Cílem minisérie článků bude charakteristika a srovnání tří typů kurzů ke kurikulární reformě českého školství, které jsou v současné době k dispozici. Jde o projekt Koordinátor organizovaný NIDV, kurzy pro celé pedagogické sbory pořádané občanským sdružením Kritické myšlení a čtyřměsíční dálkový kurz Pozitivní změny ve vyučování občanského sdružení SSP.
Od září 2007 by měly všechny základní školy začít vyučovat minimálně v prvním a šestém ročníku podle školních vzdělávacích programů, které si vytvoří na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Totéž platí pro primy osmiletých gymnázií. Náročnost tohoto úkolu spočívá především v tom, že pedagogové nikdy nestudovali tvorbu koncepčních kurikulárních dokumentů. A řada z nich není dokonce zvyklá efektivně spolupracovat ani v rámci jedné školy…
Stát školám příliš s překonáním problémů nepomáhá. Nejdříve na internetu a nyní i v tištěné podobě nabízí školám prostřednictvím Výzkumného ústavu pedagogického v Praze text RVP ZV a Manuálu pro tvorbu ŠVP ZV. Postupně se také plní metodický portál RVP.
Projekt Koordinátor
Jiná státní instituce – Národní institut pro další vzdělávání – organizuje podpůrný projekt Koordinátor. NIDV vznikl sloučením ministerstvem školství zřizovaných pedagogických center v krajích, kolem něhož se v minulosti strhlo mnoho povyku. Oficiálním argumentem Petry Buzkové pro zřízení NIDV byly finanční úspory. Měl mít totiž o 200 zaměstnanců méně než bývalá pedagogická centra. Kolik má dnes NIDV zaměstnanců, nechci domýšlet, a to stále nabírá nové. Na troskách pedagogických center vznikla nová vzdělávací střediska, která namísto ministerstva zřizují kraje. Většina míst tedy byla stejně zachována a jsou nadále financována s kapitoly školství (prostřednictvím DVPP škol i z rozpočtu krajů). O šetření tedy rozhodně nemůže být řeč…
Skutečným důvodem pro sloučení byla možnost čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie. A to se také v případě projektu Koordinátor stalo. Ze 75% ho financuje Evropský sociální fond, zbytek jde na vrub MŠMT. Celkem asi 55 milionů korun. Mimochodem, na proškolení učitelů v počítačové gramotnosti se spotřebovala jedna miliarda!
V rámci tohoto projektu právě probíhá proškolení minimálně jednoho koordinátora tvorby ŠVP ze škol, které se přihlásily. (Účast není povinná, ale udělala to naprostá většina škol, protože informací o reformě je opravdu minimum.) Účastníky čeká šestidenní školení o celkovém počtu 48 hodin, což je dost náročné. Jde ale pouze o první ze série školení. Podle zákona o pedagogických pracovnících by měl totiž koordinátor tvorby ŠVP absolvovat celkem 250 hodin školení, aby měl nárok na vyšší platovou třídu!
Projekt Koordinátor doprovází významná roztržka mezi sdružením SKAV a státními orgány. Zatímco dříve SKAV kurikulární reformu velmi podporoval, od této roztržky naopak chrlí kritické materiály na adresu RVP, evaluace, reformy, MŠMT, VÚP atd.
Ve skutečnosti ale celé školení koordinátorů tvorby ŠVP vytvořili lektoři občanských sdružení ve SKAVu sdružených, především z Kritického myšlení. Hana Košťálová uvádí v Kritických listech č. 20, že první setkání tvůrců školení proběhlo teprve týden před prvním školením, což nesvědčí o pečlivé přípravě. Toto školení se odehrálo v Pelhřimově v době letních prázdnin. Ve dvou turnusech byla během osmi (respektive deseti) dní proškolena necelá stovka lektorů, kteří nyní ve dvojicích školí koordinátory tvorby ŠVP z jednotlivých škol.
V mnoha novinových článcích jsem narazil na označení této strategie slovy „tichá pošta“. Superlektoři vytvoří program, následně proškolili lektory, tito lektoři proškolí koordinátory tvorby ŠVP a koordinátoři zase své kolegy v pedagogickém sboru.
Může původní poselství vůbec dorazit do škol? A kdy se vytratí? To jsou otázky, které nás v souvislosti s hrou na tichou poštu mohou napadat. Možná ale jde o problémy zbytečné. Nejde o hru na tichou poštu, ale o hru na to, že probíhá podpora reformy ze strany státu…
Už jsem naznačil, že původní tým superlektorů měl na vytvoření školení zhruba týden, což se evidentně podepsalo na jeho kvalitě. Obsah kurzu vlastně zachránily metody převzaté z projektu Čtením a psaním ke kritickému myšlení umně naroubované na RVP a ŠVP. Pouze malá část z těchto lektorů se přímo podílela na tvorbě ŠVP. Pilotní školy prý nebyly osloveny vůbec! Tak se stalo, že ve dvojici superlektorů nebyl obvykle nikdo, kdo by měl s tvorbou ŠVP praktické zkušenosti.
Lektoři, které měli tito superlektoři vyškolit, prošli výběrovým řízením, ve kterém museli doložit své praktické zkušenosti s lektorováním a připojit několik doporučujících dopisů a ohlasů na svá školení. Ze zhruba 150 přihlášených jich bylo vybráno 100, ale někteří to vzdali již v průběhu kurzu. Kupodivu řada z lektorů neměla vůbec žádné zkušenosti s lektorováním, takže evidentně nesplnili podmínky výběrového řízení pro zařazení do projektu Koordinátor! Mezi lektory sice bylo i několik pedagogů z pilotních škol, ale naprostá většina neměla s tvorbou ŠVP opět žádné zkušenosti. Tito lidé tedy nyní vyučují budoucí koordinátory tvorby ŠVP.
Do projektu Koordinátor vkládají všichni velké naděje, protože žádný jiný projekt není na obzoru, ale možná budou zklamáni. Většina účastníků již tímto školením prošla, takže by se mohla o svoje zkušenosti podělit na tomto místě. Další školení teprve čeká, neboť bude probíhat až do konce letošního školního roku.
Otázkou zůstává, zda školy, které budou mít proškoleny koordinátory tvorby ŠVP teprve v květnu, vůbec stihnou vlastní ŠVP vytvořit. Zkušenosti z pilotních škol ukazují, že nikoliv. Dalo by se říci, že už nyní je pozdě, protože většina pilotních škol spotřebovala na sepsání ŠVP celé dva roky intenzivní práce.
A což teprve školy pražské, které nesplňují podmínky evropského grantu! Těm se školení nedostane? A podobně školy málotřídní a školy, které nemají plných 9 ročníků. Ani k nim se nedostanou potřebné informace, protože nesplňují grantové podmínky Evropského sociálního fondu. Musejí tedy shánět informace jinými cestami, např. skrze krajská pedagogická centra. Ještěže po vzniku kolosu jménem NIDV nezanikla.
Přes veškeré problémy je šestidenní školení koordinátorů tvorby ŠVP vymyšleno dobře. Účastníci se o tvorbě ŠVP nedozvídají ze suchých přednášek, ale přímo si zkoušejí jednotlivé kroky tvorby ŠVP na vlastní kůži. Mnohým to může dělat problémy, protože na podobnou formu školení nejsou zvyklí, také délka školení – 8 hodin denně – nakládá na účastníky trochu moc.
Zda bylo školení efektivní, se ukáže až po čase. Půjde hlavně o to, jak budou proškolení koordinátoři tvorby ŠVP schopni pracovat se svými kolegy a přenášet získané dovednosti dál.
Stranou by také neměla zůstat finanční efektivita celého projektu. Počítám-li dobře, mělo by v každém kraji s výjimkou Prahy proběhnout 8 šestidenních školení po 48 hodinách. To máme 96 školení, celkem 576 dní a 27648 hodin. Každého školení se účastní maximálně 25 pedagogů. To máme 2400 učitelů. Vydělme nyní částku 55 milionů těmito čísly a vyjdou nám náklady 22917 korun na jednoho pedagoga, 1989 korun na hodinu a 572916 korun na jedno školení.
To nejsou právě malé částky. Například celodenní školení organizované krajským pedagogickým centrem přijde účastníka nanejvýš na 500 korun. V rámci projektu Koordinátor vychází částka 3819,50 korun. O náklady se dělí stát s Evropskou unii. Z českého rozpočtu tedy pochází 955 korun. Náklady státu by se tak vyrovnaly pouze v tom případě, že bych se při svých výpočtech zmýlil o polovinu! Krajská pedagogická centra by projekt Koordinátor zvládla až 8krát levněji a ještě by si na svůj účet připsala významné zisky, protože naplněnost kurzu 25 účastníky je spíše nadstandardní.
Nejhorší ovšem je, že peníze utracené za projekt Koordinátor nejdou do školství. Nejvíc totiž spolkne stravování a ubytování účastníků v hotelových pokojích s televizí. Oč lepší by bylo, kdyby se školení odehrávala přímo na školách! A ještě dodejme pilotních. Účastníci by si danou školu prohlédli, mohli by se zdejších učitelů zeptat na problémy s tvorbou ŠVP a navíc by daná škola mohla oněch 572916 korun využít pro své zvelebení.
Ivan Zíka
0 komentářů:
Okomentovat