Jan Wagner: Evaluační web: skončeme s nesmyslnými nefunkčními experimenty

Nefunkční evaluační web je jedním z pomníčků minulého vedení MŠMT a odboru SIPVZ. Jeho zkušební provoz od dubna 2005 provází skřípění zubů výrobců výukového software a jeho recenzentů a od náběhu ostré verze před více než rokem i oprávněná kritika tvůrců projektů SIPVZ. Zadání nového evaluačního webu mělo přinést zřejmě profit samozvané Komoře elektronického vzdělávání České republiky, provázané s vedením odboru SIPVZ, nikoli školám či pedagogům.

Evaluační webu SIPVZ byl uveden do provozu na jaře 2003 jako podpora čerpání  nárokové dotace SIPVZ na výukový software , která byla v roce 2003 poprvé v rámci Projektu II SIPVZ přidělena školám v závislosti na počtu žáků. Tím se měla konečně alespoň částečně napravit neslavná aféra se  softwarovým balíčkem z konce roku 2001 . V roce 2004 evaluační web zahálel, protože v rozporu s názory škol v tomto roce dotace nebyla. Na jaře 2005 byl  prezentován  nový evaluační web SIPVZ, který měl umožnit školám lepší orientaci v nabídce vzdělávacího softwaru a výukových objektů pro čerpání dotací v roce 2005. Po měsíci testovacího provozu byl počet jeho nedostatků neúměrný a v článku  SIPVZ: líbí se vám prototyp nového evaluačního webu?  jsme na ně upozornili.

Na přelomu 2005/6 jsme přinesli v článku  Závěry z pracovního setkání SIPVZ 2005 v Brně: sebechvála smrdí  jeden ze závěrů, který vyjadřoval názory pedagogů: „Pedagogové poukazují na přetrvávající problémy s Evaluačním webem. Současný E-gram jim přijde přehlednější nežli stará verze, přesto existuje prostor pro zlepšení.“ Problémy dodnes nebyly odstraněny a nový Evaluační web v podstatě nikdy pořádně nefungoval. Přitom původní Hausnerovo řešení bylo plně funkční a školám vyhovovalo: školy v něm relativně snadno zjistily, zda je konkrétní titul evaluovaný a kantoři si mohli přečíst jeho recenze a hodnocení. Nic jiného v podstatě ani nepotřebovaly, protože významní výrobci zapůjčují své tituly školám na vyzkoušení a ty většinou softwarové zajíce v pytli dávno nekupují.

Evaluační web v nesmyslném pojetí z dílny Radka Maci míchá dohromady různé druhy výukového obsahu:

1. Komerční výukové tituly, které se evaluují dle původní metodiky evaluace.

2. Komerční výukové i nevýukové tituly, které se evaluují de facto administrativně v rozporu s původní metodikou evaluace.

3. Nekomerční (případně i komerční) výukové objekty nabízené školami a pedagogy.

4. Nekomerční (případně i komerční) výukové objekty nabízené povinně školami jako výstupy projektů.

Důsledkem této směsi je nefunkčnost a nepoužitelnost pro běžnou práci. Macova idea konkurence výstupů práce predagogů a komerčních producentů byla pochopitelně iluzorní, stejně jako jeho podpora konkurence školních ICT správců vůči komerčním poskytovatelům ICT služeb, navíc důsledně protěžoval společnost LANGMAster. Jeho romanticko-socialistické pokusy o narušení volné soutěže byly navíc nedůsledné: na jedné straně populisticky bojoval proti monopolu AutoCont OnLine, na druhé straně prosazoval monopol bývalého Českého Telecomu.

Podle posledních informací se bývalé vedení odboru SIPVZ pokoušelo prosadit opětovně smluvní napojení Evaluačního webu na společnosti LANGMaster a Anopress, podobně jako se o podobný tunel pokoušelo koncem roku 2004 (viz článek  Komora producentů výukových programů: kdo a pro koho? ). Ve spolupráci se společností Oxygen Solution, která je dodavatelem a správcem webů e-gram.cz i Evaluačního webu, měly tyto společnosti čerpat měsíčně statisíce korun za provoz evidentně nefunkčního evaluačního webu. Společnosti LANGMaster a Anopress se angažovaly na loňském veletrhu INVEX s prezentací své Komory elektronického vzdělávání České republiky, která byla na ICT Fóru poprvé veřejně představena po založení v červnu 2005 (viz článek  INVEX 2005: ICT Fórum 2005 opět pro školy ). Spolupráci ale odbor SIPVZ nejprve popíral a prakticky dodnes ji tajil.

Poučme se jinde: evaluační web ve Velké Británii

Velká Británie je ve využití ICT ve výuce s velkým náskokem světová jednička. Už více než pět let Velká Británie důsledně dodržuje účelovost dotací na vzdělávací obsah formou kreditů. Britská škola se 100 žáky má ročně na nákup výukového software téměř £2000 (cca 84 000 Kč). Na stránkách podpory britských škol se dočteme: „The money is known as eLearning Credits (eLCs) and is paid as cash to LEAs based on how many schools and pupils are in their area. Each maintained school is entitled to £1000 as a starting point plus around £9.73 per pupil between Foundation and Key Stage 4.“

Veškerý výukový software, který školy mohou v rámci tohoto programu nakupovat, musí být registrován na Curriculum Online, kde je ale i výukový obsah dostupný zdarma. Britský evaluační web je konstruován tak, aby do jisté míry chránil především domácí producenty software a komplikoval přístup zahraničním zájemcům. To se ale Britům vyplatilo, díky vynaloženým finančním prostředkům a ochraně domácího trhu se staly britské firmy nejvýznamnějšími producenty ve světě. V letech 2002-2006 dosáhly prostředky na výukový obsah pro britské školy objemu 330 milionů liber.

Proces evaluace ve Velké Británii je podrobně popsán na již zmíněných stránkách podpory, stručně lze říci, že velmi náročnému byrokratickému procesu spojenému s podrobným přezkoumáváním nabízených titulů je podroben každý nový zájemce. Jakmile nový zájemce uspěje a je registrován, může pro další produkty použít autoevaluaci. Kontrola autoevaluace funguje na normální práskačské metodě konkurence: „If you have concerns that a resource does not comply with our guidelines, please email compliance@curriculumonline.gov.uk . Your enquiry will be handled in confidence and you will be notified of the result.“ Neodpustím si malé rýpnutí do malých českých poměrů, bývalé vedení odboru SIPVZ samo pravidla evaluace přes četná upozornění porušovalo.

Registrovány mohou být pouze opravdu výukové tituly, požadavky na tituly a další pravidla jsou stručně popsány v dokumentech dostupných na stránce Curriculum Online Terms and Guidelines, for Content Providers and Retailers. Z podmínek je jasné, že není možné, aby škola za eLearning Credits kupovala například kancelářský balík Microsoft Office, na takový nákup jsou určeny jiné prostředky.

Jak zjednat co nejrychleji nápravu

Dnešní stav Evaluačního webu je neudržitelný, vynaložené prostředky ve výši téměř dvou milionů korun jsou nenávratně ztraceny a nemá smysl čekat na přípravu další verze korektním způsobem. Z databáze by bylo nejlepší vygenerovat statické tabulky skutečně výukových titulů dle výše uvedeného bodu 1., tedy komerčních výukových titulů, které se evaluují dle původní metodiky evaluace (evaluovaných titulů je nyní 285, 25 dalších je v procesu evaluace, to včetně administrativně zevaluovaných). Tato tabulka by se měla doplnit informacemi o verzích komerčního software, který je dodáván významnými výrobci buď zdarma nebo za snížené ceny pro školy a studenty. K tomuto kroku a i k existenci samotného Evaluačního webu je jediný důvod: školy stále díky chamtivosti prodejců nakupují dražší verze či placené verze i u titulů, které výrobce poskytuje školám zdarma! A školy obcházejí i desítky podvodných podomních obchodků, kteří jim nabízejí či vnucují i tituly, které před tím koupili v Levných knihách za pár desítek korun nebo je získali z remitendy novin a časopisů, kde byly jako přílohy.

Tyto statické stránky by se zařadily do standardního redakčního systému spolu s recenzemi. To je práce na několik člověkodní a Česká škola je ochotná se na přípravě podílet. Podobně by měly být zpracovány i nekomerční výukové objekty nabízené školami a pedagogy. Pro výběr hledaného tématu jsou ve standardních redakčních systémech podporována metadata, klíčová slova a je k dispozici fulltextové vyhledávání (ani to na Evaluačním pořádně nefunguje). Stačí jen vytvořit pro výrobce, školy a recenzenty přístupová práva a jednoduchou šablonu na některém z portálů e-gram.cz, edu.cz, jsi.cz nebo i jiném.

Je rovněž nutné odebrat evaluaci titulům, které nevyhovují metodice: ať už jsou to například Bakaláři (nejde o výukový software dle bodu 3.2.2 metodiky: „Za VSW jsou považovány SW - multimediální programy pro PC, texty a grafické materiály v elektronické podobě nezávisle na typu nosiče…“), případně MS Office (kromě předchozího není splněno pravidlo o učitelské licenci 4.2.6 metodiky „Podmínkou registrace je také zvláštní cenová nabídka pro oblast školství … s možností legálního využití licence VSW pedagogickým pracovníkem, který prokazatelně s výukovým softwarem pracuje, při domácí přípravě, a to bez nutnosti nákupu další licence.“) a řady dalších, které dosáhly evaluace často v rozporu s metodikou jako například nové tituly LANGMaster Multimediální kabinet v roce 2005 jen na základě administrativního pokynu vedení odboru SIPVZ.

Odbor SIPVZ by konečně měl obnovit činnost Koordinačního centra SIPVZ, které zrušilo bez náhrady Fránkovo vedení před pěti lety a které pro koncepční práci jednoznačně již pět let chybí. Zvůle ministerských úředníků už musí konečně skončit a je nutné zjednodušit a zprůhlednit celý systém řízení veřejné podpory zavádění ICT do vzdělávání v dalších letech. Důležité je, aby se na tyto účely konečně začaly používat i prostředky z EU, které stále tečou především ve prospěch ministerstvem přímo řízených organizací a na školy se přímo nedostanou a nepřímo jen neúměrně malým podílem.

Ale nejdůležitější je neotálet!

Jan Wagner