Možná vás zaskočím, ale i elektrotechnické stavebnice lze vyrábět samostatně a jejich výroba nemusí být příliš náročná. Jistě si řeknete, proč dnes vyrábět elektrotechnickou stavebnici, když ji mohu koupit již za 500 Kč v téměř každém hračkářství?
Odpověď je jednoduchá a sami na ni velmi rychle přijdete. Vyzkoušejte si porovnat následující dva příklady rodin s dětmi:
Příklad první rodiny
Rodina sestává z rodičů a dvou dětí – chlapce ve věku 11 let a dívky ve věku 8 let. Oba rodiče pracují a mají průměrný plat. Rodina bydlí na vesnici v rodinném domě. Jednoho dne rodiče přemýšleli, jaký dárek pořídit jejich synovi. Rozhodli se pro elektrotechnickou stavebnici. Obešli hračkářství, ale z nabídky elektrotechnických stavebnic nevybrali. V minulosti totiž jejich synovi koupili již několik technicky zaměřených stavebnic, které vybírali s ohledem na jeho zájmy. Poté co syn stavebnici dostal, vždy si s ní hrál po určitou dobu a následně jeho zájem začal upadat (dodávám se, že to je zcela normální). Proto se rozhodli změnit přístup.
Otec se nejprve pozeptal svých známých, zda neznají nějakého elektrotechnika či alespoň elektro-kutila-bastlíře. A podařilo se. Od něj získal řadu plánků na zapojování jednoduchých i složitějších elektrických obvodů. Dále otec nakoupil elektronické součástky a nějaký pomocný materiál. Jistě se ptáte na co? Otec se jednoduše rozhodl, že se synem elektrotechnickou stavebnici vyrobí samostatně.
Opravdu se jim to podařilo. Ukázalo se, že vyrobit elektrotechnickou stavebnici nebylo tak obtížné a pomoc vyžadoval syn jen v začátcích. Hra s elektrotechnickou stavebnicí syna velmi bavila a sestavoval stále složitější a složitější obvody. Poté se rozhodl zvolit střední školu elektrotechnického zaměření, na kterou navázal studiem na vysoké škole. Dnes je syn úspěšným inženýrem a je vděčný, že jej otec na cestu tajemného světa elektrotechniky přivedl.
Příklad druhé rodiny
Rodina opět sestává z rodičů a dvou dětí – chlapce ve věku 11 let a dívky ve věku 8 let. Oba rodiče pracují a mají nadprůměrný plat. Rodina bydlí v satelitním městečku na okraji města. Jednoho dne rodiče přemýšleli, jaký dárek pořídit jejich synovi. Rozhodli se pro elektrotechnickou stavebnici. Obešli hračkářství a koupili tu nejdražší, poněvadž se domnívali, že když tolik stojí, musí být zákonitě kvalitní.
Když ji dali synovi, byl v prvním okamžiku nadšen. Stavebnice byla designérsky velmi poutavě zpracována. Cizojazyčný návod ovšem nebyl tím pravým pro zapojování obvodů malého chlapce. Naštěstí stavebnice obsahovala i návod český, který byl ale v porovnání s cizojazyčným originálem poněkud rozsahově užší a neobsahoval veškerá zapojení uvedená v originálním cizojazyčném návodu.
Synovi se podařilo samostatně zapojit několik jednoduchých elektrických obvodů, které opravdu fungovaly. Potom ale začaly přicházet nezdary při zapojování středně složitých obvodů. Jelikož synovi nikdo neporadil a nepodpořil ho v překonávání prvních nezdarů, brzy na stavebnici zapomněl. Drahou elektrotechnickou stavebnici poté čekal stejný osud jako spoustu hraček předtím.
Porovnáme-li přístupy obou rodin, můžeme zde zaznamenat několik důležitých momentů. V prvním případě je nutné si povšimnout, že ačkoliv rodiče mohli zakoupit již vyrobenou stavebnici, rozhodli se ji vyrobit vlastními silami. Vlastně šlo spíše o pomoc synovi a on ji vlastnoručně vyrobil. Důležitý je zde výchovný moment, kdy otec naučil svého syna manuální zručnosti. Jeho veškeré činnosti bavily, jelikož byl hrdý na svou práci. Nejen že syna naučil manuální zručnosti, ale současně rozvíjel jeho tvůrčí myšlení a představivost. Taktéž je nutné povšimnout si kladných citových a emotivních vztahů, které se během výroby stavebnice mezi otcem a synem postupně rozvíjely a utužovaly.
Naproti tomu v druhém případě je třeba si všimnout několika chyb. Jednak toho, že synovi dali stavebnici, ke které neměl osobní vztah (nevyrobil si ji), ale spíše majetnický – teď je jeho. To by nebylo ještě tak špatné, vždyť každý nemá tolik času, aby stavebnici vyráběl samostatně. Zásadní chybou ale bylo, že o chlapcovi činnosti rodiče nejevili zájem a nepodpořili jeho šikovnost při zapojování obvodů. Stavebnice sice byla drahá, ale bohužel pro začátečníka navíc i složitá a namísto toho, aby rodiče začali hledat chybu u sebe, odsoudili stavebnici jako neúčelnou a nekvalitní.
To, jak posoudíte možná poněkud extrémní, ale na první pohled ilustrativní příběhy rodin, ponechám na vás. V případě, že se rozhodnete vyrobit elektrotechnickou stavebnici svépomocí, nabízím několik způsobů, jak ji levně a bez velkých obtíží vyrobit. Ničemu nevadí, že neznáte žádného elektrotechnika. V klidu zapátrejte třeba na Internetu a nebo v knihovně, kde jistě objevíte hned několik zdrojů zajímavých plánků pro zapojení elektrických obvodů.
Destičková stavebnice
Jedná se dle mého názoru o nejjednodušší způsob samostatné výroby elektrotechnické stavebnice. Základem jsou dřevěné destičky různých tvarů a velikostí dle součástek, které na ně budou připevněny. Destičky vyrobíte jednoduše - dnes se dají pořídit v hypermarketech typu OBI a Baumax i jiných menších prodejnách s kutilskými potřebami dřevěné hranoly různých profilů délky cca 2 m. Vyberte vhodný profil a potom už jen stačí příčně nařezat potřebné délky, což zvládne i dítě. Součástky, které pořídíte v obchodě s elektronikou, připevníte na destičky takto: ve vhodné vzdálenosti předvrtáme potřebný počet otvorů, do nichž se zastrčí vývody součástek (otvory navrtejte o něco menší, než jsou průměry hřebíků). Poté je upevníme zatlučením měděného hřebíku do díry. Získáme tak dobré mechanické i elektrické spojení. Předvrtat díry doporučuji proto, jelikož by mohlo lehce dojít ke zničení součástky (kovový vývod součástky by byl vtahován spolu s hřebíkem do destičky).
Vlastní propojování součástek se provádí pomocí vodičů, které jsou opatřeny pogumovanými krokosvorkami. Vodiče i krokosvorky levně zakoupíte v prodejně s elektronickým materiálem. Krokosvorky se při zapojování obvodů přichycují ke hřebíkům (viz obrázek). V případě zájmu můžete destičky nesoucí součástky stejného typu barevně odlišit, např. rezistory, kondenzátory, diody atd.
Zrealizovaný elektrický obvod pomocí samostatně vyrobené stavebnice může vypadat následovně.
Stavebnice, která je uvedena na následujícím obrázku, je od německého autora (dostupné na http://ftush.lernnetz.de/). Její stavbu je možné realizovat i během výuky v předmětu praktické činnosti na 2. stupni základních škol.
Svorkovnicová stavebnice
Další z možností, jak vyrobit elektrotechnickou stavebnici pro domácí potřeby malých kutilů, je svorkovnicová stavebnice. Propojování vodičů a vývodů součástek je možné provádět pomocí "lámací" svorkovnice pro běžné elektroinstalace – někdy též užíváno slangového termínu "čokoláda", která je v celku přišroubována k pevnému podkladu. Vhodně lze k tomuto účelu využít například kuchyňské prkénko přiměřených rozměrů, nebo jakoukoliv jinou desku. Umístíme-li více svorkovnic do tvaru čtverce či obdélníku, získáme dostatek svorek pro vytváření složitějších obvodů. Některé součástky nemají vhodné kontakty (např. vypínače) a proto je třeba připájet vodiče pomocí páječky. Svorkovnice nemusí být bezpodmínečně připevněna na pevném podkladě.
Takto vyrobená stavebnice je pro výuku málo praktická, ale ocení ji zejména úplní začátečníci, kteří nemají peníze na pořízení drahé elektrotechnické stavebnice a přesto se o elektrotechniku zajímají.
Krabičková stavebnice
O něco náročnější je výroba krabičkové stavebnice. Její výroba spočívá v umísťování součástek do různých plastových krabiček (zpravidla po jedné), kde jsou namontovány zásuvky na "banánky" a k nimž jsou vývody připájeny. Sestavování obvodů je potom rychlé a snadné - pouhým rozmístěním potřebných krabiček se součástkami a zapojováním vodičů s „banánky". Nevýhodou u této stavebnice je nutnost sehnat větší množství plastových krabiček menších rozměrů.
Pájená stavebnice
Jednoduché, ale zajímavé elektrické obvody lze vyrábět i bez elektrotechnické stavebnice. Dokládá to např. nápad uvedený na stránce http://www.quido.cz. Jak je uvedeno, konstrukční zásady jsou jednoduché: plochá baterie je použita jako zdroj, základna mechanické konstrukce a zároveň i jako montážní stojánek. Odpadá tedy plošný spoj a krabička jako vnější kryt. Vypínač, příp. konektor pájíme přímo na jeden z vývodů baterie. Větší součástky, např. sluchátko, se připevní k baterii gumičkou. U ostatních součástek (kondenzátory, rezistory, tranzistory) zkrátíme vývody asi na polovinu a v prostoru je mezi sebou připájíme.
Stavba takovéhoto obvodu trvá jen několik minut, je přehledná a levná. Pro první seznámení dětí s pájením, součástkami a schématy plně vyhovuje.
Věřím, že jsem vás alespoň částečně dokázal motivovat ke změně přístupu ve výchově vašich dětí. Pamatujte, i některé elektrotechnické stavebnice prodávané v obchodech mohou být nekvalitní, ale mnohdy častěji záleží na tom, jak přistupujete ke svému dítěti, tedy zda ho v činnosti se stavebnicí podporujete a podněcujete.
Hodnocením kvality elektrotechnických stavebnic jsem se podrobněji zabýval v časopise e-Pedagogium (str. 7 – 27).
Zda si říkáte, že uvedené příklady rodin jsou vzdáleny od skutečnosti, tak se mýlíte. Na internetovém portále FINANCE.CZ je uveden rozhovor s úspěšným manažerem Ivem Ščukou (Commercial Manager ve společnosti BUSINESS LEASE) o jeho životě a dětství. Na závěr zde uvedu zde část rozhovoru publikovaného na zmiňovaném portále.
Otázka? Čím jste tehdy chtěl být? Splnilo se Vám toto přání nebo ne?
Odpověď: Běžné přání jako popelář nebo kosmonaut se mi nesplnilo. Ve třinácti letech jsem však dostal pod stromeček elektrotechnickou stavebnici Merkur, kterou ti starší jistě znají, a tato stavebnice mne uchvátila možnostmi nejrůznějších pokusů. Následovala stavebnice tranzistorového rádia, které dokonce po sestavení opravdu hrálo. Hned příští rok jsem se přihlásil na elektrotechnické učiliště a následně i vysokou školu, takže moje přání se mi asi splnilo beze zbytku. To, že nyní pracuji trochu v jiném oboru považuji spíše za výhodu, zkušenosti z oblastí elektroniky a zvláště výpočetní techniky jsou v dnešní, přetechnizované době neocenitelnou výhodou.
Dostál Jiří PaedDr PhDr
0 comments:
Post a Comment