Podpora škol v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) je rozdělena do dvou oblastí. Standard ICT a Nadstandard ICT. Rozvojový program „Projekty škol“, který letos MŠMT realizovalo již počtvrté, patří do druhé části SIPVZ. Pro rok 2006 je již o projektech rozhodnuto.
Základní charakteristika projektů
Cílem tohoto dotačního řízení je podpora projektů zavádějících informační a komunikační technologie (dále jen ICT) do výuky v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Výše dotace, o kterou může škola žádat, se pohybuje v rozmezí od třiceti tisíc do jednoho milionu korun.
Každý rok jsou vypsána témata, v rámci kterých mohou školy své projekty připravovat. Pro rok 2006 se jednalo o tato témata:
-
Vytvoření výukového obsahu nebo výukových materiálů s využitím ICT.
-
Metodická pomoc školám nebo školským zařízením při zavádění ICT do výuky.
-
Vytvoření výukového kurzu vč. jeho on-line podpory.
Každý projekt je vždy určen pro konkrétní cílovou skupinu. Ty byly v letošním roce tři:
-
děti, žáci a studenti,
-
žáci a studenti se zdravotním postižením,
-
veřejnost a pedagogičtí pracovníci.
Volba cílové skupiny je také plně v kompetenci předkládající školy. Stejně tak, jako délka projektu. Ten může být jednoletý nebo dvouletý.
Projekty SIPVZ se dělí podle svého charakteru dle územního rozsahu na regionální, národní a nadnárodní. Každý odbor školství krajského úřadu sestaví z aktivních učitelů krajské hodnotící komise. Těchto čtrnáct komisí pak regionální projekty posuzuje dle předem známých kritérií. Vybrané projekty nakonec doporučují komise k finanční podpoře. U národních a nadnárodních projektů sestavuje čtyři samostatné komise MŠMT.
Výše jsou uvedeny pouze základní charakteristiky tohoto dotačního titulu. Rozvojový program je přesně definován metodickým pokynem č. j. 27 277/2005-551.
Projekty v grafech
V termínu od 15. února do 31. března 2006 mohly žadatelé vkládat projekty do Informačního systému dotačních programů SIPVZ na adrese http://is.e-gram.cz/. Tento IS kompletně zajišťuje veškerou agendu spojenou s podáváním projektů, vypracováváním oponentských posudků, hodnocením komisí, informováním veřejnosti, vyúčtováním a kontrolou realizace projektů.
Možnosti požádat o podporu projektu využilo 1084 škol a školských zařízení. Celkem bylo vytvořeno 1709 projektů! Razantní zvýšení počtu žádostí oproti minulým rokům je markantní z následujícího grafu (dva projekty byly bezprostředně vyřazeny z důvodů formálních nedostatků, proto nejsou v dalších statistikách zahrnuty). Rozhodnutím náměstka ministryně skupiny V MŠMT ze dne 10. května 2006 byla na projekty dle výše uvedeného metodického pokynu poukázána částka 147 484 775 Kč
Členění podaných projektů dle jednotlivých témat zobrazuje následující graf. Největší zájem o téma Vytvoření výukového obsahu je dán skutečností, že pouze toto první téma bylo otevřeno všem školám. Na téma Metodická pomoc mohly žádat pouze školy s označením Informační centrum (248 škol) a na téma Vytvoření výukového kurzu pouze školicí střediska SIPVZ (730 škol).
Rozložení žádostí v rámci pěti cílových okruhů (A – využití a příprava ICT na I. stupeň ZŠ, B – využití na II. stupni ZŠ, C – využití na SŠ, D – vyžití ICT pro žáky se zdravotním postižením a E – podpora informační gramotnosti veřejnosti) je patrné z následujícího grafu.
Posledním grafem vztahujícím se k žádostem o dotace je územní členění. Z grafu je patrné, že nejatraktivnější jsou pro školy lokální regionální projekty.
Mezi sofistikovanější grafy patří následující obrázek, který zobrazuje rozložení žádostí rozdělených do dvaceti intervalů po 50 tisících Kč. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o výši na celý projekt (v grafu jsou jednoleté i dvouleté projekty). Je patrné, že největší zájem je o projekty s celkovým požadavkem na dotaci v rozmezí od 50 do 250 tisíc korun.
Každá škola může ve skutečnosti podat projektů více. Níže uvedený graf ukazuje, že naprostá většina škol (88 %) podala jeden, případně dva projekty. Existují ale i výjimky. Je otázkou, jak by postupovala škola, které by hodnotící komise umožnily realizovat všech jedenáct podaných projektů.
Poslední graf ukazuje aktivity škol v jednotlivých krajích. Jelikož jsou kraje různě veliké, byl pro jejich srovnání použit přepočet a to na 100 tisíc žáků a studentů. Výsledkem je, že kraje na opačném okraji spektra dosahují téměř dvojnásobného rozdílu, tzn. školy z Vyšočiny podávají v průměru dvojnásobek projektů, nežli školy z Pardubického kraje (shodou okolností mají tyto dva kraje obdobný počet žáků a studentů). Jinými slovy to také znamená, že pardubická škola má oproti škole z Vysočiny se svojí žádostí téměř dvojnásobnou šanci na úspěch.
Hodnocení
Cílem tohoto článku není hodnotit realizaci tohoto rozvojového programu pro školy, jde pouze o souhrn získaných kvantitativních ukazatelů. MŠMT realizuje obdobných dotačních titulů velké množství. Některými svými parametry se projekty SIPVZ řádí k těm otevřenějším a decentralizovanějším – připomeňme, že v hodnotících komisích jsou sami učitelé, jména členů komisí navrhují krajské odbory školství, hodnotící komise zřízené MŠMT používají jako podklady k rozhodování oponentské posudky zpracované opět učiteli z praxe atp.
Ačkoli jsou principy, na kterých je tento rozvojový program, již praxí ověřené, bude (nejen) v důsledku zvyšujícího se počtu zájemců nutné realizovat kroky směřující k optimalizaci celého procesu hodnocení. Již dnes je jasné, že kontrolní činnost, která byla ze strany MŠMT v minulých letech tomuto programu věnována, bude muset být posílena a výrazně intenzivnější.
V současné době již MŠMT k tomuto programu za rok 2006 získalo zpětnou vazbu z krajských hodnotících komisí, řešitelského týmu SIPVZ a od krajských ICT koordinátorů Národního institutu pro další vzdělávání a vedoucích odborů školství krajských úřadů. V průběhu prázdnin proběhne podrobná analýza realizace tohoto rozvojového programu jejímž výsledkem budou východiska pro formulování znění metodického pokynu k rozvojovému programu na ICT nadstandard na rok 2007, resp. 2008. Tento návrh bude následně konzultován s odbornou pedagogickou veřejností tak, aby jeho definitivní konsensuální znění bylo v souladu s cíli a potřebami pedagogické praxe a probíhající kurikulární reformy.
Ondřej Neumajer
0 comments:
Post a Comment