Radek Sárközi: Školství ve volebním programu ČSSD aneb Jistoty a prosperita?

úterý 21. března 2006 ·

Volební programy českých politických stran nemají příliš velkou váhu minimálně od roku 1946, kdy zvítězili komunisté s programem, který se ani vzdáleně nepodobal jejich politice pro roce 1948. Na tuto tradici navázala ODS i ČSSD. Předvolební sliby se po volbách mění v pravý opak… Co nám slibuje ČSSD?

„Zdroje tu jsou,“ říkal před volbami Špidla, aby se po volbách zjistilo, že žádné jiné zdroje kromě daní tento proutkař neobjevil… Vlastně se „odvážil“ plně vyčerpat ještě jeden zdroj, který se vyznačuje svou neviditelností. Je jím státní dluh. Ten za poslední čtyři roky narostl takovým způsobem, že budeme mít problém splácet úroky z něj, natož abychom někdy splatili celý dluh. Narozdíl od růstů DPH, daní i sociálního a zdravotního pojištění růst státního dluhu přímo nepociťujeme, přestože už každý Čech dluží přes 100 000 korun…

Zvýšené zadlužení obhajují politici ČSSD investicemi. Školství mezi resorty, do kterých se mohutně investovalo, bohužel nepatří. Peníze se utopily v sociálních dávkách, podpoře v nezaměstnanosti, důchodech a zdravotnictví…

ČSSD vládne v této zemi od roku 1998. Její ministři Zeman a Buzková stáli v čele ministerstva školství 8 let. Poslední čtyři roky byly v ČSSD velice hektické. Vyměnili se tři premiéři a s nimi i vlády a vládní programová prohlášení. Nová sestava se k původním volebním programům ani vládním prohlášením nepřihlásila. Tak jsme mohli číst v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy v zemi. Za Grosse se tento závazek změnil na nic neříkající větu, že čeští učitelé dosáhnou evropské úrovně platů. A „buldozer“ Paroubek srovnal i tento vetchý slib se zemí, takže učitelům vlastně současná vláda neslíbila nic! A důsledně to splnila…

Volební program ČSSD

Pokud si pročítáme volební program ČSSD, zjistíme, že se prakticky neliší od slibů z roku 1998 a 2002. Jakoby tato strana byla v uplynulých letech v opozici! Za dvě volební období nesplnila skoro nic, a proto své sliby musí důsledně zopakovat potřetí. Dají jí k tomu čeští voliči příležitost? Pokud ano, budou to opravdu totální naivkové…

„Chceme jednotnou a prostupnou vzdělávací soustavu, která umožní každému, aby dosáhl maximální možné úrovně vzdělání. Tato úroveň budiž určována pouze schopnostmi a pílí, nikoliv sociálním a etnickým původem.“

Česká republika patří k zemím s nejvyšší sociální selektivitou ve školství. Například v severských zemích je pravděpodobnost šance, že dítě rodičů se základním vzděláním dosáhne vysokoškolského vzdělání jedna ku dvěma, zatímco v Čechách jedna ku osmi. Tuto selektivitu generuje český systém zvláštních, speciálních a jazykových základních škol, víceletých gymnázií, změti odborných střeních škol, oborových kvót a nedostatku míst na vysokých školách. Za vlády ČSSD se tento systém nijak nezlepšil.

Odmítáme snahy o zavádění školného ve veřejných školách či jakékoliv jiné formy poplatků souvisejících se studiem, která by vytvářela sociální bariéru v přístupu ke vzdělání.“

Česká republika je poslední zemí Evropské unie, která nevybírá školné na veřejných vysokých školách. Ty se díky tomu nemohou rozvíjet a musí odmítat velké množství zájemců. Náklady na vysokoškolské studium jsou dost vysoké, ale bezúročné půjčky ČSSD potenciálním studentům nenabídla. Pouze nedávno zavedla sociální stipendia. Ty by ale mohli dostávat i studenti v systému placeného školného, a to mnohem vyšší. Platila by se totiž ze školného movitějších studentů. Např. ve Velké Británii nízkopříjmové skupiny školné platit nemusejí (týká se to prakticky všech českých zájemců o studium v Anglii). Vzhledem k tomu, že průměrný plat českého vysokoškoláka je 35 000 korun měsíčně, snadno dluhy po studiu splatí. Nehrozí mu totiž prakticky vůbec nezaměstnanost. Placení školného navíc vede k přiblížení studia požadavkům studentů. Stává se praktičtějším a efektivnějším. Učitelé jsou tlačeni k lepším výkonům. Studenti si více rozmýšlejí, co budou studovat. Zkracuje se i doba studia a „věční studenti“ se rekrutují výhradně z opravdu bohatých rodin. Školné neznamená vyšší, ale naopak nižší sociální bariéru! Pokud je doplněno promyšleným systémem půjček, odkladů i zproštění plateb, spoření a stipendií.

„…musíme dále snižovat průměrný, a zvláště pak nejvyšší přípustný počet dětí ve třídě.“

Možná jste si všimli, že po schválení školského zákona počet žáků v některých třídách začal znovu atakovat hranici 30 běžně dosahovanou před rokem 1989. Dětí v populaci opravdu ubylo. Místo toho, aby se snížil jejich počet ve třídě a nekvalifikovaní učitelé přešli na pozici asistentů pedagogů, byla každý rok propuštěna 2 % pedagogů. ČSSD chce náhle pravý opak toho, co dosud dělala. Nebo to alespoň tvrdí…

„ČSSD navrhuje: Podporu zachování co největšího počtu škol zajišťujících první stupeň základního vzdělávání či malotřídek.“

Stejně tak si dobře pamatujeme, že školský zákon znemožnil existenci řady málotřídek, i když obce byly ochotny na jejich chod přispívat. Poučila se ČSSD ze svých chyb? Proč opět slibuje pravý opak toho, co dosud realizovala?

„ČSSD navrhuje […], aby „přijímačky“ ke studiu ve středních  školách přestaly být zdrojem neustálého stresu a předčasné selekce dětí.“

Tento návrh je opravdu rozumný. To by ale ministryně Buzková nesměla prosadit, že žáci si mohou vybrat na přihlášku pouze jednu střední školu. Stres, který tím rodičům i dětem způsobila, vedl k tomu, že radši vsadili na jistotu a přihlásili se na méně prestižní školu. Tím si ale uzavřeli cestu ke studiu na vysoké škole, protože absolventi prestižních odborných škol a gymnázií mají největší šanci, že projdou šílenými přijímačkami českých univerzit… Stres a selektivita byly tímto krokem významně posíleny! Chce snad ČSSD po volbách vrátit zpět všechno, co před nimi udělala? Je jejím programem točení se v kruhu?

„V roce 2006 byla zahájena masivní podpora zvyšování jazykových znalostí, aby se současní školáci, až budou opouštět školy, byli schopni opravdu domluvit v jednom cizím jazyku (s převahou v angličtině) a orientovali se alespoň v jednom dalším jazyku EU.“

Zřejmě žijeme v jiné zemi, já a autor volebního programu ČSSD (ten je tuším Marťan)… Rozhodně jsem si nevšiml, že by v tomto roce začala masivní podpora kvalitní výuky angličtiny. Počet nekvalifikovaných angličtinářů ve školách stále roste. S problémem, že tento jazyk vlastně nemá kdo učit, se ČSSD nevyrovnala. Který kvalifikovaný angličtinář by také nastoupil za 15 000 hrubého do školství, když může mimo něj brát dvakrát až třikrát tolik…

„V letech 1998 až 2006 se nám podařilo významným způsobem přiblížit ke splnění slibu, že plat učitelů bude dosahovat 130 % průměrného platu. Pokládáme za nezbytné, aby v letech 2006 až 2010 učitelský plat tuto hranici zřetelně překročil.“

Tímto odstavečkem končí volební program ČSSD pro školství. Dělá si z učitelů tato strana blázny? Proč zamlčuje, že po roce 1998 plat učitelů výrazně poklesl a dostal se pod 100 % průměrné mzdy v zemi? To, že se dnes vrátil na 110 %, je opravdu velmi slabý výsledek, když v polovině devadesátých let dosahoval poměru ještě vyššího. Počítá ČSSD s tím, že učitelé nemají paměť? Slib, že v roce 2010 bude plat učitele vyšší než 130 % průměrné mzdy v zemi považuji za výsměch.

Pokud si vyhodnotíme trendy, které ČSSD ve školství nastolila, myslím si, že při pokračování její vlády v roce 2010 už žádné školství mít nebudeme. Počet nekvalifikovaných učitelů přesáhne plošně 50 %, na každé škole zbyde maximálně jeden učitel-muž a počet důchodců dosáhne 25 %. Z čeho by také důchodci (bývalí učitelé) na stará kolena žili? Z důchodu určitě ne…

Pokud se ČSSD navíc spojí po volbách s komunisty, jak slibuje, může nás čekat mnoho dalších překvapení…



Radek Sárközi

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.