V kabinetě fyziky jsem našel pomůcky, u kterých bylo věnování od „mesiáše“ školy, místního statkáře. Později byly škole prospěšné různé patronátní závody, brigády, JZD, které svým zastoupením v Sdružení rodičů a přátel školy pomáhaly škole nejen finančně, ale často i přímým organizováním akcí. Nejčastěji školních výletů, pomáhali připravit letní pionýrské tábory a školních výletů, nebo akce ke Dni dětí. Dnes těmto podporovatelům školního života říkáme sponzoři. Máte i vy svého školního sponzora?
S podporou školy ze strany veřejnosti to nikdy nebylo ideální. Nemohu pamatovat, co vedlo „mesiáše" k podpoře a nákupu fyzikálních pomůcek škole. Mohu se jen dohadovat, že ho k tomu vedl vztah k předmětu a možná i učiteli, který ho vyučoval. Brigády, JZD a závody měly spolupráci při výchově mladých ve své náplni činnosti. Ale ani tehdy nebylo jednoduché sehnat dobrého patrona. Takového, který dokázal víc, než sepsat na papír pár bodů o spolupráci a tím považovat podporu škole za vyřízenou. Všechno bylo a je i dnes na kvalitě vztahů na obou stranách. Ve škole na učitelích a řediteli a na upřímné snaze pomoci na straně sponzora.
Mít dobrého sponzora je pro školu velké terno. V oblasti soukromého školství jede dokonce často o otázku existenční. Před časem jsem se jako učitel informatiky v tomto smyslu angažoval při shánění podpory na renovaci počítačové pracovny školy. Spolu s ředitelem jsme objížděli místní podnikatele s prosbou o pomoc. Jednání to byla vesměs zajímavá a v řadě jednání i úspěšná. Ale konečný efekt naší snahy zůstal v rovině spíše slibů, než konkrétních činů. Překvapilo nás, jak se někteří oslovení nejapně vymlouvali (již sponzorují místní sportovce nebo jednotlivé akce ve městě) Někteří nám pomoc jednoznačně odmítli.
Čím to, že podpora školy, a v souvislosti s ní i vzdělání, není v zorném úhlu zájmu sponzorů? Odpovědí se nabízí hned několik. Někteří z oslovených asi nemají na školu a učitele ty nejlepší vzpomínky. Podporují svými penězi a je jejich svobodnou volbou a svatým právem rozhodnout, kam je dají. Navíc sportovní klub, jehož výsledky a činnost sleduje široká veřejnost, jsou jistě daleko lukrativnějším prostorem k zviditelnění sponzorující firmy, než škola a její aktivity. Co ona vlastně za dar může podnikateli nabídnout? A nebo věc stojí ještě jinak: Co když škola takovou nabídku směrem k těmto subjektům dát neumí?
Prozíravý sponzor by měl vidět, že za žáky školy jsou jejich rodiny. Takže dopad jeho podpory najde ohlas ve veřejnosti v místě. Podpora vzdělání je podporou budoucích pracovníků a zaměstnanců firmy. A tak se vložené prostředku mohou sponzorovi brzy a bohatě vrátit. Je vžitým zvykem hledat sponzory mezi rodiči žáků školy. Je tu ale určité nebezpečí, že tito sponzoři budou chtít, jako protislužbu své podpory, tolerantní přístup při hodnocení a klasifikaci svých dětí. To je ale přístup, který jde proti zájmu dětí a zavání skrytou korupcí.
Znovu se vrací otázka z úvodu: Je vhodné, aby škola hledala své sponzory? Odpověď je zřejmá: Určitě a je to běžná cesta, která může řešit řadu významných a těžko řešitelných potřeb školy. Zviditelňuje zároveň úspěšné a ochotné podnikatele, kteří konkrétním způsobem podporují vzdělanost a rozvoj místní školy.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment