Státní těsnopisný ústav (STÚ), který je dnes součástí Národního ústavu odborného vzdělávání, právě slaví 85 let od svého založení. Ministerstvo školství ho svým výnosem zřídilo v prosinci 1921. Od té doby se věnoval péči o úroveň československého těsnopisu, školil stenografy i učitele těsnopisu. Po druhé světové válce rozšířil svou činnost i na psaní strojem a v posledních letech věnuje velkou pozornost výuce psaní na počítači hmatovou metodou.
Státní těsnopisný ústav během svého dlouholetého působení vyškolil v kurzech desetitisíce administrativních pracovníků. Od počátku pečoval o šíření těsnopisu a byl v tom velmi úspěšný. V 50.letech minulého století vytvořili českoslovenští odborníci nový způsob krácení slov a ten pomohl stenografům k větším výkonům.
Když se pak během 60. let začala pořádat mistrovství světa v grafických disciplinách, jako je opis textu a těsnopis, později také korektura textu, zpracování textu na PC a zrychlený zápis na klávesnici, patřili naši reprezentanti k těm nejlepším. Tato tradice se projevuje dodnes - například z posledního mistrovství světa ve Vídni si čeští reprezentanti přivezli 37 medailí z celkových 76. Také díky této reputaci se příští mistrovství světa bude konat v Praze v roce 2007. Státní těsnopisný ústav zde bude mít na starost soutěž v psaní na PC pro zrakově postižené.
Těsnopis se stále používá v Parlamentu ČR
Státní těsnopisný ústav ovšem nezapomíná ani na svoje původní poslání a pro zájemce nabízí na webových stránkách NÚOV kurzy těsnopisu pro začátečníky i pokročilé. I když je těsnopis vytlačován zvukovými nahrávkami či zrychleným zápisem na počítači a na školách se učí jen zcela výjimečně, stále se tento způsob záznamu používá v Parlamentu ČR a v řadě zastupitelstev. Má totiž tu výhodu, že je přepis velmi rychle k dispozici, přitom stenografové jsou zároveň schopni ho logicky uspořádat.
Navíc použití těsnopisu vyžaduje zákon, stenografický zápis je totiž zakotven v Jednacím řádu Parlamentu ČR. Podobně je tomu i v řadě zahraničních parlamentů. Česká republika se může díky těsnopisu pochlubit dokonce zápisem do Guinessovy knihy rekordů. Náš dlouholetý pedagog Josef Kocourek byl do ní zapsán v roce 1997 jako nejstarší parlamentní stenograf vůbec.
Za několik málo let se ale může stát, že už nebude dost stenografů, kteří by byli schopni jednání parlamentu nebo zastupitelstva zachytit. Téměř nikdo se už těsnopis neučí, a tak se počet stenografů stále zmenšuje.
Chybí gramotnost v psaní na klávesnici
Výuce počítačové gramotnosti se dnes ve školách věnuje značná pozornost. Paradoxně to ale vůbec neznamená, že ten, kdo ovládne práci s počítačem, umí také dobře psát na klávesnici. Realita je spíš právě opačná.
Převážná část činnosti Státního těsnopisného ústavu proto dnes spočívá v péči o tuto disciplinu. Stará se o výuku moderních administrativních předmětů na středních školách, organizuje státní zkoušky z psaní na klávesnici, provádí rekvalifikační kurzy i semináře pro učitele středních škol, organizuje také krajské a celostátní soutěže žáků. Podílí se i na mezinárodní spolupráci v rámci federace INTERSTENO (Mezinárodní federace zpracování informací).
Příklad použití těsnopisu
Zde je těsnopisem přepsaná věta: Vláda požaduje, aby byly státní maturity odloženy o 2 roky.
Z historie těsnopisu
Prakticky všechna starověká písma měla i rychlopisnou variantu, různé zkratky a spřežky používali už v Egyptě a nacházejí se i na hliněných destičkách z Přední Asie. První těsnopisnou soustavu vytvořil v 1. století př.n.l. Marcus Tullius Tiro, sekretář římského filozofa Cicerona. Používala se pak k zápisu jednání římského senátu a později i v administrativě předních panovnických rodů. Novodobý těsnopis se datuje od konce 16. století. V Čechách se zpočátku používala německá Gabelsbergerova soustava. Tou byl např. pořízen těsnopisný zápis ze zasedání ústavodárného sněmu v Kroměříži v roce 1849. Česká těsnopisná soustava (Herout –Mikulíkova) vznikla v roce 1921 a s úpravami se používá dodneška.
Další informace najdete na www.nuov.cz
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat