Radek Sárközi: Výčet argumentů, proč by se neměly konat státní maturity v roce 2008

Článek obsahuje výčet argumentů PROTI konání státních maturit v roce 2008. Odpůrci státních maturit mohou přidat další. Zastánci státních maturit mohou tyto argumenty vyvrátit, nabídnout svoje argumenty PRO konání státních maturit, případně zvážit, zda převládají klady nad zápory a přínosy nad hrozbami, nebo naopak…

• První absolventi státních maturit budou znevýhodněni oproti pozdějším, protože na přípravu k maturitám nebudou mít celé čtyři roky, ale pouze necelé dva roky.

• Státní maturity znevýhodňují studenty středních odborných učilišť a středních odborných škol proti studentům gymnázií. (Na těchto typech škol se totiž významně liší hodinové dotace pro povinné i volitelné předměty, které budou obsahem společné části státní maturitní zkoušky. Liší se také kvalifikovanost učitelů, například v případě cizích jazyků. Na středních odborných školách musejí žáci v profilové části maturit skládat další odborné zkoušky, zatímco absolventi gymnázií si mohou vybrat stejné předměty, které byly testovány ve společné části. Na gymnáziích byla od září 2006 dále navýšena hodinová dotace maturitních předmětů, zatímco na středních odborných školách nikoliv.)

• Státní maturita tak, jak je připravena, je v rozporu s tím, co se dnes vyučuje. (Zkouší se něco, co není cílem ani obsahem současných platných středoškolských osnov.)

• Státní maturity jsou příliš drahé. (Jejich příprava stála ročně 20 milionů. Pokud se spustí naostro, výdaje se zřejmě zdvojnásobí. Utracených 40 milionů lze ve školství využít efektivněji.)

• Hrozí vytváření žebříčků škol, aniž by bylo zohledněno, jakou přidanou hodnotu školy studentům nabízejí. (Srovnají se pouze výkony na konci vzdělávací dráhy, vstupy nikdo nezjišťuje.)

• Stav znalostí a dovedností studentů lépe zjistí cílené sondy a výzkumy mezinárodního charakteru jako PISA nebo TIMSS či IEA.

• Vysoké školy výsledky státních maturit nebudou zohledňovat, protože jsou málo odborné a neobsahují test z obecných studijních předpokladů, případně všeobecného základu, který v přijímacích zkouškách na vysoké školy bývá.

• Státní maturity jsou v rozporu s kurikulární reformou, která se připravuje pro střední školy (rámcové a školní vzdělávací programy). Hlavní cíl vzdělávání – rozvoj klíčových kompetencí nelze zjišťovat prostřednictvím didaktických testů.

• Odborná veřejnost je proti státním maturitám a plošnému testování.

• V rámci projektu Maturita nanečisto nebyla ověřena ústní zkouška z literatury a funkční stylistiky, která se nově objevila v katalogu ke společné (celostátní) části maturitní zkoušky z češtiny.

• Kánon 600 literárních děl, z nichž si maturanti vybírají 20 knih, nebyl prodiskutován s češtináři a je sporný (důležitá díla chybějí, jiná přebývají). S tímto konceptem většina češtinářů vůbec nesouhlasí.

• Strukturovaná písemná práce nemá v Čechách tradici. Mnozí češtináři nevědí, co to vlastně je.

• Maturitní zkouška v České republice se stane jednou z nejrozsáhlejších na světě.

• Proti státním maturitám v roce 2008 je naprostá většina učitelů i studentů.

• Zaměstnanci CERMATu na státních maturitách parazitují – pořádají komerční školení pro učitele, vydávají knihy s testovými úlohami apod., což je evidentní střet zájmů.

• Forma a obsah státní maturity nebyly dostatečně prodiskutovány s odbornou veřejností. Katalogy požadavků k maturitě se neustále zásadně mění. Jejich nové verze (na rozdíl od prvních) CERMAT nepředkládá k posouzení učitelům.

• Didaktické testy připravené CERMATem jsou nekvalitní. (CERMAT ani za 7 let existence nedokázal vypracovat kvalitní testy. Kdyby byl soukromou firmou, dávno by zkrachoval. Místo toho se jen vyměňují ředitelé CERMATu a obměňují jeho zaměstnanci.)

• Není dostatečně zajištěno, aby studenti u státních maturit neopisovali, nebo aby jim učitelé nepomáhali.

• U zkoušky z cizího jazyka by bylo lepší převzít mezinárodně uznávané standardní zkoušky.

• Studenti ani učitelé se nestačí na státní maturity kvalitně připravit.

• Pro studenty gymnázií bude společná část maturitní zkoušky příliš snadná, nebo bude příliš těžká pro studenty odborných učilišť.

• Studentům středních škol byla změněna pravidla uprostřed jejich studia.

• Státní maturity zpětně negativně ovlivní obsah výuky ve školách. Kvalitní cíle vzdělávání budou nahrazeny cílem „připravit studenty na testy“. Obsah výuky bude přizpůsoben obsahu testů.

• Není jasné, kolik procent maturantů by nemělo maturitní zkoušku složit a proč?

• Není zřejmé, jaký je smysl státních maturit.

• Není zřejmé, který zahraniční model maturit byl vzorem pro české státní maturity. (Například ve Finsku stát nevnucuje absolvování centrálních testů všem, jejich absolvování je zde dobrovolné. V USA organizuje testování studentů nestátní firma. Ve Slovinsku byly státní maturity zahájeny jediným testem z mateřského jazyka zaměřeným na funkční gramotnost.)

Radek Sárközi