Využití informačních a komunikačních technologií ve výuce se v uplynulé pětiletce SIPVZ redukovalo ve školách především na existenci počítačové učebny s počítači propojenými do sítě a připojené k Internetu. Informační gramotnost pedagogů bez aplikace v běžné výuce díky malému počtu počítačů v řadě škol a nedostupnosti prezentační techniky pak ztrácí částečně smysl. Využití dataprojektorů a interaktivních tabulí by díky poklesu jejich cen a znormálnění financování ICT ve školách mohlo situaci výrazně změnit.
V posledních deseti letech se ve vyspělých zemích objevilo několik zjímavých trendů ve využití informačních a komunikačních technologií ve výuce. Osobní počítače se stávaly běžným vybavením domácností i kanceláří a samozřejmě i škol. Kromě počítačových učeben se umisťovaly osobní počítače i do běžných tříd, někde pouze jeden pro učitele, někde dva až tři pro práci skupin žáků. Instalovaly se také dataprojektory, které umožnily použití osobních počítačů při frontální výuce. Dalším krokem ve frontální výuce bylo využití interaktivních tabulí, tedy jakýchsi nástěných tabletů. Velký třesk v jejich dodávkách interaktivních tabulích nastal v letech 2003-4, primát v EU má pak Velká Británie díky své agentuře BECTA, která nastavila pro jejich dodavatele jasná pravidla. Dvacet tři dodavatelů tam nyní nabízí interaktivní tabule jedenácti značek.
Na našich školách je díky nepříliš vyvedené realizaci SIPVZ a i donedávna vysokým cenám pro provoz nutných dataprojektorů a tabulí situace výrazně horší, podle různých odhadů je zřejmě počet interaktivních tabulí na českých školách menší než tisíc. Přitom ve Velké Británii jich bylo již v roce 2003, ze kterého mám dostupné statistiky, ve školách 38 tisíc. Na českém trhu se ve školách díky výrazným slevám v roce 2004 prosadila kanadská společnost Smart Technologies. Dnes je na trhu konkurence prakticky čtyř výrobců GTCO CalComp, Hitachi, Promethean a již zmíněného Smart. Výrobci využívají různých technologií a dodávají nejrůznější, bohužel nejčastěji jen proprietární, příslušenství. V nabídce jsou interaktivní bezdrátové tablety, dotykové LCD displaye a hlasovací či odpovídací zařízení. Součástí dodávky je i proprietární ovládací software, který umožňuje pomocí interaktivní tabule a pera (či tabletu nebo dotykového displaye) v podstatě tři různé režimy: nejjednodušší, kdy pero jen nahrazuje myš, střední, který umožňuje na tabuli psát či kreslit jakoby po běžících aplikací nejrůznější poznámky či zvýraznění (podobně jako aplikace popsané v článku Kreslíme a zvýrazňujeme na obrazovce ), a v režimu autorského nástroje. Proprietární autorské nástroje umožňují tvorbu na různé úrovni a jejich součástí je zpravidla i knihovna výukových objektů dle výrobce různého rozsahu i různé kvality.
Pokusím se roztřídit interaktivní tabule dle použité technologie (v závorce nejznámější značky) a uvedu jejich nejčastěji uváděné klady a zápory:
-
Analogová resistivní (Smart, Polyvision): umožňuje ovládání prstem, lze použít zadní projekci, menší rozlišovací schopnost, nižší rychlost snímání, lze snáze poškodit.
-
Digitální elektromagnetická aktivní (Promethean): vyšší rozlišovací schopnost i rychlost snímání, vysoká odolnost, trvalé vyzařování.
-
Digitální elektromagnetická pasivní (GTCO): vysoká přesnost a rychlost snímání, nejvyšší odolnost povrchu, možno psát fixy (i na přehozené papírové flipchart bloky), elektronické pero napájeno baterií.
-
Povrchové snímání (eBeam, Hitachi): nižší výrobní náklady, levnější produkty, menší rozlišovací schopnost, nízká rychlost snímání, nutná častější kalibrace.
Ve školách se nejčastěji používají tabule s úhlopříčkou 150 nebo 200 cm pevně připevněné na zeď v učebně, unístění tabule na pojízdném stojanu je méně časté. Připojení k osobnímu počítači je u starších modelů pomocí sériového kabelu, novější modely využívají USB nebo bezdrátové připojení pomocí technologie Bluetooth. Proprietární příslušenství se prodává pro relativně vysokou cenu zatím jen omezeně. Nejčastěji to jsou bezdrátové tablety nebo dotykové LCD displaye. Tablety u některých výrobců využívají pro připojení k osobnímu počítači opět technologie Bluetooth a jsou proto relativně universální a použitelné i pro práci v učebně bez interaktivní tabule. Někdy je ale tablet použitelný jen s tabulí téhož výrobce. Podobná situace je i u hlasovacího či odpovídacího zařízení, někdy používá pro připojení hlasovacích klávesniček infračervené rozhraní, někde je použito bezdrátové připojení pomocí Bluetooth, proprietárního rádiového rozhraní nebo i standardu Wi-fi.
Díky situaci s nabídkou proprietárních, vzájemně nekompatibilních nebo jen omezeně kompatibilního proprietárního příslušenství i ovládacího software, je velmi obtížné jednoznačně doporučit některý typ. Vždy je potřeba zvážit konkrétní použití a požadovanou kombinaci příslušenství. Nejlevnější interaktivní tabule neznamená, že cena kompletní sady nemůže být nejdražší. V pokračování tohoto článku se za týden pokusíme uvést další podrobnosti a zkušenosti jednotlivých škol. Můžete se také připojit a napsat nám, jak interaktivní tabuli využíváte.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat