně vysvědčení, poskytují příležitost k významným úpravám standardu výstupních kvalifikací GCSE.

Nové regulativy chtějí:

• aktualizovat obsah výstupních kvalifikací GCSE,
• podpořit inovativní vyučování, učení a hodnocení,
• začlenit klíčové prvky úprav kurikula pro skupinu 14 – 19,
• zajistit, aby upravené výstupní kvalifikace GCSE byly v souladu s novými vysvědčeními,
• upravit způsoby hodnocení, aby byl zajištěn prostor a možnosti pro každého žáka,
• upravit způsoby hodnocení, aby se z hodnocení nestávalo klišé a nebylo předvídatelné,
• zajistit, aby byly standardy vzdělávání a hodnocení dodržovány.

Příklady hlavního zaměření některých vzdělávacích oborů

V historii, kde je patrný posun od lineárního k tematickému pojetí, se budou žáci mezi ostatním učit o:

• vývoji politické moci od středověku do dvacátého století;
• rozvíjejícím se vztahu mezi Korunou a Parlamantem;
• britském impériu;
• otroctví a jeho zrušení;
• dvou světových válkách a holocaustu.

V angličtině bude věnován širší prostor rozvíjení klíčových kompetencí, žáci:

• budou se učit gramatiku,
• budou číst Shakespeara a další předepsané dramatiky, básníky a autory z okruhu anglického literárního dědictví,
• budou číst práce velkých současných autorů,
• budou psát náročné texty v různých stylech a učit se vyjadřovat své myšlenky výstižně a přesvědčivě,
• budou se účastnit oficiálních prezentací a diskusí.

Kvalifikační a kurikulární úřad Velké Británie (QCA) vytvořil mj. informační brožuru, která srozumitelně shrnuje změny, jež nové středoškolské kurikulum přináší. Brožuru si mohou zájemci stáhnout z webu QCA; nový web věnovaný středoškolskému kurikulu bude k dispozici on-line od září 2007 na adrese www.qca.org.uk/curriculum/.

Inovované studijní programy se odrážejí v pracovním návrhu souboru evaluačních kritérií GCSE, který je k dispozici pro připomínkování¹ od pátku 13. června 2007. Připomínkové řízení potrvá do 14. září 2007, zkušební komise mají k návrhu kritérií přístup a mohou se účastnit připomínkování prostřednictvím webu QCA.

Konzultace při přípravě nového kurikula měly širokou podporu a účastnili se jich odborníci na vzdělávání, rodiče, zaměstnavatelé, odborníci na zaměstnanost a podle Kena Bostona, výkonného ředitele QCA, každý, kdo má skutečný zájem o vzdělávání.

Ken Boston, výkonný ředitel QCA o “Kurikulu pro 21. století”:
Naším cílem bylo zvýšit flexibilitu. Nové kurikulum staví na tom nejlepším z minulosti tím, že zachovává charakter předmětů, ale zároveň nabízí více příležitostí pro individuálně zaměřené učení, pojmenovává hlavní výzvy, kterým společnost čelí, a vybavuje mladé lidi dovednostmi pro život a práci v 21. století. Propojením tradice s kreativnějším přístupem ke kurikulu dosáhneme našeho cíle, kterým je výchova úspěšných žáků, sebejistých jednotlivců a odpovědných občanů.“

Očekávanými výstupy nového kurikula jsou maximální pokroky v učení každého žáka. Kurikulum (vzdělávací program) jednotlivých oborů bývalo dosud zpracováváno pouze v termínech vstupů (lineární rovnice, Pythagoras). Tradičním úkolem učitele bylo tento vzdělávací program vyučovat a úkolem žáků bylo se jej učit. Pokud učitelé odučili vzdělávací program, mohlo se říci, že “učili”, i když se třeba jen několik žáků ve třídě skutečně učilo. V západním světě se v poslední dekádě snižuje míra zlepšování výsledků vzdělávání. V některých zemích došlo k tomu, že se výsledky vzdělávání za stávajících podmínek již nemohou dále zlepšovat. Tradiční přístup pouhého naplňování osnov se vyčerpal, nabídl co mohl, ovšem nadále již nefunguje. Rozsáhlý a důsledný výzkum provedený napříč západním světem, ale především ve Velké Británii, ukázal cestu vpřed. Již víme, že máme-li maximalizovat učení každého jednotlivého žáka, musíme nejdříve změřit pokrok, kterého konkrétní žák dosáhl (nazýváme to “hodnocením pro vzdělávání”), poté musíme plánovat a vybavit žáky učením, které jim umožní postup na další úroveň (říkáme jí personalizované učení – osobně zaměřené, zaměřené na konkrétního žáka).

Rozvoj takového přizpůsobeného, na dítě orientovaného přístupu k vyučování a učení není žádnou novodobou obsesí se snahou umožňovat žákům cítit se dobře nebo nějakým odmítnutím důležitosti formálního vyučování anebo posunem od oborově koncipovaného kurikula: jedná se o mezinárodně odzkoušenou, na výzkumu založenou strategii pro zlepšování učení a zvyšování výsledků na individuální, školní a národní úrovni. Personalizované učení vyžaduje vysoce pozorné učení: hodnocení výkonu dnes, za účelem přizpůsobit další krok v učení dítěti nebo skupině dětí – krok, který nemá být udělán v dalším čtvrtletí nebo v dalším roce, ale zítra.

Nové kurikulum bylo navrženo tak, aby umožnilo personalizaci učení způsobem, který předchozí kurikulární dokument neumožňoval. Zatímco nové kurikulum stále předepisuje fundamentální základ vědění, dovedností (kompetencí) a porozumění, které musí formovat „výbavu“ všech mladých lidí – s využitím dědictví minulosti k přípravě mladých lidí pro výzvy budoucnosti – má nový dokument hloubku a rozsah nezbytný pro to, aby umožnil učitelům zaměřit své vyučování na to, co každý jednotlivec potřebuje s ohledem na svůj rozvoj.

Každé dítě v životě nepřetržitě stojí před osobními výzvami vznikajícími v důsledku běžných vnějších omezení jeho vlastních možností: když se podaří jeden úkol zvládnout, už je připraven nový. Růst v učení se tak projevuje postupně a následně. Jestliže není učení diferencováno podle připravenosti každého jednotlivce k učení, může to pro mnoho dětí znamenat, že se odcizí, stanou se nepřátelskými, protože daný úkol je zcela za hranicemi jejich možností, zatímco pro ostatní bude daný úkol zase nudný, protože je pro ně snadný. V obou případech, u těchto skupin dětí, učení neprobíhá.

Proto například na třetím stupni (Key stage 3) může učitel nasměrovat některé žáky na díla Conana Doyla nebo H. G. Wellse nebo R. L. Stevensona, zatímco ostatní mohou číst Hardyho, G. Eliota nebo Chaucera. Pro všechny tyto mladé lidi tak dojde ke skutečnému učení. Esencí nového kurikula je, že předepsaný vzdělávací program všech dvanácti předmětů a tří nepovinných programů poskytuje – v každém oboru – bohatý a hluboký zdroj personalizace učení.

V novém kurikulu je samozřejmě mnohem více toho, co je zcela nové a současné a co reflektuje a obohacuje dnešní praxi v nejúspěšnějších školách v zemi, které se na tvorbě nového kurikula podílely.

Nové oblasti učení v tradičních oborech i nových programech, jako je (ekonomický) blahobyt a finanční možnosti, se setkají s potřebami mladých lidí, kteří budou žít své životy do konce tohoto století, ve světě velice odlišném od toho dnešního.

Nově je kladen větší důraz na kroskurikulární (průřezová) témata: podnikavost a kreativita, získávání a procvičování dovedností (kompetencí), využívání hodnocení pro podporu pokroků v učení, nové přístupy k organizaci školního dne - to všechno je zaměřeno přímo na fundamentální oblasti učení, postojů a dovedností (kompetencí). Tyto cíle musí být podpořeny přiměřeným kurikulem. Povahu nového kurikula lze vystihnout těmito obecnými charakteristikami:

• progresivní;
• zaměřené na výstupy vzdělávání;
• orientované na žáka;
• trendové (to vidí někteří jako problém).

Vzdělávání není oddělováním zrna od plev, není to souboj vítězů a poražených. Účelem vzdělávání je:

• připravit každého mladého člověka co možná nejlépe pro život;
• maximalizovat a rozpoznávat potenciál a výkon každého jednotlivce;
• překonávat odlišnosti sociálních skupin naší společnosti – etnické, náboženské, sociální, ekonomické, regionální a také odlišnosti, které vznikají v důsledku handicapu;
• podporovat sociální mobilitu a dlouhodobé ekonomické zajištění národa a jeho občanů.

Tvorbě kurikula předcházelo několik let mezinárodního výzkumu. Nové britské kurikulum (14 – 19) přichází téměř současně s českým Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia (RVP G). RVP G schválilo MŠMT ČR dne 24. 7. 2007. Program je určen pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií. Od září 2007 nastává dvouleté období, ve kterém budou podle tohoto národního kurikula gymnázia připravovat své školní vzdělávací programy. Podle nich začnou vyučovat nejpozději 1. září 2009. Časová podobnost britských a českých reformních kroků není náhodná. Nelze ji ovšem zjednodušeně vysvětlit pouze tím, že my i Britové jsme členy Evropské unie. Časová shoda reformních kroků nastává ruku v ruce s podobností záměrů britské i české reformy gymnaziálního kurikula. Oba inovované dokumenty reagují na rychle se měnící společenské podmínky. Podobnosti reforem obou poměrně vzdálených zemí mohou naznačovat, že jde snad o reakce správné.

---

¹Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení není soubor evaluačních kritérií GCSE povinný, ačkoliv je pro věkovou skupinu žáků od 14 do 16 let nejčastěji používaným způsobem hodnocení.

Jaroslav Faltýn