Podle § 18 odst. 2 a 3 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., může být pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska ten, kdo mimo jiné splňuje podmínku psychické způsobilosti.
Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením a prokazuje se
a) před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku,
b) za trvání pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, a to v případě, že
1. vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nebo
2. posudek o psychologickém vyšetření (dále jen „psychologický posudek“) pozbude platnosti.
Podle našeho názoru je z pohledu hrazení nákladů za psychologické vyšetření nutné rozlišit následující situace:
Zaměstnavatel nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření z důvodu důvodné pochybnosti o jeho psychické způsobilosti (§ 18 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona č. 109/2002 Sb.). Zde jde o výlučný zájem zaměstnavatele – zaměstnanec má platný psychologický posudek, zaměstnavatel však má o jeho psychické způsobilosti důvodné pochybnosti (důvody nařízení vyšetření by měly být zaměstnavatelem prokazatelné pro případ následného sporu, kdy by měl zaměstnanec podezření z toho, že zaměstnavatel zneužívá svá práva vyplývající z pracovněprávního vztahu - § 7 odst. 2 zákoníku práce).
Vzhledem k uvedenému se domníváme, že náklady na psychologické vyšetření se v tomto případě dají subsumovat pod pojem „náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (psychologické vyšetření slouží mimo jiné k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnance) a že tyto náklady by v případech podle § 18 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona č. 109/2002 Sb. měl hradit zaměstnavatel, a to vzhledem k ustanovení § 132 odst. 5 zákoníku práce („Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel.“).
Psychologický posudek pedagogického pracovníka pozbude platnosti (§ 18 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona č. 109/2002 Sb.). V tomto případě je v zájmu pedagogického pracovníka, aby absolvoval nové psychologické vyšetření, neboť musí po celou dobu trvání pracovněprávního vztahu k zařízení či středisku prokázat splnění podmínky psychické způsobilosti (neprokázání splnění této podmínky může být důvodem k výpovědi pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce).
Psychologický posudek je platný 7 let ode dne jeho vydání a jeho platnost je „univerzální“, tj. platí i v případě, že pedagogický pracovník např. po půl roce od absolvování vyšetření skončí pracovní poměr u jednoho zařízení či střediska a bude přijat na pozici pedagogického pracovníka v jiném zařízení či středisku – to znamená, že při změně zaměstnavatele nemusí absolvovat nové vyšetření podle § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb. Zde je patrný rozdíl mezi psychologickým vyšetřením a periodickými zdravotními prohlídkami. Zdravotní prohlídky vykonává vždy závodní lékař pouze pro potřeby daného zaměstnavatele a při nástupu do nového zaměstnání musí být vždy vykonána nová vstupní zdravotní prohlídka, byť by zaměstnanec měl stále časově platnou periodickou zdravotní prohlídku. Z těchto důvodů jsme toho názoru, že zaměstnanec by v případě podstoupení psychologického vyšetření z důvodu podle § 18 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona č. 109/2002 Sb. měl hradit náklady vyšetření sám.
Co se týče prokazování psychické způsobilosti před vznikem pracovněprávního vztahu (§ 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb.), měl by náklady psychologického vyšetření nést žadatel o zaměstnání, neboť v dané době ještě nevznikl pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a nelze požadovat hrazení nákladů zaměstnavatelem podle § 132 odst. 5 zákoníku práce.
MŠMT
0 comments:
Post a Comment