Dne 1. září 2006 nabyla účinnosti vyhláška č. 374/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Tato vyhláška přináší některé změny, které považujeme za nutné blíže osvětlit, a to i z toho důvodu, že se dotýkají obsahu jednoho z předchozích stanovisek obsažených v Právních výkladech MŠMT.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
S ohledem na dosavadní nejasnosti týkající se hodnocení výsledků vzdělávání žáků středních škol a konzervatoří na vysvědčení došlo k výrazné úpravě § 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb. Toto ustanovení nově zní:
㤠3
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen(a)".
(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "uvolněn(a)".
(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než
(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.
(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí .
(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.“
1. Především je v nových odstavcích
- žák z daného předmětu nemohl být v příslušném pololetí hodnocen nebo
- žák byl z daného předmětu v příslušném pololetí zcela uvolněn.
V obou případech se tedy na vysvědčení u příslušného předmětu objeví místo stupně prospěchu výraz „nehodnocen(a)“, popřípadě „uvolněn(a)“.
Nový odstavec 2 navazuje na § 69 odst.
Pro odlišení důvodu, ze kterého nebyl žák z daného předmětu hodnocen, se v případě úplného uvolnění žáka na vysvědčení uvede slovo „uvolněn(a)“, v ostatních případech slovo „nehodnocen(a)“. Odlišení těchto důvodů je nezbytné s ohledem na důsledky s tím spojené ve věci celkového hodnocení žáka na vysvědčení a jeho případného postupu do vyššího ročníku (viz dále).
2. V návaznosti na výše uvedené se v novém odstavci 6 výslovně zavádí stupeň celkového hodnocení na vysvědčení „nehodnocen(a)“. Případ, kdy bude žák na vysvědčení celkově hodnocen stupněm „nehodnocen(a)“, vyplývá z § 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. a je výslovně vyjádřen v novém odstavci 10. Žák je tedy nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Tento stupeň celkového hodnocení naopak nelze použít v případě, že žák byl z daného předmětu ředitelem školy zcela uvolněn (v tomto případě bude stanoven stupeň celkového prospěchu na základě hodnocení z ostatních předmětů).
3. V novém odstavci 9 se výslovně v souladu s § 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. doplňuje, že žák je hodnocen stupněm celkového hodnocení „neprospěl(a)“ také v případě, že není hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. Opět nelze tento stupeň celkového hodnocení použít v případě, že je žák z daného předmětu ve druhém pololetí ředitelem školy zcela uvolněn, neboť tato skutečnost nemá vliv na možnost úspěšného ukončení ročníku a postup žáka do vyššího ročníku (viz § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.).
Komisionální zkouška podle § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Další výraznou změnu doznalo ustanovení § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. týkající se komisionální zkoušky. Toto ustanovení nově zní:
„§6
Komisionální zkouška
(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání,
b) koná-li opravné zkoušky,
c) koná-li komisionální přezkoušení.
(2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
(3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
(4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.“
1. Odstavec 1 stanoví případy, ve kterých žák vždy koná určitou zkoušku či přezkoušení formou komisionální zkoušky. V těchto případech tedy není na rozhodnutí školy, zda se daná zkouška či přezkoušení bude konat formou komisionální zkoušky či nikoliv. Forma komisionální zkoušky je zde vždy povinná z důvodu zvýšeného veřejného zájmu na objektivitě jejího průběhu.
Jedná se o tyto případy:
- žák koná zkoušku z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání – viz § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. Do vydání příslušných rámcových vzdělávacích programů je nutné při stanovení příslušných odborných předmětů vycházet ze stávajících učebních dokumentů.
- žák koná opravné zkoušky – viz § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.
- žák koná komisionální přezkoušení – viz § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.
V případě, že žák koná opravné zkoušky nebo komisionální přezkoušení, může konat v jednom dni nejvýše jednu komisionální zkoušku (tedy z jednoho předmětu či jiné ucelené části učiva).
V souladu s § 69 odst.
Uvedené vychází ze skutečnosti, že účelem opravné zkoušky (narozdíl od komisionálního přezkoušení) je poskytnout žákovi možnost a časový prostor k tomu, aby si doplnil vědomosti a dovednosti z daného předmětu tak, aby mohl po jejich prokázání ročník úspěšně ukončit. V praxi se však vyskytly případy, kdy ředitel školy stanovil žákovi termín konání opravné zkoušky na den bezprostředně následující po skončení druhého pololetí či dokonce na den jeho skončení předcházející. Tato „praxe“ však je v rozporu s účelem opravné zkoušky, z tohoto důvodu bylo přikročeno ke změně formulace § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Narozdíl od dosavadního znění § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. nyní již § 6 neupravuje složení komise pro komisionální zkoušky, způsob jejího jmenování a vyhlášení výsledků komisionální zkoušky. Tato pravidla byla z textu vyhlášky vypuštěna na základě zásadních výhrad pracovní komise Legislativní rady vlády směřujících k tomu, že záležitosti obdobného typu mohou být řešeny pouze zákonem, nikoliv prováděcím právním předpisem.
Z tohoto důvodu je místo těchto pravidel v novém odstavci 4 v souladu s kompetencí ředitele školy stanovenou v § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. vyjádřeno, že podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy. Nadále je tedy v jeho kompetenci tato pravidla určit; zároveň je povinen je zveřejnit na přístupném místě ve škole.
Z praktických důvodů nebylo v novém odstavci 4 výslovně uloženo, aby tato pravidla stanovená ředitelem školy byla součástí pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků obsažených ve školním řádu, neboť by tato změna právní úpravy znamenala okamžitou nutnost zásahu do školních řádů všech středních škol a konzervatoří (přičemž proces změny školního řádu je proces dlouhodobější například s ohledem na to, že jej schvaluje školská rada). Do budoucna však lze doporučit, aby tato pravidla byla obsažena ve školním řádu, neboť tam obsahově nepochybně náleží, jak předpokládá i § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. a § 4 písm. c) vyhlášky č. 13/2005 Sb.
2. Vymezení případů, kdy se vždy koná komisionální zkouška, v § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. však neznamená, že v jiných případech nelze komisionální zkoušku konat.
V souladu s § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. jsou součástí školního řádu také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Tato pravidla obsahují mimo jiné zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení (viz § 4 písm. a) vyhlášky č. 13/2005 Sb.). Zde je tedy prostor pro to, aby škola určila svá pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků všude tam, kde závazná pravidla nestanoví školské právní předpisy.
Je proto možné (a běžné), že školní řád stanoví, že žák bude konat například tzv. „zkoušku k doplnění podkladů pro hodnocení“ v případě, že vyučující má z důvodu absence žáka nedostatek podkladů pro jeho hodnocení, a že se tato zkouška bude konat formou komisionální zkoušky. Školní řád pak musí stanovit konkrétní pravidla, za kterých bude taková komisionální zkouška konána (hranici, kterou musí žákova absence překročit, pravidla pro stanovení termínu konání zkoušky, obecné složení zkušební komise, způsob, jakým bude výsledek zkoušky promítnut do výsledného hodnocení žáka z daného předmětu apod.).
Obdobně je možné, aby bylo ve školním řádu stanoveno, že ředitel školy je v souladu se svou kompetencí stanovenou § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. oprávněn nařídit (a to i z vlastního podnětu) konání kontrolního hodnocení ve formě komisionální zkoušky v případě, že zjistí, že při hodnocení došlo k porušení pravidel obsažených ve školním řádu. Opět však školní řád musí stanovovat konkrétní pravidla, za kterých bude taková komisionální zkouška konána.
Poznámka: Tímto stanoviskem se částečně mění stanovisko č. 9 Právních výkladů č. 1/2004 (text aktualizovaný k právnímu stavu od 1. ledna 2005), a to v otázce celkového hodnocení žáka na vysvědčení.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat