MŠMT ČR a VÚP v Praze vyhlásily 9. 10. 2006 veřejné připomínkové řízení k Rámcovému vzdělávacímu programu pro gymnázia (RVP G). Uzávěrka je 30. 11. Mám k RVP G (zatím) tři otázky.
Otázka první:
Pro základní školy je učivo uváděné v RVP jen doporučené, zatímco pro gymnázia je závazné. Proč, když vzdělávání na ZŠ je součástí povinné školní docházky a na gymnáziích ne? Jsou klíčové kompetence tím hlavním cílem a učivo jen prostředkem, jak by se mohlo zdát z RVP ZV, a nebo jsme pořád u „osnov“, které předepisují, co se musí „odučit“, jak se zdá z RVP G? (Výňatky z RVP ZV a RVP G viz dále.)
Otázka druhá:
Když RVP G mj.:
-
stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, kterou musí škola respektovat ve svém školním vzdělávacím programu
-
specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci na konci vzdělávání na gymnáziu dosáhnout;
proč neřeší, z čeho budou žáci maturovat? Kdo to bude řešit a kdy? Jak mohou školy ve svém ŠVP stanovit „organizaci maturitní zkoušky“, když neznají její obsah?
Otázka třetí:
Existuje pro stanovení závazného učiva v RVP G (viz otázka první) nějaké obecná strategie? Pokud ano, jaká? Chtěl bych ji znát. Pokud ne, jak se tedy rozhodovalo, co zařadit a co ne? Kdo to rozhodoval, podle jakých kritérií? Z ukázek, mám bohužel dojem, že žádná společná kritéria neexistují.
Citace z RVP k (ne)závaznosti učiva:
V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se píše:
Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.
(…)
Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. Vymezují předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo v praktických situacích a v běžném životě. RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku (1. období) jako orientační (nezávazné) a na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku jako závazné.
Učivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Pro svoji informativní a formativní funkci tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu. Učivo, vymezené v RVP ZV, je doporučené školám k distribuci a k dalšímu rozpracování do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků. Na úrovni ŠVP se stává učivo závazné.
V Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia se píše:
Vzdělávací obsah je propojený celek očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupy vyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu v daném oboru dosáhnout, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami mají disponovat. Vypovídají nejen o znalostech, ale hlavně o schopnostech a dovednostech využívat osvojených znalostí při komplexnějších myšlenkových procesech a v praktických činnostech. Představují výsledky vzdělávání, které jsou využitelné v životě a v dalším studiu a ověřitelné vhodnými evaluačními nástroji. Očekávané výstupy formulované v RVP G jsou pro tvorbu ŠVP závazné. Stejně jako očekávané výstupy je i učivo vymezené v RVP G pro ŠVP závazné a je chápáno jako prostředek k dosažení stanovených očekávaných výstupů.
Celý vzdělávací obsah v RVP G je závazný pro všechny žáky. Předpokládá se, že vyšší úroveň očekávaných výstupů a širší rozsah učiva si stanovuje škola sama ve svém školním vzdělávacím programu (například vzhledem ke své profilaci nebo k podobě školní části maturitní zkoušky).
(pozn. barevně vyznačil autor)
Citace z RVP G k závaznému učivu:
U každého předmětu jsem, podle svého zcela subjektivního hodnocení vybral jeden bod, který se mi jevil jako nejvíce sporný: Má být skutečně závazným učivem pro všechny žáky gymnázií, nemá naopak mít každé gymnázium možnost se samo rozhodnout, zda danou věc do povinné výuky zařadí, či ne?
Upozorňuji, že jsem se vždy snažil vybrat ten nejvíce sporný, což ovšem nutně neznamená, že je sporný. Například u Občanského a společenskovědního základu se mi nic lepšího najít nepovedlo a vcelku tedy s celým obsahem učiva souhlasím (to by skutečně maturant na gymnáziu umět měl). Naopak např. u Fyziky, Biologie, ale i u Umění a kultury či Tělesné výchovy jsem na velkých pochybách, zda uvedené má být závazným učivem pro všechny žáky. A hlavně, je vůbec reálné, aby to všichni žáci gymnázií alespoň na elementární úrovni zvládli. Moje třetí otázka (viz výše) směřuje právě k této nevyrovnanosti.
Doporučuji ještě každému čtenáři, aby si pročetl všech 15 předmětů. Nejen ty, které umí či učí. Všechny přece mají být pro gymnazisty povinné! U uvedených 15 bodů si každý může sám pro sebe stanovit, zda danou věc ovládá alespoň z poloviny. Zpravidla asi máte nejen maturitu, ale dokonce vysokoškolské vzdělání, měli byste tedy znát všechno nebo skoro všechno. Mé skóre je 7 z 15. Jaké je vaše?
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
text a intertextovost – kontext, vliv a způsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentář, recenze)
CIZÍ JAZYK
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE:
oblast pracovní – státní správa, firmy, průmysl, zemědělství, méně časté profese, nástroje a zařízení, pracovní události, pracovní smlouva, obchodní dopis, reklamní materiály, návody, popis práce, bezpečnost práce
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
rovnice a nerovnice – (…) rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou, logaritmické, exponenciální a goniometrické rovnice
FYZIKA
kvanta a vlny – foton a jeho energie; korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic
CHEMIE
d- a f- prvky
BIOLOGIE
stavba a funkce lišejníků
GEOGRAFIE
systém fyzickogeografické sféry na planetární a na regionální úrovni – zonalita, azonální jevy
GEOLOGIE
metamorfní procesy – jejich typy; kontaktní a regionální metamorfóza
OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD
právo v každodenním životě – právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR – jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem
DĚJEPIS
předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
monetární politika ČNB – inflace, kurs měny, zahraniční platební bilance, HDP
UMĚNÍ A KULTURA
role subjektu v uměleckém procesu – smyslové vnímání a jeho rozvoj; předpoklady tvorby, interpretace a recepce uměleckého díla; mimovědomá a uvědomělá recepce uměleckého díla; tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta a recipienta
ČLOVĚK A ZDRAVÍ
metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty
TĚLESNÁ VÝCHOVA
gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
informační sítě – typologie sítí, internet, síťové služby a protokoly
Ondřej Šteffl
0 comments:
Post a Comment