Druhá část článku o svobodném kancelářském balíku se pokusí odpovědět na otázku, proč je OpenOffice.org 2.0 tak významným přelomem?
Funkce a vlastnosti, které MS Office nemá
Je jich celkem dost, zmíním jen ty, které osobně používám a dá se říct, že při práci s MS Office mi chybí. Za naprostou jedničku považuji nativní export dokumentů přímo do PDF. Ve verzi 2.0 byl ještě vylepšen, proto je možno nastavit více parametrů výstupního souboru. Nově je zde možno nastavit DPI použitých obrázků a také kvalitu JPG. Můžete dokonce exportovat i PDF dokumenty s formulářovými políčky pro vyplňování. Také přibyla možnost exportu přechodových efektů mezi snímky nebo určení rozsahu stránek z dokumentu, ze kterých se PDF soubor vytvoří.
S exportem všemožných souborů také souvisí export prezentací z modulu OpenOffice.org Impress do formátu Flash (SWF).
Za velmi povedenou považuji i funkci tisku dokumentů jako příručky. Pokud si chcete dokumentaci vytisknout jako knihu (4 strany na stránku A4 s přeložením uprostřed), můžete to udělat velmi jednoduše. Je pravda, že řada moderních tiskáren tuto funkci podporuje přímo ve svých ovladačích, ale obvykle jsou ovladače dodávány jen pro Windows, ostatní mají smůlu. S OpenOffice.org se vám to nestane. Nezáleží na operačním systému, vše je integrováno přímo v OpenOffice.org.
Když si k OpenOffice.org sedla má žena poprvé, po krátké době mě zahrnula dotazy na to, proč její oblíbené funkce z Excelu nemají stejné klávesové zkratky. Je prý na ně zvyklá a značně ji zjednodušují práci. Ke slovu přišla funkce, která umožňuje přiřadit libovolné funkci libovolnou klávesovou zkratku. Po chvíli se na její tváři objevil úsměv. Přeuspořádala si prostředí programu přesně dle svých představ.
Největším plusem je modul OpenOffice.org Draw, který u Microsoftu nemá obdobu. Jako člověk pracující s některými vektorovými editory mám OpenOffice.org Draw velmi rád. Svými funkcemi je někde na úrovni programu CorelDraw 4.0. Můžete v něm vytvářet všemožné grafické práce od obalů na různá média přes pozvánky a letáky až po propracované grafické návrhy na vaše webové stránky. Ovšem nehraje si na DTP. Kdyby se jednalo o samostatný produkt, dalo by se říci, že za konkurencí pokulhává. Ovšem jako doplněk kancelářského balíku je nepřekonatelný. Fajn, ale MS Office je lepší…
V rámci objektivity musím přiznat, že i OpenOffice.org některé vlastnosti MS Office nemá. To, co vás u MS Office nepřekvapí, je, že součástí balíku je i MS Outlook, tedy poštovní program s možností práce s kontakty a schůzkami. Něco takového v OpenOffice.org opravdu nenajdete. Myslím si, že existuje mnoho kvalitních náhrad i multiplatformních.
Další chybějící částí je MS OrgChart, v novějších verzích nahrazován MS Visio. To je program k vytváření organizačních schémat. Můžete si ale vypomoci OpenOffice.org Draw, který podporuje kreslení blokových i organizačních schémat. Je trošku těžkopádnější než třeba Visio, ale dobře použitelný.
Další „vychytávkou“ u Microsoftu jsou samostatné prohlížeče jeho dokumentů. I na počítači, kde není MS Office nainstalován, můžete prohlížet dokumenty DOC, XLS, PPT aj. Stačí si ze stránek výrobce stáhnout příslušný program s prohlížečem. S OpenOffice.org vám nezbývá nic jiného, než si jej nainstalovat, i když chcete dokument jen prohlédnout. Argument, že OpenOffice.org formáty jsou vlastně XML dokumenty, kde je text viditelný, neberu, běžný řadový uživatel, neví, jak na to, nehledě na to, že formátování dokumentu neuvidím, potažmo nelze vůbec pracovat s tabulkami. Nabízí se použití formátu PDF, který je čitelný všude, kde je nainstalován prohlížeč PDF souborů (na všech OpenOffice.org podporovaných platformách je k dispozici). Když to shrneme, pokud nevíme, kdo bude dokument číst, uložme jej jako PDF, a je po problémech.
Microsoft také těží z toho, že kancelářský balík je na trhu již velmi dlouho. Má k dispozici rozsáhlou sbírku šablon a klipartů (kreslené obrázky) a její použití je pro vlastníky MS Office možné přímo z prostředí programu. Situace se začíná trochu obracet k lepšímu, náskok je však zatím velmi patrný.
Osobní sympatie
Nakonec jsem si nechal skupinu uživatelů, kteří sice uznávají, že oba balíky jsou srovnatelné, ale prostě ten jejich je jim jaksi sympatičtější. Řada uživatelů to asi řeší podobně jako já: na firemním počítači má nainstalovaný kancelářský balík, který je pro zaměstnance standardem a doma používá OpenOffice.org. Nebo dokonce pro editaci některých dokumentů využívá balíky oba. Občas si přece berete práci domů.
Osobní sympatie jsou u mne jasné a přiznám se, že hlavním argumentem je kvalita OpenOffice.org – oproti balíku MS Office, který je k dispozici za podstatně vyšší cenu rovnající se prakticky ceně kancelářského počítače. Mít doma za stejné peníze jeden počítač s MS Office, nebo dva s OpenOffice.org, je už přece rozdíl. A krást je pod mou úroveň.
Jak rychle mám nainstalovat nový OpenOffice.org 2.0?
Pro třetí skupinu uživatelů nemusely být předchozí kapitoly příliš zajímavé. OpenOffice.org už prostě používají ve stabilní verzi 1.1.x (nebo i starší) a teď je zajímá, jestli mají opravdu přejít. Funkčnost jim vyhovuje, ale změny k lepšímu se určitě hodí. Jednoznačné doporučené zní: přechod na novější verzi vás určitě nezklame. Jsou to jen „samá pozitiva a sociální jistoty“.
Změna první: instalace
Aktivně používám jak verzi pro Windows (konkrétně na Windows 2000 či Windows XP), tak i verzi pro Linux (Mandrakelinux 10.1, nově Mandriva). Ve verzích Windows, kde se dají používat uživatelské účty, bylo zapotřebí OpenOffice.org instalovat nadvakrát. Nejprve serverovou část společnou pro všechny, a pak následně pod konkrétním, uživatelským účtem ještě instalaci nastavení pro OpenOffice.org. Zvláště začátečníkům to činilo problémy. Teď je vše již spojeno do jednoho procesu.
Pokud si myslíte, že pro Linux se v instalaci nic nezměnilo, musím vás zklamat. Změna je opravdu podstatná. Z dosavadního instalačního procesu se přešlo na balíčkovací systém. K dispozici jsou balíčky RPM a DEB. Instalace OpenOffice.org se proto odehrává prostřednictvím balíčkového instalátoru vaší distribuce. Pro instalaci je stále vyžadována Java a jako novinka je konečně k dispozici seznam toho, co nebude fungovat, pokud Javu v systému nemáte. Opravdu se vyplatí, protože bez ní vám nepoběží modul OpenOffice.org Base, který je kompletně napsán v Javě. A nebudete moci přehrávat multimediální obsah přímo v prostředí OpenOffice.org či používat výstupní XSLT filtry. A s přechodem OpenOffice.org k použití Javy vznikly jisté potíže. Tvůrci distribucí totiž mají problém zařadit do svých distribucí Javu od fy Sun, protože není vydána s GNU GPL licencí. Tlačí proto na vývojáře, aby vytvořili verzi, která Javu vyžadovat nebude. Jistým kompromisem může být přechod na GCJ (GNU Compiler for Java) nebo zakomponování Sun JRE přímo do distribuce. Jak tento boj dopadne, se ještě uvidí.
Změna druhá: nové součásti
Jednou z nejvíce zmiňovaných novinek (a právem) je modul OpenOffice.org Base. Je to pokročilé uživatelské rozhraní k databázi. Podporovány jsou AdabasD, dBASE, MySQL, sešity OpenOffice.org Calc, texty OpenOffice.org Writer, Oracle JDBC a další, které podporují ODBC nebo JDBC. Toto prostředí je plně srovnatelné s konkurenčním produktem Access. Můžete v něm rychle a jednoduše navrhovat formuláře, sestavy, tabulky a dotazy. Je opravdu zajímavé vidět produkt v akci. Vše se schová do jednoho souboru. Na své si přijdou jak zkušení vývojáři, kterým nabízí OpenOffice.org Base kvalitní funkcemi nabité rozhraní, tak i začátečníci, kterým jsou určeny průvodce.
Jako dlouholetý uživatel Accessu jsem byl opravdu mile překvapen, co všechno OpenOffice.org Base nabízí, a kdo zná prostředí programů od Microsoftu, nebude v OpenOffice.org Base ztracen. Na to, že se jedná prakticky o první verzi, je produkt velmi vyspělý.
Novou funkcí je i obnova dokumentů po pádu aplikace. Pokud je OpenOffice.org nestandardně ukončen, je po jeho spuštění zobrazen průvodce umožňující obnovit dokumenty, na nichž jste pracovali před pádem a zároveň můžete danou chybu nahlásit vývojářům. Stačí vyplnit příslušné údaje a zpráva o chybě je z vašeho počítače odeslána.
Změna třetí: Nový formát OpenDocument
Řadový uživatel tuto změnu zaregistruje tehdy, až se mu objeví hlášení o tom, že otevřený dokument typu sxw je ve starém formátu a že byste jej měli uložit v novém formátu. Hloubavější zjistí, že z sxw je odt, z sxc je ods, z sxi je odp a z sxd je odg a nejsou mezi sebou volně zaměnitelné, tedy nestačí jen dokument např. sxt konvertovat tak, že jej pouze přejmenuji s koncovkou odt. O formátu jsem se již zmiňoval, teď se zmíním o praktickém dopadu na uživatele. Ti méně zkušení mohou narazit na drobný problém. Budou muset rozlišovat, v jaké verzi byl dokument vytvořen, mohou se totiž dostat do problémů, pokud budou chtít ve verzích 1.1.4 a nižších otevřít již zmiňované odt, ods, odp a odg. Nepůjde to. Vývojáři slíbili vydání nové verze 1.1.5, která tuto podporu přidá do verzí staré série. Zároveň však doporučují přechod na novou verzi 2.0. Pokud se vyplní předpovědi, stanou se formáty OpenDocument celosvětovým standardem a už jim to ani nepřijde.
Změna čtvrtá: Vzhled prostředí
Každý, kdo zná starší verze 1.x.x, už na první pohled pozná, že došlo k nějakým změnám. Uživatelské prostředí bylo značně předěláno a prošlo rukou vizážisty. Celé rozhraní je pak trošku vzdušnější a působí více profesionálně. Mají to na svědomí hlavně nové a barevnější ikony. I ikony souborů byly změněny a mají více symbolický vzhled. Jsou však naprosto jiné než to, co jsme dosud mohli vidět. Možnosti jdou však ještě dále, protože rozhraní může věrně kopírovat vaše uživatelské rozhraní systému, který používáte. K dispozici je funkce pro změnu témat, která se po uvedení nové verze velmi rychle objeví a budete tak mít možnost dát svému kancelářskému balíku osobitou tvář.
Změna pátá: Novinky v OpenOffice.org Writeru
Podstatnější změny potkaly tabulky vkládané do OpenOffice.org Writeru. Nyní můžete vkládat vnořené tabulky do tabulek, v buňkách si nastavit otočení písma pro každou zvlášť či použít v tabulkách odrážky. Pokud jste zaměstnáni jako sloupkař a jste placeni od slova, jistě oceníte možnost počítání slov ve výběrech. Jako řadová sekretářka zaznamenáte kompletně přepracovaný průvodce pro hromadnou korespondenci nebo změny v průvodcích. Také novinkou je vkládání multimediálního obsahu, protože byl přidán nový přehrávač multimédií.
Změna šestá: Novinky v OpenOffice.org Calc
Asi nejpodstatnější změnou je již konečně rozšířený maximální počet řádků v tabulce na 65 536. Jsou mezi námi jedinci, komu bylo dosavadních 32 768 málo. Jsou to ti, kteří OpenOffice.org Calc používají jako jednoduchý databázový modul. Navíc mohou nyní vyzkoušet OpenOffice.org Base. Užitečnou změnou je také vztah OpenOffice.org Calc ke skrytým a filtrovaným řádkům. Pokud jste si totiž vybrali všechny řádky na obrazovce, vybrali jste zároveň i ty neviditelné. Mělo to nepříznivý dopad na operaci mazání či nastavování formátů, skryté a neviditelné buňky byly automaticky zasaženy také. Nyní je to jinak. Jen to, co skutečně vidím na obrazovce, je ten pravý výběr, se kterým pracuji. Byly provedeny i změny v modulu kontingenčních tabulek.
Změna sedmá: Novinky v OpenOffice.org Impress
Nejviditelnější změnu zaznamenáte v uživatelském rozhraní modulu. Bylo zpřehledněno a rozděleno na tři části. Možnosti efektů byly značně rozšířeny a v podstatě podporují vše, co najdete v PowerPointu, a dle mého subjektivního pocitu je jich více. Bez mučení se přiznám, že mi v současné podobě přijde OpenOffice.org Impress přítulnější než PowerPoint. Ovšem u obou se v nastaveních začínám pomalu ztrácet. Pokud žádné efekty a animace nepoužijete, nic se neděje, možnost máte. Některé přechodové efekty jsou dokonce exportovány do PDF formátu. Nedotčen zůstal export do SWF (Flash) souborů.
Změna osmá: Ostatní novinky
Málem bych zapomněl na některé jiné změny, které nejdou tak jednoznačně zařadit. Změnou uživatelského rozhraní prošel i OpenOffice.org Draw. A hlavně – do celého OpenOffice.org přibyla lišta se sadou předdefinovaných grafických symbolů, jako jsou hvězdy, šipky nebo komiksové bubliny. Jedním kliknutím tak snadno a rychle vložíte jednoduché symboly oživující vaše texty, tabulky, prezentace či grafické práce. Změnou je i možnost načítat zaheslované dokumenty v MS Office formátu a všeobecně lepší podpora MS Office formátů.
Co zůstalo a obtěžuje
V OpenOffice.org je však i několik věcí, které se ani v nové verzi nevyřešily. Osobně cítím velký nedostatek v nemožnosti načítat grafiku ve formátu SVG. Slibně se totiž začala rozjíždět kolekce známá jako Open Clip Art Library, což je kolekce vektorových obrázků právě ve formátu SVG, která čítá již skoro 3 500 exemplářů. Obrázky jsou volně k použití a nejsou zatíženy jakýmikoliv autorskými právy. Ideální pro použití s OpenOffice.org Draw, ale ve vektorové podobě je do něj nedostanete. O podpoře formátu SVG se v souvislosti s OpenOffice.org mluví již více než dva roky, ale existuje jen jakási zkušební verze importního filtru, do finální verze se asi nic nedostane.
Druhým častým požadavkem, zvláště z českých luhů a hájů, je možnost přepnutí desetinného oddělovače z desetinné čárky na desetinnou tečku jen pro použití v OpenOffice.org. Na řešení se totiž ani vůbec nepracuje. Pokud tedy importujete jakákoliv data s desetinnými čísly a desetinnou tečkou, máte v OpenOffice.org Calc prostě smůlu.
Závěrečné hodnocení
OpenOffice.org je v nové verzi 2.0 opravdu výrazně lepší než jeho předchůdce a důrazně doporučuji po uvedení stabilní verze přejít. Určitě nebudete zklamáni. Výčet novinek je opravdu bohatý a každý si najde ten svůj důvod, proč je dvojka lepší než jedničková řada.
Odkazy
Článek vyšel původně v časopisu LinuxEXPRESS, některé informace nemusejí být zcela aktuální. Článek je uveřejněn s GNU FDL licencí (anglicky, česky). Obrázky jsou pouze ilustrační.
Svatopluk Vít
0 komentářů:
Okomentovat