7. listopadu 2006 se v Praze uskutečnila za účasti zástupců ministerstva školství konference k zahájení nového ročníku projektu Kvalita I - Nová závěrečná zkouška. Reformu závěrečných zkoušek podporují zaměstnavatelé, kteří si stěžují, že absolventi nejsou dobře připraveni pro praxi. V každém oboru se tvoří jednotné zadání, které se bude při zkouškách používat na všech školách, vyučujících tento obor. Příprava jednotných zadání probíhá v rámci projektu Kvalita I, na nějž přispívá ESF.
Při určování obsahu jednotných zadání se musejí mezi sebou dohodnout zástupci škol, zaměstnavatelé a pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání. jejich úkolem je určit, co je pro daný obor nejpodstatnější, aby se absolventi mohli dobře uplatnit na trhu práce. Letos bude jednotné zadání připraveno už pro 40 oborů, ve školním roce 2007/2008 pak pro všechny tříleté obory s výučním listem. Jde o šířejí koncipované obory, které vznikají slučováním úzkých specializací a které budou mít také společný rámcový vzdělávací program. Z původních 200 tříletých učebních oborů jich má zůstat přibližně 70.
Jednotná zadání nejsou ale připravena jen na papíře – ověřují se totiž při závěrečných zkouškách na školách zapojených do projektu. V minulém školním roce si tak novou zkoušku vyzkoušelo už 6014 žáků. Její celoplošné zavedení se dá očekávat po roce 2008.
Nové pojetí závěrečných zkoušek má zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co budou žáci potřebovat pro výkon svého povolání. Tvorba jednotných zadání je proto úzce spojena se vznikající Národní soustavou kvalifikací. V ní se vytvářejí standardy popisující úplné i dílčí kvalifikace a tyto standardy (kvalifikační a hodnoticí) jsou koncipovány podle požadavků ze strany zaměstnavatelů. Skutečnost, že jednotná zadání tyto standardy respektují, povede v budoucnosti ke srovnatelnosti závěrečných zkoušek v evropském měřítku.
Zkoušky i výuka by se měly přiblížit praxi
Zástupci spolupracujících škol se domnívají, že nová zkouška bude mít výhody jak pro pedagogy, tak pro žáky. Školy si vysoce cení toho, že mohou porovnávat výsledky svých žáků s jinými školami vyučujími stejný obor. Nutně to vede i k tomu, že s ostatními školami více komunikují a vyměňují si zkušenosti. Zároveň také navázaly užší vztahy se zaměstnavateli svého regionu. Nové pojetí zkoušek zároveň nutí pedagogy, aby na sobě zapracovali a změnili styl své práce. Rovněž žáci jsou při zkoušce založené na jednotném zadání více motivovaní a jsou hrdí na certifikát, který dostanou, když dobře uspějí.
Zaměstnavatelé zdůvodňují velmi působivě, proč se na projektu podílejí. Jde jim totiž o to, aby se zkoušky a pochopitelně i výuka více než dosud zakládaly na reálných podmínkách v podnicích. Například Milan Souček, který je majitelem truhlářství v Žebráku, není spokojen se současnými absolventy do té míry, že si raději bere učně do své dílny a věnuje se jim, i když mu to působí problémy při plnění vlastních zakázek. Ze stejného důvodu se také aktivně zapojil do přípravy jednotného zadání pro svůj obor a doufá, že se po jeho zavedení změní výuka tak, aby to nemusel dělat.
Zajímavé je také srovnání se sousedním Slovenskem. To mělo podobné problémy a zaměstnavatelé reprezentovaní Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou prosadili závěrečnou zkoušku založenou na jednotných zadáních. Po jejím zavedení se dostavily očekávané výsledky: absolventi slovenských učilišť jsou podstatně lépe zaměstnatelní než dříve.
Zoja Franklová
0 komentářů:
Okomentovat