Problematika státních maturit (zatím maturit nanečisto) zajímá nejednoho studenta i pedagoga. Jedná se o novinku, která je avizována již delší dobu. Jistá standardizace v této oblasti jistě není od věci, ale je to vůbec v oblasti účelné moderní výuky ICT možné? Vzhledem k velkému čtenářskému zájmu o tuto problematiku, publikujeme rozšířenou verzi článku.
Rád bych vám předem nabídl dvě aktuální reakce na problém "Informačně technologický základ", který se má stát volitelnou součástí státní maturitní zkoušky.
Odpověď na připomínky za CERMAT k vlastnímu článku: PhDr. Martin Chvál, Ph.D., ředitel
Odpověď autora článku: Ing. Petr Fořt, garant modulu P-CAD projektu SIPVZ
Byl jsem na nedávné konferenci věnované průmyslovému nasazení ICT požádán kolegy o vyjádření k problematice oborové státní maturity. Je to téma bezesporu zajímavé pro všechny kolegy z našich škol, kteří se touto problematikou desítky let zabývají. Snaha o vytvoření jistého „národního standardu ve vzdělávání ICT“ je sice zajímavou myšlenkou, ale obsahuje řadu úskalí. Otázkou zůstává, je-li vůbec účelná a multioborově možná.
V první řadě bych rád upozornil na to, že se jedná o koncepci pouze vzdáleně odpovídající strategii národního projektu SIPVZ. Konkrétně se jedná o zdánlivou podobnost s modulem Z a P0. Tyto moduly byly určeny pedagogickým pracovníkům, nikoli studentům, a byly pouze základním kamenem pro další specializace. Právě v opomenutí celkové koncepce projektu SIPVZ, který nestál státní rozpočet zrovna málo, spatřuji řadu nedostatků. Informační technologie jsou stále více považovány v celosvětové praxi za oborově laděný problém, nikoli za obecně zpracovatelné téma.
Koncepce maturitních témat z oboru ICT obsahuje řadu koncepčních i metodických chyb, které jsou pro podobné „škatulkovací akce“ běžné. Jedná se o souhrn velmi obsáhlých a často úzce "počítačově" specializovaných témat, postrádajících jakýkoli punc mezipředmětových vztahů. Nejenže je velmi problematicky volen jejich obsah, ale prakticky vůbec nezohledňují současné požadavky, které jsou kladeny na znalosti studentů v jejich budoucí praxi.
Za jednu z ukázek, kterých bych zde mohl vytvořit několik desítek, považuji například otázku věnovanou „balíčkovým“ přenosům dat. Pokud se jedná, o přesně řečeno paketové přenosy, tak považuji toto téma z hlediska obecných znalostí ICT za zcela nesmyslné. Každý odborník ví, že problematika paketových přenosů je téma na roční studium pro specialisty. Pokud bude testy vytvářet odborník, mohou vzniknout i stovky otázek svázaných například s koncepcí ISO/OSI modelu a standardy RFC. Navíc nebude-li zcela jasná přesná formulace termínů, které mají být probrány, je pravděpodobnost zdárného splnění testu prakticky nulová. Pro neznalé se můžete podívat například na náš support portál do sekce optimalizace sítě. Myslíte si, že je toto téma opravdu stěžejní například pro ekonomické obory?
Na druhou stranu koncepce zobecněné maturity z ICT zcela opomíjí odbornou problematiku svázanou se studiem ICT na odborných školách a to ať už se jedná o obory strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika, automatizace apod. Jedná se o témata zcela zásadní pro budoucí uplatnění studentů v praxi v oborech se strategickým významem pro národní hospodářství.
Asi nejparadoxněji pak vyzní mlhavá zmínka o podnikových aplikacích postavená na rovinu s počítačovou hrou v porovnání s půlstránkovou litanií na téma html kód a css styly, kterým se bude muset opravdu 99 % vašich zaměstnanců zabývat. Opravdovou perličkou jsou striktní požadavky na znalosti XHTML kódu s poznámkou o tom, že bude problém stejně řešen ve finále v WYSIWYG editoru, případně požadavky na znalost grabování zvukových nosičů (je to vůbec legální?)…
Podle mého názoru by měla být maturita z oblasti ICT zásadně koncipována prakticky s možností oborového přizpůsobení školou. Koho dnes v praxi zajímá, jak funguje logika kalkulačky? Na druhou stranu ji všichni používáme. Bohužel témata jsou laděna převážně do ekvivalentní oblasti, minimálně zohledňují požadavky praxe a oborového nasazení ICT. Pohled na využítí informatiky by měl být stále více „neinformatický“, jiný by měla mít zdravotní sestra, jiný konstruktér, jiný filosof. Technologie v posledním desetiletí ustupuje do pozadí a v popředí jsou především oborové aplikace. Proč se díváte na televizi? Protože má pěkný firmware pro ladění kanálů, nebo proto, že v ní je program, který něco vašem oboru zájmu přinese? Bohužel tento fakt koncepce státní maturity z ICT zcela ignoruje.
Závěrem bych řekl, že se současná témata prakticky vůbec nesoustředí na průmyslovou sféru, kde má ICT stěžejní význam pro realizaci efektivní výroby, podporu spolupráce a zajištění konkurenceschopnosti. Musíme si uvědomit, že právě tato oblast je z pohledu nasazení ICT celosvětově a dlouhodobě nejrozsáhlejší. Koncepce státní maturity z ICT plýtvá vzácným časem, který může být ve výuce věnován cílenému a systematickému uplatnění moderních technologií v mezipředmětových vztazích a oborových profilacích.
Obecně musím být ke koncepci státní maturity z ICT velmi kritický. Vrací úroveň výuky této problematiky do období před patnácti lety, kdy se jednalo především o technologii pro pár nadšenců, nikoli o produkční nástroj měnící vyjadřovací prostředky v řadě technických i netechnických oborů. Vzhledem k vysoké úrovni aplikačně a oborově orientovaného projektu SIPVZ je tento stav minimálně zarážející. Vazba na strategii a výsledky tohoto tříletého projektu, který vyškolil desítky tisíc pedagogů, pozitivně ovlivnil spolupráci podniků a dodavatelů software se školami v konceptu státní maturity z ICT prakticky neexistuje.
Dodatek autora
Možná modifikace obsahu testu
Obecně si myslím, že po razantní redukci, z velké části zcela nekonkretizovaných a nesmyslných požadavků kapitol 2, 3, 6, a preferování potřeb jednotlivých oborů v praktické části, by bylo možné o takovémto materiálu prohlásit, že je smysluplný. Ale i tak musí být upřesněny prakticky všechny termíny včetně detailní konkretizace jejich obsahu. To ovšem až po důkladném připomínkování a aktualizaci uboze neaktuálních studijních osnov technických škol. Ty prakticky ignorují zcela zásadní dvacetileté změny, ke kterým dochází díky nasazení ICT v řešení technických problémů. Je smutné, že v době, kdy prakticky 100 % konstruktérů ve světové praxi využívá špičkové výpočetní techniky, rýsovací desky jsou vhodné pouze pro umístění kalendáře, nutíme studenty redukovat prostor na dvě průmětny. Jen tak dále, za pár let nás národy, které jsou vychovávány v duchu správného chápání nasazení ICT, zcela technologicky a tržně pohltí.
Příklad za všechny ze 7. prosince 2006
Dnes jsem měl možnost nahlédnou do jednoho z ukázkových testů. Jeho obsah je důkazem toho, že opravdu nemá stávající koncepce s informačním základem pro tisíce studentů nic společného. Půlstránkové konverze různých tvarů čísel, otázky zahrnující komunikační protokol NETBEUI, který má opravdu v současné době praktického sjednocení komunikačního prostředí na TCP/IP, opravdu "zásadní význam" apod. Je to jen důkaz toho, že se jedná nejen o úzce specializovanou oblast, ale navíc o zastaralou problematiku.
Pokuste se pro zajímavost prohlédnout stať věnovanou znalosti protokolů a standardů v požadavcích. O protokolu NETBEUI v něm nenajdete jedinou zmínku. Problému komunikačních protokolů můžete věnovat desítky hodin výuky, můžete vyjmenovat tlustou knihu pojmů, do obsahu testu se z 99% netrefíte a ve finále stejně pochopíte, že taková znalost je pro studenty oboru strojírenství naprosto zbytečná.
Opravdu jsem si myslel, že je v této republice, díky miliardám vloženým do rozvoje aplikačně oborového nasazení ICT, znám jasný směr. Na těchto koncepcích se podíleli tisíce našich kolegů, byla rozvinuta spolupráce škol s průmyslem, sestaveny stohy multilicenčních smluv ovlivňujících často, díky požadavkům našich studentů na legální dostupnost software, celosvětové distribuční modely. Byl tak vytvořen vysoký standard využití ICT v desítkách oborů. Státní maturita z ICT s tím nemá kvalitativně a metodicky vůbec nic společného. Jedná se o snůšku pojmů, které generují jen další, většině aktivních uživatelů ICT v praxi, nic neříkající pojmy.
Celý test sestavil někdo, kdo ví sice co je to protokol, ale o skutečném využití ICT v praxi má nulové představy. Ano, tento test bych sestavil i já, kdybych se zavřel na deset let ke svému serveru, ladil si své udržované objekty v active directory a vůbec by mě nezajímalo na co dalších sto zaměstnanců naší firmy PC používá. Tak studenti :O), kdo z vás ví co je to active directory, když už musíte znát tu naši doménu? Nevíte? Tak se zítra těšte na dalších tisíc obecných ICT pojmů a k tomu si přidejte strukturu systémového registru, ale nevím jestli to stihnete, základní popis má několik tisíc stran.
Nic z toho nemá s obecným podvědomím o ICT naprosto nic společného. Je tragédie, že s tím budeme trápit maturanty a chtít po nich znalosti, naprosto nesouvisející s požadavky jejich budoucí praxe.
O celém souboru testu si můžete udělat obrázek:
Test strana 1
Test strana 2
Test strana 3
Test strana 4
Praktická strana 1
Praktická strana 2
Viďte problém ne jako já, člověk, který se dvacet let živí informatikou, ale ještě mnohem hůř, protože našich sto konstruktérů z celého testu nevyužije jedinou znalost a od systémáka budu potřebovat úplně jiné. Jediné co je možné považovat za celkem rozumné je praktická část, kde se naštěstí neobjevuje žádné XHTML apod. Testová část je multioborově z velké části naprosto mimo a nemá s cíleným nasazením ICT do podvědomí našich studentů nic společného. Chcete snad po svém dítěti, které si právě nakreslilo obrázek, vědět jaké chemické složení má modrá barvička?
Příslušnou komentovanou verzi dokumentu si můžete stáhnout v sekci Katalogy požadavků na CERMATu pod názvem Informačně technologický základ.
Malá hra závěrem
Přiložený test obsahuje pouze základní otázky, které lze vytvořit ze dvou opakovacích okruhů vydaných společností CERMAT jako „základ“. Osobně si myslím, že jsou naprosto stěžejní pro každého, kdo používá osobní počítač. Nejsou příliš složité, kdo pracuje pár let v oboru a má solidní přehled o historii osobních počítačů, jistě jej splní. Samozřejmě jsem tento test zaslal společnosti CERMAT.
Komentář pod čarou: možná až velmi ovlivněný dvaceti lety práce v oboru ICT a několika dny života, které jsem věnoval hloubání nad výše uvedeným PDF.
1. pohled počítačového nadšence - z pohledu člověka, který se dvacet let zabývá výpočetní technikou a tráví u ní spoustu osobního volna, se jedná o koncepci, která se snaží mapovat problematiku ICT s velmi povrchní znalostí problémů, u kterých si nijak autor neuvědomuje jejich teoretickou hloubku. Z některých témat vygenerujete tisíce otázek a budete teprve na začátku. Kritickou sekcí je především 2, 3, a 6. Přesně tak by totiž sestavil tuto sadu témat můj mladý soused, který tráví u počítače dvanáct hodin času denně, vyjmenuje mi stovky aplikací, chodí do počítačového kroužku a tůninguje si své PC. Považuje PC totiž za smysl a styl svého života. Myslíte si, že to má něco s profesním využitím počítače společného? Bohužel toto si neuvědomujeme, my všichni, co se zabýváme ICT roky a zapomínáme na skutečný život kolem. Ten totiž není stále častěji o počítačích, ale pouze o jejich profesním využití. Jiný problém řeší grafik, jiný problém řeší analytik, jiný třeba ekonom. Na celý redakční tým čtyřiceti lidí jeden systémák.
2. pohled odborníka na průmyslové informační systémy – jedinou znalost, kterou vyžaduji od svých kolegů na školení je jednoduchá správa složek a souborů, znalost pošty, prohlížeče, tvorby textů a tabulek. Vše ostatní je irelevantní a nemá s profesním nasazením počítače v odborné praxi nic společného. Využíváme jiné postupy, jiné aplikace. Na sto konstruktérů jediný systémák. Jsem technik, jiný požadavek bude mít lékař. Na jednu nemocnici se stovkou lékařů a sester jeden externí správce. Nikdo z osazenstva nemocnice se nebude ptát na to, jakou koncepci má PC, jakou strukturu má datový paket, jak funguje XHTML apod. To nemá s obecnou znalostí ICT nic společného. Výpočetní technika je nástroj pro tvůrčí práci a zajímá mě pouze vstup, zpracování a výstup. Nebo mi snad chcete tvrdit, že si musíte u svého nového vozu přeprogramovat před každou jízdou vstřikování?
Tento článek byl původně publikován na serveru DesignTech.cz.
Petr Fořt
0 komentářů:
Okomentovat