V souvislosti s novými právními předpisy v oblasti školství (konkrétně s vyhláškou MŠMT ČR č.15/2005 Sb., kterou se stanovují náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) nastává i mateřským školám povinnost pravidelně hodnotit vlastní práci - autoevaluovat činnost školy a na základě jejich výsledků stanovovat nové nebo korigovat stávající cíle ŠVP.
Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
1. VÝZNAM A CÍL ANALÝZY SWOT
Zkratka SWOT je složena ze začátečních písmen anglických slov:
Strenghs - silné
Weaknesses - slabé
Opportunities - příležitosti
Threats - rizika.
Analýza SWOT je metoda hodnocení, jejímž cílem je na základě analýzy vnějších i vnitřních zdrojů (informací) formulovat silné a slabé stránky práce školy, ale i příležitosti a, rizika, které další činnost školy mohou ovlivnit.
Analýzu SWOT je třeba vnímat jako nástroj, jehož pomocí dojde k uspořádání existujících informací. Nevede apriori k objevení zcela nových, netušených poznatků, ale k využití informací na kvalitativně vyšší úrovni, než jsou pouhé neformalizované diskuze o nich.
V průběhu analýzy SWOT získáváme:
- informace pro vlastní rozhodování;
- podklady pro formulování strategické koncepce školy, která zahrnuje formulování poslání (vize) školy, dlouhodobých a krátkodobých cílů školy;
- podklady pro autoevaluaci;
- argumenty - důvody důležité pro korekci změn činnosti školy, tvorbu ŠVP.
Z hlediska kvalitního průběhu analýzy SWOT je důležité:
- analýzu důkladně připravit;
- analýze věnovat dostatečně dlouhý čas;
- do procesu analýzy zapojit co nejvíce účastníků (všechny zaměstnance školy, rodiče, popřípadě i děti).
V současné době je každá ředitelka mateřské školy zvyklá v různé kvalitě sledovat a vyhodnocovat určité jevy (demografický vývoj v regionu, stav odborné kvalifikace personálu, materiálně-technické zabezpečení školy, konkurenční prostředí apod.), ale většinou ještě bez odborné nebo metodické průpravy.
Cílem analýzy SWOT je z obecnějšího hlediska vyhodnotit postavení školy v rámci jejího regionu (jak významná a potřebná nebo naopak jak ohrožená je její existence - příležitosti a rizika) a do určité míry, tedy z obecnějšího pohledu, než je systematická evaluační činnost, i vyhodnotit kvality její činnosti (silné a slabé stránky).
Analýzu SWOT provádíme, jestliže se např. zamýšlíme nad posláním školy, formulujeme její záměry a strategii, personální koncepci nebo vyhodnocujeme efektivitu propagační a hospodářské činnosti, sledujeme demografický vývoj regionu, vývoj zaměstnanosti, konkurenční prostředí, reference o škole, kvalitu informačního systému, materiálně-technickou vybavenost apod.
Analýza SWOT plně nenahrazuje systematickou evaluační činnost, která musí splňovat určité náležitosti, ale může být jejím odrazovým můstkem nebo doplňkem zejména v období výraznějších změn (nástup nové ředitelky) a transformací (kurikulární reforma, nové právní předpisy a další).
Analýzu SWOT můžeme využít jako:
- metodu hodnocení kvality školy,
- nástroj marketingového řízení školy.
2. PRŮBĚH ANALÝZY SWOT
2.1 Příprava
- informování všech zaměstnanců školy o podstatě a významu analýzy SWOT
- motivace, stanovení a uvědomění si cíle - vedení školy, ale i další zúčastnění musí být přesvědčeni o důležitosti připravované analýzy SWOT
- formulace kritérií analýzy vnějších a vnitřních zdrojů (využití dále uvedených příkladů, ale i vytvoření vlastních). Jde o jednu z nejdůležitějších fází, která při špatném provedení znehodnotí cílovou analýzu. Soubor kritérií (hledisek hodnocení, charakteristik) musí být vždy úplný, tj. zahrnovat všechna relevantní kritéria a ta musejí být vzájemně disjunktní, tj. nesmí se překrývat, aby každý z aspektů byl zahrnut pouze jednou. Kontrolu tohoto požadavku lze provést tak, že u každého kritéria sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit. Zdůrazňuji, že výčet musí být taxativní, nikoliv pouze ilustrativní, a není naopak podstatné, zda je některý konkrétní aspekt přiřazen k tomu či jinému kritériu - důležité je, aby byl někde pouze jednou. Kromě toho, že provedeme kontrolu úplnosti a disjunktnosti souboru kritérií, přispěje tato fáze i ke kultivaci tohoto souboru, protože někdy nedokážeme i k dobře a správně znějícímu názvu kritéria vymyslet žádnou náplň. Další výhodou této kontroly je i jednotné chápání a hodnocení kritérií všemi účastníky analýzy.
- motivování, získávání a výběr koordinátorů (maximálně pět osob)1, kteří by spolu s vedením školy tvořili řídící tým zajišťující průběh analýzy - plnili zásadní úkoly (rozdělování práce, třídění materiálů apod.)
- vytvoření harmonogramu
2.2 Monitorování
- určit zdroje informací (vytvořit soupis všech dostupných informačních zdrojů, kterých lze při analýze SWOT využít)
- pedagogická dokumentace (ŠVP, TVP, IP, třídní kniha)
- ankety, dotazníky (pedagogům, provozním zaměstnancům, rodičům, dalším odborníkům, popřípadě i dětem)
- pozorování
- rozhovory
- písemné podklady (inspekční zprávy, posudky, hodnocení, kronika školy)
- vnitřní statistické ukazatele (počty žádostí o umístění dětí, OPŠD, vzdělávací výsledky)
- vnější statistické ukazatele (demografické faktory, problematika zaměstnanosti, spádové oblasti, dostupnost školy apod.)
- externí zdroje (materiály školských orgánů, úřadů práce, obcí, KÚ apod.)
- informace získané z regionálních i jiných medií
- personální zajištění a vytvoření pracovních skupin (čím více osob se zúčastní, tím více lidí se s analýzou SWOT ztotožní a její efekt bude vyšší)
- rozdělení kompetencí mezi členy kolektivu (koordinátory zodpovědnými za monitorování jednotlivých oblastí)
- rozdělení úkolů - kdo bude monitorovat, kdo shromažďovat informace
- průběžné sledování práce
- třídění získaných informací
- vyřazení nepotřebných informací
- stanovení potřeby dodatečných informací
2.3 Analýza informací
- na základě analýzy vnitřních a vnějších zdrojů určení silných a slabých stránek školy a příležitostí a rizik (viz dále)
2.4 Utváření pracovní verze analýzy
- provádí nejužší vedení školy
- práce s maticí příležitostí a rizik
2.5 Diskuse
- zveřejnění pracovní verze analýzy
- organizování veřejné diskuse
- zaznamenávání připomínek
2.6 Kompletace a závěrečná redakce analýzy
- provádí ředitelka školy na základě připomínek z veřejné diskuse v rámci MŠ
- zveřejnění konečné verze výsledků analýzy
2.7 Využití výsledků analýzy SWOT
- revize záměrů a cílů ŠVP
- stanovení nových záměrů a cílů ŠVP
3. ROZDÍL MEZI ANALÝZOU VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH ZDROJŮ
3.1 Analýza vnějších zdrojů
Analýza vnějších zdrojů by se měla snažit zachytit všechny rozhodující vlivy vnějšího prostředí školy, které vytvářejí podmínky pro její fungování a které škola sama až na výjimky neovlivní. Na základě analýzy vnějších zdrojů lze popsat zejména skutečnosti, které mohou školu ve větší či v menší míře ohrozit, nebo jí naopak nabídnout příležitosti k rozšiřování a další aktivity. Analýza vnějších zdrojů může být v případě několika škol v regionu v mnoha bodech podobná.
Vnější zdroje každé školy můžeme rozdělit podle následujících faktorů (oblastí): demografické, hospodářské, přírodní, technologické, politické, školské a kulturní.
3.2 Analýza vnitřních zdrojů
Analýza vnitřních zdrojů postihuje charakter vnitřního prostředí školy a mechanismy jejího fungování, které škola sama může ovlivňovat. Analýza vnitřních zdrojů vede spíše ke zjištění silných a slabých stránek školy. Na rozdíl od analýzy vnějších zdrojů by se v případě srovnání škol ve stejném regionu měly výrazněji lišit - obsahem vzdělávacího programu, tradicí, stylem řízení, klimatem, image, kapacitou, vzdělávacími výsledky apod. Tyto momenty pak ovlivňují skutečnost, proč je při stejných vnějších podmínkách některá škola úspěšná a jiná dokonce před zavřením.
Vnitřní zdroje každé školy můžeme rozdělit do dvou oblastí: zdroje nemateriálního charakteru (nehmotné zdroje) a zdroje materiálního charakteru (hmotné zdroje).
4. ANALÝZA VNĚJŠÍCH ZDROJŮ
4.1 Rozsah a vlivy zdrojů
Před započetím sběru informací je třeba definovat rozsah analýzy, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy, tzn. že je vhodné vybrat jen takové faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na danou školu (jinak ve městě s větším počtem MŠ, jinak v obci s jedinou MŠ). Je důležité rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, škola se s nimi musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo nebo dokonce jdou mimo školu. Dále je třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je třeba zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu.4.2 Příklady faktorů a trendů vnějšího prostředí
a) demografické faktory
- porodnost (počet narozených i očekávaných narozených dětí ve spádové oblasti)
- struktura věkových skupin (počty dětí převedené do školních roků - nástup do MŠ)
- problematika struktury rodiny (věková struktura rodin)
- dopravní obslužnost (dopravní spoje z okolních obcí, vlastní doprava)
- migrace obyvatelstva (výstavba rodinných nebo bytových domů ve spádové oblasti)
b) hospodářské faktory
- stav ekonomiky
- problematika zaměstnanosti (počet nezaměstnaných matek)
- trh práce (stav i očekávané pracovní příležitosti)
- platy
- konkurence
c) přírodní faktory
- přírodní zdroje
- stav životního prostředí
- úroveň environmentální politiky
d) technologické faktory
- informační systémy
- mechanizace
- mobilita
e) politické faktory
- politická situace (ve společnosti, v regionu, v obci)
- obecně platné právní normy
f) faktory z oblasti školství
- školský systém
- školské právní normy
- autonomie škol
- financování škol
- konkurence
- vzdělávací nabídka regionu
g) kulturní faktory
- úroveň vzdělanosti
- rekreace
- volný čas
- media
- sekularizace (zesvětšťování)
4.3 Výsledek analýzy vnějších zdrojů
Po shromáždění rozhodujících vlivů vnějšího prostředí a jejich utřídění následuje výběr nejvíce závažných vlivů, kterým přiřadí čísla. Ta se později objeví v matici příležitostí a hrozeb. Čísla nemají žádný další význam než symbolické nahrazení více či méně dlouhého názvu kritéria, aby bylo možné s nimi pracovat - umisťovat je ve zmíněné matici.
Ilustrativní příklad analýzy (MŠ v malém lázeňském městě) - zde.
5. ANALÝZA VNITŘNÍCH ZDROJŮ
Pro potřeby analýzy vnitřních zdrojů můžeme připravit záznamový arch s připraveným výpisem nehmotných a hmotných zdrojů (viz níže). Účastníci analýzy (pedagogové, provozní pracovníci, rodiče, další odborníci, případně i děti) pak zakřížkováním podle svého mínění označí zvolenou hodnotu u každého zdroje. Všichni respondenti hodnotí samozřejmě jen ty zdroje, které mohou objektivně hodnotit. Pro děti je třeba nalézt (vytáhnout, vymyslet) vzhledem k jejich vývojovým možnostem adekvátní způsob hodnocení.
5.1 Hmotné zdroje (příklady)
a) lidské zdroje
- počet fyzických osob
- počet úvazků
- možnost překrývání služeb
- věk
- feminizace
- kvalifikace
- stabilita
- motivace
- komunikativnost
- vůle ke změnám
- schopnost měnit styl práce a postoj k dalšímu vzdělávání
- sebereflexe
- management
b) finance
- množství
- rezervy
- autonomie
- mimorozpočtové zdroje
c) zařízení, vybavení (nábytek, učební pomůcky)
- množství
- přiměřenost
- kvalita
- bezpečnost
- využitelnost
- dostupnost
d) systémy
- kvalita informačního systému
- kvalita plánovacího systému
- kvalita kontrolního systému
- kvalita sebereflexe
e) budova a školní zahrada
- umístění a dostupnost
- kapacita
- kvalita
- prostory
- bezpečnost
- hygiena (sociální zařízení, světlo, teplota, větrání atd.)
- soulad s právní normou
5.2 Nehmotné zdroje (příklady)
a) pověst - image školy
- jak je vnímána rodiči, dětmi, zaměstnanci, veřejností, zaměstnavateli
b) tradice - stáří školy
- pedagogické tradice (významné osobnosti)
- školní rituály a ceremoniály
c) charakter
- důvod založení školy, její původní poslání ve vztahu k současnosti
- specifické hodnoty oproti jiným školám
- změny vzdělávacího programu
- specifická podpora
d) domácí kontakty
- s jinými školami
- s ekonomickými (sponzoři) a kulturními organizacemi, nadacemi
- jinými odborníky, osobnostmi, představiteli obce, regionu
e) mezinárodní kontakty
- partnerské vztahy
- společné programy
- výměnné stáže
- korespondenční a internetová komunikace
f) zájem o školu
g) úspěšnost absolventů v ZŠ
h) schopnost reagovat a provést změny
- přizpůsobování se změnám
- přebírání vhodných modelů
- vytváření nového
Ke každému z vybraných kritérií opět (taxativně nikoliv ilustrativně) sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit - důležité je, aby se každý dílčí aspekt někde vyskytoval pouze jednou. Ke kritériu "schopnost měnit styl práce" se lze dohodnout, že se jedná o změny stylu práce v rámci kurikulární reformy, tj. zejména vzhledem k zásadám, cílům a podmínkám RVP PV, ŠVP, TVP, poznatkům z dalšího vzdělávání, ale i ke složení a potřebám jednotlivých dětí ve třídě, požadavkům ředitelky - výsledkům hospitační činnosti - a shodě s druhou učitelkou ve třídě. Pečlivě je pak třeba vymezit obsah kritéria "vůle ke změnám", popřípadě se rozhodnout pouze pro jedno z nich.
5.3 Výsledek analýzy vnitřních zdrojů
Po shromáždění záznamových archů od respondentů provede tým vyhodnocení a zaznamená do svého pracovního archu průměrné hodnoty. U zdrojů, které někteří respondenti (rodiče, děti, další odborníci) nemohli hodnotit objektivně (finance, odborná kvalifikace učitelů apod.), zaznamená nejužší pracovní tým po předchozí diskusi raději pouze své hodnocení. V případě, že kvalita některých zdrojů je závažná, že s ní lze kalkulovat pro případ příležitostí a hrozeb, přiřadí se jim opět čísla. Ta se také objeví v matici příležitostí a hrozeb. Výsledek analýzy vnitřních zdrojů je vlastně výsledkem posouzení silných a slabých stránek školy.
Příklad - zde.
6. MATICE PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK
Rizikem rozumíme nežádoucí vliv z vnějšího prostředí (v omezené míře i z vnitřního prostředí), který vede v případě absence protiopatření ke stagnaci, úpadku nebo dokonce k zániku školy. Příležitost předvídá pro budoucnost příznivé vlivy a možnost získání konkurenční výhody.
Výše uvedené postupy pouze identifikovaly rizika a příležitosti. Smyslem analýzy SWOT není pouhé popsání hrozeb a příležitostí, ale jejich analýza, srovnání jejich míry a pozice.
Jakmile pracovní tým připraví závěry z obou analýz, lze přistoupit k posouzení příležitostí a hrozeb, k čemuž lze pro přehlednost využít matici příležitostí a hrozeb. Do ní zpracovatelé postupně vkládají čísla. Každá zanesená hodnota do matice by měla být výsledkem diskuse, neboť ne každá skutečnost je vždy jednoznačná. Smyslem vytváření matice je:
- vytvoření názorného přehledu příležitostí a hrozeb (případně také některých silných a slabých stránek školy),
- vytvoření prostoru pro veřejnou diskusi s přehledným názorným výstupem.
Po zpracování pracovní verze by matice měla být zveřejněna společně s výsledky obou předcházejících analýz, přičemž veřejná diskuse by měla již probíhat zejména k matici příležitostí a rizik.
Výsledky diskuse, připomínky a názory by měla shromažďovat ředitelka školy, která by také provedla kompletaci a závěrečnou redakci všech analýz. Ředitelka školy by pak měla také zajistit zveřejnění konečné verze a v neposlední řadě - a to je smysl analýzy SWOT - by měla připravit návrh strategie omezování hrozeb a jejich vlivu, naplňování a rozvíjení příležitostí, podpory, upevňování a rozvíjení silných stránek školy a nápravy těch skutečností, které se jeví jako slabé stránky školy. Taková strategie by se měla stát součástí koncepce rozvoje školy.
Příklad - zde.
7. ZÁVĚR
Analýza SWOT patří mezi nástroje, které mohou ředitelky mateřských škol využívat pro kvalitní vyhodnocování činnosti školy ve spolupráci s co nejširším týmem pracovníků. Není na místě očekávat nová, převratná zjištění - rozhodující jevy jsou zejména kvalitnímu, angažovanému vedení školy známé a jsou denně součástí jejich přemýšlení o práci, jejích podmínkách i výsledcích. Cílem analýzy je vlivy na školu a její možnosti systematicky, ukázněně a cílevědomě uspořádat a mnohdy intuitivní závěry si potvrdit. Podmínkou je ovšem metodicky správné provedení všech fází analýzy, aby k požadovanému cíli vedla a nestala se další v řadě pouze formálních procedur, připomínající někdejší "komplexní hodnocení", "plány osobního rozvoje" či dokonce "kontrolu plnění závazků" apod.
Analýzu SWOT by vedení školy nemělo uskutečňovat izolovaně od jiných procesů a metod hodnocení kvality školy. Naopak, analýza SWOT by měla být součástí širšího procesu a počátkem procesu sebehodnocení kvality (autoevaluace) i marketingu školy. K autoevaluačním procesům by tedy vedení školy i všichni zúčastnění měli přistupovat ne jako k povinnosti, ale k potřebě, která slouží neustálému zdokonalování činnosti školy, její prestiži i pozitivnímu pocitu a vědomí dětí, personálu i rodičů v roli zákazníků.
Jiný přístup ke SWOT analýze nabízí např. článek 341.
Literatura:
Báča, M.: Praktická aplikace analýzy SWOT v rámci evaluačních procesů
Bacík, F.: Kalous, J., Svoboda,J. et al.: Úvod do teorie a praxe školského managementu
1 V prostředí MŠ není nutné a mnohdy ani možné vytvářet zvláštní řídící tým, neboť na analýze se podílejí téměř všichni zaměstnanci, resp. učitelky.
Zuzana Bečvářová
0 komentářů:
Okomentovat