Snad na každé základní škole řeší způsob, jak a z jakých zdrojů se vybavit výpočetní technikou. Ani naše škola není výjimkou. V současné době máme dvě učebny. Jednu z nich máme vybavenou v rámci projektu Indoš, druhá vznikla pak naší vlastní iniciativou. Nedostatečné finanční zdroje jsme nahradili použitím moderní a pro nás neznámou technologií. Tím vznikl odvážný projekt, který nám přinesl nejen výrazné finanční úspory, ale i zajímavé praktické zkušenosti.
Tento příspěvek zazněl na konferenci Počítač ve škole 2006 v Novém Městě na Moravě a je publikován v jejím sborníku.
Stáli jsme před problémem koncepce celé učebny, která by mohla sloužit k výuce především informatiky. Potřebovali jsme pořídit nejen nový server, ale dovybavit síť dalšími počítači. Pochopitelně jsme řešili i otázku programového vybavení. Nákup serveru byla celkem jasná záležitost z hlediska hardware. Vzhledem k tomu, že se nám naskytla možnost zkusit v provozu GNU/Linux - RedHat 9.1, přesvědčili jsme se, že tento operační systém nám zajistí stabilitu a spolehlivý chod serveru. Tato první (a pozitivní) zkušenost s Linuxem nás vedla i k dalšímu kroku - MS Windows 98 na stanicích jsme brzy přeinstalovali na tehdy novou českou distribuci Danix. Tím jsme v podstatě dovršili první část přestavby učebny. Přibylo sice několik málo počítačů, ale kapacita učebny nebyla ještě naplněna.
Přibližně dva roky zkušeností s pro nás tehdy neznámým operačním systémem nám změnilo pohled na problematiku investic a využití software ve výuce. Ředitele školy přesvědčily desetitisíce ušetřené za nákup komerčních programů a operačních systémů na server a pracovní stanice. Děti přivítaly zajímavé alternativy programů, které doposud neměly možnost zkusit. Učitelé informatiky zjistili, že i na stanicích s GNU/Linuxem lze děti učit práci dle požadavků stanovených osnovami. Navíc se spolehlivost provozu výrazně zvýšila, což přineslo další finanční i časové úspory se správou počítačů.
Za ušetřené finance jsme se tak mohli pustit do finálního řešení - dovybavení učebny počítači na plný stav, pořízení dataprojektoru apod. Situace byla o to pozitivní, že se nám podařilo získat darem přes deset počítačů, pochopitelně starších, méně výkonných. Vznikla tak otázka, jestli je zapojit do sítě v učebně, nebo koupit stanice nové. Z tohoto stavu vznikla myšlenka zapojit stanice jako tenké klienty - využít tedy darovaných počítačů.
Po testovacím provozu jsme dokoupili dva počítače (Celeron 1,8 GHz, 1 GB RAM), které jsme nainstalovali jako servery, na oba jsme použili GNU/Linux - Debian Sarge. Tato distribuce nabízí velké množství programů. Ke každému serveru je možné připojit bez problémů 10 stanic (používáme několik PI 120 MHz/32 MB RAM, dále AMD 450 MHz/128 MB RAM), aniž by byla odezva stanic při práci dlouhá. V učebně máme tedy dvě skupiny klientů, každá má svůj samostatný server. Oba servery jsou pak propojeny s datovým serverem, kde je centrální úložiště dat uživatelů.
Současný stav a možnosti využití takovéto učebny s tenkými klienty můžeme hodnotit z několika pohledů. Tím prvním - důležitým pro vedení školy - je finanční náročnost pořízení takového řešení. To souvisí s použitým programovým vybavením a cenou nakoupeného hardware. Cena programového vybavení je de facto nulová pro libovolný počet stanic či serverů. Distribuci lze získat volně na internetu, je ovšem potřeba zaplatit vlastní instalaci, pokud není správce schopen toto provést sám. Vyjádřit finanční výhody s ohledem na hardware je složitější, protože je několik variant. Pokud má škola vlastní počítače (skutečně stačí PI 120 MHz), je třeba do nich dokoupit jen vhodné síťové karty umožňující boot stanic ze serveru (stojí několik málo stokorun). Výše uvedené servery snad ani nemá cenu kupovat, je lepší použít nové na 64bitové architektuře - i zde je cena za jeden server do 30.000,- Kč. Navíc je k takovému serveru možno připojit najednou i 20 klientů - stačí tedy jeden. A to je z hardware v podstatě vše, nebudeme-li se zabývat dalšími síťovými prvky, jako jsou kabely, switch, záložní zdroj či tiskárna - toto musíme pořídit vždy.
Dalším pohledem je problematika správy takovéto učebny. Vzhledem k tomu, že při zapojení stanic jako tenkých klientů se všechny operace odehrávají na serveru, správce na stanicích řeší jen problémy s hardwarem, tedy správně zapojené kabely nebo výměnu myši. Ostatní zásahy do programů nebo uživatelských účtů provádí správce jen na serveru a to ještě může využít možnosti vzdálené správy, například z kabinetu. Odolnost Linuxu proti virům je již snad obecně známa, od samého začátku jsme neřešili jediný takový problém. Protože jsme použili jako stanice staré počítače, je nutné občas nějaké součástky vyměnit. V případě, že jako klienty použijeme nové počítače, tento problém zřejmě na delší dobu odpadá. Další výhodou správy tenkých klientů je vybavení stanic - jsou bezdiskové, bez mechanik, nehrozí tedy potíže s pevnými disky nebo neoprávněným použitím výměnných médií.
Posledním, velmi podstatným pohledem, je možnost využití takové učebny ve vlastní výuce. Je třeba si uvědomit, k čemu žáci na základní škole používají počítače, v jakých předmětech a jaké programové vybavení potřebují.
Předem lze říci, že učebnu s tenkými klienty s výkonem výše uvedených serverů zřejmě nebude možné použít pro práci v náročných grafických aplikacích. Toto není problém základních škol, spíše odborných škol středních - a to ještě některých. Naopak v ostatních typech aplikací můžeme řešení velmi dobře použít, nejlépe právě ve výuce informatiky. Distribuce GNU/Linux - Debian Sarge obsahuje několik tisíc programů, které ani na základní škole nevyužijeme.
V hodinách informatiky se děti nejvíce těší na práci s internetem. Používáme několik prohlížečů, přičemž Firefox je nejoblíbenější. Jeho výhodou je i to, že je multiplatformní - děti tedy nemají potíže s jeho používáním. Navíc - mají-li možnost zkusit několik prohlížečů, rychleji pochopí princip ovládání programu jako takového a jakákoli změna je nezaskočí.
Druhou významnou skupinou programů jsou kancelářské aplikace. Opět se nabízí několik variant textových editorů, několik tabulkových procesorů, nástroje pro prezentace či tvorbu webu. Naši žáci už mají zkušenost s kancelářskými balíky Open Office (multiplatformní) a KOffice, tabulkovým procesorem Gnumeric atd.
Zejména menší děti rády využijí chvilky ke spuštění nějaké hry nebo podobně zaměřeného programu. Mohou se tak lépe naučit práci s myší, ovládat klávesnici…
Celkový výsledek z používání těchto programů v informatice je pozitivní. Dětem nedělá potíže ovládat jinak vyhlížející programy, také přechod mezi aplikacemi podobného zaměření je pro ně jednoduchý a nenáročný. Ani učitel, který věnuje několik minut novému programu, nezůstane bezradný.
Zvolené programové vybavení (použití GNU/Linux) nese s sebou dvě důležité výhody. První výhodou je, že se děti naučí lépe chápat funkce jednotlivých typů programů, nezůstanou fixovány na jedno prostředí, zvyknou si u práce více přemýšlet. Změna prostředí programu je nezaskočí. Učí se řešit problém, nikoli práci v konkrétním programu. Podařilo se nám ve škole odstranit obvyklou programovou komerční monokulturu.
Druhou výhodou je skutečná možnost volby a svoboda ve využití programů. Je to dáno především typem licencí software. Aplikace jsou volně šiřitelné a to na libovolný počet počítačů. Distribuce Debian Sarge umožňuje vybrat jen ty programy, které skutečně potřebujete na konkrétním počítači - na server tedy můžete instalovat jen síťové aplikace, na stanice nejspíše použijete i některé z grafických uživatelských prostředí. Nainstalujete si jen ty programy, které vám vyhovují. Při rozšiřování sítě neplatíte za dokoupení licencí. Projeví-li některý žák zájem o programy, můžete mu bez obav zkopírovat instalační DVD. Podporujete tak legální používání software.
Závěrem bych rád konstatoval, že i přes naše počáteční obavy se celý projekt s učebnou realizovanou vlastními silami a prostředky ukázal jako správný a plně vyhovující zvyšujícím se nárokům na výuku informatiky. Nejsme omezeni jen jedním typem operačního systému a to nám umožňuje i zkvalitnit výuku praktickým používáním více systémů. Naše zkušenosti rádi poskytneme i jiným školám, které se potýkají se stejnými problémy.
Miroslav Šimák
0 comments:
Post a Comment