Malý inspiromat pro učitele HV, kteří se aspoň někdy zasnili, jaké by to bylo připravit si do hodin nějaké hudební podklady, udělat koncert, který by dobře zněl, zorganizovat ve škole malý muzikál… a využít přitom techniku… a nedostali se dál než k tomu snění.
Nejdřív se zastavme u těch kláves. Vynechám oblast profesionální hudby a zaměřím se na to, co se hodí ve škole. Vybrat použitelné klávesy do školy lze dnes přitom s trochou štěstí kolem 5.000 Kč, jistě pod 10.000 Kč. Profesionální nástroje samozřejmě mají mnohem víc možností a stojí… inu ty špičkové také kolem 100.000 Kč. Takže ty bych vynechal. Jak vybírat?
Klávesnice je to, co nám padne do oka na první pohled. Pokud máme klávesy jen na různé experimenty, klidně nám postačí klávesnice dlouhá 3-4 oktávy (49 kláves), které mohou být i zmenšené - jsou o něco kratší než klávesy na klavíru. Pro vážnější hraní a pro hráče, kteří jsou zvyklí hrát obouručně na klavír, si vybereme klávesnici standardní velikosti nejčastěji dlouhou 5 oktáv (61 kláves) a takovou, která umí hrát dynamicky. Dynamicky citlivá klávesnice snímá sílu úhozu, některé klávesnice mají ještě takzvané after touch, tedy i po úhozu lze dodatečně přitlačit na klávesu - tím lze napodobit tah smyčce či hru dechových nástrojů. Pokud nástroj tuto dynamiku má, obojím se výrobce chlubí. Nemáte-li ještě praxi, vězte, že klávesnice je na omak vždy jiná než u klavíru - je měkčí a citlivější - je podobnější klávesnici varhanní. Existují však elektronická piána, která pamatují i na to - mají klávesnici dřevěnou a vyváženou přesně podle klávesnice klavírní; jejich klávesnice je také zpravidla stejně dlouhá jako klavírní - 88 kláves. Takové nástroje ale rázem skočí do úplně jiné cenové kategorie.
Podmínkou budoucí spolupráce s počítačem jsou MIDI konektory.
Transponování je funkce, kterou ve škole často použijeme. Mají ji vestavěný v podstatě každý nástroj, o kterém má cenu se bavit. Rozdíly jsou v tom, jak je přístupná - pro školu budeme požadovat, aby přímo na ovládacím panelu byl přepínač nebo tlačítko, který nám transponování nahoru i dolů umožní.
Jemné doladění by mělo být přístupné také zcela bezprostředně - opět by mělo jít o tlačítka nebo o potenciometr, který nám dovolí ladit nástroj v rozsahu cca půl tónu o jemné rozdíly, abychom mohli syntetizér sladit se zobcovou flétnou, kytarou či jinými nástroji v souboru.
Výrobci v reklamních materiálech zpravidla udávají množství rejstříků (presetů či „programů“) nástroje. Programy se od presetů liší tím, že je můžeme měnit a ukládat do paměti uživatelské, tedy vlastnoručně vymyšlené rejstříky pod vlastními názvy. Bez toho se však zpravidla obejdeme - ve škole nám keyboardy s cca 100 presety poskytnou vše, co potřebujeme.
Dále bývají „samohrajky“ vybavené množstvím rytmů, které umějí hrát. Ne, že by se nám tu a tam nehodily, ale rytmické smyčky z těchto nástrojů se omrzí hodně brzy a ve škole je použijeme spíš okrajově.
Funkce „multitimbre“ nám umožňuje hrát současně různé rejstříky. U některých nástrojů je to spojené s možností rozdělit klávesnici a v levé ruce hrát jiný rejstřík než v pravé. Není to sice nezbytné, ale je to velmi příjemné. V levé ruce hrajete basu a v pravé nějaké smyčce, pady…
Nástroje se liší i způsobem tvoření hlasů. Raději se tím nebudeme moc podrobně zabývat a každý nástroj si při koupi vyzkoušíme na vlastní uši. Dnešní nástroje v dané kategorii většinou pracují jako tzv. ROMpler, neboli mají v paměti napevno uložené nahrané vzorky (samply) opravdových nástrojů. Do opravdové věrohodnosti mívají daleko, ale nevybavujeme studio - ve třídě budeme spokojeni, dnešní romplery už nezní špatně. Tedy pokud nekoupíte nějakou "no-name" šílenost od asijských prodavačů na tržišti.
Pozornost může vzbudit funkce umožňující nám hrát v levé ruce automatické doprovody v rozložených akordech. Hudebníci se sice děsí, když vidí, jak to funguje, ale pro učitele, který není moc zběhlým hráčem, je to funkce výborná. Navolíte si třeba 3/4 rytmus, tempo a položíte prsty na A - C - E. A nástroj vám hraje rozložený akord a-moll v nějaké figuře. U těch lepších je průběžně obměňuje a snaží se nehrát jako kolovrátek to samé, ale napodobovat myšlení hráče třeba na basu. V pravé ruce můžete hrát prostou melodii a v levé základní tón akordu. Tempo, rytmus i druh rozkladu si nastaví; výsledkem je harmonický, docela dobře znějící doprovod. Dobře je tato funkce propracovaná u nástrojů Casio.
Měli bychom se také podívat, má-li nástroj vestavěné reproduktory či nikoli. Praktičtější je jednoznačně ten, který má vestavěné vlastní reproduktory a zesilovač. Při hodině v hudební učebně, kde je po ruce kvalitní zesilovač v hifi věži, bychom však stejně mohli raději volit propojení syntetizéru do tohoto zesilovače, který bude vždy kvalitnější, stejně jako nesrovnatelně lepší budou reprosoustavy. Umožní nám to docela obyčejný kabel - všechny syntetizéry mají výstup, někdy dokonce jeden zvláštní pro sluchátka a jeden či dva do zesilovače a všechny jen trochu kvalitní zesilovače a hi-fi věže mají vstup pro externí zdroj zvuku.
Některé klávesy mají vestavěný sequencer, některé sequencery dokážou spolupracovat přes MIDI. Co je sequencer? Sekvencer je zařízení, které si umí zapamatovat, co hrajeme, případně nám umožní to dále upravovat a poté přehrávat. Nahrajeme si do sekvenceru třeba nástrojový doprovod k písničce, kterou chceme děti naučit trojhlasně zpívat, a v hodině tento polotovar použijeme - umožní nám plně se věnovat zpěvu dětí a nelámat si hlavu naší klopotnou hrou těžkých partů. Sequencer také umí nahrát do různých stop různé party a přehrávat je různými rejstříky - a jeden nástroj nám pak může přehrávat hotový orchestr. O možnosti experimentování žáků se sekvencerem nemluvě. Někdy jde o samostatné zařízení, většinou profesionální a docela drahé - vlastně v sobě ukrývá specializovaný počítač. Jindy je to funkce na keyboardech (to bývá jeho nejjednodušší varianta). Nejčastěji má dnes ovšem podobu programu pro počítač. Sekvencer v počítači umožňuje ovládat jedním počítačem řadu syntetizérů současně, transponovat, předělávat aranžmá a jiné divy. Mimojiné umí z vašeho opusu vytvořit partituru a tu pak vytisknout. Chcete-li si s hudbou s žáky společně hrát, realizovat muzikály, představení atd., doporučuji poslední variantu, její možnosti stojí za to. A to přesto, že ke klávesám budete potřebovat počítač a v něm patřičný program.
Počítač
Hudební počítač dnes znamená normu MIDI. Instantně má toto rozhraní řada počítačů Atari Mega ST, TT a Falcon. Atari ST bylo svého času synonymem hudby v počítači, a přestože lidé z branže se zhrozí, o jakémže pravěku mluvím, vím, co dělám. Jde o "dinosaury" s pevným diskem kolem 10-20 MB a operační pamětí cca 4 MB (čtete správně). Na ta čísla ale vůbec nehleďte, mnohé hudební programy pro tyto dinosaury mají stejný výkon a možnosti jako soudobá špička, která spotřebuje stonásobek systémových prostředků. Prostě věřte zkušenému, že to stačí. Použité je v bazaru, na inzerát nebo na internetové aukci koupíte za cca 1.000 až 3.000. Obdobně software, ale o tom ještě bude řeč. S tímto Atari získáte perfektní pracovní stanici na práci s MIDI soubory (notami). Mnozí skladatelé a hudebníci takového dinosaura dodnes používají a nemají v úmyslu přejít na něco jiného - on totiž na práci s notami je přesně tím pravým. Programy nejsou moc složité, jsou přívětivé, snadno se učí, přesto po muzikantské stránce mají vše,co potřebujete na tvorbu sebesložitějšího notového zápisu. Samozřejmě nebude to univerzální zařízení, jakým je PC. Nebude mít USB (tiskárnu tedy budete vybírat starší připojitelnou přes paralelní port), nepřipojíte se na internet, nespustíte tam programy pro Windows.
Pokud nedáte na tuto neuvěřitelnou radu a budete trvat na PC, nemusí to být nic extra, své první desky jsem nahrával na Pentiu Pro 150 s 64 MB RAM a nechcete-li si zařizovat nahrávací studio, docela dobře stačí Pentium III./1,2 + 256 MB RAM. Jediné, co potřebuje navíc bude zvuková karta, která bude mít MIDI vstup a výstup. Dnes je téměř standard, že PC má zvukovou kartu onboard. Ne, že by byly tak špatné, ale téměř s jistotou nebudou mít MIDI. Dostatečně kvalitní zvukovka pro vás se dá sehnat v ceně pod 2.000. Jestli chce škudlit ještě více a máte zmiňovanou kartu onboard, bude vám stačit USB/MIDI převodník, neboli malá krabička, kterou připojíte do USB a ona vám nabídne několik vstupů a výstupů MIDI - a ta vás bude stát při dobrém výběru kolem 500 Kč.
Budete-li pořizovat celou zvukovku, je otázka jakou. Váš ICT odborník vám pravděpodobně doporučí nějakou verzi SoundBlasteru. Není to ideální volba - SoundBlastery jsou skvělé karty pro hráče her, sledování domácího kina atd. Nejsou primárně stavěné na práci s hudbou. A tak funkce a standardy, které jsou elementární pro práci s hudbou (např. ASIO2), "umí" až poměrně drahé verze SoundBlasteru (a ještě ne moc dobře). Pro hudebníka je lepší kouknout na opravdu hudební karty - a mohu-li doporučit, podívejte na www.m-audio.com, jde o výrobce, u něhož je jasné, že myslí na hudebníky už u těch nejlevnějších modelů, a za málo peněz koupíte doslova spoustu muziky. U karet M-Audio máte také zaručené, že budou spolupracovat prakticky s každým hudebním softwarem.
Programy na hudbu
A jaký software budete potřebovat? Zcela vynecháme profesionální aplikace, které dnes dovedou pracovat s MIDI, notací, audio soubory, různými efekty i videem (Pro Tools, Steinberg Cubase, Cakewalk, jeho novější verze Sonar a Logic). Jednak je ve škole nevyužijete, jednak byste se je řádně dlouho museli učit a hlavně - stojí desítky tisíc. Zaměříme se na práci s MIDI soubory, abychom mohli psát a upravovat noty, případně je přehrávat přes naše klávesy. Uvádím přehled aplikací, které jsou cenově dostupné a současně se minimálně jejich demo dá volně stáhnout z internetu.
|
Název |
druh licence |
cena |
web |
|
ABC2Win |
shareware |
20$ |
|
|
MIDIcomp 1.0 |
freeware |
0 |
|
|
MidiView 1.1 |
shareware |
25$ |
|
|
Capella 2002 |
demo |
6.890 Kč |
|
|
MusicEase |
shareware |
80$ |
|
|
Anvil Studio 2005.05.03 |
freeware |
0 |
|
|
NoteWorthy Composer 1.75 |
shareware |
1288 Kč |
|
|
Busker 3.0 |
shareware |
30$ |
|
|
MIDIView |
shareware |
608 Kč |
|
|
Melody Assistant 7.1.6 |
shareware |
639 Kč |
|
|
MagicScore Maestro 4 |
shareware |
1030 Kč |
|
|
G7 1.0 |
demo |
6.890 Kč |
www.g7info.com - demo |
|
Sibelius 4 |
demo |
12.390 pro školu |
|
|
Photoscore (skenuje noty a převádí do MID) |
demo |
6.990 Kč |
|
|
Score Perfect 4.0 |
demo |
||
|
Mozart 8.1 |
shareware |
150 € |
|
|
Music MasterWorks 3.81 |
shareware |
968 Kč |
Jak se dá tušit, zpravidla platí, že čím dražší, tím více možností poskytuje. Na druhou stranu ne vždy každý z vás po všech těch možnostech touží. Dále platí, že téměř každý z nich má trochu jiné ovládání. A tedy - co sedne jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Nedejte na velké řeči a vyzkoušejte je, pak teprve volte. Má soukromá rada by byla rozhodovat se mezi Sibeliem a Capellou, kdybych měl radit svým žákům a studentům, kteří to s hudbou myslí opravdu vážně, radil bych koupit studentskou verzi Sibelia. Ale sám jsem kdysi začínal se Scere Perfect (na Atari ST) a dodnes jsem v něm nejvíce doma… Zkrátka zkuste.
Dál pár programů, které umějí sice drobnost, ale pro učitele mnohdy užitečnou - vytvoříte si MIDI soubor (noty) a ty zkonvertujete do WAVu či MP3 přehravače:
|
Název |
druh licence |
cena |
web |
|
MIDI Workplace 1.0 |
shareware |
30$ |
|
|
MIDI Converter Studio 4.8 |
shareware |
25€ |
|
|
MIDI to WAV Maker 2.0 |
shareware |
25$ |
|
|
Direct MIDI to MP3 Converter 3.0 |
shareware |
30$ |
|
|
Ease MIDI Converter 1.40 |
shareware |
25$ |
|
|
Midi to Wav 1.0.1 |
freeware |
0 |
Tento prográmek umí opačné kouzlo, máte nahrávku a on vám z ní vydoluje MIDI, tedy vlastně notový zápis. Nečekejte od něj zázraky, nejlépe dopadnou jednohlasé melodie, ale třeba vám ušetří kus práce:
|
Wav-2-Midi 1.0.0 |
shareware |
15$ |
Přidávám pár dalších užitečných drobností:
|
Název |
druh licence |
co umí |
web |
|
MIDI Board Pro 2.1 b |
freeware |
umožní hrát noty na obyčejné PC KBD |
|
|
Note Attack 1.36 |
freeware |
hra podporující výuku not |
|
|
iBeat 1.2 |
freeware |
metronom a ladička |
Práce s audiosoubory je samostatná kapitola, podíváme se na ni někdy příště.
Programy na hudbu v počítači mají několik odůvodnění ve škole: učitel si na nich může snadno a efektivně připravovat notový materiál pro třídu, komorní soubor, sbor… Během nácviku se rozhodne transponovat partituru o malou tercii dolů - a během minuty má pro celý soubor opravené partitury. Počítač může díky sekvenceru a syntetizéru hrát „orchestr“ - a poměrně slušně - čímž učiteli dovolí věnovat se plně sboru. Starší žáci a studenti středních škol si v počítači mohou zkoušet vlastní komponování a počítač jim nejen pomůže v technice, ale i dovolí slyšet vymyšlené (jak jinak by se jim podařilo slyšet, jak zní jejich noty napsané pro symfonický orchestr), a hlavně je to obrovská motivace. Technika v hodinách hudební výchovy rozhodně není bariérou mezi dětmi a hudbou, není tu jako náhražka, ale jako jeden z druhů nástroje, kterým hudbu lze uchopit.
Tomáš Houška
0 komentářů:
Okomentovat