Tento seriál si všímá drobných vad v jinak skvělých rámcových vzdělávacích programech. Vycházím z předpokladu, že žádný projekt nemůže být dokonalý. Je ale možné postupně ho vylepšovat, pokud kritické připomínky padnou na úrodnou půdu. Zda je autoři rámcových vzdělávacích programů akceptují, nebo alespoň zváží, záleží výhradně na jejich rozhodnutí.
Při čtení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání mě napadlo, zda nejde o příliš rozsáhlý dokument. Můžeme vůbec označit 117 stránkový elaborát s 95 stránkovou přílohou za rámec pro vzdělávací programy? Myslím si, že nikoliv. Velký rozsah RVP ZV má jeden citelný negativní důsledek – jednotlivý učitel nedokáže obsáhnout takové množství textu. Přečíst ho samozřejmě může, ale osvojit si ho a každodenně naplňovat? To by muselo jít o text mnohem kratší…
Místo pouhého rámce máme vlastně hotový vzdělávací program. To dosvědčuje i častá podobnost mezi formulacemi vzdělávacího programu Základní škola a některými očekávanými výstupy z RVP ZV. RVP ZV samozřejmě umožňuje větší volnost, ale spíše ve formální části jako je integrace předmětů. Zrovna v této oblasti se ale školy vůbec nechystají nabytou svobodu využít…
Učivo v RVP ZV je pouze doporučené. Škola ho nemusí ve svém ŠVP akceptovat. Pokud je učivo nepovinné, nemá být v RVP ZV vůbec uváděno! Proč tam je, netuším. Zbytečně tím totiž celý dokument nabobtnává.
Redukci by si zasloužily i očekávané výstupy. Dokonce bych si uměl představit, že očekávané výstupy by v RVP ZV nebyly vůbec uvedeny a škola by je stanovila až ve svém ŠVP. Pouze v tomto případě by byl RVP ZV skutečným rámcem, nikoliv hotovým vzdělávacím programem! Rozhodně je nesmyslné určovat očekávané výstupy ve třetí třídě a zároveň je označit za nezávazné.
Ve skutečném rámci má být pouze to, co je naprosto závazné! Ostatní informace patří do metodických tipů, které škola může a nemusí využít. Například do Manuálu k tvorbě ŠVP.
Malý počet disponibilních hodin příliš neumožňuje profilaci škol. Obzvláště to platí pro první stupeň ZŠ. V rámcovém učebním plánu by měly být určeny buď naprosto minimální dotace vzdělávacích oblastí, nebo lépe jen celkový počet hodin v daném ročníku. Škola by pak určovala sama, kolik hodin věnuje na výuku vlastních předmětů, o které vyučovací předměty půjde a zda vůbec bude předměty vymezovat. Stanovené cíle i klíčové kompetence totiž může naplňovat v organizačním uspořádání předmětovém, nebo jiném, třeba formou integrované tematické výuky, která staví na celoročních projektech, či samostatných modulů.
Stejné pročištění by zasloužila i průřezová témata. Pokud si je čteme, setkáváme se s obrovským množstvím slov a nesrozumitelných formulací. Myslím si, že by stačilo vymezit cíle daného průřezového tématu. Ty bych doplnil zdůvodněním, proč je právě toto průřezové téma povinnou součástí budoucích školních vzdělávacích programů. Škola by též měla být explicitně upozorněna na to, že může jakékoliv další průřezové téma doplnit.
Pokud jde o cíle základního vzdělávání, zdá se mi, že číslo devět je akceptovatelné, i když také v tomto případě by mohlo dojít k jejich redukci… Škoda, že autoři RVP ZV nepřevzali jednoduše zformulované čtyři pilíře vzdělávání, jak je nacházíme v materiálech UNESCO:
-
učit se poznávat
-
učit se jednat
-
učit se žít společně
-
učit se být
Co ale autoři RVP ZV určitě přehnali, jsou klíčové kompetence. Počet 28 odstavců klíčových kompetencí je příliš rozsáhlý. Zvláště, když si uvědomíme, že každý z odstavců obsahuje přibližně 6 skutečných klíčových kompetencí. Dostáváme se tedy hodně přes stovku klíčových kompetencí… Učitelé si stěží dokážou zapamatovat tak rozsáhlý výčet, čímž bude velmi znesnadněno jeho začlenění do výuky. Také žáci si těžko osvojí tolik dovedností…
Porovnejte sami stručnost a výstižnost souboru 39 Klíčových kompetencí pro evropskou vzdělanost, který vznikl na půdě Evropské unie, s 28 klíčovými kompetencemi v RVP ZV.
Klíčové kompetence pro evropskou vzdělanost, část Objevování:
-
Zvažovat různé zdroje dat
-
Radit se s lidmi ve svém okolí
-
Konzultovat s experty
-
Získávat informace
-
Vytvářet a uspořádávat dokumentaci
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, část Kompetence k řešení problémů:
Na konci základního vzdělávání žák:
-
vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
-
vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
-
samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
-
ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
-
kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
Rozsáhlá Příloha k RVP ZV by vůbec nebyla zapotřebí. Stačilo by pouze uvést, že „žáci s mentálním postižením budou vyučováni podle RVP ZV, ale s ohledem na své osobní maximum“. Všechny části RVP ZV se pro ně tudíž stanou nepovinnými.
Je škoda, že autoři RVP ZV nedokázali udržet na uzdě svou „inspiraci“ a vytvořili nesrozumitelný a extrémně rozsáhlý elaborát. Méně by bylo více! Rámcovým vzdělávacím programem by se necítil nikdo omezován a učitelé by mohli tento maximálně pětadvacetistránkový text snadno zapracovat do svých školních vzdělávacích programů. I ty by potom byly mnohem kratší, a možná by si je dokonce někdo přečetl, například rodiče…
Radek Sárközi
0 comments:
Post a Comment