12. srpna 1981 představila společnost IBM novou řadu osobních počítačů s otevřenou architekturou, která zřejmě stála na počátku jeho neplánovaného a nečekaného úspěchu. Původní plán IBM, předpokládající prodej 242 000 kusů IBM PC během pěti let, byl prý překonán během měsíce…
V druhé polovině sedmdesátých let minulého století se vedle zavedených výrobců minipočítačů velikosti skříně či psacího stolu a sálových počítačů objevili první výrobci osobních počítačů (často doslova „garážoví“), které měly osmibitové procesory, kterým jako výstup sloužily i obyčejné televizory a vešly se na psací stůl. Jejich operační paměť byla zpravidla o velikosti 4-32 kB a jako záznamové médium sloužila magnetofonová kazeta. Největšího úspěchu dosáhla společnost Apple se svým modelem II a jako operační systém dominoval universální CP/M společnosti Digital Research. V červenci 1980 začalo i u IBM pracovat na vývoji osobního počítače 12 inženýrů, počítač měl být jednoduchý na montáž z běžně dostupných součástek, což mělo snižit finanční i časové náklady na vývoj.
Veřejnosti byl nový osobní počítač představen 12. srpna 1981 pod názvem IBM PC 5150. První IBM PC měl 16bitový procesor Intel 8088 s osmibitovou sběrnicí a s frekvencí 4,77 MHz, 16 kB paměti rozšiřitelné až na 256 kB a operační systém DOS ve verzi 1.0 od společnosti Microsoft. Ta získala zakázku díky obratnosti majitelů Billy Gatese a Steve Ballmera bez jediné napsané řádky operačního systému. Legenda praví, že šéf Digital Research si byl tak jistý získání této zakázky, že místo na jednání s IBM odjel na zimní dovolenou. Microsoft poté koupil za směšnou sumu v řádu desítek tisíc dolarů klon CP/M pro 16bitové procesory nazývaný QDOS (Quick and Dirty OS). Klíčem úspěchu společnosti Microsoft bylo, že operační systém IBM neprodal, ale jen licencoval, aby ho mohl prodávat paralelně sám. IBM s tím souhlasila údajně se slovy „vydělává se přece na hardwaru, ne na softwaru“…
V březnu 1983 se objevila další generace IBM PC XT (eXtended Technology), tedy populární „ikstéčko“, které se prodávalo ještě téměř deset dalších let. IBM PC XT již mělo 10MB pevný disk a 256 kB RAM rozšiřitelné na 640 kB, tehdejší limit systému MS DOS. V témže roce bylo nabízeno jako novinka i neúspěšné PCjr pro domácí uživatele, to mělo ale jen 64 kB paměti a nemělo disketovou mechaniku. O limitu 640 kB se tehdy Bill Gates vyjádřil, že nikdy nebude třeba u osobního počítače více paměti.
V následujícím roce 1984 se objevila už plně šestnáctibitová verze IBM PC AT s 6MHz procesorem 80286 a 16bitovou sběrnicí, s PC-DOS 3.0 a 5,25" mechanikou o kapacitě 1,2 MB. Uvnitř byl standardně 20MB disk, barevná CGA grafická karta a i 16bitové ISA sloty. To již osobní počítače IBM PC kompatibilní vyráběly stovky výrobců po celém světě, další stovky výrobců vyráběly nejrůznější interní či externí rozšiřující komponenty. Pak následovaly první 32bitové modely PC s procesory 80386 a vývoj stále akceleroval. Dnes se vyrábí zhruba 200 milionů PC všeho druhu ročně. A společnost IBM nedávno svou divizi osobních počítačů dokonce prodala.
(foto IBM)
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat