Pouze čtyřicet procent vyučených pracuje v oboru, který absolvovali na středním odborném učilišti. Téměř polovina absolventů učebních oborů by dnes dala přednost maturitnímu studiu. Národní ústav odborného vzdělávání právě vydal publikaci "Přechod absolventů Středních odborných učilišť do praxe a jejich uplatnění na trhu práce - III. etapa", která vznikla v rámci systémového projektu VIP Kariéra. Publikace nabízí výsledky dlouhodobého šetření, které probíhalo v letech 2000 - 2006 na stejném vzorku absolventů tříletých učebních oborů. Umožnilo to srovnat pracovní i studijní plány žáků s realitou po jejich vstupu do praxe.
Šetření se týkalo absolventů skupin oborů Strojírenství a strojírenská výroba, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Obchod, Osobní a provozní služby. V technických oborech tvořili převážnou část respondentů muži, naopak v oborech souvisejících se službami převládaly ženy.
Jak se absolventům SOU podařilo uskutečnit své pracovní a studijní plány
V době před ukončením studia na SOU plánovalo jen 30 % žáků, že se stanou zaměstnanci, po 6 letech je jich ale v zaměstnaneckém poměru 67 %. Asi 12 % absolventů SOU mělo v úmyslu samostatně podnikat, ovšem po ukončení studia se to podařilo jen přibližně 5 % absolventů. Přitom hlavní překážkou pro ně byla nedostatečná praxe, která je podmínkou pro získání živnostenského oprávnění, případně složité byrokratické postupy. Později se ale původní úmysly daří naplňovat - po 6 letech od konce studia samostatně podniká nebo pracuje v rodinné firmě asi 10 % z nich.
Příznivě je možno hodnotit pokles nezaměstnanosti - zatímco bezprostředně po ukončení SOU dosahoval podíl nezaměstnaných ze sledovaného vzorku 14 %, po 6 letech se snížil na 5 %, což ukazuje, jak praxe rozšiřuje možnost uplatnění na trhu práce. Přesto není možné brát na lehkou váhu fakt, že šest let od ukončení studia má zkušenost s nezaměstnaností (i když třeba jen krátkodobou) přibližně 72 % absolventů SOU a jen u 29 % absolventů byl přechod ze školy do zaměstnání zcela plynulý. Právě nezaměstnanost a potíže s hledáním pracovního uplatnění jsou často důvodem k opuštění původního oboru.
Před ukončením SOU chtělo plných 36 % žáků pokračovat v denním studiu.
Po šesti letech získalo 23 % vyučených z našeho vzorku maturitu nástavbovým studiem v denní formě, dalších 5 % ve studiu při zaměstnání, malý počet jich ještě studuje. Největší zájem pokračovat ve studiu projevují absolventi elektrotechnických učebních oborů, z nichž zahájilo nástavbové studium více než 60 %. Velmi zajímavý je fakt, že mnozí z nich chtějí pokračovat ve vzdělávání i po maturitě a přibližně 12 % dotázaných tohoto oboru dnes studuje na vysokých školách.
Srovnání vystudovaného oboru a uplatnění
Po ukončení studia zahájilo pracovní dráhu ve vystudovaném oboru jen 53 % absolventů SOU ze sledovaného vzorku, což je o 4 % méně než byl původní záměr absolventů. Po šesti letech se jejich podíl snížil o dalších 16 %, takže ve vystudovaném oboru zůstalo jen 37 % absolventů SOU. Zároveň vzrůstal podíl těch, kteří pracují v příbuzném oboru (z 15 % na 23 %), a absolventů, kteří se uplatňují zcela mimo obor (stoupl z 32 % na současných 39 %).
Regulace by nebyla účinná
Velmi významná je skutečnost, že téměř 40 % absolventů SOU pracuje 6 let od ukončení školy ve zcela jiném oboru, než na jaký byli během svého učení připravováni. Nevyužívají tedy odborné znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na SOU. Mnozí vyučení hodnotí kriticky i svou původní volbu školy. Kolem 45 procent z nich by dnes raději studovalo střední odbornou školu, kde lze získat maturitu.
Vzhledem k tomu, jak jsou změny oborů u absolventů časté, je zřejmé, že ani regulace při přijímání na střední školy by nevedla ke zlepšení situace. Analýza spíš potvzuje, že je třeba i na středních odborných učilištích rozšiřovat výuku všeobecných znalostí a klíčových dovedností, které je možné využít v různých oborech a profesích, a vychovávat žáky tak, aby byli ochotni se i v dospělosti dále učit.
Snaha podstatné části vyučených získat maturitu (a také názor, že měli raději studovat maturitní obor) dokládá touhu mladých lidí dosáhnout vyšší úrovně vzdělání, která také zlepší jejich pozici na trhu práce. Je proto možné předpokládat, že odklon od učebních oborů směrem k maturitním bude i nadále pokračovat.
Text publikace a další zajímavé informace týkající se postavení absolventů na trhu práce najdete na: www.karieroveporadenstvi.cz
Podrobnější informace o publikaci (228,50 KB)
Rádi zodpovíme vaše dotazy:
Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV
e-mail: vojtech@nuov.cz
Ing. Jana Trhlíková, NÚOV,
e-mail: jana.trhlikova@nuov.cz
Zoja Franklová, NÚOV
e-mail: zoja.franklova@nuov.cz
mobil: 724 652 240
VIP Kariéra (Vzdělávání - Informace - Poradenství) je systémový projekt ministerstva školství, který napomáhá ke zlepšení pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství na školách. O celkové náklady 130 milionů korun se dělí Evropský sociální fond a státní rozpočet České republiky. Řešiteli systémového projektu VIP - Kariéra jsou Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP ČR) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV).
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat