Z iniciativy společnosti SCIO vyšel v aktuálním čísle periodika UZ text Proč by se neměly konat státní maturity v roce 2008. Ačkoliv na svých webových stránkách SCIO oznamuje, že toto periodikum poskytuje „prostor k odborné diskusi na témata, která s uvedenou problematikou a zaměřením občasníku souvisejí“, výše uvedený článek svou „obsahovou kvalitou“ a „vyvážeností argumentů“ směřuje spíše než k odborné diskuzi k obhajobě zájmů společnosti. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) přidává vlastní komentář k některým argumentům společnosti SCIO proti nové maturitě.
Není jasné, odkud autor převzal tezi, že maturitní zkouška v České republice se stane jednou z nejrozsáhlejších na světě. CERMAT sice nemá k dispozici informace o rozsahu maturitní zkoušky v Bolívii, ale ve srovnání s jinými zeměmi Evropy se co do počtu zkoušek nejedná o žádnou anomálii. Pokud v textu stojí, že není zřejmé, který zahraniční model maturit byl vzorem pro české státní maturity, je na místě otázka, jaký konkrétní model měl autor textu na mysli. Ve skutečnosti existuje v Evropě mnoho modelů, v některých státech dokonce i více v rámci jedné federace. Ve většině evropských zemí je maturitní zkouška založená na kombinované formě, kdy část organizuje stát nebo jím pověřené instituce a část samotná škola. A to je cesta, na níž se vydává i Česká republika, která v současné době patří k několika málo zemím v Evropě, v nichž stát nemá vůbec žádnou kontrolu nad výstupní úrovní středoškoláků, a výsledky současné maturitní zkoušky proto mají výpovědní hodnotu blízkou nule.
Zaměstnanci CERMATu na státních maturitách parazitují – pořádají komerční školení pro učitele, vydávají knihy s testovými úlohami apod., což je evidentní střet zájmů, tvrdí dále autor „argumentů“ a prozrazuje neznalost platné legislativy. Problematika střetu zájmů je v právním prostředí České republiky upravena zákonem o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.) Zaměstnanci CERMATu nespadají do kategorie osob, jejichž jednání zákon upravuje. Z nového zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.) jasně vyplývá, že omezení na činnost zaměstnanců vedle svého zaměstnání se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti (§ 304 odst. 3 zákona). V CERMATu není žádný zaměstnanec zařazen do platového tarifu podle ustanovení § 5 odst. 3 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nelze tedy zvažovat porušení pracovně právních předpisů vyplývajících z ustanovení § 303 zákona. Vedení CERMATu není známo, že by některý ze zaměstnanců instituce pořádal komerční školení.
V poslední době se stalo otřepanou mediální frází, že v testech CERMATu jsou chyby. Stejně tak argumentuje i autor zmiňovaného textu. V rámci programu Maturita nanečisto připravuje CERMAT každoročně několik stovek testových úloh. Pomineme-li horečnou publikační aktivitu mluvčího společnosti SCIO, v roce 2006 bylo pouze několik otázek Maturity nanečisto označeno za chybné či diskutabilní. Ve skutečnosti počet chybných testových úloh statisticky odpovídal 1–2 % všech úloh. V případě výskytu chybných testových úloh však nejsou žáci poškozeni, neboť se tyto úlohy do celkového skóre nezapočítávají. Je na místě objektivně přiznat, že chybovost v testech sice lze minimalizovat, ale nikdy se jí nepodaří zcela eliminovat. Chybné testové úlohy se navzdory pilotážím objevují i na prestižních univerzitách ve světě. České prostředí z tohoto rámce nikterak nevybočuje, testy společnosti SCIO nevyjímaje.
Z jakého zdroje nastřeluje autor článku argument, že vysoké školy výsledky státních maturit nebudou zohledňovat? Vycházejme z faktů: Česká konference rektorů na svém 86. zasedání dne 15. a 16. června 2006 vyjádřila podporu zavedení státních maturit s předpokladem, že tato zkouška může nahradit část přijímacího řízení. V obdobném duchu se vyjádřil i Jan Sokol, děkan fakulty humanitních studií UK pro pořad ČT Události, komentáře, který odvysílala Česká televize 7. února 2007. Rovněž vedoucí Ústavu české literatury a literární vědy na FF UK v Praze Petr A. Bílek si myslí, že nová maturitní zkouška bude rozhodně přínosem a připouští, že její výsledky bude možné zahrnout do přijímacího řízení. CERMAT již dříve uskutečnil anketu mezi zástupci vysokých škol v celé republice a myšlenku akceptování nové maturity řada z nich nevyloučila.
V útocích na novou maturitní zkoušku se autor opírá o veřejné mínění: Proti státním maturitám v roce 2008 je naprostá většina učitelů i studentů. Na mysli má zřejmě výsledky zcela netransparentního dotazníkového šetření k nové maturitní zkoušce vzdělávacího portálu Elektronické učebnice. Do tohoto „průzkumu“, jehož se zúčastnilo necelých tisíc respondentů, z nichž většina sama přiznala, že neví, co vlastně kritizuje, neboť se projektu Maturita nanečisto nikdy nezúčastnila (!), se údajně zapojili ředitelé, vedoucí pracovníci, učitelé a studenti. Celá sondáž je z hlediska objektivní výpovědi zcela nevěrohodná, neboť byla vedena pouze na internetu, takže výsledek byl plně závislý na tom, jestli někdo navštíví určitou internetovou adresu, následně se zapojí do šetření a uvede o sobě údaje odpovídající skutečnosti. Odborná veřejnost je proti státním maturitám a plošnému testování, pokračuje společnost SCIO v tažení proti nové maturitě. Tento výrok je více zbožným přáním než pravdivou informací. Ve skutečnosti probíhá napříč odbornou veřejností diskuze o smyslu a obsahu nové maturitní zkoušky, což je patrné na stránkách odborného tisku. Obdobná situace je také v Parlamentu ČR.
Kritika textu se v několika bodech zaměřuje na český jazyk: Kánon 600 literárních děl, z nichž si maturanti vybírají 20 knih, nebyl prodiskutován s češtináři a je sporný. Výtka vůči spornosti kánonu je zcela absurdní, nebo spíše „politicky diletantská“ – nesporný kánon totiž může existovat pouze v totalitní společnosti. Naopak kánon v demokratické společnosti bude vždy sporný, bude vyvolávat diskuse. Kánon obecně, a maturitní samozřejmě rovněž, nikdy není a nebude seznamem, se kterým by se mohli všichni ztotožnit. U některých titulů bude míra ztotožnění vyšší, u jiných nižší. Kánon maturitní je navíc na začátku „kanonické cesty“. To mimo jiné znamená, že v průběhu let z něj některá díla vypadnou a nahradí je jiná. Že s tímto konceptem většina češtinářů nesouhlasí, se tvrdí pouze na základě jedné internetové ankety, nikoli na základě nějakého seriózního průzkumu. Článek společnosti SCIO dále kritizuje skutečnost, že během cyklu programů Maturita nanečisto nebyla ověřena ústní zkouška z literatury a funkční stylistiky, která se nově objevila v katalogu ke společné (celostátní) části maturitní zkoušky z češtiny. Bylo by jistě zajímavé zjistit, jak si kritik koncepce nových maturit ono ověření ústní zkoušky představuje. Často se argumentuje tím. že nová maturita přidělává češtinářům práci, a tady by takové přidělání práce nevadilo? A proč neříkají zastánci odkladu maturitní zkoušky, že platí úměra čím delší odklad, tím více práce pro češtináře jako i učitele cizích jazyků? Při útoku na češtinu však patří k nejpikantnějším argument, že strukturovaná písemná práce nemá v Čechách tradici. Mnozí češtináři nevědí, co to vlastně je. Že něco nemá tradici, to má být důvod k odkladu maturit? Typická ukázka tvrzení, které má dokazovat, že něco nejde.
Snad k nejabsurdnějším argumentům svědčícím snad až o diletantství patří alternativní návrh, totiž, že u zkoušky z cizího jazyka by bylo lepší převzít mezinárodně uznávané standardní zkoušky. Není vůbec jasné, jaké zkoušky má autor na mysli. Obzvlášť, je-li výčet argumentů proti nové maturitní zkoušce posílen výrokem, že státní maturity jsou příliš drahé. Nejnižší částka, kterou je zapotřebí zaplatit za zkoušku PET (Preliminary English Test) činí 2700 Kč za jednoho studenta, což při počtu 80 tisíc studentů, kteří by mohli z anglického jazyka maturovat, činí 216 miliónů korun. Kdo to zaplatí? Bude se termín maturitních zkoušek přesouvat tak, aby vyhovoval termínu konání jazykových zkoušek certifikovanými organizacemi? Jak se budou studenti přemísťovat do Brna, Prahy, Londýna (počet míst, kde se zkoušky konají, je totiž limitován)? Bude pro ně dost míst v lavicích? Ví předkladatel tohoto návrhu, že ústní část mezinárodně uznávané zkoušky z ruského jazyka trvá 60 minut, zatímco u anglického jazyka to je 10–12 minut? Naopak CERMAT má připravené standardizované jazykové zkoušky pro všech šest zkoušek z cizích jazyků, z nichž se bude nová maturita konat, takže jsou na stejném stupni obtížnosti.
Závěrem nezbývá než dodat, že text Proč by se neměly konat státní maturity v roce 2008 není originálem, ale byl publikován notorickým kritikem nové maturitní zkoušky Radkem Sárközim již na podzim minulého roku na webovém portálu www.ceskaskola.cz. Zůstává otázkou, zda se společnost SCIO, a s ní i pan Sárközi, systematicky angažují proti nové maturitní zkoušce pouze z odborných důvodů, libertinského přesvědčení, či se za těmito cílenými aktivitami skrývají zájmy soukromé společnosti usilující o větší vliv ve školství a o miliónové veřejné zakázky. Anebo že by byla souvislost mezi načasováním vydání textu a diskuzí o osudu nové maturitní zkoušky v Poslanecké sněmovně ryze náhodná?
Přemysl Rosůlek
referent pro vztahy s veřejností
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT)
CERMAT
0 komentářů:
Okomentovat