„Z iniciativy společnosti SCIO vyšel v aktuálním čísle periodika UZ [Učitelský zpravodaj] text Proč by se neměly konat státní maturity v roce 2008.“ – těmito slovy začíná článek Přemysla Rosůlka z CERMATu. Je příznačné, že už jeho první věta je lživá. Další text pokračuje ve stejném duchu doplněném nemalou dávkou hysterie…
Pokud se jedná o první větu z elaborátu pana Rosůlka (referenta CERMATu pro vztahy s veřejností), je v ní nepřesně uveden název článku – správné znění je „Výčet argumentů, proč by se neměly konat státní maturity v roce 2008“. Tuto nepozornost by bylo možné omluvit, ale zcela mimo realitu je tvrzení, že můj článek vyšel „z iniciativy společnosti SCIO“ (poznámka: Správné psaní je „Scio“). To rozhodně není pravda! Argumenty v článku uvedené jsem sepsal před několika měsíci a rozeslal je jako tiskovou zprávu do redakcí různých periodik. Jako článek vyšla na webu Česká škola a některé z argumentů vyšly v deníku Právo (na ně CERMAT dokonce reagoval, takže je zná už velmi dlouho…). Proč vyšla hysterická reakce CERMATu až po opětovném zveřejnění mého článku v Učitelském zpravodaji, netuším. Zaznamenal jsem pouze následující poznámku pod mým článkem v tomto periodiku:
„Pozn. red.: Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, jmenovitě dnes už bývalému řediteli Martinu Chválovi a PR referentovi Přemyslu Rosůlkovi, byla nabídnuta možnost na výčet argumentů reagovat. Této možnosti nevyužili.“
Pan Rosůlek mohl k mému článku přistoupit různě. Například mohl uvést 26 argumentů PRO konání státních maturit v roce 2008. Nebo mohl mých 26 argumentů PROTI konání státních maturit v roce 2008 doplnit textem, který jeden po druhém vyvrací. Bohužel zvolil metodu, kdy si vybral pouze několik argumentů, které doplnil hysterickými poznámkami na adresu „Scia“ a „autora článku“…
Pan Rosůlek například píše: „Pokud v textu stojí, že není zřejmé, který zahraniční model maturit byl vzorem pro české státní maturity, je na místě otázka, jaký konkrétní model měl autor textu na mysli. Ve skutečnosti existuje v Evropě mnoho modelů, v některých státech dokonce i více v rámci jedné federace.“
Ve skutečnosti vypadá znění mého argumentu takto: „Není zřejmé, který zahraniční model maturit byl vzorem pro české státní maturity. (Například ve Finsku stát nevnucuje absolvování centrálních testů všem, jejich absolvování je zde dobrovolné. V USA organizuje testování studentů nestátní firma. Ve Slovinsku byly státní maturity zahájeny jediným testem z mateřského jazyka zaměřeným na funkční gramotnost.)“ Odpověď CERMATu bych si představoval následovně: „Česká koncepce státních maturit vychází z modelu používaném v X (název některé evropské země), který se zde velmi osvědčil a uplatňuje se již Y (číslice) let bez negativních důsledků. V případě zkoušky z mateřského jazyka je v této zemi společná část maturitní zkoušky tvořena také třemi částmi jako u nás – didaktickým testem s A úlohami a časovým rozsahem B minut, strukturovanou písemnou prací s C úlohami a časovým rozsahem D minut a ústní zkouškou s časovým rozsahem E minut a F úlohami (tato zkouška je založena na kánonu G literárních děl, z nichž si žák předem vybírá H knih).“ Místo toho se nám dostává pouze povšechná informace, že v Evropě je mnoho modelů… Podle mě by za 10 let příprav státních maturit měli být pracovníci CERMATu vybaveni argumentačně mnohem lépe!
Dále pan Rosůlek píše: „Zaměstnanci CERMATu na státních maturitách parazitují – pořádají komerční školení pro učitele, vydávají knihy s testovými úlohami apod., což je evidentní střet zájmů, tvrdí dále autor „argumentů“ a prozrazuje neznalost platné legislativy. Problematika střetu zájmů je v právním prostředí České republiky upravena zákonem o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.) Zaměstnanci CERMATu nespadají do kategorie osob, jejichž jednání zákon upravuje.“ Ve svém článku se na žádný český zákon neodvolávám! Pouze upozorňuji na morální problém, kdy člověk, který v CERMATu připravuje státní maturity (a má tedy k dispozici informace, které ostatní odborníci nemají), píše knihy na stejné téma. Evidentně je zvýhodněn oproti všem ostatním autorům učebních textů. Totéž se týká i oblasti školení!
Další citace z textu pana Rosůlka: „V poslední době se stalo otřepanou mediální frází, že v testech CERMATu jsou chyby. Stejně tak argumentuje i autor zmiňovaného textu. […] Ve skutečnosti počet chybných testových úloh statisticky odpovídal 1–2 % všech úloh. V případě výskytu chybných testových úloh však nejsou žáci poškozeni, neboť se tyto úlohy do celkového skóre nezapočítávají.“ Připomeňme si test z dějepisu, po němž odstoupila bývalá ředitelka CERMATu – bylo v něm rozhodně více než 2 % chybných úloh a do celkového skóre byly započítány!
Pan Rosůlek píše: „Z jakého zdroje nastřeluje autor článku argument, že vysoké školy výsledky státních maturit nebudou zohledňovat?“ Vycházím především z toho, že vysoké školy dodnes nevyužívají výstupy Maturit nanečisto, i když by mohly a přestože se uskutečňují již řadu let. Naopak vysoké školy využívají Národní srovnávací zkoušky, jejichž součástí je test obecných studijních předpokladů. Ve státních maturitách obdobný test nebude. Vyjádření představitelů vysokých škol citovaná panem Rosůlkem považuji za velmi opatrná…
Další citace z Rosůlkova textu: „V útocích na novou maturitní zkoušku se autor opírá o veřejné mínění: Proti státním maturitám v roce 2008 je naprostá většina učitelů i studentů. Na mysli má zřejmě výsledky zcela netransparentního dotazníkového šetření k nové maturitní zkoušce vzdělávacího portálu Elektronické učebnice.“ CERMAT samozřejmě může označit dotazníkové šetření z portálu http://www.eucebnice.cz za „netransparentní“. Má ale nějaké jiné? Naše šetření bylo nejrozsáhlejší, které ke státním maturitám proběhlo. Proč si CERMAT nezadal vlastní nezávislé šetření, které by ukázalo efekt 10letého prosazování státních maturit na jejich přijetí mezi učiteli a studenty, netuším. Zadat by si ho rozhodně mělo ministerstvo školství! Zvlášť, když paralelně s naším šetřením proběhla studentská petice Antistátní maturity a obdobná petice proti státním maturitám mezi učiteli… Zastánci státních maturit rozhodně tak hlasitě slyšet nejsou a v tak vysokém počtu veřejně na jejich podporu nevystupují!
„Odborná veřejnost je proti státním maturitám a plošnému testování, pokračuje společnost SCIO v tažení proti nové maturitě.“ (Rosůlek) Jenom připomínám, že jde o můj článek a se Sciem nemá vůbec nic společného! Dokonce jsem za něj z Učitelského zpravodaje ani neobdržel autorský honorář, zatímco pan Rosůlek psal svůj elaborát určitě v pracovní době za peníze daňových poplatníků…PROTI stáním maturitám v současné podobě připravené CERMATem vystupují například takové kapacity jako je Jana Straková či Ondřej Hausenblas, dokonce i bývalý spolupracovník CERMATu Jiří Kostečka. Kteří odborníci podobného formátu jsou jejich zastánci? Byl bych rád, kdyby pan Rosůlek někoho jmenoval (někoho, kdo není zaměstnancem CERMATu a nespolupracuje s CERMATem na tvorbě testových úloh).
Rosůlek: „Při útoku na češtinu však patří k nejpikantnějším argument, že strukturovaná písemná práce nemá v Čechách tradici. Mnozí češtináři nevědí, co to vlastně je. Že něco nemá tradici, to má být důvod k odkladu maturit? Typická ukázka tvrzení, které má dokazovat, že něco nejde.“ Tento argument pan Rosůlek nepochopil. Směřuje k tomu, že učitelé ani studenti neměli dostatek času, aby si v průběhu 4 let studia postupně zvykli na způsob ověřování znalostí a dovedností pomocí strukturované písemné práce u státních maturit. Dát takovou strukturovanou písemnou práci do státních maturit už rok po jejím prvním ověřování mi připadá nekorektní vzhledem ke studentům i učitelům.
Článek pana Rosůlka končí těmito slovy: „Zůstává otázkou, zda se společnost SCIO, a s ní i pan Sárközi, systematicky angažují proti nové maturitní zkoušce pouze z odborných důvodů, libertinského přesvědčení, či se za těmito cílenými aktivitami skrývají zájmy soukromé společnosti usilující o větší vliv ve školství a o miliónové veřejné zakázky. Anebo že by byla souvislost mezi načasováním vydání textu a diskuzí o osudu nové maturitní zkoušky v Poslanecké sněmovně ryze náhodná?“
Opravdu netuším, co bych osobně mohl mít z toho, zda státní maturity budou, či ne a kdo je bude připravovat. Můj soukromý názor je takový, že na přípravu státních maturit mělo ministerstvo školství vypsat veřejné výběrové řízení. Dále si myslím, že společné státní maturity je nesmyslné zadávat v systému, kde vedle sebe existují tak různé typy škol jako jsou víceletá gymnázia, střední odborné školy a učiliště s maturitou. Pokud by měla probíhat nějaká společná zkouška, nemělo by jít o maturitu, ale závěrečnou zkoušku pro všechny středoškoláky, která by zjišťovala úroveň funkční gramotnosti, případně i míru studijních předpokladů. Absolvování takové zkoušky by mělo být dobrovolné.
O osudu nové maturitní zkoušky se v parlamentu diskutuje již několik let. Pochybuji, že poslanci čtou Českou školu či Učitelský zpravodaj. Způsob reakce pana Rosůlka na mých 26 argumentů by ale mohl poslancům podat dobrý obrázek o fungování CERMATu a jeho kompetentnosti… Ze státních maturit se stalo politikum. Ve svém článku jsem se pokusil přinést věcné a odborné argumenty PROTI jejich konání v roce 2008. Hysterická a velmi pozdní reakce z CERMATu mě opravdu překvapila…
Internetový tip:
· Alternativa k návrhu reformy maturitní zkoušky: http://www.sweb.cz/cz-21/alterhtm.htm
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat