29. listopadu Národní ústav odborného vzdělávání a TTnet ČR(Partnerství pro vzdělávání učitelů) uspořádaly konferenci pod názvem Podpora rozvoje oborových a předmětových didaktik v odborném vzdělávání. Konference se zúčastnilo na padesát zainteresovaných pracovníků ze všech typů škol i zástupci hospodářské sféry. Přítomni byli i zástupci institucí, které mají rozvoj didaktických metodik ve svém programu.
Konferenci zahájil koordinátor TTnetu ČR Richard Veleta. Zdůraznil, že zejména v některých oborech odborného vzdělávání jsou problémy didaktiky dost podceňovány. Protože je nutné se jimi průběžně zabývat, byla svolána i tato konference. Pracovní charakter konference byl podpořen tím, že bezprostředně po každé prezentaci k přednesenému tématu následovala diskuse.
Z vystupujících jmenujme alespoň některé. Petr Vyškovský z PF KU informoval o vývoji oborových a předmětových didaktik informoval. Nad vlivem didaktiky na tvorbu ŠVP se zamýšlel Čestmír Serafín z PF Univerzity Palackého. Karel Ouroda z PF Masarykovy univerzity se zaměřil na problematiku vývoje didaktik na středních odborných školách a učilištích. Hana Čiháková z oddělení koncepce odborného vzdělávání NÚOV hovořila o konceptu celoživotního učení jako o jednom z cílových konceptů EU v oblasti vzdělávání.
Ondřej Asztalos z VŠE Praha se zabýval otázkou, co je hlavním základem pro určení předmětu oborové didaktiky. Jeho kolega Miloslav Rotport seznámil přítomné s rozvojem didaktiky vybraných ekonomických předmětů a oborové didaktiky na katedře didaktiky VŠE v Praze od r. 1953, kdy katedra vznikla. O dobré práci uvedené katedry se pochvalně vyjádřili pedagogové z ekonomických škol.
Se záměrem Společnosti středoškolských pedagogů vybudovat soustavu předmětových portálů korespondoval příspěvek Vladimíra Spousty z PF Masarykovy univerzity v Brně, který se zaměřil na vysvětlení významu vizualizace edukologických jevů jako didaktického prostředku odborného vzdělávání. Zdůraznil, že vizuální vnímání a problematika vizualizace začíná být v současné situaci informační exploze velmi aktuální, protože představuje nejrozšířenější zdroj interakce člověka s prostředím. Informace přenášené obrazem pronikají prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Využívání schémat, grafů, obrázků a tabulek zintenzivňuje proces osvojování nových poznatků.
Shodou okolností ihned po Spoustově vystoupení Tomáš Jurčík seznámil přítomné se záměrem vytvořit soustavu metodických předmětových portálů. Ty by měly shromažďovat jak starší didaktické materiály z dosud existujících didaktických publikací, tak užitečné materiály z archivovaných pedagogických periodik, jako jsou odborné časopisy z minulého století, nejrůznější příručky a jiné příležitostné metodické publikace, ve kterých je „skryto“, alespoň pro většinu učitelů, i mnoho kvalitních metodických materiálů.
Hlavním smyslem předmětových portálů však bude vyprovokování všech učitelů, kteří za léta své práce nalezli v některých jednotlivostech velmi efektivní způsoby výkladu, vedoucí k snadnému pochopení jevů a problémů. Zatímco dosud si většina z nich nechává své „vynálezy“ pro sebe, protože za jejich publikování by nedostali přiměřeně zaplaceno – nejde totiž o pouhé napsání článku, jde o prodej „duševního vynálezu“, za který se musí přiměřeně zaplatit. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i relativně krátký text může vznikat velmi dlouho a vyžadovat nemálo duševní námahy. Svědčí o tom i výklad o psaní čárky před a, i, ani, nebo, který jsem zařadil jako prezentaci při svém vystoupení. Trvalo mi deset let, než jsem mohl vyhovět naléhání studentů, abych jim řekl pravidlo, nikoli vágní vyjádření, že to musí psát podle citu, jak nám i VŠ doporučovali. Ten princip je velmi jednoduchý: zdůrazněné spojky a, i, ani, nebo nejsou slučovací, proto se před nimi píše čárka. Ale jeho objevení trvalo velmi dlouho a vyžádalo mnoho přemýšlení! A za tuto desetiletou práci bych si měl nechat zaplatit pár korun? Musel bych se stydět sám před sebou. To jsem raději svou myšlenku dal ke všeobecnému využití zadarmo!
Není pochyb o tom, že podobným způsobem jedná většina těch, kdo na něco dobrého přijdou. Jejich publikování v odborných časopisech, stejně jako má výše popsaná stať v časopise Českýjazyk a literatura (asi v r. 1981), však osloví jen málo učitelů, protože ne každý je odebírá a ne každý je pročítá, i když je ve škole má k dispozici. Zpravidla má učitel na práci mnohem naléhavější věci. Dnešní možnosti jsou nesrovnatelně efektivnější. Místo časově náročného probírání se tištěnými publikacemi máme možnost proklikat se mnohem rychleji k potřebnému materiálu na internetu. Navíc tam můžeme k témuž tématu nalézt pohromadě více materiálů od většího počtu autorů. Možnost výběru usnadní práci mnohem více než seznámení se s materiálem jediným. Navíc učitel může předložit alternativní řešení, což nemalou měrou přispívá k jejich aktivnímu přístupu k řešení problémů obecně. Dnes problém spočívá v tom, že na nejrůznějších webech je už uloženo velké množství nejrůznějších výukových materiálů. Vyhledávání je však časově náročné, protože chybí systém. Navíc většina z nich není určena k metodické pomoci učitelům.
Předmětové portály budou (snad) sloužit jako úložiště existujících didaktických materiálů, ale především jako úložiště všech dosud nepublikovaných a nově objevených a objevovaných metodických přístupů, které jsou většinou využívány pouze jejich objeviteli a tvůrci. Aby bylo co ukládat, musí tvůrci dostat za své objevy náležitě zaplaceno, protožepublikování metodických „vynálezů“ na předmětových webech ulehčí práci tisícům dalších učitelů, ale hlavně jejich žákům. Tím se výuka výrazně zefektivní. Jako příklad takových materiálů byly na konferenci uvedeny ukázky o slovesném vidu a psaní čárky před a, i, ani, nebo z http://schol-methodicus.eu, předmět český jazyk. Projekt předmětových portálů zejména po prezentaci ukázek na webu se setkal se všeobecným souhlasem.
Jediná relevantní připomínka se týkala problémů s autorskými právy. Ta se dají centrálně ošetřit při návrzích projektů předmětových portálů. Další připomínka, a to tvrzení, že když pedagog jako zaměstnanec školy něco vymyslí, je to majetkem školy, je irelevantní, neboť učitel na svém objevu nepracuje v zaměstnání – tam má jinou práci, nýbrž o něm přemýšlí a řeší ho mimo školu. Ve škole ho pouze využije k prospěchu žáků.
Z vystoupení účastníků bylo zřejmé, že bude potřeba ujednotit používanou didaktickou terminologii. V některých případech docházelo k nedorozumění při používání termínu oborová didaktika. Jedni pod ním rozuměli souhrn oborových didaktik, zatímco jiní didaktiku jednoho oboru. Podobně škodlivé bylo směšování termínů oborová didaktika s didaktikou předmětovou.Kdyby konference posloužila byť jen k tomuto poznání a žádoucímu ujednocení terminologie, nebyla by zbytečná. Ve skutečnosti však konference přispěla významným způsobem ke sblížení tvůrců i uživatelů oborových didaktik v oblasti odborného vzdělávání. Nebylo by od věci pořádat obdobné akce i pro všeobecně vzdělávací školy.
Tomáš Jurčík
0 comments:
Post a Comment