Cílem Národního plánu výuky cizích jazyků je vytvořit odpovídající podmínky pro zvýšení jazykových znalostí a jazykových kompetencí obyvatelstva České republiky v cizích jazycích, aby občané dovedli porozumět a komunikovat i v cizích jazycích. Učení se cizím jazykům a jejich používání nám pomáhá být otevřenější k druhým kulturám a názorům. Je zde vymezeno několik strategických linií, které napomohou dosažení stanoveného cíle: zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných učitelů jazyků a jejich soustavné další vzdělávání, rozšíření a aplikace moderních výukových metod, zpracování kvalitních výukových materiálů v tiskové a multimediální formě, široké využití informačních a komunikačních technologií (ICT) pro realizaci kombinovaných a distančních forem jazykového vzdělávání prostřednictvím e-learningu, umožnění učení se jazykům i znevýhodněným skupinám obyvatel ČR formou „jazykových poukázek“ (ženám vracejícím se z mateřské dovolené, ženám starším 50 let apod.), zajištění dostatečných finančních zdrojů, spolupráce zainteresovaných resortů při realizaci aktivit stanovených akčním plánem na léta 2005 – 2008.
Pro splnění každé schválené aktivity podle Národního plánu je nutné sestavit pracovní komisi, která rozpracuje projekt do všech detailů s podrobným harmonogramem, rozpočtem a vypracováním kontrolních mechanismů ke správnému čerpání vyčleněných finančních prostředků.
Požadavek, aby každý občan Evropy byl schopen komunikovat kromě mateřského jazyka alespoň ve dvou dalších jazycích, je v oblasti obsahu vzdělávání naplňován postupným vytvářením rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé obory vzdělávání. Vytvořeny a schváleny jsou již Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Všichni žáci v základním vzdělávání tak projdou výukou anglického jazyka. Počáteční vyučování anglického jazyka bude zaměřeno na zajištění návaznosti výuky angličtiny od mateřské školy po střední školu. Výstupní úroveň v 5 ročníku je jazyková úroveň A1 a směřuje k jazykové úrovni A2. V 9. ročníku je cílová jazyková úroveň A2 a směřuje k jazykové úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Jazykové kompetence absolventů střední školy jsou stanoveny na úroveň B2 a mohou ji přesáhnout podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Taková jazyková vybavenost jim umožní bezproblémovou komunikaci s obyvateli ostatních zemí Evropské unie. Jazykové vzdělávání v českém školství má dlouholetou tradici a má k dispozici velmi kvalitně zpracované metodické postupy, které jsou stále modernizovány a harmonizovány v souladu s doporučeními, dokumenty a projekty v oblasti jazykové politiky Rady Evropy a Evropské Komise, se kterými je odborná veřejnost průběžně seznamována prostřednictvím národních a mezinárodních diseminačních aktivit, např. seminářů Evropského střediska pro moderní jazyky, konferencemi apod. Na tvorbě některých projektů Rady Evropy se podíleli odborníci pedagogických fakult České republiky.
Realizace aktivit uvedených v národním plánu vytváří prostor pro co nejširší uplatnění nových metod a podkladů jazykové politiky odvíjející se z Akčního plánu Komise Evropské unie na podporu jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti na léta 2004-2006 do školské praxe.
Volba druhého cizího jazyka se bude odvíjet z podstaty mnohojazyčnosti tedy dostatečně široké nabídky dalších jazyků (francouzština, ruština, italština, španělština a jiné.) V naší geografické situaci to znamená především jazyků sousedních států ( němčina, polština) mezi nimiž má zvláštní postavení slovenština v návaznosti na tradici bilingvního státu. Slovenština se dá zvládnout metodou „napříč předměty základní školy“, není nutné ji zařazovat jako další cizí jazyk.
Nabídka jazykového vzdělávání všem občanům vyžaduje dostatečný počet kvalitních učitelů cizích jazyků. Tento úkol stojí na prvním místě realizace celého plánu. Problematiku dostatečného počtu učitelů cizích jazyků vyřeší zvýšení počtu a rozmanitosti studijních programů fakult vzdělávajících učitele a přijímání většího počtu uchazečů, zejména do kombinované formy studia. Budou podporovány zahraniční studijní pobyty budoucích učitelů i učitelů všech typů škol. Stávající učitelé budou mít příležitost se dále vzdělávat ve svém oboru podle nově připraveného „Rámcového plánu systému kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro cizí jazyky“.
Vzdělávání ve školách se dotýká možné výuky jazyků již od předškolního věku formou jazykové propedeutiky. Výuka cizího jazyka v mateřských školách není povinná. Na výuku v mateřské škole se může plynule navazovat v 1. ročníku základní školy s využitím metodického postupu „napříč předměty 1. stupně“. Od 3. ročníku je výuka cizího jazyka povinná. V souvislosti s navrhovanou koncepcí se postupně zvýší počet hodin cizích jazyků na 1. stupni i na 2. stupni základní školy. Na základní školu naváže výuka na středních školách, kde se zvýší počet hodin jazykové výuky v učebních plánech některých oborů.
V této souvislosti je třeba rovněž zmínit velmi účinný nástroj ke zlepšení jazykových znalostí a dovedností žáků, a to výuku některých předmětů ( úplně nebo částečně) v cizím jazyce ( tzv. CLIL – Content and Language Integrated Learning), která umožňuje, aby si žáci zároveň obsahem učiva zlepšovali a osvojovali i kompetence v cizím jazyce. Rozšíření výuky typu CLIL je podmíněno dostupností učitelů, kteří na patřičné požadované úrovni zvládají nejen jazyk, ale jsou i kvalifikovanými učiteli nejazykových předmětů. Počet takových učitelů může v dlouhodobé perspektivě významně ovlivnit zejména zavedení takových studijních oborů do programů vysokých škol připravujících učitele, které na výuku typu CLIL budou připravovat budoucí učitele.
Jako nástroje při osvojování a evaluaci jazykových znalostí budou využita Evropská jazyková portfolia, která jsou v České republice zpracována pro všechny věkové kategorie. Evropská jazyková portfolia umožňují nový pohled na výuku jazyků v kontextu moderních jazykově-metodických trendů. Jejich efektivní využití předpokládá přípravu učitelů jazyků pro práci s nimi.
Další jazykové vzdělávání dospělých bude podpořeno vytvořením Národního jazykového portálu, který umožní všem občanům naší republiky bezplatně se vzdělávat formou e-learningových jazykových kurzů. Kurzy budou zpracovány pro různé jazyky v různých jazykových úrovních definovaných Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky. Zde se počítá s vypracováním celostátního systému jazykových výukových programů. Druhou možností učení se jazykům je využívat vzdělávací poukázky, o jejichž vícezdrojové financování se rozdělí stát, zaměstnavatelé i jednotlivci.
V návaznosti na Národní plán bude zajištěn výzkum a vývoj v oblasti vyučování a učení cizích jazyků zařazením do resortního plánu výzkumu. Zařazení discipliny „didaktika cizích jazyků“ mezi vědní disciplíny, v nichž je možno dosáhnout doktorského titulu, habilitace a profesury, je podmínkou rozvoje tohoto oboru vzdělávání. Vysoké školy mají významnou úlohu v rozvoji jazykové vzdělanosti, přesto se nedaří rozvinout vědeckou a pedagogickou práci v oborech didaktik jednotlivých cizích jazyků. Tomuto rozvoji brání přetrvávající názor, že didaktika cizích jazyků nepatří mezi vědní discipliny.
Plné znění Národního plánu výuky cizích jazyků si můžete stáhnout ve formátu PDF (231 kB).
Komentář PhDr. Ladislavy Knihové naleznete v článku Národní plán výuky cizích jazyků na partnerském serveru Učitelské listy.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat