Zpráva školské inspekce ostře kritizuje projekt Internet do škol. Český žák má dvanáctiprocentní naději, že se při výuce matematiky nebo češtiny potká s internetem. Vyplývá to ze zprávy školské inspekce, kterou má týdeník TÝDEN k dispozici. Vládní akce Internet do škol ovlivnila školství jen málo.
Třináct žáků z malotřídky v Křečkově u středočeských Poděbrad dostalo první počítač před dvěma lety. Šlo o dárek od nadšenců, nikoli od vlády. Další dva přístroje získal starosta v bance, která vyřazovala zastaralou techniku. Vládní akce Internet do škol přitom letos slaví pět let. Jejím prostřednictvím se měl s počítači seznámit každý žák. Přesto dodnes existují školy, které z miliardové státní zakázky neviděly ani myš, ačkoli měly o techniku zájem.
K počítačům firmy AutoCont On Line, kterou v roce 2001 vybralo ministerstvo školství za generálního dodavatele vládního projektu, se malotřídka z Křečkova dostala oklikou až v roce 2005. Ředitelka Iva Šafránková se dověděla o rušení škol v okrese a začala se zajímat o to, co po nich zbude. Její žáci dnes pracují na čtyřech počítačích ze zaniklých škol.
"Samozřejmě jsem po celou dobu chtěla vědět, proč se nám Internet do škol vyhýbá. Říkali, že je problém s konektivitou, připojením obce k internetu," vzpomíná Šafránková. Český Telecom, jeden z partnerů projektu, do Křečkova nenatáhl linku, protože sama škola a několik připojených domácností by její provoz nezaplatily. Žáci se na síť dostali až v posledních čtyřech měsících prostřednictvím náhradního programu ministerstva. Minulý čtvrtek například na internetu hledali informace o Praze, o níž se právě učili.
Zděšení inspektoři
Ani přes masivní vládní podporu není situace na ostatních školách o mnoho lepší. Ukazuje to čerstvá zpráva školní inspekce, kterou má TÝDEN k dispozici. Její zaměstnanci zkoumali využití počítačů v 31 náhodně vybraných školách. Zjistili, že žádná nesplňuje standardy pro výpočetní techniku, které před dvěma lety stanovilo ministerstvo školství. Předepsané rychlosti připojení k síti dosáhlo jen dvanácti škol. Žádná z nich neměla k dispozici požadovanou projekční techniku, s jejíž pomocí by bylo možné výukové programy promítat pro celou třídu. Ondřej Neumajer z odboru státní informační politiky ve vzdělávání na ministerstvu školství ovšem říká, že úřad nastavil náročné standardy schválně. O jejich dosažení mohou školy usilovat ještě v dalších pěti letech, během nichž mají být podle plánu současné vlády školní počítače nadále dotovány státem.
Další, ještě závažnější zjištění přinesly návštěvy pracovníků inspekce ve třídách. Inspektoři zkoumali, nakolik se počítače používají jako pomůcka třeba v češtině, matematice nebo cizích jazycích. Pozorovali 1039 vyučovacích hodin. Děti se podle jejich závěrů setkaly s počítači pouze ve dvanácti procentech hodin a jen ze sedmi procent se dostaly k práci, v níž mohly na počítačích samy procvičovat látku, případně hledat na internetu informace pro své projekty. Právě každodenní práce s počítačem přitom patřila k důvodům, proč vláda Miloše Zemana začala počítače do škol zavádět ve velkém. "Učitelům to nemám za zlé, měli málo příležitostí naučit se pracovat s počítači. Pro děti je to ale hrozné. V době, kdy jsou počítače všude, v každé samoobsluze, musejí školu vnímat jako muzeum," tvrdí inspektor Zdeněk Bělecký.
Stín AutoContu
Projekt Internet do škol, jak ho s generálními dodavateli z firem AutoCont a Český Telecom rozjela menšinová vláda ČSSD s ministrem školství Eduardem Zemanem, oficiálně skončil v září 2005. Dobíhal ovšem podle smluv, které pozměnila jeho nástupkyně Petra Buzková (viz tabulku); většina médií a odborné veřejnosti tyto kroky uvítala. "Byl nesmyslně předražený. Za ty peníze bychom pořídili třikrát více počítačů," říká Neumajer.
Ministerstvo chce chyby napravovat v příštích pěti letech. Pokud k tomu bude mít po volbách příležitost, hodlá do internetového programu pro školy až do roku 2010 pouštět miliardu korun ročně. Přičteme-li peníze, které už sociálnědemokratické vlády utratily, vyšplhá se celková částka na dvanáct miliard korun. O peníze budou školy žádat prostřednictvím projektů, a potom za ně pořizovat další vybavení, software a školení pro učitele. Tentokrát už nemusejí poslouchat ministerstvo či jeho oficiální dodavatele; nakupovat mají přesně podle svých potřeb. Přesto čeká školy ještě jeden "výjimečný" rok, a to právě letos. Ministryně Buzková schválila pokyny, jimiž chce napravit křivdy z minulosti. Její předchůdce pod časovým tlakem rozdělil vzdělávací zařízení na 3600 většinou vesnických škol, které neměly žádné vybavení a při dodávkách počítačů dostaly přednost. Druhá skupina (2400 vybavených škol) měla přijít na řadu později. Nakonec ale nedostala nic.
Letos to chce ministerstvo "neobdarovaným" vynahradit a bude dotovat provoz jejich počítačů částkou šestkrát vyšší než u ostatních škol. Celkově jim rozdá 600 milionů korun. Část odborné veřejnosti toto opatření kritizuje jako trest pro venkovské školy. "Před pěti lety se našláplo k tomu, aby přestala existovat digitální bariéra mezi městem a vesnicí. Ministerští úředníci teď pracují na tom, aby bariéra znovu vznikala," říká Jiří Verner z Unie školských asociací ČR (CZESHA), v níž jsou sdruženi ředitelé všech typů škol. Obává se, že vesnické školy nebudou mít na provoz a rozvoj dost peněz, a proto se moderních technologií budou vzdávat.
I přes oficiální rozchod ministerstva s firmou AutoCont využívá asi polovina malých škol nadále služeb bývalého generálního dodavatele. "Chceme, aby školy byly nuceny zorientovat se a aby veškeré částky na komunikační technologie neutrácely jen za servis a připojení. Měly by hledat třeba učitele, který je sám schopen techniku spravovat, nebo používat levnější služby místních firem," plánuje Radek Maca z ministerstva školství. Verner mu oponuje: "Vyřizovat si staré spory na úkor venkovských škol mi připadá nemravné."
Tomáš Menschik, článek byl otištěn v časopisu TÝDEN
Časopis Týden
0 comments:
Post a Comment