V pátek získala důvěru nová vláda tvořená ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připadlo zeleným. V jeho čele stanula Dana Kuchtová. Co můžeme od nové vlády očekávat?
Programové prohlášení nové vlády vlastně jen opakuje text předchozí koaliční dohody. O vzdělávání a vědě se v něm píše na předposlední stránce v pouhých čtyřech odstavcích (viz kapitola nazvaná „Občan, rodina a společnost vzdělání a kultury“), což zhruba odpovídá současnému postavení školství v naší společnosti…
V Čechách školství vždy bylo na okraji zájmu, na rozdíl od západních zemí, kde je prioritou číslo jedna, v nejhorším případě dvě! Předchozí vlády se tento fakt snažily zakrýt tím, že do svého programového prohlášení psaly vzletná slovo o tom, že je školství prioritou, že učitelé budou pobírat platy na úrovni pedagogů ve starých členských státech EU, že platy učitelů budou 130 % průměrné mzdy v zemi apod. Buď šlo o lži, nebo sny. Buď byli učitelé podváděni, nebo uspáváni…
Z tohoto pohledu je současné programové prohlášení vlády realističtější a snadno splnitelné. Ovšem na druhé straně je velmi málo ambiciózní… Podívejme se podrobněji na jednotlivé odstavce.
„Bezplatné základní a střední vzdělání ve standardním rozsahu zůstane zachováno. Vláda zajistí rovnost podpory vzdělání, které je veřejnou službou, bez ohledu na druh školy nebo jejího zřizovatele. Dokončí rámcové vzdělávací programy a teprve v návaznosti na to postupně zavede státní maturity.“
První věta potvrzuje současný statut quo.
Druhá věta naznačuje, že se srovnají normativy veřejných, církevních a soukromých škol. Nemluví se zde ale o konkrétních stupních… Předpokládám, že autoři měli na mysli to, že soukromé školy dostanou stejně vysoký příspěvek na žáka, jaký dostávají základní školy zřizované obcemi a střední školy zřizované kraji. Z 60% až 90 % normativu se tedy dostanou na sto. Bude se ale stejný postup aplikovat i na soukromé mateřské školy a soukromé vysoké školy? Text napovídá, že ano…
Třetí věta se zřejmě týká pouze středních škol, protože rámcové vzdělávací programy pro mateřské i základní školy jsou již dokončeny. Není ale čas uvažovat o jejich změně? Na středoškolských rámcových vzdělávacích programech se právě pracuje. Jejich koncepci považuji za špatnou. Myslím si, že by se mělo začít znovu od čistého stolu… Psát 200 středoškolských rámcových vzdělávacích programů, navíc na dvou různých institucích (NÚOV a VÚP), je naprostý nonsens, který zcela odporuje myšlence dvoustupňového kurikula! Důležitější je ovšem náznak, že se odloží státní maturity, tedy společná část maturitní zkoušky připravovaná CERMATem. A to nikoliv o 2 roky, ale do doby, než budou hotovy nové rámcové vzdělávací programy a než budou maturovat první absolventi, kteří se podle nich učili. To znamená odklad minimálně o 5 let. Státní maturita by tedy spadla na bedra příští vlády… To je dostatečný čas, kdy se může ukázat, že státní maturitu vlastně vůbec nepotřebujeme, nebo že by měla vypadat úplně jinak, nebo že by ji nemusel dělat CERMAT… Optimistické spekulace!
„Vláda bude podporovat další rozvoj základních škol v malých obcích a podpoří alternativní vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na integraci hendikepovaných, sociálně vyloučených a dětí se speciálními potřebami.“
Druhý odstavec dává jistou naději málotřídním a malým školám. Jejich podpora zřejmě bude vypadat tak, že zákon nebude vymezovat minimální počet žáků ve třídě (škole), který musí být dodržen, aby vůbec mohla existovat. Nedostatečný počet žáků zřejmě budou moci dofinancovat obce. Nebo že by jim na to přidal stát? Je možné, že tyto školy získají ještě nějaké peníze navíc. Otázkou je, zda jsou pak využívány efektivně. Jak k tomu přijdou učitelé a školy, kde je 30 žáků na jednoho pedagoga, v porovnání se školami, kde bude jeden učitel na 10 žáků? Neměly by být podmínky i pravidla nastaveny pro všechny školy stejně?
Zmínka o podpoře alternativních škol byla zřejmě převzata z volebního programu Strany zelených (jiné politické strany se alternativnímu školství vůbec nevěnovaly). Konkrétní kroky v této oblasti si zatím neumím dost dobře představit. Ministerstvo školství může třeba vyhlásit grantové programy na podporu vzniku nových alternativních škol a na šíření informací o nich mezi odbornou i laickou veřejností. Mohlo by dojít k určitým změnám v textu RVP, aby lépe vyhovoval současným i budoucím alternativním koncepcím, jako je waldorfská pedagogika, montessori, freinetovská škola, jenský a daltonský plán apod. Navíc by mohlo dojít ke změně vzorů. V současné době jsou za vzorové považovány tzv. pilotní školy, které jako první tvořily vlastní školní vzdělávací program. Alternativní školy, které mají promyšlené a časem prověřené koncepční vzdělávací programy zůstaly zcela na okraji zájmu. Zatímco v pilotních školách se mnohdy učí postaru, v alternativních školách ne! Právě alternativní školy mohou nabídnout spoustu inspirací ostatním školám. Přenos zkušeností z alternativních škol do běžných by mohl být velmi ambiciózní cíl nové ministryně!
Integrace a inkluze je určitě dobrý cíl. V tom vláda správně pokračuje v cestě nastoupené již dříve.
„Budou vytvořeny podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů. Vláda sníží sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a navýší prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum. Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.“
Česko trpí nedostatkem míst na vysokých školách. Poptávka násobně převyšuje nabídku. S tím je nutné něco dělat. Za minulých vlád rostl počet studentů na VŠ velmi rychle, ovšem ruku v ruce s tím nešel nárůst finančních prostředků, což způsobilo snížení dotace na jednoho vysokoškoláka o 30%. Logicky muselo dojít i k poklesu kvality výuky. Finanční injekce pro vysoké školy tedy bude muset být značná. Například navýšení prostředků o 30% by pouze kompenzovalo dřívější pokles! Důležité také je, které studijní obory budou rozšiřovány. Hospodářsky přínosnější by bylo, kdyby šlo spíše o obory technické, přírodovědné, nebo lékařské, nikoliv humanitní…
Druhá věta zní velmi slibně. Škoda jen, že se vláda nezavázala zvyšovat podíl vzdělávání a vědy na hrubém domácím produktu. Takto zformulovaný bod totiž splní jednoduše – HDP neustále roste, při zachování současného podílu tedy nominálně budou růst i finanční prostředky… My se však potřebujeme dostat z ostudných necelých 5 % HDP pro školství na 6 % a více! Přitom bude působit obrovský protitlak způsobený snahou snížit deficit státního rozpočtu…
Poslední věta trochu připomíná Chytrou Horákyni… Určitě dojde k „zapojení soukromých zdrojů“ spoluprací s komerčními firmami. Jak to ale bude se školným a „osobními zdroji“? Dnes oficiálně školné není. Studenti ale platí řadu poplatků – za přijímací řízení, když studují delší dobu, než by měli, když studují druhou vysokou školu atd. Neexistenci školného lze obejít například zavedením nových administrativních poplatků, třeba za zápis do nového semestru, za opakování zkoušky apod. Uvažuje se též o odloženém školném, jak ho představila ODS… Vzhledem k tomu, že školné platí studenti v celé západní Evropě, je jisté, že i u nás bude časem zavedeno. Důležité bude, jaké mantinely nastaví stát pro půjčky na studium a jejich splácení. Uvidíme, jak diskuze dopadne. Systém zvýhodněných půjček na studium by ovšem měl být zaveden, i když školné nebude! Už dnes studium něco stojí a mnohé rodiny na něj nemají peníze. Půjčka by to vyřešila. A možná by student více zvážil, zda půjde studovat třeba pedagogickou fakultu, když skončí s platem, se kterým se mu půjčka bude splácet jen stěží… Výsledkem by ovšem neměly být prázdné pedagogické fakulty, ale plné peněženky učitelů!
„Vláda připraví podmínky pro účelné a efektivní využití prostředků z operačních programů EU – Vzděláváním ke konkurenceschopnosti a Věda a výzkum pro inovace, a to zejména s ohledem na potřeby podpory regionálního rozvoje, vytvoření podmínek pro celoživotní vzdělávání a podmínek pro činnost výzkumných pracovišť.“
Využití evrospkých fondů bude jistě klíčové. Můžeme je rozmnožit, jak se to podařilo Irsku, nebo zazdít, jak to udělalo Řecko. Peníze z EU nám mohou uškodit, pokud je použijeme na programy typu plošné testování žáků 5. a 9. ročníků. Efekt z peněz může být nulový, pokud je použijeme na CERMAT a další podivné instituce zřizované MŠMT (NÚOV, VÚP, ÚIV). Peníze EU mohou pomoci školám a učitelům v jejich rozvoji, pokud k nim doputují… I do vědy a celoživotního vzdělávání se dá investovat neefektivně a kontraproduktivně!
Co si o programovém prohlášení nové vlád myslíte vy? Chybí tam něco, nebo naopak přebývá?
Zdroje:
Programové prohlášení vlády: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=20780
Vláda R: http://www.vláda.cz
MŠMT: http://www.msmt.cz
Strana zelených: http://www.zeleni.cz
ODS: http://www.ods.cz
KDU-ČSL: http://www.kdu-csl.cz
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat