ÚIV: Výuka přírodovědných předmětů na školách v Evropě

Eurydice ve své nejnovější publikaci Výuka přírodovědných předmětů na školách v Evropě. Politika a výzkum (Science Teaching in Schools in Europe. Policies and Research) podává přehled o předpisech pro výuku přírodovědných předmětů (s důrazem na fyziku a biologii) na primární a všeobecné sekundární úrovni vzdělávání. Pozornost je věnována vzdělávání učitelů, vzdělávacím programům a hodnocení žáků. Závěrečná kapitola Výzkum přírodovědného vzdělávání a příprava přírodovědných předmětů byla zpracována ve spolupráci s experty (Edgar Jenkins – Anglie, Martine Méheut – Francie), doplňuje ji podrobná bibliografie k tématu.

Zvyšování efektivity a atraktivity výuky přírodovědných předmětů je významným úkolem s dvěma cíli. Jedním je vybavit každého člověka dostatečnou kulturní a vědomostní základnou z oblasti přírodních věd, aby mohl v technologicky vyspělé společnosti hrát plnohodnotnou občanskou úlohu, druhým je motivovat více mladých lidí, aby se nadále věnovali přírodovědným povoláním.

Eurydice předkládá přehled o předpisech pro výuku přírodovědných předmětů v Evropě (vzdělávání učitelů, školní programy a hodnocení žáků) a o výzkumu jejich didaktiky. Studie se zaměřuje na primární a nižší sekundární vzdělávání. Pokud jsou přírodní vědy vyučovány v samostatných předmětech, je uvedena pouze biologie a fyzika.

Tato publikace byla připravena s podporou Evropské komise.

Předpisy k přípravnému vzdělávání učitelů berou často v úvahu spontánní myšlení žáků a rozdíly mezi dívkami a chlapci

Na primární úrovni učitelé často vyučují všechny předměty a přírodovědná výuka je integrovaná (s výjimkou Nizozemska). Na sekundární úrovni jsou učitelé většinou aprobovaní pro určité předměty a předměty se vyučují odděleně (biologie, chemie, fyzika atd.). Obsah přípravného vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů upravují ústřední předpisy nebo předpisy vyšší úrovně ve většině zemí Evropy, kromě České republiky, Řecka, Irska a Nizozemska. Tyto předpisy mají zpravidla formu metodických návodů nebo kvalifikačních standardů.

Téměř všude je do přípravy studijních programů pro budoucí učitele všech vzdělávacích úrovní zařazen požadavek znalosti vzdělávacích programů a určitých znalostí a schopností typických pro přírodní vědy (znalost dějin přírodních věd a schopnost sledovat nejnovější přírodovědné poznatky). Z pedagogického výzkumu vyplynuly tři klíčové nároky, které umožňují žákům rozvíjet vědecký přístup, ta to nutnost brát v úvahu rozdíly mezi chlapci a dívkami vzhledem k jejich postojům a zájmům, učitelova schopnost provádět složité experimenty a potřeba vycházet ze spontánního myšlení a uvažování žáků (zdravý rozum). Některou z těchto oblastí nezařadilo do svých doporučení asi deset vzdělávacích systémů.

Učitelé budoucích učitelů jsou přijímáni především na základě své vědecké kvalifikace. Ve většině zemí se vyžaduje diplom z přírodních věd převážně na magisterské úrovni. Pedagogická kvalifikace se vyžaduje nebo je doporučována ve dvou třetinách vzdělávacích systémů. Učitelům s pedagogickou praxí se dává přednost asi v 15 zemích. Zkušenosti z pedagogického výzkumu se vyžadují pouze ve čtyřech zemích a doporučeny jsou v osmi zemích. Pouze osm zemí vyžaduje zvláštní kvalifikace pro učitele učitelů.

Ve většině zemí je součástí vzdělávacích programů uvedení do vědeckých postupů

Jak doporučují závěry z výzkumů, vzdělávací programy ve většině zemí obsahují kontextové aspekty přírodních věd, tj. dějiny a současné společenské problémy. Na sekundární úrovni bývají běžnější činnosti, které vyžadují širší schopnosti, ucelenější znalosti a komunikační dovednosti: navrhnout postup pokusu a diskutovat o něm, ověřovat přírodní zákon pomocí pokusu a sdělit výsledky získané při hledání informací.

Na sekundární úrovni se kromě toho téměř všude doporučuje používat pro zjišťování a prezentaci údajů a pro vyhledávání informací výpočetní a komunikační techniku. Méně často se doporučuje používat výpočetní a komunikační techniku pro simulaci. Nicméně pedagogický výzkum klade důraz na její význam pro vytváření vztahů mezi teorií a praxí u žáků.

Přírodovědné vzdělávací programy jsou v mnoha zemích předmětem reforem nebo diskusí; zaměřují se na organizaci, obsah a metodiku. Často se diskutuje o zavádění vzdělávacích standardů (klíčových kompetencí).

Standardizované hodnocení se používá stále častěji

Standardizované hodnocení žáků v přírodovědných předmětech existuje pouze ve 14 vzdělávacích systémech a v šesti z nich pouze na sekundární úrovni ( [1] ). Na této úrovni se hodnocení k certifikačním účelům používá v šesti zemích. Tam, kde standardizované hodnocení existuje na obou úrovních, je zaměřeno na znalosti přírodovědných pojmů a teorií a velmi často je rozšířeno i na praktické dovednosti a přírodovědné myšlení úzce provázané na cíle doporučené ve vzdělávacích programech.

Diskuse nebo reformy vztahující se k rozvoji tohoto typu hodnocení probíhají přibližně v deseti zemích. V některých případech se soustřeďují na zpracování celostátních standardů hodnocení, na vznik orgánů odpovědných za tyto testy a na využití existujících metod hodnocení pro přírodovědné předměty nebo na zavedení metod nových.

Technická poznámka

Výuka přírodovědných předmětů na školách v Evropě
Politika a výzkum

Název publikace:	Science Teaching in Schools in Europe. Policies and Research [Výuka přírodovědných předmětů na školách v Evropě. Politika a výzkum]
Vydavatel:	Eurydice
Datum vydání:	Září 2006
Jazykové verze:	Angličtina a francouzština
Umístění on-line	http://www.eurydice.org/pls/portal/url/page/Eurydice/showPresentation?pubid=081EN

Informace byly získány od národních oddělení sítě Eurydice prostřednictvím jednotného dotazníku připraveného v Evropském oddělení Eurydice (EEU). Publikaci zpracovalo EEU za podpory dvou expertů, kteří spolupracovali především na kapitole `Výzkum přírodovědného vzdělávání a příprava učitelů přírodovědných předmětů`. Informace se vztahují k akademickému roku 2005/06 a týkají se programů pro přípravu učitelů pro primární a všeobecnou sekundární úroveň vzdělávání.

Tuto publikaci finančně zajišťuje Generální ředitelství pro školství a kulturu Evropské komise.

Ilustrační grafy

Výuka přírodovědných předmětů na školách v Evropě
Politika a výzkum

Obr. 1.5… s. 5

Předpisy týkající se přírodovědných experimentálních/badatelských dovedností
v přípravném vzdělávání učitelů (ISCED 1 a 2), 2004/05

Obr. 3.1… s. 6

Organizace přírodovědné výuky podle předepsaných nebo doporučených
programů (ISCED 1 a 2), 2004/05

Pozn.: Označení obrázků odpovídá jejich označení ve studii, odkud byly převzaty.

Kódy zemí:

BE fr – Belgie-Francouzské společenství, BE nl – Belgie-Vlámské společenství, BE de – Belgie-Německy mluvící společenství, DK – Dánsko, DE – Německo, EL – Řecko, ES – Španělsko, FR – Francie, IE – Irsko, IT – Itálie, LU – Lucembursko, NL – Nizozemsko, AT – Rakousko, PT – Portugalsko, FI – Finsko, SE – Švédsko, UK – Spojené království, IS – Island, LI – Lichtenštejnsko, NO – Norsko, BG – Bulharsko, CZ – Česká republika, EE – Estonsko, LV – Lotyšsko, LT – Litva, HU – Maďarsko, MT – Malta, PL – Polsko, RO – Rumunsko, SI – Slovinsko, SK – Slovensko, CY – Kypr.

Obr. 1.5. Předpisy týkající se přírodovědných experimentálních/badatelských dovedností
v přípravném vzdělávání učitelů (ISCED 1 a 2), 2004/05

Primární vzdělávání (ISCED 1)			Nižší sekundární vzdělávání (ISCED 2)
	Předpisy neexistují			Předpisy neexistují
Laboratorní práce		Přírodovědné projekty	Laboratorní práce		Přírodovědné projekty
	Typ činnosti není stanoven			Typ činnosti není stanoven
Rozdíly mezi ISCED 1 a 2

Zdroj: Eurydice.

Doplňující poznámky

Belgie (BE de): Pro úroveň ISCED 2 neexistuje vzdělávání učitelů (studují ve Francouzském společenství Belgie nebo v zahraničí).

Česká republika, Řecko, Irsko a Nizozemsko: Pro tuto oblast vzdělávání učitelů neexistují metodické návody/kvalifikační standardy. Programy učitelské přípravy mohou samozřejmě ovlivňovat centrálně stanovené cíle, standardy nebo další kritéria, která nejsou v tomto obrázku zachycena.

Německo: Údaje částečně vycházejí z předpisů ze 16 spolkových zemích.

Litva: Údaje se týkají pouze neuniverzitního vzdělávání učitelů (ISCED 5B).

Lucembursko: Údaje nejsou k dispozici.

Malta: Žádné oficiální předpisy nebo doporučení neexistují. Uvedená situace se týká pedagogické fakulty Maltské univerzity, která je jedinou institucí, jež poskytuje přípravné vzdělávání učitelů.

Rakousko: Údaje pro ISCED 2 se týkají přípravy učitelů na Pädagogische Akademien pro učitele Hauptschule. Žádné předpisy nebo doporučení, která by se týkala univerzitní přípravy učitelů allgemein bildende höhere Schulen, neexistují.

Slovinsko a Slovensko: Celostátní platnost mají ve Slovinsku Kritéria pro hodnocení programů pro přípravu učitelů a na Slovensku kritéria Akreditační komise.

Spojené království (ENG/WLS/NIR): Instituce poskytující přípravné vzdělávání učitelů musí zajistit, aby učitelé znali a chápali vzdělávací program pro žáky včetně požadavků na přírodovědné experimenty a bádání.

Lichtenštejnsko: Vzdělávání učitelů probíhá v zahraničí.

Norsko: Na úrovni ISCED 1 je přírodověda integrována se společenskými vědami. Od šk. roku 2005/06 nebudou existovat povinné přírodovědné předměty na školách úrovně ISCED 1.

Vysvětlující poznámka

·  ‘Předpisy vydané nejvyššími úřady’ jsou závazné požadavky (zákon, vyhláška, nařízení atd.) normativní povahy.

·  ‘Doporučení vydaná nejvyššími úřady’ jsou úřední, ale nezávazné pokyny poradní povahy.

·  ‘Laboratorní práce’ probíhá v laboratoři nebo jinde jako součást přírodovědné výuky. Tato práce může být rutinní (např. se věnuje pouze pozorování nebo měření) nebo má určité badatelské rysy.

·  ‘Přírodovědná projektová práce’ zahrnuje pokusné či jiné práce v laboratoři nebo jinde a vždy má badatelské rysy.

Obr. 3.1. Organizace přírodovědné výuky
podle předepsaných nebo doporučených programů (ISCED 1 a 2), 2004/05

Primární vzdělávání (ISCED 1)	Nižší sekundární vzdělávání (ISCED 2)

	Integrovaný předmět		Integrovaný i samostatný předmět
	Samostatný předmět		Údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurydice.

Doplňující poznámky

Česká republika: Údaje se týkají programu Základní škola. Obecná škola a Národní škola jsou programy odlišné.

Finsko: Od šk. roku 2006/07 se budou přírodovědné předměty v posledních dvou ročnících ISCED 1 vyučovat odděleně.

Lucembursko: V technických lycées na úrovni ISCED 2 se přírodní vědy vyučují integrovaně.

Nizozemsko: Integrovaný způsob se na úrovni ISCED 2 podporuje. Cíle výuky zavedené od r. 2006 jsou založeny na tématu ‘člověk a příroda’, namísto předmětů biologie, fyzika a chemie. Školy ale mohou nabízet samostatné předměty nebo používat ještě integrovanější přístup.

Vysvětlující poznámka

Tento obrázek ukazuje, zda podle učebních dokumentů připravených centrálními (nejvyššími) školskými úřady výuka přírodních věd probíhá v jednom integrovaném předmětu, v samostatných předmětech nebo zda jsou možné oba způsoby. Na úrovni ISCED 2 je zařazeno pouze všeobecné vzdělávání.

---

([1])   Na sekundární úrovni existuje standardizované hodnocení v Estonsku, v Řecku, v Irsku, v Lotyšsku, v Litvě, na Maltě, v Nizozemsku, v Polsku, ve Slovinsku, ve Spojeném království (Anglie, Wales, Severní Irsko a Skotsko) a na Islandu. Na primární úrovni se používá tento typ hodnocení ve třech baltských zemích, v Nizozemsku, v Polsku a ve Spojeném království (kromě Skotska).

ÚIV