15. ledna 2006 přistálo na Zemi návratové pouzdro ze sondy Stardust, které obsahovalo kosmický prach. Vzápětí se objevila informace o možnosti zapojení laiků do zkoumání tohoto hvězdného prachu. Vypadalo to na zajímavý projekt, do kterého by bylo možné zapojit i školní děti. Opět jsem však při hledání dalších informací narazil na fakt, jak je dnes důležitá znalost angličtiny.
Po přistání návratové kapsle ze sondy Stardust se na serveru aktuálně.cz už 15. ledna objevil článek Chcete zkoumat hvězdný prach? Můžete!, 17. ledna 2006 se na webových stránkách National Geographic Česko objevil článek Zkoumejte hvězdný prach, na serveru iHNed.cz vyšel 19. ledna 2006 článek Hledat hvězdný prach mohou i dobrovolníci u internetu. Krátký příspěvek Zkoumejte mezihvězdný prach jsem později nalezl i na webu VTM Science.
Ve všech těchto článcích se píše o možnosti zapojení dobrovolníků do zkoumání snímků aerogelu ze sondy Stardust virtuálním internetovým mikroskopem (v aerogelu by mělo být zachyceno několik tisíc prachových zrnek z komety Wild 2 a také několik desítek zrnek mezihvězdného prachu, který sonda nasbírala za sedm let svého putování).
Zájemci o hledání kosmického prachu byli ve výše uvedených článcích odkázáni na adresu http://stardustathome.ssl.berkeley.edu/.
Na uvedenou adresu jsem se samozřejmě podíval, ale jako uživatel internetu se znalostí angličtiny blížící se nule jsem optimisticky doufal, že se v dalších dnech dočkám nějakého návodu na zapojení do tohoto projektu v češtině. Bohužel, zatím jsem se nedočkal, takže ze zkoumání hvězdného prachu v mém případě asi nebude nic.
Mimochodem, pokud jste stejní „znalci“ angličtiny jako já, nabídnu vám alespoň dva odkazy na články Martina Žáčka v bulletinu na serveru Aldebaran Sedm let mise Stardust a Aerogely a kosmický prach, které by vám mohly být užitečné v případné diskusi s vašimi žáky o této misi. Přece jen je to od roku 1972 poprvé, co se dostal na Zemi jakýkoli pevný mimozemský materiál s přispěním člověka.
A pokud jde o tu angličtinu, vím, je poněkud trapné dětem při každé možné i nemožné příležitosti zdůrazňovat, že dnes se bez angličtiny neobejdou, sám jsem ale přitom od roku 1990 v tomto směru daleko nepokročil (zajímalo by mě, jak se s tímto problémem vyrovnali moji učitelští kolegové – vrstevníci).
Při užívání internetu můžete sice využít online slovníky, např. www.slovnik.cz nebo slovník na Seznamu (ten je dokonce ozvučený), ale já osobně s pomocí těchto slovníků moc rychle nepřekládám. O překladačích anglických webových stránek do češtiny jsem už párkrát něco přečetl; o žádném volně dostupném však nevím a investovat do nějakého placeného (www.eurotran.cz, www.britanik.cz, www.pctranslator.cz) jsem se zatím neodhodlal. Máte s nimi nějakou zkušenost vy?
Zřejmě se v brzké době nedočkám u nás ve škole návalu nových, mladých, angličtiny znalých kolegů, kteří by mi s eventuálním překladem pomohli, ani možnosti sednout k internetu a nechat si okamžitě přeložit nějakou anglickou webovou stránku do češtiny, aniž bych musel do počítače něco instalovat a draze za to platit. Možná by ale už dnes neškodilo, kdyby MŠMT místo vymýšlení nejrůznějších komplikací učitelům také pomáhalo. A to třeba i tak, že by v případě možnosti zapojit děti do nějaké užitečného internetového projektu školy na tuto možnost upozornilo, případně učitelům při tom i trochu metodicky pomohlo. Možná však než se dočkáme toho, že bude ministerstvo učitelům v jejich práci doopravdy pomáhat, budou u nás dřív umět všichni učitelé pořádně anglicky…
Josef Duhajský
0 komentářů:
Okomentovat