Česká škola: Radek Sárközi: Školství ve volebním programu Strany zelených aneb Myslíme na zítřek

Podpora školství a vědy – Kvalitní život v budoucnosti - tímto sloganem začíná část volebního programu Strany zelených zaměřená na oblast vzdělávání, vědy a výzkumu. Co tato politická strana nabízí učitelům, žákům a rodičům? A dostanou se zelení vůbec do parlamentu?

Premiér Paroubek hodlal svého času prosazovat zákony s Marťany. Nevím, jestli tím myslel zelené mužíčky, ale ukazuje se, že užší povolební spolupráci se Stranou zelených brání blízkost ČSSD a KSČM. Předvolební průzkumy sice naznačují, že zelení předstihnou i KDU-ČSL, tato strana ale nemá tak pevné voličské jádro jako tradiční politické strany, které dnes sídlí v parlamentu. Její pozice je podobná jako pozice Unie svobody…

Zelení mile překvapují věcností. Mají ale dostatek osobností, které by mohly zaplnit parlament? Asi ne, ale podívejte se, kolik šedých myšek z ČSSD, KSČM či ODS je v současné době mezi poslanci. Myslím si, že většinu z nich lidé vůbec neznají…

Co nabízí Strana zelených v oblasti školství?

„Chceme, aby ze škol odcházeli lidé připravení pro život ve svobodné, demokratické společnosti. Občané, kteří budou schopni nést odpovědnost za svůj život, cítit spoluodpovědnost za druhé a za společenství, ve kterém žijí, včetně odpovědnosti za životní prostředí, které zanecháme dalším generacím. Vzdělání musí mladé lidi naučit otevřenému kritickému myšlení, schopnosti reagovat na vývoj technologií, schopnosti chápat svět v ekonomických a ekologických souvislostech. Vzdělání musí být přístupné každému tehdy, kdy jej potřebuje.“

Přiznám se, že začátek volebního programu Strany zelených mi přímo mluví z duše! Osobně bych chtěl totéž. Jak těchto cílů ale dosáhnout? Tady už zelení tak košatí nejsou. Vlastně nenabízejí žádný postup… A tak úvodní odstavec jejich školského programu zůstává pouze deklaratorním textem, který je celkem sympatický a vybírá důležitá témata, jež by bylo dobré akcentovat.

Zvýšíme platy učitelům

„Ve škole mají děti získat nejen znalosti, pracovní a společenské návyky, škola má také podporovat touhu po dalším poznání, rozvíjet osobnost dítěte a jeho přirozené nadání. K tomu potřebují školy a učitelé dobré hmotné vybavení a finanční zajištění. Zasadíme se o zvýšení finančních prostředků pro školství, chceme také vyšší platy pro učitele.“

Zvyšování platů je oblíbený slib všech politických stran. Grossovi se to podařilo u policistů, Fišerovi u lékařů a Buzkové u učitelů… Zelení bohužel neuvádějí, zda se mají platy učitelů zvednout o 1%, 10 % či 100 %. V tom je jejich program bezpečně nekonkrétní. Zřejmě se poučili z vládního prohlášení ČSSD z roku 1998 o 130% průměrné mzdy pro učitele, které této straně neustále někdo připomíná, a zřejmě ještě pár desítek let připomínat bude… Mimochodem, stejnou cestou šla i ODS a žádné zvýšení platů učitelů neslibuje, tedy kromě nižších daní, které povedou k zvýšení čistých mezd u všech zaměstnanců.

Základní školy

„Snížení počtu žáků ve třídách z důvodů populačně slabší ročníků nesmí být důvodem k propouštění učitelů nebo zavírání škol. V každém případě je nutné zachovat a rozšířit síť škol na venkově. To není důležité jenom pro vzdělávání, ale i pro udržení stabilního osídlení ve venkovských regionech, udržení charakteru krajiny, funkční zemědělství a další pro aspekty regionálního rozvoje. Kvalitní vzdělání je rovněž významný nástroj integrace národnostních a etnických menšin do společnosti.“

Dovolím si polemizovat s myšlenkou, že podpora málotřídních a malých venkovských škol má smysl. Náklady na výuku jsou zde enormně vysoké. Žáci stejně studují druhý stupeň v největší vesnici v okolí a střední školu ve městě. Zpátky na vesnici se jim většinou nechce. Šance sehnat nějaké zaměstnání zde není příliš vysoká. Společenský život se tu rovněž blíží nule. Perspektiva veškerá žádná… Venkov by musel umět nabídnout mnohem více. Školní autobus, který sveze žáky z malých vsí do větší, by možná rodičům pomohl mnohem více, než současné využívání služeb Českých drah a autobusových linek. Česká republika je země s nejvyšším množstvím málotřídních škol široko daleko, je jich celá třetina. Vzhledem k tomu, že průměrný počet žáků na učitele v Čechách je srovnatelný s průměrem v zemích EU, doplácejí na málotřídní školy učitelé i žáci z větších městských škol, kde se počet žáků ve třídách povážlivě blíží 30, a někdy toto číslo dokonce převyšuje! Ovšem nastavení minimálního počtu žáků v jedné třídě (ročníku) ZŠ na 17 a maximálního na 34, se mi zdá od ČSSD opravdu macešské. Sedmnáct žáků by spíš mělo být optimem, nikoliv minimem a počet žáků nad 25 bych nepovoloval…

Bez přijímacích zkoušek na střední školy

„Chceme zvýšit počet studentů na gymnáziích. U středních odborných a učňovských škol klademe důraz na přípravu pro praktický výkon profese. Podporovány musí být obory, v nichž se již dnes projevuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, tzn. kvalifikovat pro trh, ne pro pracovní úřady. Zrušením přijímacích zkoušek chceme otevřít přístup na střední školy těm, kteří mají pro studium předpoklady. Zkoušky budou podmínkou pouze v případě, že žák nesplní kritérium prospěchu v posledním ročníku před zkouškami, např. horší prospěch než chvalitebný z hlavních předmětů.“

Tento bod je zatím nejkonkrétnější. Kdo má trojku na vysvědčení, bude muset dělat přijímačky na gymnázium. Větší honba za známkami, to je podle zelených způsob, jak vyléčit tento neduh českého školství… Překvapilo mě sociálně-inženýrské pojetí, kdy pracovní trh bude určovat, kterým oborům se má vyučovat. Jde něco takového zařídit? Když dnes chybí několik dělnických profesí, budou chybět stejné za dva tři roky, až se vyučí příslušní učni? Nenahradí je mezitím cizinci? Střední školy by měly naopak poskytnout svým absolventům co největší všeobecné vzdělání. Nemyslím tím plané teoretizování, ale důležité životní kompetence, které jim umožní být flexibilní a přizpůsobit se změnám na pracovním trhu. Především schopnost a ochotu učit se nové věci a získávat další dovednosti.

Bez přijímacích zkoušek a bez školného na vysoké školy

„Vysoké školy mají klíčovou roli v přípravě absolventů pro budoucí znalostní společnost. Podpora školství a vědy je dlouhodobě efektivnější, než investiční pobídky pro nadnárodní korporace! Nechceme školné na vysokých školách, problém financování neřeší, ale ztíží přístup ke vzdělání pro studenty z rodin s nižšími příjmy. Chceme otevřený přístup na vysoké školy bez přijímacího řízení. Šanci studovat musí mít každý, kdo je nadaný a pracovitý. Na vysokých školách budeme podporovat vědu, výzkum a vývoj. Vysoké školy musí být špičkovými vědeckými pracovišti. K uspokojení široké poptávky po studiu je nutná síť kvalitních škol s převážně bakalářskými programy pokrývající všechny regiony. Zasadíme se o vznik nových vysokých škol i nových studijních oborů. Pro rozvoj mezinárodně srovnatelného výzkumu a vývoje u nás je třeba, aby se vybrané vysoké školy staly také špičkovými vědeckými pracovišti. Je realistické, aby v Česku existovalo několik prestižních „výzkumných“ univerzit, jejichž vznik formou vývoje nejlepších stávajících škol nebo založením na zelené louce budeme podporovat.“

Česká republika je s absencí školného posledním ostrůvkem v souostroví Evropské unie. Mýtus o tom, že školné na vysokých školách „ztíží přístup ke vzdělání pro studenty z rodin s nižšími příjmy“ byl vyvrácen právě v zemích, kde školné funguje. Doplňuje ho totiž promyšlený systém půjček, spoření, odkladů plateb nebo úlev.

Větičce „Šanci studovat musí mít každý, kdo je nadaný a pracovitý.“ nerozumím. Bude mít šanci studovat každý, nebo musí být nadaný a pracovitý? Nadání a pracovitost zkoumají právě současné přijímací zkoušky… Že by vzniklo prestižní univerzitní vědecké pracoviště na zelené louce, pochybuji. Souhlasím s myšlenkou směřovat finance spíše do vzdělávání a výzkumu, než do pochybných investičních pobídek zahraničním firmám, které deformují konkurenční prostředí na domácím trhu. Uvolněné prostředky by měly směřovat hlavně do rekvalifikačních programů. Doporučuji inspirovat se přístupem Velké Británie, která pro tento účel dobře využívá evropské fondy.

Prostor i pro alternativní školství

„Je třeba připravit flexibilní a prostupnější vzdělávací systém, který by umožnil větší bohatost učebních plánů. Strana zelených bude prosazovat, aby na základních školách byla pestrá nabídka výukových programů včetně alternativních. Větší možnosti by přitom měly být nejen na soukromých školách, ale také na veřejných. Učitelé, kteří chtějí pracovat s u nás málo používanými, ale v zahraničí osvědčenými metodami, by k tomu měli dostat příležitost. V přípravě nových učitelů na pedagogických fakultách by měl být alternativním systémům, jako je waldorfská škola, montesorri, daltonský plán apod., věnován větší prostor. Chceme, aby domácí vzdělávání na úrovni 1. stupně (1. až 3. třída ZŠ) bylo rovnocenné vzdělávání institucionálnímu. Odpovědnost za domácí vzdělávání svých dětí mají nést rodiče, nikoliv škola; škola má pouze kontrolovat, jestli je dítě vzděláváno v souladu se závaznými učebními dokumenty.“

Patřím k lidem, kteří alternativnímu školství fandí. Proto mě překvapilo, že jeho propagátoři nevědí, že Montessori se píše s dvěma s, nikoliv r… První stupeň podle mých informací tvoří také třída čtvrtá a pátá, ale nechci se s autory programu, jistě uznávanými odborníky, hádat. Ostatně, zdůrazňování chyb je doména tradičních škol, nikoliv reformních. Tak rozsáhlá zmínka o alternativním školství v jinak dost skoupém programu je potěšující. Zvlášť, když mu hrozí likvidace zaváděním rámcových vzdělávacích programů. To jsou paradoxy: právě probíhající reforma školství zlikviduje reformní školy… Pochybuji o tom, že čeští učitelé „kteří chtějí pracovat s u nás málo používanými, ale v zahraničí osvědčenými metodami“ k tomu nemají příležitost. Učitelé je používat nechtějí, případně to neumějí. Nebo že by o těchto metodách nic nevěděli? I to je možné…

Vzdělání - úkol na celý život

Proces vzdělávání je celoživotní, nelze jej omezit jen na školu. Svět se nyní rychle mění, s tím, co se člověk naučí ve škole, celý život nevystačí. Je třeba vytvářet možnosti celoživotního vzdělávání pro lidi středního i staršího věku. Proto Strana zelených usiluje o co největší podporu celoživotního vzdělávání.

Podpora celoživotního vzdělávání se usídlila ve všech volebních programech. Ani zelení na ni nezapomněli. Opět ale chybí informace, jak to zařídit…

Shrnutí

Volební program Strany zelených je natolik obecný, že strana nebude mít problémy s jeho plněním, pokud se dostane do vlády. Zelení se poučili z chyb konkurentů a neslibují něco, co nemohou a ani nechtějí splnit. Z tohoto pohledu jde o realistický projekt, jehož cíle se dají uskutečnit. Budeme se muset nechat překvapit, jak se to zeleným podaří. Příliš jasný návod, které kroky směřují k vytyčeným cílům, totiž nenabízejí.