Zřídit radu školy uložil jako povinnost školský zákon. Možnost zřít radu tu však byla již před vydáním zákona a na řadě škol byla dávno zvolena. Otázkou je, komu a k čemu rada školy slouží. Jaká je její role v systému řízení školy. Zkušenosti z činnosti zřízených rad jsou různé a názory na jejich potřebnost a význam nejednoznačné. Co když tu vznikl jen další administrativní nástroj, působící komplikace ředitelům škol? Komu a co vlastně rada školy radí?
Životaschopnost rady školy zajišťuje demokratická volba a její složení. V radě jsou zastoupeni z jedné třetiny zástupci zřizovatele školy - obce nebo města. Druhou třetinu členů tvoří zvolení zástupci veřejnosti reprezentovaní rodiči žáků školy. Poslední třetinou jsou zaměstnanci školy, zvolení zástupci učitelů. Členem by neměl být ředitel, který je ale orgánu k dispozici k podávání informací a vyjádření k projednávaným otázkám. Radu vede zvolený předseda. Řídí se schváleným plánem a má za povinnost sejít se k jednání alespoň dvakrát ročně. Obsah jednání je rozmanitý. Vyjadřuje se ke školnímu vzdělávacímu programu, schvaluje výroční zpráva školy, školní a klasifikační řád. Má právo hovořit do koncepčních záměrů rozvoje školy. Vyjadřuje se k návrhu rozpočtu školy na další rok, může vyžadovat seznámení s výsledky hospodaření školy. Má projednat závěry inspekcí provedených na škole. Zabývá se podněty a oznámeními rodičů i veřejnosti k práci ředitele školy nebo k plnění role zřizovatele.
Tolik teorie. A jaká je praxe? Z výčtu se pravomoci rady školy se zdají být široké. Také možnost vyjadřovat se k práci ředitele a navrhnout zřizovateli konkrétní opatření, jsou –li v práci školy problémy, dávají radě možnost významně ovlivnit fungování školy. Je otázkou, zda vytvořený orgán je schopen nemalé možnosti využít a svoji roli uplatnit. Je všeobecně známo, že se do podobných veřejných funkcí se lidé příliš netlačí. Často je problém radu ustavit tak aby měla dostatečný počet členů, ze všech tří vyjmenovaných oblastí. Mnohdy se stanou členy lidé, kteří nechtějí jít do konfliktů a řešit vzniklé krizové situace. Rada spíše jenom odkývá zprávy a tiskové podklady ředitele. Nenachází odvahu jít hlouběji do problémů, prosadit své pohledy na problémy školy. Takto jen formálně pojaté fungování rady většinu členů odrazuje. Rada se schází sporadicky, spíše z iniciativy ředitele, než aby sama přicházela s podněty a návrhy směrem ke škole. Je tak spíše jen administrativním přívěskem, kterým se naplňuje litera zákona. Problémem je neschopnost rady řešit finanční otázky, které bývají trvale nejpalčivější. Proto si většina škol ponechává paralelně „sdružení rodičů“, které takové možnosti podpory školních aktivit má. To ale často vede k dvojkolejnosti a dohadům o kompetencích obou podpůrných orgánů školy.
Jsou jistě dobré příklady fungování rady, které by mohly inspirovat školy, kde rada spíše jen z roku na rok přežívá. Uvítáme takové příklady a zveřejnění její činnosti, jako příklad k následování ostatním. Je škoda nabídnutou možnost podpory školy nevyužívat.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment