Tak jako je ve škole zakázán byť jen náznak fyzického trestu, předmětem pozornosti také projev sympatií a náklonnosti vyjádřený pohlazením, nebo jiným dotykem žáka. Může být pochopen jako obtěžování, s možným vyšetřováním a dokonce postihem. Učitelé se proto často obávají vyjádřit pochvalu tímto způsobem. Učitelé tělocviku se bojí ze stejného důvodu dávat svým žákům záchranu při cvičení a cviky raději vynechají. Sexuální harašení se stalo součástí života společnosti, školské prostředí nevyjímaje. Je výživným tématem tisku a zdaleka nejen bulvárního.
Hrozba pedofilního chování
Už předškolní děti jsou svými rodiči poučení před hrozbou pedofilního chování lidí, se kterými se setkají. To je jistě správný přístup, protože psychická a někdy i fyzická poškození dítěte při takových projevech jsou nenapravitelná a zůstanou pro dítě traumatem na celý život. Je také pravda, že školské prostředí, které koncentruje mladé lidí do jednoho prostoru, dává k projevům patologických osobností dost příležitostí. Každý týden čteme v tisku aféry vedoucích kroužků a oddílů pracujících s mládeží, sportovních trenérů mládeže a pedagogů, kteří svým jednáním překročili hranice zákonného chování. Kauza umělce Opočenského, který si vydržoval celý „harém“ mladičkých dívek k uspokojování svých sexuálních choutek je jednom jedním z mnoha takových „případů“.
Co je sexuální harašení ve škole
To je otázka, na kterou se dost obtížně hledá odpověď. Obecně sexuálním harašením označujeme vynucené obtěžování podřízeného nadřízením, za nabídku získání výhod proti ostatním pracovníkům. Odmítnutí vede většinou k odplatě v podobě ztráty pracovní pozice, nebo zaměstnání. Je takto pojatá definice použitelná pro školní prostředí? I tam je učitel nadřazený svým žákům a jeho nátlak a projevy vůči nim může mít stejný průběh i efekt, jako v pracovním prostředí. Harašení ve škole je reálnou možností a určitě k němu v ojedinělých případech i dochází. Je o to zavrženíhodnější, že se tak děje na dítěti, bezbranném mladém člověku. Je proto jako takové tvrdě postřihováno a nositeli se dostane oprávněného morálního odsouzení celou společností. Dnes jsou už zákonem ošetřeny nechtěné kontakty mezi dospělými na pracovišti. U dětí jde nejen o osoby na dospělém závislé, ale většinou i nezletilé. Tresty za takové projevy jsou významně vyšší než v případech kontaktů mezi dospělými.
Kdy ve škole haraší
K fyzickým kontaktům mezi učitelem a žákem dochází v nejrůznějších situacích. Nejčastěji náhodně, při komunikaci ve třídě i na školní chodbě. Jindy je kontakt záměrný, vyplývající z obsahu činnosti žáka a učitele. Například když učitel žákovi při pracovní činnosti předvádí nacvičovanou dovednost, nebo koriguje jeho pozici při takové činnosti. Ve zmiňovaném tělocviku je kontakt nutný, vedený zajištěním bezpečnosti při cvičení. Je obtížné jednoznačně rozhodnout, kdy kontakt v popsaných situacích je z pohledu žáka běžný a normální a kdy překročí hranici, která je žákovi nepříjemná. Podstatné je, zda je tak děje v běžné školní činnosti, nebo výjimečné situaci. Zda je za přítomnosti dalších svědků, nebo čistě v soukromé rovině. Je uměním učitele takové situace zvládnout a chovat se tak, aby nevzbudil v kontaktovaném žákovi ani jeho okolí zdání nekonvenčního chování.
Zneužití harašení
To ale současně předpokládá korektní přístup kontaktovaného žáka. Tomu tak ale vždy není. Stále častěji se ve třídě objevují žáci, kteří učitele se záměrem a cíleně provokují. Jeho následnou reakci pak využijí proti němu. Často jde o pouhou pomstu. Za nepříjemnost, kterou jim učitel způsobil, nebo za hodnocení, které není v souladu se žákovou představou. Je známé a jistě i přirozené, že v případě takového nařčení stojí rodiče většinou na straně svého dítěte. Práv ě přístup a reakce rodičů je v takových situacích rozhodující. Rozumný rodič si nejdříve celou situaci probere nejen s dítětem ale i s učitelem. Není-li s vysvětlením spokojen, pak přistoupí k dalším krokům vedoucím k vyšetření incidentu. Pohovorem s ředitelem školy, případně trestním oznámením na učitele. Ze svého okolí určitě známe všichni případy obvinění a vyšetřování, které je nepříjemné pro obviněného, ale přináší obtížnou životní situaci žákovi i jeho rodině. Tvrdé jsou následky, které v případě potvrzení nežádoucí aktivity učitele čekají. Oprávněně je odsouzen a potrestán. Těžko hledat jiný odsouzení hodný přečin dospělého vůči dítěti, než je právě zneužití postavení staršího a nadřízeného vůči dítěti. Snad jen poranění nebo smrt dítěte z viny lékaře nese takové srovnání.
Jak konfliktům předcházet
Je těžké dávat návody v proměnlivých situacích školního života. Denně se učitel kontaktuje s desítkami žáků. Roste počet těch, kteří již v ranném věku svým oblečením, verbálními projevy a snahou na sebe upozornit, provokují učitele k reakcím, které se pohybují na hranici zákona. Sexuální obtěžování ale určitě není prioritním problémem současného školství. Je třeba vědět, že každý dospělý pracující s mladými lidmi, musí předvídat možné následky svého chování. Svými projevy musí korigovat možná rizika, která z takových kontaktů vzniknou. Řešením není chladný odstup a přehnaná apatie vůči žákům. K obezřetnosti ale nutí přehnané projevy náklonnosti jako je oplácávání a osahávání dospělým, jako projev sympatií nebo uspokojení z konání žáka. Přiměřený odstup, čitelné jednání, dobrá verbální komunikace - to je nejlepším recept proti rozšíření novodobému moru - školnímu „harašení“.
Oldřich Suchoradský
0 komentářů:
Okomentovat