Česká škola: Zdeněk Jonák: Weblog – nová forma dynamické interaktivní literární komunikace

Počátky blogu sahají do období konce devadesátých let 20. století. Navzdory krátké historii blogu, byl již rok 2004 vyhlášen rokem blogu. Téhož roku byla vznesena otázka, zda, a do jaké míry ovlivní blog tradiční média. Blog představuje podskupinu internetových periodik, která zatím zdánlivě „cizopasí“ na klasických médiích. Velmi oblíbené a navštěvované jsou politické blogy, na nichž čtenáři hledají informace, které klasická média ignorují. Doplňuje totiž „suché“ zpravodajství. Blogy se snaží poskytovat očitá svědectví nenadálých událostí a pohrom. Často jsou anonymní. Nezřídka vznikají v záchvatu potřeby zveřejnit se – potom často rychle usnou.

Úvod

Weblog (stažením anglického web log - zhruba: webový záznam[ník]) nebo zkráceně blog je webová aplikace obsahující periodické příspěvky na jedné webové stránce. Weblogy tvoří nesmírně široké a diferencované pole, takže pokusy o stručnou vyčerpávající definici nějakými formálními kritérii bývají neúspěšné: spektrum sahá od osobních „deníčků“ po oficiální zpravodajství firem, sdělovacích prostředků a politických kampaní; do weblogu může přispívat stejně tak jediný autor, malá skupina přátel nebo široká komunita. Mnoho weblogů umožňuje přidávat komentáře k jednotlivým příspěvkům, takže kolem nich vzniká čtenářská komunita; jiné jsou neinteraktivní. (heslo v encyklopedii Wikipedia).

Blog je typickým představitelem internetu 2. generace. Dosáhl již takového rozšíření a je do té míry dostupný občanům většiny sociálních vrstev, že umožňuje propojit zájmové i profesní skupiny, které dosud neměly možnost rychle, lacino a spolehlivě publikovat či komunikovat. Blog je poměrně mladý žánr.

Blog má patrně nejblíže k publicistickým žánrům, vzniká nesporně z přirozené lidské potřeby uspokojovat zvídavost, z potřeby nenechat se uchlácholit oficielními médii, z potřeby angažovat se veřejně, svobodně a bez cenzury. Blog má snahu, vyjadřovat se úplně ke všemu, překračovat, mixovat tradiční žánry (tzv. mixed media, cross media).

Nemáme v úmyslu zabývat se blogem v celém rozsahu služeb, které nabízí, ale zaměříme se na blog jako na potenciální formu nového interaktivního literárního žánru. Neznamená to, že současný stav literárních prací mladých autorů umožňuje bezproblémové zařazení tohoto útvaru do honosné třídy literárních žánrů, ani že mladí autoři o toto zařazení usilují.

Čím se blog liší od klasických médií?

Zatímco zájem mladé generace o čtivost klasických literárních žánrů na tištěném médiu, dle statistických šetření celosvětově klesá, dojdeme při sledování života na blozích k náhledu, že počet zájemců o četbu literárních děl neubývá. Čtenáři se jen orientují na nová média. A s potřebou navštěvovat digitální média se rodí i noví tvůrci. Jejich zájem o literární tvorbu a recepci i tvorbu utváří nový fenomén – interaktivní média. S jejich pomocí se téměř v okamžiku a bezplatně může anonymní jedinec stát autorem, kritikem, producenty i čtenáři zároveň. Oproti klasickému médiu se autoři blogů setkávají s okamžitou odezvou. Pozitivní i negativní. Každý návštěvník webu může svůj názor na přečtené dílo bezprostředně vyjádřit a očekávat od autora včasnou odpověď. Je–li komunikace oboustranně přínosná, dochází k tomu, že se její intenzita a frekvence zesilují. Vycházím z dlouholetého průzkumu literárních žánrů v tištěné i digitální formě a dospěl jsem k závěru, že se v interaktivní komunikační aktivitě vzájemně provázaných autorů a čtenářů rodí něco více než jen podbízivá forma pro ukrácení volného času. Chtěl bych na podporu tohoto nového žánru shromáždit některé argumenty, opírající se o empirický průzkum.

Stručný popis průzkumu

Cílem našeho malého průzkumu je nalézt charakteristické rysy příznačné pro literární tvorbu na blogu. Spíše než literární tvorba by se pro tento způsob komunikace mezi autorem a čtenářem, komentátorem se hodil název literární komunikace, protože způsob jakým se formuje postoj tvůrce a jeho komentátora nemá podobu klasické triády: autor – text – čtenář, ale spíše povahu vzájemné zpětnovazební komunikace, během níž se role mohou v toku času vyměňovat. Tato výměna se neuskutečňuje v řádu měsíců a roků jako u literatury publikované tiskem, ale její výměna se uskutečňuje v řádu měsíců, týdnů, dní, často i hodin. Frekvenci výměny je důležitým faktorem, protože na tom, jak často si vyměňují o díle informace autor a čtenáři či čtenáři vzájemně mezi sebou závisí životnost jednotlivého autora na blogu, nebo i blogu, jako takového

Pro průzkum literární tvorby na stránkách specifického internetového útvaru – blogu jsme zvolili kvantitativní přístup, v němž jsme záměrně odhlédli od hodnocení literárně-vědných kvalit díla, ale zaměřili jsme se na průzkum vlivu nových fenoménů blogu, které se diametrálně liší od klasických médií.

K průzkumu jsme zvolili na stránce: http://Blog.cz/žebříčky blog: http://darwie.blog.cz/rubriky/povidky

Na něm jsme vybrali následující povídky:

Tab1. Název a časové charakteristiky zkoumaných povídek

Časová posloupnost povídek blogu Darwie
Název	datum	čas
Pro nás dva	24. 7 2006	20:20
Poslední polibek	24.7.2006	20:00
Zakázaná láska	24.7.2006	19:59
Můj dar pro Tebe	26.4.2006	10:00
Třináctá dýka	26.4.2006	9:57
Osvobození	15.4.2006	20:07

Autorem prvních čtyř povídek je autor s názvem Issabellkaa, autorem následujících dvou autor s označením Dryu. Rubrika povídka se na zkoumaném blogu skládá ze dvou částí: vlastní povídky a prostoru pro komentáře, kde uvádějí své názory čtenáři povídky. Blog se může, často na základě své popularity stát místem publikování různých autorů. Čtenáři se často, v případě zájmu projeveném čtenáři ozvou, identifikují, poděkují čtenáři za přízeň, vysvětlí sporné otázky a nezřídka pozvou zájemce na svůj blog, nebo mu poskytnou mail.

Zkoumané faktory

Časová struktura odezvy komentátorů

Ukazatelem intenzity vztahu autora a čtenáře je počet komentářů k jednotlivým povídkám a frekvence výskytů těchto komentářů na stanovené škále. V našem vzorku se vyskytlo 100 komentátorů s celkovým počtem 158 komentářů. Z tabulky č. 2 v příloze vyplývá, že, jak v případě Issabellky, tak Dryu počet komentářů k jednotlivým povídkám od nejstaršího data k současnému, s určitými výkyvy, mírně stoupá. Lze z toho usoudit, že autor si své čtenáře udržel nebo jejich počet ještě navýšil.

Tento údaj by mohl zkreslit nadprůměrný výskyt komentářů k jedné povídce. Proto v druhé části tabulky uvádíme hodnotu frekvence výskytů (na škále 1-5) k jednotlivým povídkám. Z tabulky je zřejmé, že jen asi polovina počtu komentářů se vztahovala k jedné povídek, čtvrtina se týkala tří povídek, sedmina dvojice povídek. Všech šest povídek v úplnosti nehodnotil nikdo, ale 5 povídek bylo ohodnoceno pěti komentáři.

Časové odezvy komentátorů k jednotlivým povídkám

V úvodu jsme vyslovili názor, že ve vztahu autor-čtenář hraje významnou roli intenzita, reciprocita jejich vzájemné komunikace. V tabulce č.3 v Příloze je zobrazena časová struktura komentátorů. Protože tabulka obsahuje 100 komentátorů, tj. 100 řádků uvádíme v příloze její zkrácenou verzi, tj. prvních 21 komentátorů, kteří pokrývali největší množství komentářů. Z tabulky vyplývá, že (v absolutních hodnotách) 21 ze 100 komentátorů dosáhlo 52 výskytů ze 158 možných. To znamená, že pětina komentátorů zahrnula téměř třetinu výskytů komentářů. Tento vyselektovaný počet čtenářů můžeme považovat na úzký kruh nejvěrnějších. V tomto úzkém kruhu čtenářů a komentátorů (musíme brát v úvahu, že řada čtenářů blog navštívila, ale nepřidala komentář.). Při sledování intenzity a frekvence sledovanosti povídek vidíme, že oba autoři si sledovanost nejen udrželi, ale zejména u autora Issabellkaa (P1-P4) dochází k zesílení intenzity návštěvnosti. Od časově první povídky (P4) se uskutečňuje kontakt čtenáře, komentátora v řádu měsíců v poslední povídce (P1) se odehrává již v řádu dní. Souběžně dochází k nárůstu komentátorů.

Interpretace výsledků.

Odlišnosti čtenářské recepce literárního díla na klasickém nosiči a na blogu

Zabýváme se blogem jako průkopnickým žánrem, který ukazuje v rudimentární podobě možností, které literatuře nabízejí ICT. Jakým způsobem mohou možnosti nových ICT obohatit tradiční žánr? Autoři a jejich prostřednící-literární vědci, kritici, učitelé předkládají literární dílo v hotové, již ukotvené podobě.

Udělejme si krátký exkurs do teorie recepce. Romantismus představil literární dílo jako jakési „vtělení“ autora-génia, a za cíl interpretace považoval za cíl interpretace [1] ideu génia v textu objevit a zpřístupnit čtenářům. Strukturalismus toto pojetí interpretace popřel a vyvlastnil autorské právo [2] na interpretaci a vložil je do rukou odborníků zaměřených na hlubší analýzu jazykových struktur a vnitřních souvztažností díla. Současná vlivná škola recepce – kostnická škola potlačila váhu autora i textu jako významných „ručitelů“ autenticity recepce a jediným oprávněným interpretem textu ustanovila čtenáře. Svojí devizou „Text je pouze vnímaný text„ se však představitelé školy chytili do pasti svých vlastních argumentů. Ponechávají na jedné straně čtenáři plnou svobodu při interpretaci díla, současně však požadují, aby se čtenář neodchyloval od závazných a pro hlubší pochopení díly neodmyslitelných impulsů, které autor vložil do textu jako jakési záchytné body pro jeho interpretaci.

Oba výše uvedené přístupy se cítili ve své touze rozvinout hranice interpretace fixované jeho strukturou, neodmyslitelnou vlastností literárního textu – jeho linearitou. Věty, příhody následují po sobě v závazném pořadí a čtenář je musí respektovat, aby dospěl k rozuzlení příběhu. Tyto staletí nenaplněné představy měl splnit v období informačních a komunikačních technologií tzv. hypertextový román.

Proč se naděje vkládané do hypertextového románu se nepotvrdily?

Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu [3] .

Hypertext představuje novou etapu rozvoje textových struktur a má potenciál změnit způsob, jakým přijímáme, případně předáváme informace. Podle mnoha autorů vyniká hypertext schopností osvobodit čtenáře i autora od omezení textových hranic a umožňuje čtenáři putovat skrze text na základě vlastních potřeb a přání.

Hypertext většinu těchto očekávání nesplňuje. Síťový princip hypertextového systému sice dává čtenáři mnohem větší svobodu při recepci podnětů, které čte, a pořadím, ve kterém podněty vnímá, avšak spolu s touto svobodou přichází i větší břemeno, neboť čtenář je nucen lokalizovat potřebnou informaci a uvádět ji ve vztah s jinými fakty v síti, často bez pomoci tradiční struktury nebo vyprávěcích stimulů. Na první pohled mohou hypertextové struktury působit jako směsice informací, ve které je obtížné se zorientovat; avšak i u hypertextových struktur se podobně jako u lineárních typů textů postupně ustálila řada forem či vzorců.

V čem spočívá nové pojetí?

Škola literární komunikace, která pojala literární dílo jako komunikační artefakt, kde vysílačem je autor, přijímačem čtenář přišla se svým přístupem v době, kdy počítače byly ještě spíše novinkou diskutovanou v literárních salonech. Do povědomí se dostává teprve s rozvojem mohutnosti výpočetní techniky. V tomto modelu představuje literární dílo interaktivní proces mezi autorem a čtenářem. Podobně jako při komplexním výzkumu procesu sociální komunikace, která se zabývá všemi aspekty toku informací ve společnosti, by měl výzkum literárního díla obsáhnout celý proces fungování literatury, tzn. ho sledovat od počátku zrodu díla, přes text jako výsledek tvorby, až po příjem a jeho působení na jeho příjemce. Poznatky takového sledování jsou potom zpětnou informací, významným podnětem pro samotného autora a literaturu vůbec.

Chceme na základě podpory empirických dat poukázat na možnosti, které vztahu čtenář-autor komunikační princip poskytuje.

Interpretace výsledků

Náš průzkum se uskutečnil s cílem elementárního zmapování problematiky nového fenoménu – publikování krátkého literárního díla formou blogu. V naší úzké sondě jsme zcela odhlédli od kvalitativních, obsahových charakteristik zkoumaných textů a zaměřili jsme se na průzkum možností, které díky novým technologiím blog jako literární forma nabízí.

Teprve další, důkladnější sondy to této problematiky mohou naznačené poznatky prohloubit nebo zcela modifikovat.

závazná formální omezení a pravidla publikování pro autory
frekvenční a časová struktura navštěvovanosti blogů
vztah autora a čtenáře blogu

Formální omezení a pravidla publikování na webu

Zodpovědnost za veškeré texty, obrázky a další obsah blogu nese uživatel. Zakázán je jakýkoliv obsah, který porušuje platné zákony, zejména porušuje autorský zákon. Provozovatel prohlašuje, že bude využívat svých prostředků, znalostí a dovedností, aby zajistil spolehlivost a bezpečnost služby. Provozovatel si vyhrazuje právo jakéhokoliv zásahu do systému, včetně změny těchto pravidel, bez nutnosti předchozího oznámení uživatelům.

Tato pravidla jdou napříč žánry a jsou formulovány pro každý blog dle požadavků jeho provozovatele (v našem případu Blog.cz), ať již blog publikuje uměleckou, publicistickou nebo vědeckou produkci. Povaha těchto pravidel neukládá meze autorovi tvořivosti, jen předpokládá od autorů i čtenářů respektování určitých etických norem.

Interaktivita autora a čtenáře blogu

Pro vztah autora a čtenáře blogu je příznačná jejich vzájemná interaktivita. Interaktivita autora a čtenáře nabízí možnost překročit omezení fixovaná charakterem klasického literárního díla. Mezi autorem a čtenářem neexistuje v klasické, ani v hypertextovém románu zpětná vazba, neexistuje zde adekvátní a bezprostřední možnost zprostředkování názoru čtenáře autorovi, tj. možnost, aby byl autor o mínění čtenáře zpraven ještě v procesu tvorby a mohl adekvátně reagovat. Autor i čtenář se stali vzhledem k sobě zcela vzájemně nezávislými subjekty, přičemž autorita autorova názoru mohla klesat k nule, zatímco autorita každého čtenáře neznala žádných omezení. Jediným prostředníkem mezi autorem a čtenářem se stal literární kritik nebo aprobovaný učitel. Literární kritika se vyjadřovala k této situaci velmi opatrně.

Z filosofických pozic bylo možné postoj některých autorů 20. století, kteří zaujatě trvali na své roli jediného interpreta považovat za někoho, kdo ztratil vědomí, že svým textem navazuje na vyslovené i nevyslovené slova, texty ostatních autorů či komentátorů a nedokáží se od svého díla emancipovat a „přijmout nezrušitelnou nezávislost jejich vět na větách druhých lidí“. (Bělohradský)

Frekvenční a časová struktura navštěvovanosti blogů

Interaktivita je kvalitativní pojem, který sám o sobě nenese zprávu o své intenzitě, frekvenci. Literární dílo může ležet zapomenuto desetiletí či celá staletí, než je objeveno a dostane se znovu do „oběhu“. U literárních děl publikovaných na blogu je, frekvence důležitou, prestižní záležitostí a lze ji kvantifikovat ukazatelem navštěvovanosti blogu.. Blog může ovšem potkat, v určitém časovém horizontu, stejný osud, jako objevené dílo, ale i krátkodobý úbytek čtenářů, komentátorů, signalizuje přerušení „začarovaného kruhu“, který se vytvořil mezi a autorem a čtenářem a svědčí o úbytku zájmu o autora, či celého blogu.čili pokles frekvence návštěvnosti blogu.

Shrnutí

Z pohledu kritického čtenáře navyklého na standardní úroveň literárních textů publikovaných v oficielních „kamenných“ nakladatelstvích, se mohou literární projevy autorů blogů jevit jako nezralé začátečnické pokusy, kterým váhu přisoudila jen hrstka obdobně „nezralých čtenářů“.

Z těchto důvodů jsem při posuzování literárního díla uveřejněného na blogu odhlédl, řečeno slovníkem literární vědy, od hodnocení „obsahu“ a zaměřil jsem se na formální struktury, které nabízí autorům těchto nových žánrů informační a komunikačníi technologie.

Specifičnost formy blogu vidím právě v jeho snaze odtrhnout se od pupeční šňůry literatury s jejími pevně zafixovanými kódy, a s jejími zprostředkovateli - literárními kritiky, kteří tlumočí porozumění literárnímu dílu nepoučené skupině recipientů. Za hlavní charakteristický rys blogu považuji možnost reciproční komunikace mezi autorem a čtenářem již v procesu vzniku a utváření díla. Proto jsem celý vzájemně provázaný proces tvorby autora a čtenářské recepce nazval literární komunikací.

Tato nová platforma k sobě nesporně dosud váže blíže neevidovaný počet autorů a čtenářů, který se ve výzkumech četby klasické literatury se naopak projevil jejich úbytkem. Tento schodek v počtu čtenářů způsobil pravděpodobně stav pojmenovaný jako krize čtenářství. Bude nutné sestavit nové statistiky čtivosti zahrnující mezi klasické čtenáře také čtenáře na literárních děl na digitálních médiích. Teprve potom bude možné říci, zda počet čtenářů roste nebo klesá.

Z tohoto velmi specifického hlediska a s přihlédnutím zejména ke komunikačním možnostem blogu se pokusím formulovat elementární rozdíly literatury publikované časopisecky či knižně a na blogu.

Hra s anonymitou a identitou

Při prezentaci tištěného literárního díla, k níž dochází zpravidla zprostředkované literárním kritikem, aprobovaným učitelem, vydavatelem apod. je zpravidla autor díla zbaven anonymity a přiřazena mu jednoznačná identita. Autor je identifikován zpravidla fotografií, životopisem, výčtem děl a jejich hodnocením. Autor se tak stává pojmem v literárních slovnících, má šanci zúčastnit se literárních soutěží apod.

Autor publikující na blogu se této výhody často záměrně zříká a publikuje zpravidla pod pseudonymem. Čtenář nezná jeho pohlaví, věk, podobu a vytváří si o něm představu výlučně z přečteného textu. Teprve na přání čtenáře může autor svou identitu prozradit a navázat se čtenáři kontakt. Mezi čtenáři se ovšem odhalení nové identity nemusí setkat s porozuměním, často může naopak dojít ke zklamání (čtenář např. sympatizuje s autorem jako se ženou a zjistí, že autorem je muž).

Nejčastějšími návštěvníky blogů jsou představitelé mladé generace v období tzv. moratoria, tj. v období, kdy adolescent zažívá krize a „experimentování s identitou“ využívají adolescenti jako prostředku hledání sebe. To se projevuje nejčastěji tím, že porušují častěji normy a vžitá pravidla chování a chovají se v rozporu s očekáváním rodičů.

Anonymita autora blogu, jak uvádějí odborníci (Dušková, 2001) má často důvody zakotvené v psychice autora. Díky sociální anonymitě se člověk může stát ve své tvorbě takovým, jakým si přeje být, naplňovat své nenaplněné sny.

Bázlivý, nesmělý, introvertní jedinec může díky anonymnímu prostředí dosáhnout větší extroverzi (prezentuje otevřeněji, je hovornější, společenštější, více dominantní, s vyšší mírou sebehodnocení než v reálném životě).

Anonymita může mít psychoterapeutický význam např. pro žáka ve škole či jedince ve skupině označeného nálepkou „lajdák“, „šprt“, „rošťák“, „srab“ apod. Umožňuje mu vehrát se v anonymní roli do nové role a potom ji ve skutečnosti snáze uplatnit.

Chápání literárního příběhu „naživo“

Čtenáři literárních útvarů na blogu se ve svých kritikách dopouštějí při hodnocení literárního díla elementární chyby, na kterou upozorňují příručky literární vědy ihned ve svých úvodních kapitolách. Mají tendenci ztotožňovat literární příběh s reálným životem. Mladí čtenáři blogu považují za přirozené, že při interpretaci a komentování díla chápaného jako „žitý život“ řeší své životní situace. A jsou to situace závažné, nezřídka skutečně řešící otázky „života a smrti“, protože právě na této škále vnímají adolescenti situace, v nichž se ve svém životě citově nacházejí. Možná, že právě z těchto důvodů odmítají klasický nadhled kritika, který vykládá sebenáročnější, často krizové životní situace popisované v literárním díla s odosobněným nadhledem znalce života. Mladí autoři i čtenáři status vykladače literárního díla jako apriorního znalce všech životních situací odmítají.

S mírnou nadsázkou lze říci, že podobný postoj k literatuře cítí žáci i u učitelů. Přes všechnu snahu vštípit žákům ve škole lásku k četbě se nakonec učitelé nakonec smiřují při maturitní zkoušce s tím, že žák „odpapouškuje“ obsah knihy, který si den předtím přečetl na internetu.

V kontrastu s pasivním vztahem ke školní četbě projevují často titíž žáci ve svých blogových deníčcích tvořivost odpovídající stupni jejich psychické zralosti. Přirozenou cestou, spontánně – v kontaktu se svými kritickými vrstevníky - dospívají do stádia literární a komunikační dospělosti, do něhož se musí ve škole často jen pasivně vemlouvat.

Mechanismus hodnocení díla

Autor tištěného díla hledá cestu ke čtenáři prostřednictvím literárních kritiků, recenzentů, nakladatelů. O jeho úspěšnosti často rozhoduje počet recenzí v novinách, literárních časopisech, ohlas díla v rozhlase, televizi. Největší význam se přisuzuje kladnému hodnocení renomovaného literárního vědce.

Na blozích hledá naopak autor čtenáře a ten ho utváří a motivuje k další tvorbě. Důležitým ukazatelem „čtenářské obliby“ autora je frekvence přístupů čtenářů na blog. Okamžitým signálem, v případě poklesu publikační intenzity nebo neuspokojivého vývoje tvorby autora vzhledem k očekávání čtenářů, je snížení intenzity návštěv blogu čtenáři. Úspěšnost autora je dohledatelná a ověřitelná bezprostřední prohlídkou komentářů čtenářů webu. Zatímco u tištěného díla se časový interval od vzniku díly k jeho publikování a setkání textu se čtenářem se počítá na měsíce, u úspěšného autora blogu jsou to měsíce, týdny a dny.

Autor, který čtenáře zaujme, má vyšší návštěvnost a jelikož ctí čtenářů je pozvat autora na svůj blog, dochází k mnohočetné komunikaci, která vyvolává řetězovou reakci výzev vyúsťujících často do pokusů o tvorbu dosud pasivních čtenářů. Tímto způsobem je nejen úspěšný autor, ale i čtenář motivován k tvorbě. U ctižádostivých autorů může zájem čtenářů vést ke zkrácení publikačního cyklu a ke zvýšení aktivity své tvorby.

Komunikace mezi čtenáři, komentátory díla.

U čtenářů tištěné literární produkce dochází jen náhodně, zpravidla v kruhu přátel, k výměně názorů o přečteném díle. Čtenáři blogu mají možnosti vyměňovat si názory mezi sebou.

Zjistí-li např., že mají na věc společný názor, mají možnost si vyměnit mailové adresy, pozvat se na osobní webové stránky nebo si domluvit setkání. Nejčastějším pojítkem mezi čtenáři blogu je společná zkušenost s příběhem povídky. Nejčastějšími argumenty nejsou teoretické nebo knižní znalosti, ale zážitky nebo zkušenosti osobní nebo zážitky a zkušenosti nejbližších přátel.

Blogování jako pomůcka ve výuce

Svět mladé generace je významnou měrou ovlivňován a utvářen vlivem médií. Výraz pro pocity, které adolescenti nebo pubescenti prožívají a nalézají ve filmových či televizních příbězích, sloganech reklamních spotů apod. Podobně i jejich příběhy jsou poznamenány tímto vlivem. V povídce Poslední polibek autora s pseudonymem Issabelkaa nalezneme kupříkladu příběh, který lze považovat za extrakt mnoha příběhů z filmového plátna či televizní obrazovky.

Jde o příběh lásky mladé dvojice Ruth a Daniela, ukončený smrtí milého. Ruth se s jeho snovou podobou naposledy setkává na jeho hrobě. Krátký příběh se setká s mimořádnou odezvou. Čtenáře starší generace překvapí skutečnost, že s podobným příběhem má zkušenost či živý prožitek takové množství návštěvníků blogu. Ukázku vztahu čtenáře k povídce uvádíme v příloze č 2.

Z ukázky je zřejmé, že povídka si našla poměrně široký okruh čtenářů. Většina ze 40 čtenářů je příběhem zaujata; jen zanedbatelná menšina je kritická. Někteří si přejí zjistit identitu autora. Někteří doporučují formální vylepšení příběhu.

Závěrem

Jako každý článek na blogu je i tento povídáním na dlouhé trati. Jeho pokračování je v rukou čtenářů. Jedno je jisté, a to že se z této formy rodí nebo může zrodit nový literární žánr.

PŘÍLOHA 1

Tab. 2: Počty komentářů a frekvence jejich výskytů v povídkách

Počet komentářů v povídkách
P1	21
P2	38
P3	12
P4	16
P5	36
P6	35
celkem	158
Frekvence komentářů v povídkách
Frekvence výskytů	Počet komentářů
1	78
2	24
3	39
4	12
5	5
celkem	158

Tab. 3: Časová struktura komentářů k povídkám

Časová struktura komentářů k povídkám
Komentátor	Povídka P1	Povídka P2	Povídka P3	Povídka P4	Povídka P5	Povídka P6	celkem
ALIS	1d						1
Wilhemina	3d		4d	3m 14d	3m 2d	3m 2d	5
I´m hated	6d	6d			4m 2d		3
Blood angel	7d				2m 24d	2m 24d	3
LOVE	10d	10d	10d				3
Diva bara	11d						1
Kaljusska	13d						1
Majka	14d					3m 11d	2
Eurezka	20d	20d					2
Barunka	21d	21d			1m 25d		3
Anna Alexandra	1m 7d		1m 5d		4m 4d		3
NIKY	1m 8d	1m 8d		4m 18d			3
DRYIAD	1m 8d						1
LILDA	1m 1d						1
VIETNAM	2m 13d	2m 13d					2
GWENDY	2m 15d	2m 15d				4m 11d	3
CINDY	2m 22d						1
KRITIK	3m		3m		5m 28d	4m 25d	4
ZIZICE	3m 1d	3m 1d	3m 1d				3
VLČICE	3m 1d	4m			7m	5m 25d	4
ISSABELL KAA	4m	4m 3d	4m 3d				3
celkem	21	10	6	2	7	6	52

Pozn.: Malé „d“ označuje jeden den; malé „m“ označuje měsíc.

PŘÍLOHA 2

Ukázka výňatku z textu povídky s vybranými komentáři

"Daniel Pole - narozen: 4.8. 1985 - zemřel: 10. 8. 2002." Když dočetla měla už celé rozmazané oči. Praštila pěstí o hrob. "Bože Daniely ty jsi tu teď měl být semnou! Sakra bylo ti pouhých 17 let! Ty jsi ještě neměl odejít! Proč jsi mě tu nechal? Proč jsi doprčic běžel zamnou? Proč? Proč tam muselo jet to blbý auto?!" V pláči se zhroutila vedle Danielova hrobu, ležela tam dívala se na hvězdy, cítila ho vedle sebe, cítila že je tam s ní!“

Komentáře: (U komentáře uvádíme pořadové číslo komentáře a anonymní název čtenáře.)

Příznivé komentáře. Dotaz na identitu autora

3. karol

No to je něco nádhernýho … kdo to psal?

4. Love

To je poprvé, kdy něco čtu a u toho mi ztékají slzy po tvářích..

5. Tom

Tak smutné – bolí u srdce, ale krásné …

Vlastním blogu zatím nezískal právo odhalit autora povídky

11. Darwie (vlastník blogu) odpovídá na dotaz (3) karol

for all: autor neznámý

Kritické připomínky k příběhu

14. MIK

je to krásný… já bych jen vytrhla tu pasáž, kde se vysvětluje to s tím autem. No prostě těch pár větiček o tom, jak umřel. Bylo by to víc napínavý…

16. Caterpillar

Je to opravdu krásný. Jediný, co bych vytknul autorce je monolog na hrobě. Vysvětluje tím celou situaci, ale dle mého názoru by to takhle dívka neřekla…

20. Forsaken

Souhlasím se MIKEem a Caterpillerem. Ta část to trochu kazí.

Negativní kritické připomínky

21 Blablabla

Teda je to výmysl puberťačky a ty ostatní patnáctky se na tom ještě ukájejí.

23 Galendor

Jak tohle může někdo číst

Vystoupení autora z anonymity

41. Issabellka – autorka povídek vystupuje z anonymity.

Děkuje za hezké komentáře.

Literatura

Ajvaz, M. (1997) Tyrkysový orel. Praha : Hynek. 213s.

Bělohradský, V. (2006) Kunderův sen o absolutním autorství. Právo, Příloha Salon. 12.října. 2006

Brdečka, B. Budou učitelé blogovat? (2007) <Dostupné na URL http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=103596&CAI=2129 >

Dušková, M (2001). Psychologické aspekty komunikace on-line. Bakalářská práce. Brno: FSS MU. 102s.

Encyklopedie Wikipedia. <Dostupné na URL http://cs.wikipedia.org/wiki/Weblog>

[1] Představu textu (v tištěné i mluvené podobě) jako materiálu sloužícímu k dešifraci psychiky jeho autora znovuobjevil S. Freud a jeho žáci a psychoanalytici ji používají dodnes.

[2] Ve své nejvyzrálejší fázi mluvili vyhranění poststrukturalisté dokonce o „smrti autora“.

[3] Literární věda ráda poukazovala na díla, která linearitu v historii literatury narušovala. V 18.st v díle L. Sterna „Život a názory blahorodého pana Tristana Shandyho obdivovala odvahu autora narušovat tradiční uspořádání příběhu, tím, že začíná román tam apod. V českém prostředí pracuje s myšlenkou hypertextu Michal Ajvaz. V novelách Bílí mravenci a Zenónovy paradoxy v publikaci Tyrkysový orel proplétá příběhy bez přesného časových identifikátorů apod. Zatím nejznámější multimediální novelu Město.html (1998) vytvořila absolventka pražské Akademie výtvarných umění Markéta Baňková. (http://www.city.je/indexcz.html)

Zdeněk Jonák

Zdeněk Jonák: Weblog – nová forma dynamické interaktivní literární komunikace