Přestože poslední dobou „frčí“ školní vzdělávací programy, učíme jinak, lépe, zábavněji, radostněji a podobně, nezavrhoval bych ani dnes klasický způsob výuky. V tomto školním roce jsem se rozhodl připravovat si do hodin fyziky příslušné téma ve formě prezentace, kterou pak v hodině předvádím pomocí počítače a datového projektoru. Rád bych se s vámi po dvou měsících podělil o několik zkušeností z příprav prezentací na hodiny fyziky i ze samotného průběhu těchto hodin.
Pokud se pro něco rozhodnete, musíte mít motivaci. Mou motivací k takto vedeným hodinám fyziky bylo především to, že jsem se v minulém školním roce opakovaně setkal u některých žáků i rodičů s požadavkem „polopatického“ výkladu. Rozhodl jsem se jim tedy vyjít vstříc. S přibývajícím věkem mám navíc potíže držet se tématu, takže mít za zády osnovu ve formě prezentace jsem považoval za další plus takto vedených hodin.
Možná jsem příliš skeptický, ale všechny ty snahy zaujmout žáky fyzikou narážejí na problém, že některé děti nelze zaujmout téměř ničím. Klasický výklad je podle mého názoru v tomto případě nejvhodnější metodou. Navíc při počtu třiceti žáků ve třídě se dost dobře hromadně experimentovat nedá, snad jen v případě, že pomůcky jsou snadno dostupné všem. Ověřovat však třeba Ohmův zákon, pokud mám k dispozici 16 funkčních měřících přístrojů, už v tomto počtu nelze. Do počítačové učebny mohu též chodit pouze s maximálně 18 žáky a u některých tříd už mi nedělá psychicky moc dobře, když polovinu žáků nechávám samostatně pracovat bez dozoru.
Ale raději se budu věnovat tomu, jak to vypadá v hodině s prezentací.
Dalo by se říci, že jde o klasickou výkladovou hodinu s demonstracemi (předvedením pokusů) doprovázenou prezentací s pomocí počítače a datového projektoru. Prezentace mi částečně nahrazuje tabuli. Nemusím psát název tématu, definice, vzorce, zadání úloh atd., stačí klepnout na nějakou klávesu. To mi poněkud uvolnilo ruce na přípravu demonstračních pokusů a navíc mám víc času věnovat se tomu, co dělají žáci, než když jsem otočený čelem k tabuli. Mnohem větší možnosti využití a s tím spojeného případného zájmu žáků přináší doplnění prezentace obrázky, schématy, aplety nebo videoklipy. Když jsem např. pro zdůraznění významu násobků a dílů jednotek v jedné hodině využil následující odkaz micro.magnet.fsu.edu/primer/java/scienceopticsu/powersof10/, někteří studenti se ho domáhali tak, že jsem jim ho slíbil poslat a následně i poslal e-mailem. Ale i prezentace obsahující pouze text, vzorce a obrázky považuji zcela jednoznačně za přínosné. Samozřejmě nenutím žáky všechno opisovat, spíš se zaměřuji na to, aby se snažili porozumět tomu, co probíráme. Prezentace umožňuje i rychlé shrnutí učiva v závěru vyučovací hodiny nebo připomenutí minulého učiva na začátku další hodiny. Občas tímto způsobem promítnu zadání úlohy nebo problému, který pak žáci řeší samostatně. Lze pochopitelně promítnout též řešení.
A jak vypadá příprava prezentace?
Používám PowerPoint, texty píšu přímo, vzorce tvořím editorem rovnic ve Wordu a „tahám“ do PowerPointu přes schránku. Obrázky „kradu“ na internetu, hledám je buď Googlem, nebo pokud nejsem úspěšný s nalezením hotového obrázku, využívám program IrfanView (můžete ho v případě zájmu zdarma stáhnout třeba zde), který umožňuje sejmutí obrazovky:
Co potřebuji ze sejmuté webové stránky, označím myší, vystřihnu (ikona nůžek) a vložím do PowerPointu. I příprava prezentace s pouhým textem, vzorci a nějakým obrázkem je pro mě sama o sobě časově náročnámi, takže jestli se mi podaří do prezentace přidat nějakou animaci, aplet nebo něco dalšího, závisí především na tom, kolik mám na přípravu prezentace času. Občas slyším, že na internetu je všechno, ale já asi neumím dobře hledat, takže někdy jsou mé přípravy poněkud strohé.
Přesto bych si troufl nabídnout vám několik tipů, které při tvorbě prezentací využívám opakovaně. Možná se vám budou hodit i jinak.
Na přípravu prezentací z elektřiny pravidelně používám materiál, který najdete na lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/elektross/. Už z obrázku na úvodní stránce je patrné, že je zaměřený i dost prakticky:
Považuji ho za velmi kvalitní a věřím, že mi stejně dobře poslouží, až dorazíme s učivem k magnetismu. Autor tento materiál před nějakou dobou prezentoval v jednom článku v časopise MFI, ale už si bohužel nevzpomenu, ve kterém čísle. Přivítal bych, kdyby i další fyzikální témata byla na internetu česky zpracována v podobném duchu a kvalitě. Tyto stránky jsem nechal v jedné hodině samostatně prohlédnout i žáky (dvě skupiny jsem vystřídal v počítačové učebně), ale ostatně posuďte sami, zda vám tento odkaz může být užitečný a jak.
Co nabízí Současná fyzika pro budoucí experty, můžete letmo posoudit už jen z obsahu. Odborně místy přesahuje možnosti studentů střední školy, ale do prezentací z optiky se mi zatím hodila a věřím, že ve čtvrtém ročníku i nadále hodit bude.
Fyzika na GBN je mým dalším zdrojem. Zatím jsem nejvíc využil obrázky do optiky, ale určitě jsem tyto stránky nenavštívil naposled. Po jejich prohlédnutí musím konstatovat, že před kolegy z Benešova, a především před Petrem Brabcem, smekám.
Některé obrázky jsem našel ve Wikipedii a Maturitních otázek do fyziky Radka Jandory už jsem několikrát využil s pomocí IrfanView ke stažení potřebného obrázku coby poslední záchranu. Jinak hledám, jak se dá, především pomocí Googlu.
Na závěr už jen znovu opakuji, že i ta nejjednodušší prezentace, kterou jsem zatím vytvořil, mi připadala v hodině užitečná. Nevýhodou je, že toto učení zabere s přípravou mnohem víc času, než když pouze vezmete křídu a jdete. Pokud víte o vhodných zdrojích, rád se nechám inspirovat. A jestli vám taková výuka připadá nemoderní, tak mi laskavě poraďte, ale prosím tak, abych tomu rozuměl. Mám totiž pocit, že například smysl tvorby ŠVP mi stále uniká…
Josef Duhajský
0 comments:
Post a Comment