Tento seriál si všímá drobných vad v jinak skvělých rámcových vzdělávacích programech. Vycházím z předpokladu, že žádný projekt nemůže být dokonalý. Je ale možné postupně ho vylepšovat, pokud kritické připomínky padnou na úrodnou půdu. Zda je autoři rámcových vzdělávacích programů akceptují, nebo alespoň zváží, záleží výhradně na jejich rozhodnutí.
Základní problém české kurikulární reformy vidím v jejím začátku. Rámcový vzdělávací program nevznikl zespodu, tedy jako výsledek podrobných fundovaných debat učitelů z praxe, metodiků, didaktiků, odborníků z vysokých škol, zástupců podnikové sféry, rodičů a široké veřejnosti, ale byl nařízen shora. Tento způsob vzniku ztížil přijetí výsledného dokumentu učiteli a širší veřejnost díky tomu netuší o podstatě reformy vůbec nic. Bohužel nevím o žádném oficiálním průzkumu, ale podle svých osobních zkušeností bych řekl, že kladně vnímá reformu naprosté minimum pedagogů z praxe. To však ještě neznamená, že reforma je špatná. Řadě lidí prostě vadí, když jim je něco vnucováno. A zvlášť, když jim uniká smysl změn…
Hlavní slovo při vytváření RVP měl Výzkumný ústav pedagogický v Praze, na jehož půdě vznikly kritizované osnovy vzdělávacího programu Základní škola. Na reformním RVP ZV tak mnohdy pracovali stejní lidé jako na tradiční Základní škole. A častokrát si svou práci velmi ulehčili. Například přepsání stávajících témat osnov do očekávaných výstupů realizovali pouhým přidáním slovesa „uvádí“ a ze jmenné konstrukce vytvořili slovesnou. K formalizaci kurikulární reformy tak došlo už na jejím samotném počátku. A právě formálnost je to, co reformu ohrožuje nejvíce.
Proč bude reforma pouze formální, lze vytušit z několika faktorů. Především je tu naprosto nedostatečný časový prostor, který učitelé na psaní ŠVP dostali. Necelé dva roky jsou tak šibeniční termín, že nestačí ani k nastartování změn. Velmi malá je také metodická a finanční podpora. Po učitelích se náhle chce, aby vytvářeli koncepce, které nedokázali dosud vytvořit ani týmy odborníků. Na mnoha školách došlo k zmatení cílů a prostředků. Napsání ŠVP se stalo hlavním cílem, přestože má jít pouze o prostředek k realizaci změn. Učitelé oprávněně namítají, že dělají zbytečnou práci. Opravdu, pokud vytvářejí dokument pro dokument, s velkým sebezapřením vyplňují patřičné kolonky v ŠVP a snaží se, aby to měli co nejdříve s krku, nemůže vzniknout nic epochálního, ale pouze povrchní blábol.
Posledním problémem, na který bych rád upozornil, je neřízenost a chaotičnost dosavadního průběhu kurikulární reformy. Například se vůbec neví, kdo za její průběh a realizaci odpovídá. Je to nějaký úředník nebo odbor přímo na ministerstvu školství? Je to někdo z Výzkumného ústavu pedagogického? Nebo lidé z NIDV, kteří realizují vzdělávací projekt Koordinátor? Snad CERMAT se svým projektem Kvalita testujícím plošně všechny žáky základních škol…
Po školách se chce, aby vytvořily jasnou koncepci. Ten, kdo to po nich požaduje, ale nic podobného nebyl schopen udělat. Školám se doporučuje, aby si určily funkci koordinátora tvorby ŠVP. Ministerstvo ale neurčilo žádného koordinátora pro realizaci kurikulární reformy. Učitelé by měli vytvořit spolupracující týmy. Ministerstvem zřizované instituce se ale nedokáží domluvit na společné strategii. Tomu se říká kázat vodu a pít víno…
Jenom díky totálnímu chaosu mohlo dojít k tomu, že dosud není naplněna litera školského zákona, který říká:
§ 3
Systém vzdělávacích programů
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen “ministerstvo”) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vládá předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Národní program vzdělávání měl být prvním dokumentem, z něhož by byly odvozeny rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé stupně škol od mateřských až po vyšší odborné. Žádný takový dokument dosud nevznikl a ani se o něm nezačalo diskutovat. Naopak RVP pro mateřské a základní školy již máme hotovy, na středoškolských se intenzivně pracuje… Je to dobrý příklad stavění domu od střechy. Jak taková stavba bez základů dopadne, si můžeme snadno domyslet…
Byl bych nerad, abyste si mysleli, že považuji kurikulární reformu za něco špatného. Je určitě potřebná a úspěšně proběhla v řadě evropských států. Česká republika dělá ale všechno pro to, aby se reforma nepodařila, což je podle mě škoda…
Radek Sárközi
0 comments:
Post a Comment