Dnešní den je významný pro většinu žáků devátého ročníku základní školy. 24. duben je datum prvého termínu přijímacích zkoušek na střední školy. Po loňských emocích, spojených s redukcí možností počtu přihlášek podaných v prvním termínu, letošní přijímací řízení prochází klidně.
Není to klid jen zdánlivý? I letos zůstává kolem přijímacího řízení na střední školy řada nezodpovězených otázek. Je pravda, že s klesajícím počtem absolventů základních škol, ve srovnání s nabídkou počtu míst pro budoucí studenty na středních školách, stávají se dohady o způsobu a počtu podaných přihlášek jen akademickou debatou. Letos platí víc než kdykoliv dříve, že většina uchazečů najde svoji školu již v prvém termínu. Dokonce se významně projeví, že mnozí uchazeči mají zřetelný příslib o přijetí již dávno před dnešním termínem konání přijímacích zkoušek. Mnoho středních škol písemné zkoušky vůbec nekoná, protože počet uchazečů je v rovnováze, nebo dokonce nižší, než počet volných míst. Tam kde je mírný převis, stanovily školy limit průměru známek ze základní školy, který umožnil uchazečům přijetí bez zkoušek. I tito žáci si dávno spočítali, že jsou fakticky na školu přijati.
Přes uvedené skutečnosti, je stále ještě dost otevřených otázek, které uchazeče o studium a zvláště jejich rodiče nenechávají v klidu. Například jim nebylo zřetelně sděleno, k čemu slouží středním školám výstupní písemné hodnocení, které na vycházející žáky zpracovaly základní školy a které odešlo spolu s přihláškou. Jak je jeho obsah významným hlediskem při rozhodování o přijetí? A pokud není, jak je ze strany středních škol naznačováno, pak je na místě otázka, zda má takové hodnocené vůbec nějaký smysl? Další nejasnosti vznikly kolem formy přijímací zkoušky. Některé střední školy podmínily přijetí účastí v celostátně závazných testech společností CERMAT, které proběhly na více než polovině základních škol počátkem února. Jak se řeší situace, když základní škola tyto testy vycházejícím žákům nezadala? A pokud je tito žáci budou tvořit dodatečně, jako součást přijímací zkoušky, jak zajistit srovnatelnost výsledků a podmínek zkoušky uchazečů. Na škole řešíme otázku, zda se tomuto testu podrobit v přijímacím řízení může znovu žák, který je neúspěšně absolvoval na naší škole. Jednoznačné odpovědi jsme se nedočkali. Tyto nejasnosti a různý výklad pravidel ze strany středních škol jen zbytečně zneklidňují rodiče a vedou k dohadům o objektivitě celého procesu přijímání budoucích studentů.
I tentokrát jsem jako učitel matematiky vycházejícím žákům nabídl, tak jako v předcházejících létech, přípravu k přijímacím zkouškám. Změněná situace, kdy víc než polovina žáků měla řadu měsíců před konáním zkoušek jistotu přijetí, mne vedla k novému pohledu na celou přípravu. Pojal jsem ji jako globální opakování veškeré matematiky základní školy se zaměřením na budoucí obsah výuky matematiky na střední škole. Snažil jsem se v mezích možností a schopností žáků o doplnění a rozšíření učiva z pohledu požadavků střední školy. Tento způsob vedení přípravy byl žáky i jejich rodiči přijat s pochopení a zájem a docházka k výuce byla lepší, než v době přípravy zaměřené jen úzce na přijímací zkoušky.
Trend zjednodušování přijímacího řízení ze strany středních škol, ke kterému byly dovedeny snižujícím se počtem vycházejících žáků a „bojem“ o tyto žáky, považuji z pohledu základní školy za pozitivní. Přiblížila se doba, kdy přijímací zkoušky v dnešním pojetí zaniknou a budou nahrazeny volnou nabídkou středních škol a svobodným výběrem vycházejících žáků, resp. jejich rodičů. Den D se tak zcela ztratí z kalendáře významných dnů absolventů základních škol.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment