Tento metodický pokyn je pouze pomůckou ředitelům a odpovědným zaměstnancům škol ke snadnější orientaci v katalogu prací při zařazování jejich zaměstnanců do platových tříd, není pro ně závazný a příklady uvedené v metodickém pokynu nemusí odpovídat realitě všech škol.
Soubory ke stažení:
JOaktualizaceMP16PT07.doc (383,50 KB) 
JOaktualizaceMP16PT07.pdf (369,28 KB)
Č. j.: 30 207/2003-25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) zpracovalo a předkládá k využití školám a školským zařízením (dále jen školám) “Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení”. Tento metodický pokyn je pouze pomůckou ředitelům a odpovědným zaměstnancům škol ke snadnější orientaci v katalogu prací při zařazování jejich zaměstnanců do platových tříd, není pro ně závazný a příklady uvedené v metodickém pokynu nemusí odpovídat realitě všech škol. Závazné jsou pouze právní předpisy, a proto je musí ředitelé škol, kteří jsou odpovědni za správné přeřazení zaměstnanců, dodržovat při respektování konkrétní situace a potřeb své školy. Poznámky psané kurzívou k jednotlivým charakteristikám činností jsou doporučeními MŠMT. Předpoklady a požadavky uvedené jiným typem písma pro 13. a 14. platovou třídu v povolání 2.16.1 Učitel jsou naopak podmínkou pro získání příslušné platové třídy.
Ministerstvo upozorňuje, že postupně může docházet k doplnění, popř. ke zpřesnění příkladů zařazování zaměstnanců do platových tříd uvedených v metodickém pokynu. Je proto třeba sledovat webové stránky MŠMT.
Náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy skupiny II.
Odměňování za práci je jednou z nejdůležitějších oblastí pracovněprávních vztahů a platí pro ni základní princip stejného peněžitého plnění za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty.
Odměňování je od 1. 1. 2007 stanoveno:
- zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), část šestá – viz § 109 až § 150 a § 224 odst. 2 v části desáté
- nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
- nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy (nebo platu), o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
- nařízením vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací …, ve znění pozdějších předpisů – největší změny v Katalogu viz NV č. 533/2005 Sb.
Odměňování v ZP:
- obecná ustanovení o mzdě i platu jsou uvedena v § 109 až § 112
- odměňování mzdou obsahuje § 113 až § 121
- odměňování platem – viz § 122 až § 137
- o odměně z dohod pojednávají § 111 a § 138, o odměně za pracovní pohotovost § 140
Odměňování za práci formou mzdy:
- uplatňují zaměstnavatelé, jejichž hlavní činnost směřuje ve většině případů k dosažení zisku (uplatňují ho také například veřejné vysoké školy, soukromé a církevní školy, zdravotní pojišťovny, občanská sdružení, nadace, politické strany atd.);
- volnost smluvních vztahů – ZP a prováděcí NV stanovuje nejnižší úrovně zaručené mzdy zaměstnanců a závazné příplatky; zaměstnavatel volí takové formy a výši mzdy, které jsou pro něho optimální z hlediska dosahování zisku i z hlediska motivace zaměstnanců.
Odměňování za práci formou platu:
- činnost zaměstnavatele je financována z veřejných zdrojů (v případě příspěvkových organizací je rozhodující míra financování z veřejných zdrojů – viz § 109 odst. 3 písm. d) ZP), plat je poskytován ve veřejných službách a správě (tzv. nepodnikatelská sféra)
- pro odměňování platem platí zásada „co není dovoleno je zakázáno“, tj. plat se nesmí určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení
Resort školství
Převaha – odměňování platem
Hlavní zásady:
1. Odměňování podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a obtížnosti vykonávané práce, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků
2. Odvětvová srovnatelnost – stejně náročné práce zařazeny do stejných platových tříd
3. Rozhodující podíl platu tvoří nárokové složky
Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je:
a) stát
b) územní samosprávný celek (obec nebo kraj)
c) státní fond
d) příspěvková organizace za předpokladu, že její náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona (č. 561/2004 Sb.).
Plat
Plat určuje podle § 122 ZP zaměstnavatel, resp. zřizovatel u ředitele - tj. statutárního orgánu, jen způsobem, ve složení a takové výši, kterou stanoví ZP a právní předpisy. Platem nejsou náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti se zaměstnáním, např.: náhrady platu, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost mimo pracoviště apod.
Složky platu
Nárokové
1. platový tarif je určen platovou třídou a platovým stupněm v platových tabulkách – § 123 ZP a NV č. 564/2006 Sb.
2. příplatek za vedení (včetně zastupování) u vedoucích zaměstnanců – § 124 a § 11 odst. 4 ZP
3. příplatek za noční práci – § 125 ZP
4. příplatek za práci v sobotu a v neděli - § 126 ZP
5. plat nebo náhradní volno za práci přesčas (pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na náhradním volnu místo platu za práci přesčas) - § 127 ZP, nově je vypuštěno omezení pro vedoucí zaměstnance a pro vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem
6. příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - § 128 ZP, § 6 a § 7 NV č. 567/2006 Sb.
7. zvláštní příplatek – u zaměstnanců, kteří vykonávají práce podle míry neuropsychické zátěže nebo s jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života, - § 129 ZP, § 8 a příloha NV č. 564/2006 Sb.
8. příplatek za rozdělenou směnu - § 130 ZP
9. příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah – nyní § 132 ZP (dříve § 8a zákona č. 143/1992 Sb.) a NV č. 75/2005 Sb.
Poznámka: příplatek podle § 132 ZP se poskytuje nad rozsah hodin přímé pedagogické činnosti, kterou stanoví ředitel školy nebo školského zařízení v souladu se „zvláštním právním předpisem“ – tímto předpisem je NV č. 75/2005 Sb.; ředitel stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti dále tehdy, je-li NV č. 75/2005 Sb. stanovena možnost rozpětí těchto hodin, např. u vychovatelů školní družiny ZŠ je rozsah od 28 do 30 hod. přímé výchovné činnosti týdně apod. Jde o tzv. přespočetné hodiny – podrobnosti viz právní výklad č.j. 11 771/2005-25, který platí i nadále, neboť došlo pouze k formální nikoli obsahové změně paragrafového znění tohoto příplatku.
Jestliže je týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti určen „do stanoveného rozsahu“, tj. do rozsahu stanoveného v NV č. 75/2005 Sb., resp. stanoveného ředitelem školy v rámci rozpětí, jde o tzv. kratší pracovní úvazek, tj. kratší pracovní dobu – viz § 80 ZP, v daném případě se tento příplatek neposkytuje, neboť hodiny přesahující sjednanou kratší pracovní dobu se odměňují platem do plného pracovního úvazku, a to včetně hodin připadajících na práce související s přímou pedagogickou činností.
10. specializační příplatek pedagogického pracovníka - § 133 ZP a § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., tj. za vykonávání specializovaných činností, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady (kvalifikační předpoklady pro vykonávání těchto činností a jejich okruhy stanoví § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků)
11. plat nebo náhradní volno za práci ve svátek - § 135 ZP
- za práci ve svátek se poskytuje náhradní volno
- nepracoval-li zaměstnanec proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek, plat se mu nekrátí
- zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
Nenárokové
1. osobní příplatek - § 131 ZP, ocenění dlouhodobého dosahování velmi dobrých pracovních výsledků nebo plnění většího rozsahu pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci
2. odměny - § 134 a § 224 odst. 2, za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu; odměny při životních a pracovních výročích, za poskytnutí pomoci při mimořádných událostech – jsou nadále považovány za odměny zahrnované do prostředků na platy a jejich financování je stejné jako doposud.
Platový výměr - § 136 ZP, je jednostranným právním úkonem ze strany zaměstnavatele, který má povinnost vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemně a uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu, o termínu a místu výplaty; změny některé složky platu uvedené v platovém výměru je zaměstnavatel povinen písemně zdůvodnit.
Platový tarif – § 123 odst. 1, § 5 NV č. 564/2006 Sb., je určen přiznanou platovou třídou a platovým stupněm.
Kvalifikační předpoklady pro platové účely - jde o přesun § 4 z NV č. 469/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů do § 2 NV č. 564/2006 Sb. Nově jsou stanoveny v § 2 odst. 1 NV č. 564/2006 Sb. kvalifikační předpoklady alternativně od 9. do 12. platové třídy. Důležité je ustanovení § 2 odst. 2, podle něhož má „zvláštní právní předpis“ přednost před kvalifikačními předpoklady stanovenými v § 2 odst. 1. Tímto zvláštním právním předpisem je pro pedagogické pracovníky zákon č. 563/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. To znamená možnost výjimečného zařazení pedagogického pracovníka do vyšší platové třídy na dobu neomezenou podle § 3 odst. 3 písm. b) NV č. 564/2006 Sb., pokud splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou v zákoně o pedagogických pracovnících.
Platová třída - § 123 odst. 2 a 3, § 3 NV č. 564/2006 Sb.
Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhového vymezení prací v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Vedoucímu zaměstnanci přísluší zařazení do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. Zařazení prací do platových tříd stanoví Katalog prací – NV č. 469/2002 Sb. Do 31. 12. 2003 platil 12-ti třídní, s účinností od 1. 1. 2004 platí 16-ti třídní katalog prací. K podstatné změně došlo od 1. 1. 2006 nařízením vlády č. 533/2005 Sb.
Platový stupeň - § 123 odst. 4 ZP, § 4 NV č. 564/2006 Sb.
Zařazení do platového stupně ovlivňuje doba dosažené praxe, doba péče o dítě a doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby, tj. tzv. „započitatelná praxe“.
U dosažené praxe se rozlišuje:
- praxe v oboru požadované práce, kterou zaměstnavatel započítá v plném rozsahu; praxí v oboru požadované práce se pro platové účely rozumí výkon práce (činností), pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce (rozhoduje zaměstnavatel); dřívější zápočet praxe v oboru před dosažením vzdělání ve výši čtyř pětin byl zrušen, proto se tato praxe započítá plně všem zaměstnancům, nejen těm, kteří získali potřebné vzdělání, nebo požadovanou odbornou kvalifikaci;
Poznámka: V této souvislosti MŠMT doporučovalo dříve a doporučuje zaměstnavatelům, aby dosažená pedagogická praxe, tj. praxe pedagogických pracovníků (všech profesí uvedených v zákoně č. 563/2004 Sb.), kteří vykonávají nebo dříve vykonávali pedagogickou činnost přímým působením na vzdělávané děti, žáky nebo studenty a tím uskutečňují výchovu a vzdělávání na základě školského zákona, byla posuzovaná „jako praxe v oboru požadované práce“.
- jiná praxe – zápočet v rozsahu 0 až do 2/3 (rozhoduje zaměstnavatel).
Náhradní doby zahrnuté do započitatelné praxe:
1. vojenská základní nebo náhradní služba – plný zápočet
2. civilní služba – zápočet v rozsahu vojenské základní služby
3. plný zápočet, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let (při jakémkoli počtu dětí):
a) mateřská a další mateřská, rodičovská dovolená nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce MD, DMD, RD – zápočet v rozsahu, jaký v té době stanovoval zákon,
b) osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě nebo děti.
Odpočty roků stanovené v § 4 odst. 7 písm. a) až d) NV č. 564/2006 Sb. jsou povinné, neprominutelné a musí se provést všem zaměstnancům od 1.1.2007, tedy i těm, kterým do 31. 12. 2006 provedeny nebyly. Odpočtem let z celkové započitatelné praxe se platově odlišují zaměstnanci zařazení do stejné platové třídy, ale s různým stupněm dosaženého vzdělání (v souladu se školským zákonem nebo s vysokoškolským zákonem). Odpočet let pro platové účely platí také pro pedagogické pracovníky, kteří sice splňují odbornou kvalifikaci, nebo kterým ředitel v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb. prominul odbornou kvalifikaci, ale kteří nedosahují vzdělání stanovené v § 2 odst. 1. v první alternativě.
Příklad: vychovatelce školní družiny, nebo učitelce mateřské školy v 9. platové třídě, které splňují odbornou kvalifikací – střední vzdělání s maturitní zkouškou, bude odečtena doba dvou let; ředitelce mateřské školy v 10. platové třídě, která splňuje odbornou kvalifikaci - střední vzdělání s maturitní zkouškou, bude odečtena doba tří roků; učiteli konzervatoře nebo základní umělecké školy v 11. platové třídě, který dosáhl odbornou kvalifikaci – vyšší odborné vzdělání absolutoriem na konzervatoři, bude odečtena doba tří roků; dosáhne-li tento učitel odbornou kvalifikaci středním vzděláním s maturitní zkouškou a studiem pedagogiky, odečte se doba pěti let.
Nově se zavádí tzv. minusový zápočet – zaměstnanci, kterému se má předepsaná doba odečíst, ale nemá žádnou dřívější praxi nebo dosáhl kratší doby praxe, než má být odečtená. Tomuto zaměstnanci se prodlužuje doba stanovená pro postup do vyššího platového stupně podle platové tabulky – viz § 4 odst. 8 NV č. 564/2006 Sb.
Dosáhne-li zaměstnanec v průběhu zaměstnání vyššího stupně vzdělání, zaměstnavatel mu „vrátí roky“ odpovídající dosaženému stupni vzdělání, které byly odpočítané podle § 4 odst. 7 – viz § 4 odst. 9 NV č. 564/2006 Sb.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat