V uplynulém rozpočtovém období bylo využívání peněz z evropských fondů v některých případech kontraproduktivní. Týká se to i školství. Jaká bude situace v následujících letech? Dokážeme finanční prostředky využít efektivně?
Sporné projekty v uplynulém rozpočtovém období
Pro uplynulé rozpočtové období bylo typické, že se finanční prostředky z evropských fondů přímo přidělovaly institucím zřizovaných ministerstvem školství. Obrovské částky tak spolykaly instituce jako NIDV, NÚOV, VÚP Praha či CERMAT a jejich šéfové…
Prostředky z evropských fondů byly navíc distribuovány bez výběrových řízení! Místo toho, aby MŠMT vypsalo konkrétní poptávku a nechalo zájemce, ať nabídnou nejnižší cenu, nebo nejvyšší kvalitu, zaměřilo se na strategii „hlavně vyčerpat co nejvíc peněz“…
Důsledkem byla velmi nízká efektivita vynaložených finančních prostředků. Některé projekty odborná veřejnost dokonce hodnotí jako kontraproduktivní. Jejich negativa totiž převažují nad pozitivy!
Pokud se na problém podíváme z odstupu, zjistíme, že Česká republika vyčerpala přibližně stejné množství peněz z evropských fondů, jaké odvedla do společné evropské kasy… Plýtvalo se tedy vlastně prostředky českých daňových poplatníků, nikoliv penězi darovanými bohatými státy Evropské unie!
Jako evidentní příklad plýtvání můžeme uvést program Kvalita. V jeho rámci CERMAT připravil plošné testování žáků 5. a 9. ročníků základních škol. Po kritice odborníků na testování, kteří si všimli, že je tento projekt v rozporu s cíli kurikulární reformy, se nové vedení ministerstva školství rozhodlo tento projekt ukončit. Peníze tedy byly vyhozeny oknem bez jakéhokoliv efektu… Mohly ale způsobit i velké škody, což je opravdu varující! Evropské peníze by se v tomto případě staly danajským darem…
Podobně je na tom projekt VIP Kariéra. V jeho rámci se „zkouší“, zda by ve školách mohli působit školní psychologové a jaké to bude mít důsledky. Přitom všichni vědí, že působení školního psychologa je naprostou nutností, a to na všech školách. Nic se ověřovat nemusí! Stát prostě není ochoten vynaložit patřičnou sumu na zřízení míst školních psychologů, a proto se zcela zbytečně „experimentuje“ za peníze z evropských fondů… Celý projekt se tak spíše odkládá, protože se bude čekat na výstupy z něj. Nebo si někdo myslí, že výsledkem projektu bude místa školních psychologů nezavádět?
Stejně na tom je i projekt Hodina. V jeho rámci se navýšil počet hodin v základních školách. Opravdu takový projekt měla financovat Evropská unie? Vždyť jde o typický program, který by měl být financován ze státního rozpočtu!
To by ovšem české školství nesmělo dostávat o čtvrtinu méně peněz vzhledem k HDP, než je obvyklé ve starých členských zemích Evropské unie… Navýšení počtu hodin rozhodně nemůžeme považovat za rozvojový projekt, které by české školství někam pozitivně posouval! Jde o pouhopouhé záplatování děr v rozpočtu resortu školství… A neefektivní a bezhlavé utrácení peněz z evropských fondů..
Je asi marné hnát k odpovědnosti bývalou ministryni školství Petru Buzkovou a požadovat po ní, ať zaplatí ze svého miliardy, které jménem republiky spláchla do kanálu…
Nové rozpočtové období
V následujících letech by se měly prostředky z evropských fondů významně navýšit až někam ke stovce miliard! Budou využity efektivněji? Budou vytunelovány? Nebo budou opět z velké části promrhány?
Odpověď můžeme hledat v pracovní verzi Prováděcího dokumentu k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
První, čeho jsem si všiml po letmém pročtení tohoto materiálu z dílny MŠMT, bylo nerovné postavení neziskových organizací v přístupu k čerpání peněz z evropských fondů.
Mezi možnými příjemci nalezneme vždy MŠMT a jím zřizované organizace. Je pro ně dokonce vymezena samostatná kolonka tzv. „individuálních národních projektů“. Hrozí tedy opakování neefektivních postupů z minulého rozpočtového období!
Další projekty už nejsou celostátní a jsou spravovány krajskými samosprávami… Jiné instituce, než MŠMT a jeho instituce tedy na národní projekty nedosáhnou! Zbývají pro ně pouze projekty regionální… To je ještě horší situace, než jaká byla v uplynulém období!
Kraj je buď přímo příjemcem peněz z EU – tzv. „individuální krajské projekty“, nebo jejich zprostředkovatelem – tzv. „globální granty“. Na ty mohou dosáhnout například obce, školy a školská zařízení, sdružení asociace škol (poznámka: co to je, bohužel nevím), nestátní neziskové organizace apod. Ne však vždy!
„3.3 Oblast podpory 1.3 – Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení“
U citované oblasti nejsou nestátní neziskové organizace, tedy například občanská sdružení, vůbec uvedena jako možní příjemci grantů! Jsou tedy diskriminovány oproti ostatním subjektům… Proč, to tedy netuším!
Podle mého názoru by u všech oblastí a programů měl platit rovný přístup k finančním prostředkům pro všechny subjekty. Ať předloží své projekty a ty nejlepší vybere komise k tomu určená! Proč předem někoho vylučovat?
Je dobré, že školy budou moci požádat o prostředky na DVPP z evropských fondů. Co ale malé školy? Dokážou zpracovat padesátistránkovou žádost o peníze? Nebudou znevýhodněny oproti školám velkým? A podaří se jim vůbec vytvořit projekt, v jehož rámci utratí 400 000 korun, což je minimum při žádání o finanční prostředky z EU?
Instituce zřizované ministerstvem školství budou moci připravit velkolepý projekt pro všechny školy v republice, občanská sdružení ale nikoliv… 6 000 českých škol bude muset žádat o statisícové částky. Přitom jeden několikamilionový projekt jedné neziskové organizace by mohl mít stejný přínos. V první případě spolyká tvorba tisícovek žádostí školami, jejich vyhodnocování i následná kontrola spoustu peněz. Ve druhém jsou provozní náklady mnohem nižší a využití finančních prostředků je tudíž efektivnější. Ministerstvo školství to ovšem neumožní… Proč?
Přitom zde máme opět jeden negativní příklad z minula – projekt Koordinátor. Tento celostátní projekt byl bez výběrového řízení přidělen přímo bez výběrového řízení ministerstvem školství jím zřizovanému Národnímu institutu pro další vzdělávání. NIDV dokonce kvůli penězům z EU přímo vznikl a pohřbil tak fungující krajská pedagogická centra… Ve skutečnosti ale obsah školení připravovala občanská sdružení Job, Kritické myšlení, Asociace pedagogů základních škol, Tereza a další. I když neoficiálně, protože občanské sdružení SKAV, jehož členy jsou, se na poslední chvíli od projektu distancoval… Lektoři z výše uvedených neziskových organizací ale v projektu pokračovali. Bez nich by se Koordinátor vůbec nerealizoval a hrozila by velká blamáž! Kdyby MŠMT vyhlásilo transparentní výběrové řízení na vzdělávání učitelů pro kurikulární reformu, možná by se vítězem stal právě SKAV! A výsledkem by bylo mnohem kvalitnější školení pro koordinátory tvorby ŠVP ve školách… Možná by se dostalo i na školy neúplné a pražské, které byly oproti ostatním školám v projektu Koordinátor diskriminovány. To se však nestalo!
Zdá se mi, že nová pravidla pro čerpání peněz z EU nejsou o nic lepší než ta stará. Možná jsou dokonce horší… Co si myslíte o hospodaření s finančními prostředky z evropských fondů vy? Jak zajistit, aby měly tyto peníze pozitivní efekt? A jak to můžeme zkontrolovat?
· Prováděcí dokument k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (pracovní verze): http://www.msmt.cz/eu/provadeci-dokument-k-op-vzdelavani-pro-konkurenceschopnost
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat