Od 1. června probíhají nově koncipované závěrečné zkoušky už na 125 vybraných školách, které nabízejí tříleté učební obory. Zkoušky by měly přispět k lepšímu uplatnění absolventů. Mnoho let už statistiky ukazují, že se do učebních oborů hlásí stále méně žáků. I když některé podniky občas těžko hledají pracovníky dělnických profesí, jsou to právě lidé s výučním listem, kteří figurují častěji mezi nezaměstnanými než absolventi jiných středních škol a také často vykonávají úplně jiné profese než na jaké se připravovali. Střední odborná učiliště by proto měla do budoucna počítat s tím, že v konkurenci obstojí jen ty školy, které budou poskytovat kvalitní vzdělání v oboru, který má uplatnění na trhu práce.
K tomu by měly přispět (kromě jiného) i nově koncipované závěrečné zkoušky pro obory s výučním listem. Připravují se v rámci projektu Kvalita I, na jehož financování se podílí Evropský sociální fond. Změna závěrečných zkoušek je nanejvýš potřebná, protože dosud si školy samy určují jejich obsah a náročnost se proto na jednotlivých školách liší. Nové zkoušky jsou proto založeny na jednotném zadání. Tato zadání vznikají pro každý obor zvlášť a podílejí se na nich sami pedagogové ve spolupráci se zaměstnavateli a pracovníky Národního ústavu odborného vzdělávání. Důležité je, že se školy podílejí na vzniku nových zkoušek a nedomnívají se, že jim je něco nařizováno zhora.
Absolventi, kteří budou skládat závěrečné zkoušky podle nového konceptu, by měli mít větší šanci na dobré uplatnění na trhu práce. Do roku 2008 bude pokračovat ověřování nových zkoušek a pak by měly být vytvořeny podmínky pro jejich celoplošné zavedení.
Přiblížení k praxi je nutné, ale…
Podle zástupců zaměstnavatelů, kteří na zkouškách spolupracovali v minulém školním roce, by se zkoušky a pochopitelně i výuka měly ještě víc než dosud zakládat na praxi a na reálných podmínkách v podnicích. Pedagogové na druhé straně upozorňují, že učební obor nemá mladé lidi připravit jen pro jedno konkrétní místo. Má naopak poskytnout takovou šíři vzdělání, aby jeho absolventi měli celkový přehled o svém oboru, byli připraveni vzdělávat se po celý život a reagovat tak na modernizaci i požadavky různých zaměstnavatelů.
Kvůli tomu je do jednotného zadání jako nový prvek zařazován i obecný přehled o světě práce. Žáci u zkoušky prokazují, že vědí, jak postupovat při hledání zaměstnání a plánování dalšího vzdělávání, že jsou schopni využívat služeb zaměstnanosti, že si umí poradit v oblasti osobní ekonomiky apod. Další nový prvek představuje samostatná odborná práce, v níž žák prokazuje, že je schopen vyhledávat a zpracovávat informace, navrhovat vlastní řešení konkrétních problémů a obhajovat je.
Jednotné zadání bude mít vliv i na úroveň výuky. Pokud budou žáci některé školy dosahovat horších výsledků, mělo by to být signálem, že je zde nutné zlepšit kvalitu výuky i vybavení.
Zaměstnavatelé mají zájem o kvalitní absolventy
Například ředitel společnosti ZEMSPOL České Meziříčí ing Rudolf Šichan spolupracoval na tvorbě jednotného zadání pro obor zemědělec, farmář. Vedla ho k tomu zkušenost s dosavadními absolventy, kteří často nemají pro výkon svého povolání dostatečnou úroveň. Právě to by se mělo změnit po zavedení nových závěrečných zkoušek. „Učitelům nezbyde, než žáky připravovat tak, aby obstáli,“ tvrdí ing. Šichan. Myslí si to i přesto, že o zemědělské obory není velký zájem a mnohdy sem chodí žáci s velmi slabým prospěchem. „I při tomhle složení je ale možné docílit slušné úrovně. Je to nutné, protože v zemědělským podnicích bude poptávka po nových pracovnících a ti musejí být připraveni na poměrně vysokou úroveň.“
Závěrečné zkoušky souvisejí s kurikulární reformou
Odborné školy čekají během několika let poměrně dramatické změny. Počet oborů se má zredukovat přibližně na čtvrtinu – z původních cca 800 má zůstat necelých 200 šířeji orientovaných oborů, z toho 60 učebních. Pro tyto šířeji pojaté obory tvoří Národní ústav odborného vzdělávání rámcové vzdělávací programy. Jednotná zadání závěrečných zkoušek budou proto v příštích letech vycházet z RVP jednotlivých oborů a využijí také hodnoticí standardy, které v současnosti vznikají v rámci projektu Národní soustavy kvalifikací. Plány na zlepšení kvality, a to nejen učebních oborů, jsou tedy rozsáhlé. Jde teď hlavně o to, aby se nenaplňovaly jen formálně, tím by se celá reforma mohla rozplynout do ztracena.
Zoja Franklová
0 komentářů:
Okomentovat