Jan Wagner: Závěry z pracovního setkání SIPVZ 2005 v Brně: sebechvála smrdí

S měsíčním zpožděním zveřejnil odbor SIPVZ na serveru e-gram.cz podrobnější informaci o průběhu takzvaného pracovního setkání SIPVZ 2005 v Brně. Pochybnosti, které vyvolal netransparentní výběr účastníků, se bohužel potvrdily. Stejně jako u Fránkova vedení SIPVZ na červnovém setkání v Telči v roce 2002 šlo v řadě aspektů opět jen o pokus legitimizovat stávají stav a postupy vedení odboru SIPVZ.

Téměř jako odpověď na dva stejnojmenné články Proč jste to, paní ministryně, podepsala? na České škole a na serveru SkolaOnLine.cz zveřejnil odbor SIPVZ na serveru e-gram.cz podrobnější informaci o průběhu takzvaného pracovního setkání SIPVZ 2005 v Brně pod titulkem Závěry z pracovního setkání SIPVZ 2005 v Brně. Pochybnosti, které vyvolal netransparentní výběr účastníků, kdy na tuto akreditovanou akci DVPP, formálně pořádanou SOŠ a SOU informatiky a spojů v Brně, byla prováděna selekce pracovníky odboru SIPVZ, se bohužel v článku na e-gram.cz potvrdily. Kromě mírné kritiky se objevil v závěrech především souhlas s některými důležitými body postupu odboru SIPVZ. Ale rozeberme si závěry podrobněji.

Informační systém SIPVZ

V rámci Projektu II SIPVZ měl jako informační a komunikační základ sloužit takzvaný Vzdělávací portál. Po pěti letech realizace SIPVZ není bohužel stále v provozu a jeho příprava je dokonce mimo kontrolu odboru SIPVZ či původně řídícího a dnes de facto neexistujícího Koordinačního centra SIPVZ. Pro podporu SIPVZ byl před pěti lety spuštěn portál e-gram.cz, který před nástupem Fránkova vedení SIPVZ sloužil i k často bouřlivým diskusím o směřování SIPVZ. Na jaře 2003 byl jeho provoz obnoven a stal se poměrně uspokojujícím základem pro informovanost škol a pedagogů o SIPVZ. V té době se ale stále počítalo s brzkým spuštěním Školského vzdělávacího a informačního portálu (ŠVIP) a e-gram.cz nebyl nijak zvláště rozvíjen. Jedinou funkční nadstavbou byl Evaluační web, ale plány na další rozvoj utichly spolu s odchodem Zbyňka Svobody a Milana Hausnera. Koncem roku 2004 bylo jasné, že je ŠVIP jen chimérou, proto byly zahájeny práce na implementaci profesionálního redakčního systému a přepracování Evaluačního webu. Do té doby jen jednoduché amatérské a často nefunkční pokusy o on-line evidenci projektů SIPVZ (možná i zhola zbytečné) byly nahrazeny přípravou takzvaného Informačního systému SIPVZ, který má mít řadu dalších funkcí. Zde jsou brněnské závěry k IS SIPVZ:

1. IS se stále vyvíjí a zlepšuje. Technická a odborná podpora ze strany odboru SIPVZ je rychlá, pružná a okamžitá. Spokojenost nepanuje v nasazování nových „ostrých“ verzí, které nejsou dostatečně kvalitně otestovány a zpočátku mohou generovat problémy a někdy i chyby.

2. Nespokojenost panuje se způsobem vystavování osvědčení. Lektoři upozorňují na prodlevu mezi dokončením lektorského školení a vystavením osvědčení. Mnoho školicích středisek je zmateno z udělování dvou akreditací (na akce úrovně Z a P SIPVZ a na akce DVPP).

3. Pedagogové poukazují na přetrvávající problémy s Evaluačním webem. Současný E-gram jim přijde přehlednější nežli stará verze, přesto existuje prostor pro zlepšení.

Zde musím zopakovat mé předchozí hodnocení z 19. prosince:

Selhávají informační a komunikační nástroje SIPVZ, ať už se jedná o web e-gram.cz, o Evaluační web nebo i IS SIPVZ. Redakční systém e-gram.cz není dodnes po téměř 9 měsících provozu korektně nakonfigurován a nefunguje na něm celá řada naprosto standardních a nezbytných funkcí. Jeho uzavřenost je zároveň brzdou otevřené diskuse účastníků SIPVZ z řad škol, která by měla být důležitou zpětnou vazbou. Evaluační web po opět 9 měsících provozu (z toho více než čtvrt roku „ostrého“ provozu) vykazuje řadu stále neodstraňovaných téměř školáckých chyb a disfunkcí. IS SIPVZ, který se nesystémově zpracováván mimo vlastní web e-gram.cz odlišnými nástroji (a zároveň zcela mimo profesionální sběr dat ÚIV) amatérskou skupinou z Gymnázia F.X.Šaldy v Liberci, vykazuje řadu analytických i bezpečnostních chyb a především je provozován v rozporu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

Systém vzdělávání SIPVZ

V roce 2003 bylo školení informační gramotnosti v rámci Projektu I SIPVZ využito i jako původně dobře míněná nouzová podpora červených škol. Nesystémovost tohoto kroku a absence zpětné vazby se ale bohužel vymstila a je již neudržitelná. Na pracovním setkání v Brně, kde převažovali právě lektoři z červených škol, jsou závěry následující::

1. Cesta „učitelé vyučují učitele“ je považována za správnou.

2. Kritizován je formální přístup některých škol – pro některé školy je často důležité utratit peníze, nehledí se na skutečnou využitelnost školení v praxi.

3. Učitelé poukazují na menší rozsah nabízených volitelných předmětových školení, resp. na malé počty vyškolených lektorů v některých modulech.

4. Lektoři narážejí na nižší počítačovou gramotnost pedagogických pracovníků.

5. Další nedostatek je spatřován v absenci ICT podpory v tradičních učebnicích.

První a čtvrtý bod jsou v přímém protikladu, je nutné si položit otázku, zda „nižší počítačová gramotnost pedagogů“ není právě důsledkem oné „správné“ cesty? Kritizovaný „formální přístup“ v druhém bodě je ale také možná důsledkem nevhodné nabídky školení, které nerespektují skutečné potřeby. A samozřejmě také formálním přístupem odboru SIPVZ, který vyžaduje po školách „proškolenost“ jen v procentech.

I další připomínky si zasluhují také pozornost:

1. Volání po větší propagaci systému vzdělávání SIPVZ jak mezi pedagogickými pracovníky, tak mezi laickou veřejností.

2. Snaha o podporu zlepšení vzájemné spolupráce ZŠ, SŠ s vysokými školami a MŠMT.

3. Připomínky k pracovnímu setkání jsou pěkně shrnuty v komentáři jednoho garanta volitelného modulu: Celkově byli účastníci rádi, že toto Brněnské setkání bylo organizováno a doufají, že není z těch posledních. Považují taková setkání za nejefektivnější způsob, jak získat nové informace z ministerstva, rozšířit své znalosti a poskytnout patřičnou součinnost.

První bod souvisí s hodnocením v předchozí části článku, e-gram.cz je v řadě oblastí „mrtvý“. Po pěti letech SIPVZ musíme konstatovat, že spolupráce s vysokými školami v oblasti SIPVZ je mizivá, stejně jako spolupráce odboru SIPVZ s dalšími odbory v rámci MŠMT. Třetí bod je úsměvný, brněnské setkání bylo de facto první svého druhu, bylo uzavřené a o jeho průběhu jsou poskytnuty jen minimální informace. Komentáři: „Výše uvedené body jsou výběrem často se opakujících připomínek, které by neměly zapadnout. Odbor SIPVZ tyto připomínky intenzivně vnímá a snaží se je zapracovat do plánů dalšího vývoje systému SIPVZ.“ se tedy v tomto kontextu příliš věřit nedá.

Závěry pracovních týmů pro vzdělávací oblasti

Nejprve oficiální vysvětlení: „Jedním z hlavních cílů odpoledního jednání bylo sdružení dílčích pracovních skupin z jednotlivých oborů do týmů, které by sdružovaly lektory, recenzenty, oponenty, zástupce informačních center a dále získání názorů na možnosti zvýšení informovanosti široké pedagogické veřejnosti o efektivním využití ICT ve výuce.“ Vzhledem k tomu, že například recenzentů bylo na pracovním setkání jen minimum a nebyly definovány oblasti činnosti připravovaných týmů, k jejich uspěchané konstituci naštěstí nedošlo. Myšlenka je sice zřejmě dobrá, ale protože jde jen o jeden z kontextu řízení SIPVZ zcela vytržený problém, bez komplexního řešení nemůže mít žádný rozhodující dopad.

Názory na využívání ICT ve výuce

Zde stojí za zmínku odpovědi na otázku „Jaké výukové a informační materiály vám chybí a k čemu?“:

1. Elektronické učebnice pro podporu výuky.

2. E-learningové kurzy pro nástavbové, resp. distanční studium.

3. Doplňkové materiály k učebnicím k podpoře přímé výuky.

4. Metodické materiály pro projektové vyučování.

5. Případové studie využití ICT v praxi pro odborné školství.

6. Rozšíření výukových materiálů na evaluačním webu směrem k podpoře přímé výuky, nyní tam jsou především materiály pro samostudium, navíc nepokrývají rovnoměrně všechny oblasti, chybí především oblast odborného školství.

Zde si položme otázku, jak odbor SIPVZ podporuje dostupnost požadovaných materiálů? Podpora v projektech SIPVZ má bohužel málo použitelných výstupů, často jsou tyto výstupy víc než problematické (viz například Školské portály Olomouckého kraje: další černá díra SIPVZ). Omezení příjemců dotací na projekty jen na školy je zřejmě kontraproduktivní, možnost žádat o dotace v roce 2003 pro profesionální firmy byla bez jakéhokoli vysvětlení v následujících letech zrušena, zřejmě v rámci nepsané podpory červeným školám. Navíc v krajích jsou podporovány často jen projekty škol krajem zřizovaných. Podpora producentů výukových programů přitom byla vážně narušena nekoncepčně vybraným a předraženým balíčkem z roku 2001 a dále nulovými dotacemi na nákup výukových programů a informačních zdrojů v letech 2002 a 2004. Nedostatek požadovaných výukových materiálů je tedy jen logickým vyústěním pětiletého nekoncepčního přístupu odboru SIPVZ. To samé platí i pro eLearning: odbor SIPVZ i MŠMT ho dlouhodobě ignorují. Projekt II je tak možná nejzanedbanější částí SIPVZ.

Závěry

Podle odboru SIPVZ z nejčastěji uváděných připomínek vyplývá, že: „ke zlepšení situace ve využívání ICT ve výuce vede cesta přes ředitele škol, metodiky – koordinátory ICT a nejaktivnější učitele“. Takovéto zbavení se odpovědnosti je pro MŠMT příznačné, setkáváme se s ním i při přípravě školních vzdělávacích plánů. Bez efektivní centrální koncepční systémové podpory a bez poskytování základních informačních a komunikačních služeb se ani SIPVZ neobejde. To, co v posledním roce předvedl odbor SIPVZ, má k tomuto požadavku hodně daleko.

Stavu odboru SIPVZ určitě nepomáhá ani neustávající fluktuace pracovníků v posledních dvou letech. po odchodu Zbyňka Svobody koncem roku 2003 a Milana Hausnera na jaře 2004 následoval odchod Stanislava Siňora, ke konci roku 2005 i Miloslava Blažka, Blanky Kozákové a krátce účinkující Lucie Prachařové. O odchodu dalších se ale ještě spekuluje. Nebo další příklad: Ondřej Neumajer měl původně na starosti výukový software a Projekt II, poté školení pedagogů a Projekt I, nyní má převzít agendu projektů SIPVZ v rámci PII. To vše v průběhu necelého roku a půl! Je tedy vůbec v odboru možná koncepční práce?

Kromě řady dalších otevřených otázek k dalšímu osudu SIPVZ jsem si na závěr ponechal ještě jednu přízemní: proč byly na pracovním setkání SIPVZ 2005 v Brně prezentace dvou komerčních firem dodávajících interaktivní tabule a jakým způsobem byly pořadatelem, kterým byl bezesporu odbor SIPVZ, k této prezentaci vybrány?

Jan Wagner