Radek Sárközi: Názory učitelů a ředitelů na rámcové a školní vzdělávací programy

Monday, November 27, 2006 ·

Je s podivem, že si ministerstvo školství dosud neudělalo průzkum, jak učitelé a ředitelé vnímají kurikulární reformu, která právě finišuje tvorbou ŠVP na základních školách. Vzdělávací portál Elektronické učebnice se o to pokusil. Výsledky nevyznívají příliš dobře. Budou s tím úředníci z MŠMT, VÚP a NIDV něco dělat? A přestanou novináři mystifikovat veřejnost optimistickými články o revoluci v českém školství?

Respondenti

Dotazníkového šetření se zúčastnilo více než 800 respondentů: 316 učitelů bez vedoucí funkce, 148 koordinátorů tvorby ŠVP, 250 ředitelů a 98 jiných vedoucích pracovníků.

710 pedagogů pracuje na běžných základních školách, 83 na málotřídních školách a 19 na víceletých gymnáziích.

Nejvíce účastníků pochází z Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Středočeského kraje, nejméně z Libereckého kraje.

Respondenti odpovídali na 18 otázek, které se týkaly především kurikulární reformy obecně, rámcových vzdělávacích programů a tvorby školních vzdělávacích programů.

Z odpovědí je zřejmé, že většina učitelů a ředitelů škol nevnímá reformu kladně! Ani negativní hlasy však nejsou v naprosté převaze. Spíše bychom mohli říci, že myšlenka RVP a ŠVP pedagogy rozdělila do dvou přibližně stejně velkých táborů. Učitelé změny zcela neodmítají, velké výhrady ale mají ke způsobu realizace kurikulární reformy. Nesouhlasí s psaním ŠVP. Vadí jim nedostatečná metodická podpora změn a finanční zajištění reformy. Kritizují práci MŠMT, VÚP i NIDV. Stěžují si na špatnou propagaci a informovanost veřejnosti. Z odpovědí je také zřejmé, že ani učitelé často nechápou cíle reformy. Nedostaly se k nim tedy ani základní informace…

Tyto okolnosti naznačují, že reforma úspěšná nebude! Otázka je, zda 9 měsíců před jejím spuštěním lze ještě něco zachránit a jak…

Názory na RVP

Mezi respondenty mírně převažuje negativní postoj k reformě školství. Na otázku „Souhlasíte s právě probíhající kurikulární reformou založenou na rámcových vzdělávacích programech?“ odpovědělo spíše ne, nebo rozhodně ne 56 % respondentů a spíše ano, nebo rozhodně ano 40 % dotazovaných. „Rozhodně ne“ přitom říká 21 %, zatímco „Rozhodně ano“ pouze 5 % respondentů.

Příčiny tohoto postoje dobře identifikují odpovědi na konkrétnější otázky:

Jaká je podle vás kvalita předloženého Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání?“ – 9 % respondentů ho považuje za kvalitní, 17 % za nekvalitní. K jeho zásadnímu přepracování se kloní 30 % pedagogů. Nejvíce respondentů (44%) ovšem požaduje pouze dílčí přepracování RVP ZV.

Jaká je podle vás srozumitelnost předloženého Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání?“ – pro 26 % respondentů je RVP ZV nesrozumitelný, 12 % považuje jeho text za srozumitelný a 63% považuje za nejasné jen některé pasáže.

Přes výše uvedené míně kladné vnímání RVP ZV odpovědělo na otázku „Chcete, aby se text RVP ZV změnil?“ ano 70 % respondentů a ne pouze 19 %. Změna v RVP ZV by přitom znamenala i nutnost přepracovat vlastní školní vzdělávací program…

Poslední dvě otázky z této části dotazníku směřovaly k propagaci reformy a míře informovanosti o ní mimo základní školy:

Na otázku „Myslíte si, že se učitelé a ředitelé středních škol zajímají o to, k jakým změnám dochází na základních školách v souvislosti s kurikulární reformou?“ odpovědělo 64 % respondentů NE a jen 17 % odpovědělo ANO. Na středních školách se má přitom obdobná reforma spustit již za necelé tři roky… Střední školy také budou muset zohlednit nový obsah a způsob výuky na základních školách.

Nejhůře pro MŠMT dopadly odpovědi na otázku „Jaký je váš názor na propagaci kurikulární reformy mezi laickou veřejností ze strany ministerstva školství a jím zřizovaných organizací?“ – 93 % považuje propagaci za nedostatečnou a jen 7 % za dostatečnou! Žádné výhrady ke kvalitě propagace nemělo pouze 7 respondentů… Odpověď „Propagace je nedostatečná a neefektivní, což bude mít negativní dopad na výsledek reformy“ vybralo 30 % dotazovaných. Odpověď „Propagace je nedostatečná, většinu práce budou muset za MŠMT udělat školy a učitelé“ zvolilo 60 % respondentů.

Názory na ŠVP

Jak daleko jste s tvorbou vlastního školního vzdělávacího programu?“ Na tuto otázku odpovědělo 35 % dotázaných, že jsou teprve na začátku, a necelá 4 %, že ještě nezačali… Odborníci přitom odhadují čas potřebný k zpracování kvalitního ŠVP na dva roky a více! 33 % respondentů je v polovině prací, 24 % už ŠVP dokončuje a 4% ho již mají hotový.

S předchozím dotazem souvisí i otázka následující: „Jaký je váš názor na množství času poskytnutého pro tvorbu školních vzdělávacích programů (do srpna 2007)?“. 53 % respondentů vybralo odpověď „Kvůli nedostatečnému času zpracujeme vlastní ŠVP pouze formálně“. Pouze 18 % zvolilo „Čas na vypracování vlastního ŠVP je optimální“. 23 % říká „Kvalitní ŠVP v tomto termínu stihneme vytvořit pouze při zvýšené metodické pomoci ze strany státních orgánů“. Taková metodická pomoc ale zřejmě nepřijde… Znamená to, že reforma je vážně ohrožena, protože proběhne pouze formálně „na papíře“, nikoliv ve skutečnosti – v každodenní práci škol a učitelů!

„Jaký je váš názor na metodickou pomoc při tvorbě školního vzdělávacího programu ze strany ministerstva školství a jím zřizovaných organizací?“ – 60 % zvolilo odpověď „Metodická pomoc státních orgánů je nedostatečná“.  Pouze 5 % považuje metodickou pomoc státních orgánů za optimální.

Ministerstvo školství zajistilo z fondů Evropské unie šestidenní proškolení jednoho pedagoga z každé plnotřídní školy v rámci projektu Koordinátor (školy málotřídní a pražské, kterých je skoro třetina, se ale tohoto školení zúčastnit nemohly). Na otázku „Jaký je váš názor na projekt Koordinátor, který pořádal NIDV pro koordinátory tvorby školního vzdělávacího programu?“ odpovědělo 46 % respondentů, že se ho nemohlo zúčastnit. 17,6% pedagogů se školení zúčastnilo, ale nebyli s ním spokojeni. Počet spokojených účastníků je o půl procenta nižší. I jedna z mála nabídek metodické pomoci, kterou MŠMT připravilo, je tedy učiteli vnímána rozporuplně! 20 % respondentů se školení nezúčastnilo záměrně.

Jaký je váš názor na finanční zajištění tvorby školních vzdělávacích programů?“ – 77 % respondentů ho označilo za nedostatečné a pouhá 2 % za optimální. 21 % pedagogů si myslí, že jsou peníze pouze špatně zacíleny a přerozdělovány, je jich ale dostatek.

Jaký je váš názor na rozsah školního vzdělávacího programu?“ – 52 % dotazovaných ho považuje za příliš velký.

Jaký je váš názor na obsah školního vzdělávacího programu?“ – 62 % respondentů odpovědělo, že obsahuje příliš mnoho položek.

Jaký je váš názor na vznik vzorového školního vzdělávacího programu?“ – 63 % pedagogů vybralo odpověď „Mělo by vzniknout více vzorových ŠVP, ze kterých by si školy mohly vybírat“.  Jen 7 % považuje vzorový ŠVP za zbytečný a pouze 14 % dotazovaných ví, že je vzorový ŠVP v rozporu s cíli kurikulární reformy…

Souhlasíte s tezí, že by stačilo, kdyby učitelé vyučovali v souladu s RVP ZV, takže psát vlastní ŠVP by už nemuseli?“ – 64 % odpovědí znělo ANO, 25 respondentů vybralo NE.

Souhlasíte s myšlenkou, že by učitelé místo oficiálního ŠVP sepsali pouze neformální koncepci školy, která by se zaměřila na to, v čem je výuka v dané škole jedinečná?“ – 73 % pedagogů říká ANO, 18 % vybralo NE.

O tom, jaký bude výsledek kurikulární reformy, mnohé napovídají odpovědi na poslední dvě otázky:

Jak byste charakterizovali své osobní zapojení do tvorby školního vzdělávacího programu?“ – 48 % respondentů odpovědělo „Do tvorby ŠVP na naší škole jsem se zapojil/a, protože mi to nařídil můj nadřízený“. 4 % pedagogů se nezapojila vůbec. 48 % zvolilo odpověď „Do tvorby ŠVP jsem se zapojil/a ze své vlastní vůle“.

Jaký je váš názor na smysluplnost tvorby vlastního školního vzdělávacího programu?“ – 54 % pedagogů si myslí, že „Množství práce vynaložené na tvorbu vlastního ŠVP není adekvátní jeho výslednému přínosu“. 19 % odpovědělo „Tvořit vlastní ŠVP je zbytečná práce, která postrádá smysl“. 5 % zvolilo odpověď „Tvořit vlastní ŠVP je přínosná práce, která má smysl“.

Závěrem

Zjištění, která vyplývají z dotazníkového šetření, nejsou příliš optimistická. Devět měsíců před spuštěním tak zásadní reformy by měla být situace mnohem lepší. Ministerstvo školství evidentně selhalo.

Nabízí se otázka, proč si obdobné dotazníkové šetření nezadalo přímo ministerstvo školství. Tvůrci RVP přece školám doporučují, aby si zpracovaly analýzy SWOT, Q-třídění, dotazníková šetření apod., sami však nic podobného neudělali. Školy musejí provádět autoevaluaci, MŠMT ale žádná data, která by mapovala stav a průběh reformy nesbírá. Každá škola by měla mít svého koordinátora tvorby školního vzdělávacího programu, ale na MŠMT není žádný koordinátor realizace kurikulární reformy, který by ji řídil a odpovídal za její kvalitu. Není lepšího příkladu pro přísloví „kázat vodu, a pít víno“…

Je skoro jisté, že reforma bude neúspěšná. Doufejme jen, že vina nebude svalována na školy a učitele, ale na špatnou práci úředníků z MŠMT, VÚP a NIDV.

Tvůrci RVP evidentně nepochopili, že učitelé především vyučují a musí si připravovat několik vyučovacích hodin denně a následně je též odučit. Nemalý čas na tvorbu ŠVP si ukrajují ze svého volna a pracují na něm zdarma. Metodická podpora je přitom mizivá. Představme si podobnou situaci například ve Výzkumném ústavu pedagogickém, jehož úředníci RVP ZV psali. Měli by jedno zaměstnání, které by vyžadovalo jejich plné nasazení 8 a více hodin denně, a ve volném čase by sestavovali text rámcových vzdělávacích programů… Jaká by byla výsledná kvalita RVP ZV? Určitě ještě mnohem horší, než je jeho současný text…

Je z této situace nějaké východisko? Měla by se reforma odpískat a zrušit? Měla by se povinnost vyučovat podle vlastního ŠVP odložit alespoň o jeden rok? Mělo by být zpracování ŠVP nepovinné? Na to si musí odpovědět ministerští úředníci a poslanci, kteří budou schvalovat případné novelizace školského zákona.

Odkazy:



Radek Sárközi

0 comments:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.