Vzdělávací portál Elektronické učebnice, který vydávají občanská sdružení Společnost středoškolských pedagogů a Abeceda, připravil dotazník ke státním maturitám. Co si o nových maturitách myslí ředitelé, učitelé a studenti z různých typů středních škol? Například s rokem 2008 pro zavedení státních maturit souhlasí pouze 11 % z nich!
Respondenti
Dotazníkového šetření se zúčastnilo přes 1000 respondentů, z toho bylo 19 % studentů a 11% ředitelů (zbytek připadá na středoškolské učitele).Typy škol byly zastoupeny následovně: 62 % středních odborných škol, 1,5% lyceí a 30% gymnázií (zbytek připadá na odborná učiliště s maturitou).
Nejvíce odpovědí přišlo ze Zlínského kraje, Středočeského kraje a Prahy.
Názory na státní maturity
Shrneme-li odpovědi na 17 otázek z dotazníkového šetření, vyplývá z nich, že respondenti jsou spokojeni se současnou podobou maturit. Řadu jevů souvisejících se zaváděním státních maturit vnímají negativně, i když myšlenku rozdělení maturitní zkoušky na společnou a profilovou část kategoricky neodmítají.Kladný postoj k rozdělení maturit naznačují odpovědi na první otázku: „Souhlasíte s rozdělením státní maturitní zkoušky na společnou a profilovou část?“. Pro bylo 61 % (spíše ano + rozhodně ano), proti 36 % respondentů (spíše ne + rozhodně ne). Zbytek vybral odpověď nevím.
Na otázku „Souhlasíte s navrhovanou podobou společné části maturitní zkoušky? (český jazyk, cizí jazyk a volitelná zkouška z jednoho z následujících předmětů - matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ, informačně technologický základ)“ odpovědělo 52 % respondentů kladně a 44% záporně.
Otázka „Souhlasíte s navrhovanou podobou profilové části maturitní zkoušky? (3 povinné profilové zkoušky + maximálně 4 volitelné zkoušky)“ se dočkala následujících odpovědí: 47 % souhlasí, 43 % nesouhlasí.
S tímto mírně kladným postojem kontrastuje odpověď na dotaz „Souhlasíte s novou podobou jednotné maturitní zkoušky, jak ji připravil CERMAT?“ 64% respondentů uvedlo ne a 27% ano.
Ještě více v neprospěch způsobu, jakým se státní maturity zavádějí, hovoří odpovědi na další otázku: „Jaký máte názor na povinnost maturovat podle nových pravidel v roce 2008, jak předpokládá školský zákon?“. S termínem souhlasí pouze necelých 11 % ředitelů, učitelů a studentů! 41 % si myslí, že „maturovat podle nových pravidel by měli studenti, kteří absolvují celé studium podle nových rámcových vzdělávacích programů, nikoliv podle současných osnov“. 29 % se domnívá, že „nová podoba maturitní zkoušky není připravena tak, aby mohla být v roce 2008 spuštěna“. A 19% říká, že „maturovat podle nových pravidel by měli až ti studenti, kteří začnou studovat 1. ročník v září 2006, současným studentům by se neměla pravidla měnit“.
Z otázce „Co očekáváte od nové podoby státní maturitní zkoušky?“ mluví 58 % názorů v neprospěch změn, 34 v jejich prospěch. 51 % respondentů si myslí, že „nové maturity v navrhované podobě znevýhodní studenty středních odborných škol a učilišť proti studentům gymnázií“. 33 % se domnívá, že „nové maturity sníží úroveň maturitní zkoušky pro studenty gymnázií“. 27 % říká, že „nové maturity v navrhované podobě budou mít negativní vliv na obsah výuky“. Naopak 46 % respondentů si myslí, že „nové maturity zaručí určitou minimální úroveň maturitní zkoušky“. 21 % pak oceňuje, že „nové maturity sjednotí a zjednoduší přijímaní na vysoké školy“.
Otázka „Považujete didaktické testy připravené CERMATem v rámci projektu Maturita nanečisto 2006 za kvalitní?“ se setkala s následující škálou názorů: 49 % považuje připravené testy za nekvalitní, 32 % za kvalitní.
Naprosté odmítnutí současného stavu státních maturit ukazuje odpovědi na následující problém. Pouze 6 % respondentů si myslí, že „Katalogy požadavků k maturitní zkoušce by měly vycházet… …z rámcových vzdělávacích programů, přestože dosud nejsou dokončené a schválené (současný stav CERMATem navrhovaných katalogů).“. Naopak 60 % je přesvědčeno, že „Katalogy požadavků k maturitní zkoušce by měly vycházet… …z rámcových vzdělávacích programů, ale až budou dokončeny, schváleny a zavedeny do praxe škol.“ A 34% je toho názoru, že „Katalogy požadavků k maturitní zkoušce by měly vycházet… …ze současných platných osnov.“.
Odpovědi na poslední otázku z dotazníku opět ukazují, že se současným stavem není spokojena většina respondentů. „Katalogy požadavků k případné společné části maturitní zkoušky by měly být:“ podle 69 % „jiné pro gymnázia, jiné pro střední odborné školy a jiné pro odborná učiliště s maturitou“ a podle 31 % „společné pro všechny typy středních škol s maturitou“.
O tom, že respondenti preferují spíše současnou podobu maturit svědčí odpovědi na nás následující otázky.
„Kdo by měl připravovat konkrétní obsah a podobu maturitní zkoušky?“ – podle 71 % respondentů je to „škola, kde žák maturuje“.
„Kdo by měl zajišťovat organizaci případné společné části maturitní zkoušky?“ – podle 60 % respondentů je to „škola, kde žák maturuje“.
„Jakou podobu by měla mít maturitní zkouška?“ – 52 % názorů se přiklání k zachování současného stavu, zbytek je pro nějaké změny. 68 % respondentů (34% názorů) hlasovalo pro zachování „několika ústních zkoušek (obdoba současného ústního zkoušení)“. 36 % chce zachovat „písemnou zkoušku (obdoba současné maturitní slohové práce)“. Naopak 37 % je pro zavedení „několika didaktických testů (obdoba testů připravených CERMATem)“. 34 % potom doporučuje zavést „obhajobu teoretické či praktické absolventské práce (obdoba obhajoby jednodušší bakalářské práce na VŠ)“. Nad poslední odpovědí stojí za to se zamyslet. I když se tato změna v návrhu reformy maturit neobjevila, má prakticky stejnou podporu jako současné psaní maturitní slohové práce nebo chystané didaktické testy pro společnou část maturity!
„Z kolika předmětů by se mělo povinně maturovat?“ 34 % by stačily dva předměty, 31 % chce tři předměty a 26% čtyři předměty. Mezi povinnými maturitními předměty je nejčastěji uváděn předmět český jazyk a literatura a cizí jazyk. Tedy prakticky současný stav.
Co si myslí respondenti o problému „Měla by být povinnou součástí maturitní zkoušky matematika?“: 65 % je proti, 31 % pro. Pro matematiku mezi volitelnými předměty se vyjádřilo 57 % respondentů.
Pokud jde o zkoušku z českého jazyka, na otázku „Které z následujících složek by měla obsahovat společná část maturitní zkoušky z českého jazyka?“ se sešly následující odpovědi: 51 % respondentů souhlasí s „didaktickým testem v podobě navrhované CERMATem“, 40 % souhlasí se „strukturovanou písemnou prací navrhovanou CERMATem“ a 33% souhlasí s „ústní zkouškou v podobě navrhované CERMATem (rozbor ukázky jednoho z 20 děl, které si žák vybere z nabídky uvedené v Kánonu titulů z české a světové literatury)“.
Závěrem
Doufejme, že si názory ředitelů, učitelů a studentů vezmou k srdci lidé, kteří za podobu maturitní zkoušky odpovídají, tedy hlavně politici, úředníci ministerstva školství a zaměstnanci CERMATu.Zvláště pro CERMAT nevyznívá dotazníkové šetření příliš dobře. Příprava státních maturit přitom zabrala skoro devět let a stála přes 100 milionů korun!
Dotazníkové šetření dává za pravdu těm názorům, které volají po odložení státních maturit, aby je bylo možno lépe připravit. O něco méně hovoří ve prospěch zachování současné podoby maturit beze změn. Zásadní odmítnutí se týká termínu zavedení státních maturit v roce 2008, podoby katalogů, na jejichž základě se připravuje společná část maturitní zkoušky, a kvality didaktických testů připravených CERMATem.
Velké otazníky se vznášejí nad smyslem zavedení státních maturit. Převáží klady nebo negativní dopady? Toto dotazníkové šetření by rozhodně nemělo zůstat bez reakce odpovědných činitelů!
Tabulka s výsledky ke stažení ve formátu XLS (46 kB).
Radek Sárközi
0 comments:
Post a Comment