Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákoník práce. Pokusy pravice o jeho odložení nebyly úspěšné. Jeho případné nedostatky i klady se tedy začnou postupně projevovat přímo v praxi. Učitelé by si rozhodně měli prostudovat celý zákon! Tento článek se věnuje pouze změnám v postavení místních odborových organizací na pracovištích a problematice kolektivního vyjednávání.
V oblasti kolektivního vyjednávání, které je hlavní náplní práce odborových organizací na pracovišti, nepřinesl nový zákoník práce mnoho změn.
Nejdůležitější změnou je vyjasnění postavení většího množství odborových organizací na jednom pracovišti. Pokud se jejich představitelé mezi sebou nedohodnou, „bere vše“ organizace nejpočetnější. Rozhoduje při tom počet členů místní odborové organizace na daném pracovišti, nikoliv tedy celostátní síla dané odborové centrály!
Kolektivní smlouva
§24
§24 (1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.
§24 (2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se odborové organizace neshodnou na postupu podle věty první, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele.
§286 (1) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců, kdy tento zákon nebo zvláštní právní předpisy vyžadují informování, projednání, souhlas nebo dohodu s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu.
§286 (2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.
Nový zákoník práce rozšířil pravomoci místních odborových organizací na pracovištích. Zaměstnanci škol, kteří odborovou organizaci nemají, budou tedy znevýhodněni oproti ostatním.
K absurdní situaci kolem zákoníku práce došlo, když se představitelé ČMOS PŠ rozhodli demonstrovat před ministerstvem školství proti předpisu, který pouze kopíruje nový zákoník práce, přičemž o několik měsíců dříve demonstrovali pro přijetí nového zákoníku práce a vystupovali proti jeho změnám…
Jde o požadavek zákoníku práce, aby i učitelé strávili celou pracovní dobu na svém pracovišti, tedy nikoliv pouze její část, která zahrnuje vyučovací povinnost, ale celých 8 hodin denně!
Domnívám se, že je to smutným důsledkem úzkého personálního propojení největší odborové organizace na ČSSD. Když byla ČSSD u moci, odbory se neodvážily za učitele postavit, protože by tak šly proti „své“ vládě. Nyní vystupují proti vládě ODS, i když příčina leží právě v zákoníku práce, který schválili poslanci ČSSD a KSČM. Tento zákoník práce přitom odmítla legislativní rada vlády, postavili se proti němu zástupci zaměstnavatelů i tehdejší koaliční partneři ČSSD – KDU-ČSL a Unie svobody.
Možná by bylo lepší, kdyby se podobné zásadní právní normy přijímaly na základě širšího konsenzu a nebyly občanům jednostranně vnucovány. Byl by i menší tlak je po volbách měnit…
Internetové odkazy:
Zákoník práce platný od 1.1.2007: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/
Zákon o kolektivním vyjednávání: http://cheminfo.chemi.muni.cz/odbory/predpisy/060608/2-1991_Sb.htm
Asociace školských odborů – Učitelský odborový klub: http://www.volny.cz/uok
Citace z nového zákoníku práce, které se týkají pravomocí odborových organizací:
§14 (3) Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu.
§15 (1) Odborové organizace jsou oprávněny vystupovat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle tohoto zákona, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě.
§22 Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová organizace.
§38 (3) Zaměstnavatel je povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech.
§61 (1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
§61 (2) Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.
§61 (3) Zaměstnavatel může použít souhlasu podle odstavce 2 jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení.
§61 (4) Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.
§61 (5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých.
§99 Opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
§108 (1) Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
§146 Srážky ze mzdy mohou být provedeny jen
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
§203 (2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci
a) přísluší k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace podle tohoto zákona, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnosti člena volební komise podle tohoto zákona (§ 283 až 285), jakož i k výkonu funkce člena orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (Pozn. č. 71: Například § 200 obchodního zákoníku.) s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,
b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,
c) přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,
§225 Odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem, který podle zvláštního právního předpisu (Pozn. č. 73: Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.) vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání.
§287 (1) Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci o
a) vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak,
b) záležitostech uvedených v § 279.
§287 (2) Zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací
a) ekonomickou situaci zaměstnavatele,
b) množství práce a pracovní tempo (§ 300),
c) změny organizace práce,
d) systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,
f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
g) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců,
h) záležitosti uvedené v § 280.
§306 (4) Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné.
§316 (4) Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem uvedeným v § 3 větě druhé. Nesmí vyžadovat informace zejména o
e) členství v odborové organizaci,
§321 (2) Odborové organizace mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním právních předpisů uvedených v odstavci 1, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí zajistit
a) vstup na svá pracoviště,
b) předání potřebných informací a podkladů příslušnými vedoucími zaměstnanci a potřebnou součinnost k výkonu kontroly,
c) podání zprávy o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění závad zjištěných kontrolou nebo k provedení návrhů opatření, které podaly odborové organizace vykonávající kontrolu.
§322 (1) Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí
a) zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci,
b) zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky,
c) zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy,
d) zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat,
e) umožnit zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
§348 (3) Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.
§369 (2) Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.
Radek Sárközi
0 comments:
Post a Comment