Dnes je Mikuláše - datum, na které snad žádné dítě nikdy nezapomíná. Na rozdíl od minulosti, kdy byl příchod Mikuláše dobou účtování a doprovázející čert konal dílo spravedlnosti, dnešní děti se čerta ani Mikuláše nebojí. Blížící se Vánoce nutí k zamyšlení, jaký je vůbec vztah dnešních dětí k tradicím.
Nemyslím si, že je možné jednoznačně říci, že se z tradičních svátků zcela vytratil původní účel. Naopak si myslím, že díky televizi, internetu a časopisům jsou děti o vzniku, významu a tradicích svátků informovaní více než dříve. Pomáhá k tomu i škola, kde se v předmětech občanská, rodinná výchova ale i český jazyk a dalších, věnuje poměrně dost pozornosti. V duchu tradic se zdobí třídy, chodby a okna škol. To všechno pozitivně přispívá ke správné předvánoční náladě.
Pravdou ale je, že názory učitelů na oslavu takových svátků ve školním prostředí se často rozchází. Jsou mezi námi učitelé, kteří si myslí, že takové tradice patří rodině a do školy vůbec nepatří. Děti rozptylují, odvádějí od učení a jsou příležitostí k uvolnění kázně a morálky. Pravda bude asi někde uprostřed. Mikuláš a Vánoce jsou obdobím roku, na které se děti těší a dlouhodobě připravují. Proto by je neměla ze své pozornosti škola vyřadit a tvářit se, že vlastně nejsou. Je ale třeba najít správnou míru toho, co s dětmi z těchto svátků ve škole použít. Ve sborovně by se měli učitelé domluvit na časovém rozvrhu předvánočního období a na jeho obsahové náplni. Na naší škole se zpravidla začíná právě Mikulášem, který je pod patronátem 9. ročníku. Žáci si sami seženou nebo vyrobí masky Mikuláše, čerta a andělů. Během svátečního dopoledne navštíví děti mateřské školy a jednotlivé třídy 1. stupně základní školy. Jsou předem domluveni s třídními učiteli k předání malých dárečků dětem a malému vyhodnocení nejlepších žáků anděly a pokárání zlobivých čertem. Družinu doprovází v nenápadné roli fotoreportéra třídní učitelka 9. třídy, která dbá na dodržení dohodnutého scénáře a řeší případné „nenadálé situace“. Takto projektovaný Mikuláš nám už několik let přináší efekt v iniciativě těch nejstarších žáků a v určitém výchovném dopadu na ty nejmladší.
Podobně pojímáme samotné předvánoční období. Tak jako na jiných školách, máme ve třídách vyzdobené vánoční stromečky a vánoční výzdobu. Vše je dílem samotných dětí, které výzdobu nejen vytvoří, ale také si ji chrání. Vrcholem je pak třídní vánoční besídka, zpravidla v části posledního školního dne před Vánočními prázdninami. Žáci si při ní vzájemně předají dárky, představí se připraveným programem a malým občerstvením. Letos chystáme spolu s dětmi pro rodiče poslední předvánoční sobotu Den otevřených dveří pro rodiče. Takto pojaté předvánoční období je rozumným kompromisem, který dovolí plnit nároky školní výuky a navíc umožní dětem prožít přípravna na opravdové rodinné vánoce.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment