Český internet prodělal za posledních několik let vývoj takřka neuvěřitelný. Stále méně a méně lidí si dnes dovede představit svůj život bez e-mailů, snadného vyhledávání informací prostřednictvím internetu a dalších mnoha možností, které internet nabízí. Jsou však i věci, které je český internet svým uživatelům stále ještě dlužen.
Zvláště palčivě je – alespoň dle mnoha e-mailů a dopisů, které jsou denně adresovány jazykové poradně Ústavu pro jazyk český – pociťována absence příruček, které by uživateli pomohly při řešení základních jazykových problémů, se kterými se potýká. Především se jedná o Pravidla českého pravopisu [1] a výkladové slovníky, v druhé řadě jde o české mluvnice.
Snahy zprostředkovat tyto základní jazykové příručky uživatelům internetu byly sice značné, doposud však vycházejí naprázdno. Ani sebelepší úmysl totiž nebyl (zatím) schopen překonat útrapy spojené s autorskými právy, která jsou u takovýchto kolektivních děl poměrně složitá a komplikovaná ještě navíc tím, že někteří autoři jsou již po smrti. Právě z těchto důvodů vzešel od pracovníků oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR pod vedením PhDr. Ivany Svobodové nápad vytvořit komplexní jazykovou příručku určenou přímo pro internet a jeho uživatele.
V dnešní době můžeme sledovat oživený zájem o jazyk a komunikaci. Stále více mluvčích si uvědomuje, že kultivovaný projev je předpokladem jejich profesní úspěšnosti a že je tedy potřebné svůj jazyk dobře ovládat. Internetová jazyková příručka by měla takovým mluvčím češtiny pomáhat, tedy poskytovat odpovědi na jejich otázky co možná nejjednodušším způsobem. Základním cílem je tak vytvořit databáze jazykových faktů a jazykových pouček a pro uživatele je zpřístupnit prostřednictvím webového rozhraní [2].
Projekt bude rozčleněn na tři základní složky:
- První soubor údajů, složka (A), bude mít povahu abecedně seřazeného jmenného rejstříku. Bude obsahovat konkrétní lexikální jednotky s relevantními daty (pravopisnými, výslovnostními, tvaroslovnými atd.).
- Složka (B) bude obsahovat výklad jednotlivých problematických [3] jazykových jevů. Uživatel zde nalezne poučky v zásadě dvojího typu. Prvním typem jsou obecné výklady, ze kterých si bude moci odvodit konkrétní spisovnou podobu daného jevu (jde např. o pojednání o shodě, interpunkci, oslovení atp.). Typem druhým jsou poučení o jednotlivých problematických údajích složky (A) (např. se jedná o distribuci tvarů 6. p. j. a mn. č. podstatných jmem rodu mužského neživotného – v dopise – dopisu, v hotelech – hotelích, nebo třeba o konkurenci tvarů 3. os. mn. č. sloves 4. prézentní třídy – musí – musejí, bydlí – bydlejí apod.). Aby byla dosažena jednoduchá prostupnost, budou na sebe obě složky odkazovat (např. heslo ministerstvo ve složce (A) bude odkazovat na heslo velká písmena – názvy institucí ve složce (B)).
- Poslední soubor dat, složka (C), bude vyhrazena lingvistickým termínům, a to zejména těm, s nimiž se uživatelé v prvních dvou složkách setkají, např. kodifikace, úzus, spisovná čeština, hovorová čeština (ta je často mylně považována za nespisovný útvar, přitom jde o spisovnou varietu), oficiální – neoficiální projevy atp., a také poučením obecnější povahy, např. o přejímání a užívání cizích slov, o závaznosti Pravidel českého pravopisu, o přechylování příjmení, o úloze lingvistů při utváření terminologie jednotlivých vědních oborů či o lingvistických výkladech právních textů; užitečným určitě bude i přehled základních jazykových příruček a jejich stručná charakteristika.
Jak bylo řečeno, budou složky vzájemně propojeny systémem odkazů. Tazatel tak bude moci vyhledávat odpověď na svůj dotaz týkající se jak konkrétního jazykového výrazu, tak poučení obecnější povahy.
Základní představa je taková, že tazatel podle povahy svého dotazu napíše do vyhledávacího okna buď konkrétní výraz, např. kostel, pokud bude chtít vědět, zda je správný tvar v kostelech, nebo v kostelích, zda psát kostel sv. Matěje, nebo Kostel sv. Matěje atd., nebo výraz obecný: např. pokud bude chtít vědět, zda v dané větě napsat v příčestí minulém i, nebo y, napíše do vyhledávacího okna shoda (podmětu s přísudkem) a poté se mu zobrazí obecné poučky, na jejichž základě si bude moci správné písmeno do daného příčestí dosadit.
V současné době se na projektu intenzivně pracuje. Doposud byla dokončena analýza poradenských dotazů, která vyústila do vytvoření hesláře pro složku (B). Na základě existujících výkladových slovníků (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov) a databáze jazykové poradny ÚJČ AV ČR byl dále sestaven heslář složky (A). Je také již vytvořeno internetové rozhraní [4] a začínají se zpracovávat první hesla složky (B). Projekt by měl být hotov do konce roku 2008.
Poznámky:
1. Na internetu nalezneme stránku www.pravidla.cz. Jedná se ovšem o neoficiální web, jehož autorem není Ústav pro jazyk český. Vzhledem k tomu, že se jedná o zpracování nekvalifikovanými autory, domníváme se, že se na informace o českém pravopisu, tvarosloví aj. na této adrese nelze příliš spoléhat.
2. Výhodou takového zpracování bude krom jiného to, že příručku bude možné snadno aktualizovat. To je důležité mj. pro reflektování otázek lexikálního vývoje. Dosavadní slabou stránkou výkladových slovníků češtiny je, že pohyby ve slovní zásobě prakticky nezachycují – jejich uživatelé si pak leckdy neví rady, jak nakládat například s neologismy, které zde obsaženy nejsou, protože při vytváření slovníku nebyly ještě v jazyce plně etablovány.
3. Problematičnost je zde posuzována podle toho, zda jsou dané jazykové jevy předmětem dotazů či nikoliv.
4. Tuto část práce zajišťují řešitelé z Laboratoře zpracování přirozeného jazyka FI MU.
Jan Chromý
0 comments:
Post a Comment