Podnikám v oboru informačních technologií (konkrétně online služby a vývoj online informačních systémů), takže mě zajímala část státní maturity Informačně technický základ. Vycházím z předpokladu, že účelem tohoto testu je ověřit, zda maturant ovládá práci s výpočetní technikou na uživatelské úrovni, tedy zda dokáže počítač použít jako nástroj pro usnadnění své práce, a neztratit se tak ve světě, kde se počítače používají téměř všude. Z tohoto hlediska považuji test vědomostí za naprosto nevhodně zaměřený na příliš odborné problémy, se kterými se běžný uživatel v praxi nikdy nesetká.
Červeně jsou vždy autorské odpovědi. Kde se mělo přiřazovat, tam je číslo vždy přiřazeno k písmenu podle autorského řešení. Modře jsou komentáře k úlohám.
Úloha 2
Číslo vyjádřené ve dvojkové soustavě jako 0011 1011 0100 odpovídá číslu:
A) 1674 v oktalové soustavě
B) 958 v desítkové soustavě
C) 1654 v oktalové soustavě
D) 3B4 v hexadecimální soustavě
Otázka i odpovědi jsou zcela jednoznačné, ale pro běžného uživatele (např. pro sekretářku, učitele při práci na své přípravě na hodinu, internetového "surfaře", …) postrádá úloha jakýkoli smysl. Číselným soustavám a jejich převodům a způsobům reprezentace musí rozumět především programátor, aby dokázal popsat, co má počítač kdy dělat. Při běžném používání počítače jsou tyto znalosti potřeba asi tolik, jako lékařský titul při poskytování první pomoci.
Úloha 3
Číslo vyjádřené ve dvojkové soustavě 11011 je v desítkové soustavě číslo:
A) 23
B) 27
C) 31
D) 33
Stejná výhrada, jako u úlohy 2. Úlohy jsou si navíc velmi podobné a budí ve mně dojem, že lepší otázky prostě autoři nevyplodili.
Úloha 5
Jakých hodnot může nabývat osmibitové číslo se znaménkem reprezentované v doplňkovém kódu?
A) <-127, +127>
B) <-127, +128>
C) <-128, +127>
D) <-128, +128>
Opět tatáž výhrada - doplňkový kód je jeden ze způsobů reprezentace čísla na té nejnižší úrovni fungování počítačových programů, který řadového uživatele nemusí vůbec zajímat.
Úloha 6
Co znamená zkratka SQL?
A) programovací jazyk čtvrté generace
B) strukturovaný dotazovací jazyk
C) jazyk symbolických adres
D) dotazovací jazyk čtvrté generace
Tato úloha je minimálně matoucí. Zkratka SQL znamená "structured query language" - taková odpověď ale nabídnuta není, je tu pouze její překlad (který je navíc jeden z možných, lze to přeložit i jako "jazyk strukturovaných dotazů"). Otázka by měla znít spíše "Co označujeme pojmem/zkratkou SQL?". Aspoň se to už ale blíží tomu, s čím se uživatel může potkat (byť to blížení je pomalé).
Úloha 7
Co je to Twisted pair?
A) typ přístupu k datům na vysoce otáčkových discích
B) přenosový síťový protokol ze skupiny TCI/IP
C) operace zabezpečující data dopočtem dvojkového doplňku
D) symetrické vedení ve formě krouceného dvoudrátu
Pominu-li neobratný pojem "vysoce otáčkový disk" u odpovědi A, překlep u odpovědi B (nic jako TCI/IP neexistuje, má to být TCP/IP) a nicneříkající pojem "operace zabezpečující data" v možnosti C: správná odpověď je podle mě nevhodně popsaná, možná až zavádějící. Ona je sice ve své podstatě správně (český výraz pro twisted pair je "kroucená dvoulinka"), ale v informačních technologiích se prakticky vždy používá v podobě kabelu, kde jsou takové páry hned čtyři najednou. Tak se to studentům také vysvětluje a všechny zdroje, které o Twisted pair mluví (tištěné knihy o počítačových sítích i různé stránky na Internetu) popisují právě "osmižílu".
Úloha 8
Ve které z níže uvedených možností jsou následující zálohovací zařízení seřazena vzestupně podle maximální možné kapacity?
1 – páska, 2 – disketa, 3 – optický disk, 4 – CD RW
A) 2, 1, 4, 3
B) 2, 3, 1, 4
C) 2, 4, 3, 1
D) 2, 4, 1, 3
Zavádějící a nepřesné. Uvedená zařízení nejsou žádná zálohovací zařízení, ale paměťová média. Páska je definovaná nepřesně a není jasné, o jaké pásce je řeč, vedle předpokládané magnetické by to totiž mohla být i děrná páska. Nemyslím, že by magnetické a děrné pásky byly natolik podobné, aby je šlo souhrnně označovat jen jako pásky.
Zajímavým chytákem může být fakt, že CD RW je konkrétním typem optického disku.
S optickými disky a magnetickými páskami je pak ta potíž, že jejich vývoj jde stále kupředu a maximální kapacity stále rostou. Je pravda, že při detailnějším zkoumání bychom v současné době a blízké budoucnosti asi vždy zjistili, že běžně dostupné magnetické pásky v tomto směru nadběžně dostupnými optickými disky vedou, samotný "optický disk" je ale zcela obecný pojem, z nějž nijak neplyne maximální možná kapacita. Toto platí i pro magnetické pásky, takže se porovnávají dvě nedefinované hodnoty - správná odpověď je pak ve hvězdách. Otázka by měla konkretizovat paměťová média, která má student seřadit.
Úloha 11
Co se označuje zkratkou GPU?
A) hlavní procesor počítače
B) řadič pro připojení harddisku
C) procesor na grafické kartě
D) řadič paralelního portu
Podobně jako u prvních úloh - k čemu běžný uživatel potřebuje takovou zkratku znát? Podle mého názoru to již spadá do oblasti, ve které se musí vyznat člověk na pozici správce systému, nenapadá mě ale ani jediný případ, kdy se běžný uživatel může srazit se zkratkou GPU - graphic procesor unit. Možná někdy při hraní počítačových her, které ale snad nejsou důvodem pro maturitu z informačních technologií.
Úloha 12
Jaká je přenosová technologie Ethernet?
A) kolizní, protože více stanic může začít vysílat ve stejný okamžik
B) bezkolizní, protože řídící stanice přiděluje práva vysílání
C) bezkolizní, protože každá pracovní stanice má pevně přidělen čas, kdy může vysílat
D) bezkolizní, protože vysílací stanice vytvoří „zámek“ a tím zabrání ostatním stanicím ve vysílání
Opět se ptám - k čemu tohle je? Odpověď na úlohu by měl znát správce počítačové sítě nebo programátor síťového software v nižších vrstvách síťového modelu, ale proč tím zatěžovat obyčejné uživatele? Opravdu to není nic, co by musel vědět každý, kdo si chce poslat email nebo zpracovat textový dokument. Je to jedna z otázek, určených ke zbytečnému memorování.
Úloha 14
Který z vyjmenovaných protokolů nefunguje na sítích LAN?
A) TCP/IP
B) SPX/IPX
C) XON/XOFF
D) NetBEUI
Zase totéž. Uživatel přichází ke zprovozněnému počítači, aby udělal svoji práci, a potřebuje rozumět práci s těmi programy, které používá, ne tomu, co se děje "uvnitř" - stejně jako pro řízení auta nepotřebujete detailní znalosti práce spalovacího motoru.
Navíc je úloha nejasná - LAN znamená Local Area Network, tedy místní síť - nikde ale není řečeno, jakými technologiemi má být realizována. Pokud budu mít v místnosti několik počítačů, v každém z nich bude telefonní modem a všechny budou spojeny s telefonní ústřednou umístěnou v téže místnosti (tzn. vlastní malá telefonní síť, kde se počítače spojují vzájemným voláním v případě potřeby), bude to stále síť LAN, na které se protokol XON/XOFF může používat (záleží na nastavení sítě, není to jediná varianta).
Aby bylo zadání přesné, měla by otázka znít: "Který z vyjmenovaných protokolů se nepoužívá v sítích Ethernet?"
Úloha 15
Přiřaďte ke každé technické zkratce vysvětlení:
15.1 ARP
15.2 UNIX
15.3 SQL
15.4 C++
A) operační systém(15.2)
B) programovací jazyk (15.4)
C) dotazovací jazyk (15.3)
D) síťový protokol (15.1)
E) textový editor
Další zbytečné memorování, platí to, co jsem napsal u předchozích úloh.
Osobně bych od tohoto testu (a vůbec výuky informatiky na SŠ) čekal zaměření mnohem více na praktické použití výpočetní techniky. Běžný uživatel by měl například mít alespoň nejzákladnější povědomí o bezpečnosti, měl by zhruba znát možnosti jednotlivých internetových služeb (např. by měl vědět, že email se naprosto nehodí pro posílání velkých souborů a měl by vědět o možnostech, které pro předávání velkých souborů existují), měl by vědět, co to znamená, když se mu ve webovém prohlížeči začátek adresy změní z http:// na https://, měl by také vědět, co to je phishing a jak ho poznat, měl by vědět, jak se chovat, aby se minimalizovalo nebezpečí vyzrazení důvěrných informací nebo riziko napadení jeho počítače škodlivým softwarem (které následně může vést i k vyzrazení důvěrných dat). Měl by vědět, že prakticky na všechny činnosti existuje více programů, takže pak nebude překvapený, když se na různých místech setká s různými webovými prohlížeči, poštovními klienty, kancelářskými balíky nebo třeba i celými operačními systémy. Měl by vědět, proč je dobré v dokumentech používat styly. To všechno je pro běžného uživatele mnohem důležitější, než číselné soustavy a doplňkový kód.
Jiří Fogl
0 comments:
Post a Comment