Centrální dodávky informačních a komunikačních technologií jsou v českých zemích po pětiletce SIPVZ nepřekonatelné tabu. V letech 2007-2010 ale rozvojové země, ke kterým stavem vybavení škol a penetrací vysokorychlostního připojení k Internetu možná stále patříme, nasazují díky projektu One Laptop Per Child k nebývalému trháku. Nebylo by lepší se k této strategii co nejdříve připojit? Nebo zůstaneme při zami a u tradičních českých sólových řešení?
Nadace One Laptop Per Child představila v tomto týdnu v Bostonu první funkční vzorek produkční verze svého stodolarového notebooku. Po prvních patnácti prototypových deskách bylo vyrobeno dalších pět stovek vývojářských desek pro další vývoj a testování OS a aplikací. Distribuce Linux Red Hat má nekomprimovaná nyní 250 MB, které se v JFFS2 (Journaling Flash File System Version 2) s komprimací scvrknou na polovinu. Pracuje se intenzivně na uživatelském rozhraní a na dalších částech systému. Počítač má 500MHz procesor AMD, 1 GB paměti flash a dva výklopné růžky na horním okraji displeje skrývají anténu Wi-Fi (ve stavu klidu zakryjí konektory USB a audio). Řada technologických novinek a plánované stamilionové série mohou změnit situaci nejen v cílových rozvojových zemích.
Když před téměř rokem a půl Nicholas Negroponte, vedoucí a zakladatel MIT Media Labs, oznámil svůj záměr za spolupráce významných výrobců AMD, Google, Motorola, Samsung, Red Hat, Brightstar, Nortel a mediální firmy News Corp vyrábět ve stamilionových počtech levné notebooky s cenou pod 100 dolarů, řada komentátorů brala tento plán s rezervou. Když ale v polovině loňského prosince byla vybrána jako výrobce tchajwanská společnost Quanta Computer Inc. a byla ohlášena výroba první série 5-15 milionů kusů ještě v letošním roce, začal se plán jevit jako reálný. OLPC by se měly dodávat nejprve v rámci pilotu v sedmi zemích (Argentina, Čína, Indie, Brazílie, Egypt, Nigérie a Thajsko), kde nadace dodávky dohodla přímo s vládou nebo s ministerstvy školství. Pouze to jsou pro nadaci vhodní partneři, bylo stanoveno i nejmenší objednatelné množství, které je jeden milion kusů. Stav jednání v jednotlivých zemích ukazuje mapa:
V zemích EU si všimněte Maďarska, Portugalska, Litvy a Lotyšska, se kterými jsme na chvostu ve vybavení škol a penetraci broadbandu. Pokud tyto země nakoupí OLPC pro své žáky, zřejmě se ocitneme spolu se Slovenskem zcela mimo. Celá řada odborníků si totiž slibuje od zavedení OLPC podporu radikálních změn ve výuce, samozřejmě v kombinaci s dalšími ICT nástroji: interaktivními tabulemi, dataprojektory, eLearningovými systémy, online publikačními nástroji a dalšími. A pochopitelně se změnou v práci pedagogů. EU tyto změny dlouhodobě podporuje a European Schoolnet a s ním provázané website se rozrůstají nebývalým tempem. Česká republika a MŠMT se ale prakticky ve většině těchto klíčových aktivit neangažují, na rozdíl od jiných postkomunistických zemí. Přitom pomníčky SIPVZ a www.edu.cz i RVP nebo státní maturita ukazují, kam vede sólová česká cesta. Zajímavé je, že se o tuto část školské politiky média a ani politici v předvolební době nezajímají. Podobně jako o umístění amerických raketových základen na našem území…
OLPC samozřejmě není jediným projektem, který míří do škol. V Číně bylo vyvinuto domácí konkurenční řešení YellowSheepRiver Municator YSR-639 s 64bitovým procesorem Godson-2 od BLX Semiconductor vycházejícím z RISC procesorů MIPS. Procesor pracuje s frekvencí 400-600 MHz, jsou použity paměti DDR SODIMM, počítač má běžná rozhraní jako PC (PS/2, USB, VGA a další), rozměry 180 x 145 x 37 mm, hmotnost 650 g a jako operační systém je použita čínská linuxová distribuce Thinix 3.0. Počítač má výstup i na televizní přijímač, externí 40GB USB pevný disk a kompletní stojí 150 dolarů (nyní 3300 Kč).
Ale vraťme se k úvodním otázkám a pokusme se o nich ještě před volbami diskutovat:
-
Nemělo by MŠMT zahájit jednání s OLPC o dodávkách v letech 2007-2010? Jaký mají na OLPC názor školy a školští informatici? Vědí vůbec o těchto aktivitách?
-
Nemělo by MŠMT intezivněji spolupracovat na projektech EU, jako je European Schoolnet a s ním spojené aktivity? Nebylo by už na čase přehodnotit aktivity ÚIV, odboru SIPVZ a dalších ministerských webů ? Jaká je návštěvnost těchto jednotlivých webů a kolik stojí jeden pageview?! Nemělo by se úsilí směřovat především na výukový obsah a podporu jeho tvorby?
-
Neměla by být vytvořena nezávislá samostatná agentura, jako například BECTA ve Velké Británii, která by oblast aplikace ICT ve školství především metodicky podporovala?
-
Nemělo by MŠMT směřovat granty z EU spíše přímo do škol a ne na své přímo řízené organizace?
Jan Wagner
0 comments:
Post a Comment