Konec minulého školního roku probíhal ve znamení diskuzí o Maturitě nanečisto, kterou nepříliš kvalitně připravili zaměstnanci CERMATu. Kritizovány byly především chyby v didaktických testech. V tomto článku se pokusím ukázat, že špatné byly nejen jednotlivé testy, ale celá koncepce společné části maturitní zkoušky. Zároveň zkusím nabídnout k diskuzi smysluplnější model maturity, který se odlišuje od současného i toho připraveného CERMATem…
Současný stav reformy státní maturitní zkoušky
Podle mého názoru je současná podoba státní maturity, tak jak ji připravil CERMAT, postavena zcela špatně. Hlavní příčinu vidím v tom, že její koncepce vznikala vně odborné pedagogické veřejnosti. Před započetím prací na státní maturitě neproběhla žádná diskuze mezi učiteli středních ani vysokých škol. Právě z ní měly vyjít hlavní cíle a zásady, jejichž konkretizaci by následně dotáhly do finální podoby týmy odborníků na testování. Až po té se mělo začít diskutovat nad katalogy cílových požadavků a nad testy nanečisto. Ve chvíli, kdy by učitelé dospěli k obecnější shodě, mohla být nová maturita spuštěna, a to v horizontu čtyř let a delším, aby se na ni stihli učitelé i studenti připravit.
Výše uvedený logický postup bohužel nebyl dodržen. Úvodní zásadní diskuze neproběhla. Byl založen CERMAT. Učitelé dostali k posouzení již hotové předmětové katalogy cílových požadavků, které následně prošly kosmetickými úpravami. Po této fázi přišlo ověřování v projektu Maturita nanečisto. Až po té byl přijat školský zákon, který novou maturitu učinil závaznou. Náhle se objevily podivné shluky maturitních oborů, které se jako předměty nevyučují, a šibeniční termín uskutečnění nových maturit do dvou let. Nakonec se zcela zásadně a bez diskuze změnily katalogy požadavků a celá podoba maturitní zkoušky. A zčista jasna došlo v srpnu k navýšení počtu hodin u gymnázií kvůli přípravě na maturitu, aniž by podobný krok nastal u odborných škol. Naprostá chaotičnost takového postupu je zcela zřejmá a zřejmě se dočkáme ještě několika podobných překvapení…
Současná podoba maturitní zkoušky byla učitelům a studentům direktivně vnucena, přičemž odpovědní úředníci nejsou schopni zajistit ani její minimální kvalitu, natož novou maturitu obhájit před odbornou veřejností!
Alternativní návrh státní maturitní zkoušky
Pokud přemýšlíme o tom, jak by měla nová maturita vypadat, musíme si nejdříve stanovit, co bude jejím účelem. Bude srovnávat žáky a školy mezi sebou? Proč? Bude zajišťovat minimální znalosti a dovednosti maturantů? Kdo a jak je stanoví a ověří? Nahradí maturita přijímací zkoušky na vysoké školy? Je to vůbec reálné? Pokud bychom chtěli, aby maturita plnila všechny tyto funkce, asi se nám nepodaří vytvořit nic lepšího, než byl dort pejska a kočičky z Čapkovy pohádky. Bohužel právě to se stalo úředníkům z CERMATu, kteří navíc chtějí, aby maturita podpořila reformu školství a aby ověřovala kompetence z rámcového vzdělávacího programu, který ani nebyl dokončen, takže se podle něj nevyučuje…
Obhajoba absolventské práce
Pokud chceme zjišťovat, co maturant ví, umí a dokáže, je velmi vhodným nástrojem obhajoba absolventské práce. Na vypracování takové práce by měl mít žák minimálně jeden rok a měla by mít podobu malé bakalářské práce. Přitom bych se nebránil tomu, aby si student mohl vybrat buď práci teoretickou, nebo praktickou (například na středních odborných školách, učilištích, uměleckých školách, ale i gymnáziích). Tuto práci by maturant obhajoval před komisí (obdoba současných maturitních komisí, kdy by byl přítomen vedoucí práce a případně i oponent). Obhajoba by byla veřejná. V rámci této práce by musel maturant prokázat znalost daného oboru, předmětu a tématu své absolventské práce, úroveň komunikačních dovedností v českém jazyce, napsal by cizojazyčné resumé, mohl by se profilovat z hlediska svých zájmů a budoucí profesní dráhy a přispělo by to i k vyšší motivaci studentů. Maturant by musel dotáhnout do úspěšného konce vlastní samostatný projekt a musel by obhájit svou práci před komisí. Takto postavená absolventská práce by byla vhodným základním pilířem reformy maturitní zkoušky.
Podotýkám, že je možné podobný projekt vtělit do výuky i v současné době a některé školy to už dělají, ovšem nikoliv jako oficiální součást maturity, ale například v rámci předposledního ročníku. I maturita připravovaná CERMATem umožňuje tento projekt zahrnout do školní (profilové) části maturitní zkoušky. Nepočítá s ním ale jako s povinným základem maturit.
Didaktický test z obecných studijních předpokladů
Pokud bychom chtěli zjišťovat, jaké šance má maturant uspět při studiu na vysoké škole, je vhodným nástrojem didaktický test z obecných studijních předpokladů. V rámci tohoto testu by mohlo dojít i k onomu mnou rozhodně nepreferovanému vzájemnému porovnání absolventů různých škol.
Vysoké školy by pak mohly stanovit, že student bude přijat bez dalších přijímacích zkoušek, pokud dosáhne určitého počtu bodů v podobném testu. Ostatně již dnes některé vysoké školy využívají jako jednu ze součástí přijímacího řízení testování v oblasti studijních předpokladů. (Většinou ho pro ně zajišťuje firma Scio.) Nevybírají si ale ze všech maturantů, nýbrž pouze ze zájemců o studium na dané škole (spíše katedře či fakultě).
Didaktický test z funkční gramotnosti
Pokud chceme zjišťovat úroveň znalostí maturantů, je nejvhodnějším nástrojem didaktický test z funkční gramotnosti. Ten totiž zkoumá nejen znalosti jako takové, ale především to, jak je žák dokáže využít v praxi.
V tom případě by měl žák projít testem, který by se nezaměřoval na jeden jediný obor, ale komplexním testem zjišťujícím matematickou, čtenářskou, cizojazyčnou, přírodovědní i společenskovědní gramotnost.
V rámci maturity pak můžeme stanovit minimální počet dosažených bodů z jednotlivých oblastí nebo testu jako celku. Celkový dosažený počet bodů by mohl opět posloužit vysokým školám v rámci přijímacího řízení.
Shrnutí
Přestože je nová maturitní zkouška již připravena, dovoluji si nabídnout k diskuzi svůj alternativní návrh maturity. Jeho základem by byla povinná školní část založená na obhajobě praktické, nebo teoretické absolventské práce. Doplňoval by ji povinný komplexní didaktický test z matematické, čtenářské, cizojazyčné, přírodovědní a společenskovědní gramotnosti (společná celostátní část). Zájemci o studium na vysoké škole by navíc mohli nepovinně složit didaktický test z obecných studijních předpokladů.
Výsledky těchto tří částí by sloužily vysokým školám pro přijímací řízení. Vedení vysokých škol by mohlo rozhodnout, zda ho doplní o další zkoušky.
Případné další zkoušky (například tradiční ústní zkoušení, jak ho známe dnes) by byly zcela v kompetenci školy a byly by nepovinnou školní součástí maturity v rámci profilace školy.
Dotazník
Pokud chcete vyjádřit svůj názor na současnou i preferovanou podobu maturit, můžete vyplnit krátký dotazník na webu http://www.eucebnice.cz, jehož výsledky budou zaslány ministerstvu školství a CERMATu. Dotazník bude přístupný do konce září 2006 a je určen učitelů i studentům středních škol.
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat